Studie: Počet veřejných úpisů akcií ve světě letos klesl o 19 pct.

Počet primárních veřejných úpisů akcií (IPO) klesl ve světě letos proti loňsku o 19 procent na 1115, celkové výnosy se snížily o čtyři procenta na 198 miliard dolarů (4,54 bilionu korun). Vyplývá to ze čtvrtletní studie EY Global IPO trends, která mapuje globální trh s primárními emisemi. Situaci podle ní nepříznivě ovlivnila geopolitická nejistota a napětí v mezinárodním obchodě.

Výhled do roku 2020 je optimističtější, díky uvolňování napětí v obchodních vztazích mezi USA, Čínou a EU se očekává oživení trhu. Přispějí k tomu podle studie i menší obavy ze slabého ekonomického růstu a vyřešení geopolitických problémů, jako je brexit nebo nepokoje v Hongkongu. Příznivý výhled se týká především prvního pololetí 2020.

Pokud jde o odvětví, primárním úpisům dominovaly technologie, kde bylo 263 IPO v hodnotě 62,8 miliardy dolarů. Co do počtu emisí byly aktivní firmy zabývající se péčí o zdraví (174) a průmyslové podniky (147). Největší výnosy vedle technologického sektoru zaznamenaly energetika (32 miliard USD) a zdravotní péče (22,5 miliardy).

Vedoucí partner oddělení transakčního poradenství EY v ČR Peter Wells předpokládá, že v roce 2020 se na globálních trzích, mimo trhů v Asii, zmírní geopolitické a obchodní tlaky, které letos trh s primárními úpisy dusily. S určitou nejistotou je ale nutné počítat i nadále, dodal.

V regionu EMEIA (Evropa, Blízký východ, Indie a Afrika) sice počet primárních úpisů letos (234) ve srovnání s rokem 2018 rovněž klesl, a to bezmála o polovinu, ale výnosy vzrostly o 14 procent na 54,2 miliardy dolarů. EMEIA je tak jediným regionem, kterému se letos podařilo výnosy zvýšit. Úspěšně si vedly i zdejší burzy, do první desítky podle výnosů se dostaly tři (Saúdská Arábie, Velká Británie a Německo). Výsledkům pomohl zejména rekordní úpis saúdskoarabské státní ropné společnosti Aramco.

Vstup na pražskou burzu plánuje podle Wellse Česká zbrojovka. Získané peníze chce použít na financování továrny, kterou staví ve Spojených státech. "Zájem o primární emisi ale mají podle informací od našich klientů i další firmy, ať už na pražské burze nebo na burzách v západní Evropě, nejčastěji v Londýně. Také trh pražské burzy Start, který je určený pro menší společnosti, vykázal letos intenzivnější aktivitu," podotkl.

Zdroj: Reuters, ČTK, EY Global IPO trends

Čtěte více

• Studie: Německo musí investovat 500 miliard eur do infrastruktury
  Německo potřebuje investovat 500 miliard eur (12,8 bilionu Kč) do infrastruktury, protože desítky let pro ni příliš nedělalo. Uvedli to dnes společně lídři Německého odborového svazu (DGB) a Svazu německého průmyslu (BDI). Největší evropská ekonomika, která ve třetím čtvrtletí těsně unikla recesi, teď potřebuje masivní investice, aby se stala konkurenceschopnější a upevnila si růstový potenciál, vyplývá ze studie zadané svazy DGB a BDI.
• Studie: Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy
  Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy, na vině jsou především vysoké podnikové daně a náklady na práci. Porovnáním situace ve 21 průmyslových zemích to ukázala studie mannheimského institutu pro výzkum hospodářství ZEW, z níž cituje agentura DPA. Lépe si v posledních letech vedou jiné země, včetně například České republiky, které daně snížily.
• Studie: Německu hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků
  Německu hrozí rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, především kvůli stárnutí populace. V roce 2030 by mohlo scházet až tři miliony techniků, vědců či zdravotníků, o deset let později až 3,3 milionu. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil výzkumný ústav Prognos v Basileji. Výzkumníci proto apelují na politiky, aby začali jednat.
• Studie: Německý autoprůmysl už přestává být tahounem ekonomiky
  Německý automobilový sektor zasáhla koronavirová krize více než jiná odvětví a jeho dosavadní problémy ještě prohloubila. Sektor tak po mnoha letech přestane být tahounem ekonomiky, uvádí studie německého hospodářského institutu (IW), o které píše deník Handelsblatt. Dopady nejvíce pociťují menší dodavatelé.
• Studie: Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
  Německý průmysl letos za energie zřejmě zaplatí asi o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před energetickou krizí částečně vyvolanou dopady války na Ukrajině. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila úvěrová pojišťovna Allianz Trade.
• Studie: Objem dividend letos ve světě vzroste skoro o 11 procent
  Objem dividend vyplacených akcionářům letos ve světě vzroste o 10,7 procenta na 1,39 bilionu dolarů (přes 30 bilionů Kč). Předpovídá to studie, kterou dnes zveřejnila britská investiční společnost Janus Henderson. Celková částka vyplacená na dividendách by tak měla dosáhnout druhé nejvyšší úrovně v historii, upozornila agentura Bloomberg.
• Studie: Objem fúzí a akvizic byl loni v regionu nejvyšší od roku 2016
  Celková hodnota fúzí a akvizic v regionu střední a východní Evropa loni stoupla o 37 procent na 66,5 miliardy eur (zhruba 1,7 bilionu korun), což je nejvyšší hodnota od roku 2016. Počet transakcí loni meziročně stoupl o 30 procent na 872. V samotném Česku loni díky prodeji české antivirové firmy Avast koncernu NortonLifeLock za 6,6 miliardy eur objem fůzí a akvizic skokově stoupl o 358 procent na 10,3 miliardy eur (zhruba 257 miliard Kč). Prodej Avastu byl přitom loni největší regionální transakcí. Vyplývá to ze studie, kterou připravila společnost Mazars ve spolupráci s nezávislým poskytovatelem datových služeb pro fúze a akvizice Mergermarket.
• Studie: O kurzarbeit firmy v Evropě požádaly pro 50 milionů lidí
  V zemích Evropské unie, v Británii a ve Švýcarsku firmy požádaly o takzvaný kurzarbeit už pro zhruba 50 milionů zaměstnanců. Ukazuje to studie, kterou na svém webu zveřejnila německá Nadace Hanse Böcklera. Věnuje se dopadům, které má na trh práce pandemie způsobená koronavirem.
• Studie: Počet firemních bankrotů v Německu v pololetí stoupl nejvíce za 20 let
  Počet firemních bankrotů v Německu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 16,2 procenta na 8400 případů. To představuje nejvýraznější nárůst za více než 20 let. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila společnost Creditreform. Německé podniky se v poslední době potýkají s vysokými cenami energií a surovin i s dopady vysokých úrokových sazeb.
• Studie: Počet ohrožených evropských bank loni vzrostl
  Počet vážně ohrožených evropských bank v loňském roce výrazně stoupl navzdory rozsáhlým snahám o posílení finanční rovnováhy a zvýšení zisků. Vyplývá to podle listu Financial Times ze studie poradenské společnosti Bain.
• Studie: Přímé investice z Číny do EU a Británie loni klesly téměř o polovinu
  Objem přímých investic z Číny do Evropské unie a Británie se v loňském roce propadl o 45 procent na 6,5 miliardy eur (zhruba 165 miliard Kč), a dostal se tak na nejnižší úroveň za deset let. Uvádí to německý institut pro čínská studia MERICS a newyorská výzkumná společnost Rhodium Group, na jejichž společnou práci dnes upozornila agentura DPA.
• Studie: Růst reálných mezd v EU je slabý
  Růst reálných mezd v Evropské unii je navzdory zlepšujícímu se stavu ekonomiky velmi slabý. V letošním roce by mohl zpomalit na pouhých 0,4 procenta z loňských 1,5 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila německá nadace Hans-Böckler-Stiftung. V České republice studie letos očekává zpomalení růstu reálných mezd na dvě procenta z loňských 3,2 procenta. Na Slovensku by měl růst naopak zrychlit na 2,5 procenta z 2,2 procenta.
• Studie: Téměř veškerá ruská ropa se minulý měsíc prodala nad cenovým stropem
  Rusko minulý měsíc vyvezlo téměř všechny své dodávky ropy za cenu, která překračovala cenový strop stanovený skupinou vyspělých zemí G7, napsala ve čtvrtek s odvoláním na studii Kyjevské ekonomické školy (KSE) agentura Bloomberg. Označuje to za poslední známku toho, že západní sankce nedokážou omezit přístup Moskvy k financím pocházejícím z prodeje ropy.
• Studie: Trumpův protekcionismus je škodlivý pro svět i USA
  Obchodní politika Spojených států po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do funkce čím dál více sází na protekcionistická opatření, jejichž cílem má být podpora domácí ekonomiky a zajištění pracovních míst. Ve skutečnosti jsou však takováto opatření škodlivá pro světovou ekonomiku a především pro samotné americké hospodářství, tvrdí studie německé Bertelsmannovy nadace.
• Studie: Uprchlíci nedostatek pracovních sil v Německu nevyřeší
  Uprchlíci, kteří v současnosti přicházejí do Německa, nevyřeší tamní problém se stále větším nedostatkem...
• Studie: Válka na Ukrajině vloni stála světovou ekonomiku přes 1,6 bilionu dolarů
  Válka na Ukrajině v loňském roce stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu Kč). Informoval o tom dnes list Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW. Válka na Ukrajině vedla k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích.
• Studie: V Česku letos zbankrotovalo meziročně více domácností
  Od začátku roku do konce srpna bylo v ČR vyhlášeno 9511 osobních bankrotů, což bylo o devět procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo letos podáno 9847, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.
• Studie: Virus může uvrhnout asi půl miliardy lidí do chudoby
  Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů (OSN). Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů.
• Studie zjistila, že nejvíce bitcoinů stále drží jen hrstka lidí a firem
  Nejvíce bitcoinů i přes jejich rostoucí popularitu stále drží jen hrstka lidí a firem. Zhruba třetina je v rukou 10.000 investorů. Podle agentury Bloomberg to zjistila studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER).
• Studie: Změny klimatu stojí Německo ročně 6,6 miliardy eur
  Člověkem vyvolané změny klimatu způsobily v Německu za poslední více než dvě desetiletí škody ve výši 6,6 miliardy eur (162 miliard korun) ročně. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes představené studie o nákladech plynoucích z klimatických změn, jejíž vypracování si zadalo spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.