Studie: Uprchlíci nedostatek pracovních sil v Německu nevyřeší

Uprchlíci, kteří v současnosti přicházejí do Německa, nevyřeší tamní problém se stále větším nedostatkem pracovních sil. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství (IW), o kterém včera informoval deník Die Welt. Vzdělání i pracovní kvalifikace většiny běženců prý totiž neodpovídá požadavkům německého trhu.

Bez imigrace by se podle studie snížil počet výdělečně činných obyvatel Německa v příštích 20 letech o více než deset milionů. Zvlášť kritická je situace v oblasti zdravotnictví a v některých průmyslových odvětvích.

Vzhledem ke stále větší míře digitalizace bude Německo v následujících letech potřebovat hlavně odborníky na IT a obsluhu moderních technických zařízení.

Mezi uprchlíky přitom podle studie IW odpovídá těmto požadavkům jen minimum osob. Například v roce 2014 měla za sebou celá čtvrtina všech žadatelů o azyl nanejvýš čtyři roky školní docházky. Studium na vysoké škole či nějaký druh odborného vzdělání zahájila jen asi třetina všech dospělých žadatelů o azyl. Spatřovat řešení nedostatku pracovních sil v zaměstnávání běženců je tak podle studie omyl.

Současná míra zaměstnanosti azylantů ze Sýrie a Iráku, z kterých prchají do Německa lidé i v současnosti, je podle IW asi třetinová. Většinou přitom vykonávají pomocné práce.

Ředitel IW Michael Hüther proto vyzval, aby politici rozlišovali mezi uprchlictvím a imigrací kvalifikovaných pracovních sil. "Uprchlíci nepřicházejí, aby vyřešili problémy na našem pracovním trhu, ale proto, že museli opustit svou vlast," uvedl. Integrace běženců na pracovní trh je podle něj sice žádoucí, Německo kvůli tomu ale nesmí zastavit řízenou imigraci za prací.

Problémy s nedostatkem pracovních sil má v současnosti podle studie už každý druhý podnik. Volná zůstávají především ta místa, která vyžadují univerzitní vzdělání v technických oborech. Stále více z nich nakonec obsazují pracovníci ze zahraničí. Počet zaměstnanců z ciziny roste i v oblasti zdravotnictví, kde uplatnění jako lékaři či zdravotnický personál nacházejí nejvíce lidé ze střední a východní Evropy. Naopak běženci nacházejí práci ve zdravotnictví jen zřídka. Výjimkou jsou podle IW pouze Syřané, kteří po Rumunech, Řecích a Rakušanech tvoří čtvrtou největší skupinu lékařů s cizím pasem.

IW proto v závěrech studie vyzval k dalšímu zjednodušení imigračního systému v Německu. Důvodem je mimo jiné to, že podle jeho prognóz zeslábne příliv pracovníků z jiných členských zemí Evropské unie, neboť i v nich dochází ke značnému stárnutí populace. Německo by podle institutu mělo proto lákat především občany třetích zemí. V roce 2014 jich do Německa za prací přišlo asi 29.000, což je podle IW vzhledem k potřebám místního trhu stále nedostatečné.

Zdroj: Reuters, ČTK, IW, Die Welt

Čtěte více

• Studie: Objem dividend letos ve světě vzroste skoro o 11 procent
  Objem dividend vyplacených akcionářům letos ve světě vzroste o 10,7 procenta na 1,39 bilionu dolarů (přes 30 bilionů Kč). Předpovídá to studie, kterou dnes zveřejnila britská investiční společnost Janus Henderson. Celková částka vyplacená na dividendách by tak měla dosáhnout druhé nejvyšší úrovně v historii, upozornila agentura Bloomberg.
• Studie: Objem fúzí a akvizic byl loni v regionu nejvyšší od roku 2016
  Celková hodnota fúzí a akvizic v regionu střední a východní Evropa loni stoupla o 37 procent na 66,5 miliardy eur (zhruba 1,7 bilionu korun), což je nejvyšší hodnota od roku 2016. Počet transakcí loni meziročně stoupl o 30 procent na 872. V samotném Česku loni díky prodeji české antivirové firmy Avast koncernu NortonLifeLock za 6,6 miliardy eur objem fůzí a akvizic skokově stoupl o 358 procent na 10,3 miliardy eur (zhruba 257 miliard Kč). Prodej Avastu byl přitom loni největší regionální transakcí. Vyplývá to ze studie, kterou připravila společnost Mazars ve spolupráci s nezávislým poskytovatelem datových služeb pro fúze a akvizice Mergermarket.
• Studie: O kurzarbeit firmy v Evropě požádaly pro 50 milionů lidí
  V zemích Evropské unie, v Británii a ve Švýcarsku firmy požádaly o takzvaný kurzarbeit už pro zhruba 50 milionů zaměstnanců. Ukazuje to studie, kterou na svém webu zveřejnila německá Nadace Hanse Böcklera. Věnuje se dopadům, které má na trh práce pandemie způsobená koronavirem.
• Studie: Počet firemních bankrotů v Německu v pololetí stoupl nejvíce za 20 let
  Počet firemních bankrotů v Německu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 16,2 procenta na 8400 případů. To představuje nejvýraznější nárůst za více než 20 let. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila společnost Creditreform. Německé podniky se v poslední době potýkají s vysokými cenami energií a surovin i s dopady vysokých úrokových sazeb.
• Studie: Počet ohrožených evropských bank loni vzrostl
  Počet vážně ohrožených evropských bank v loňském roce výrazně stoupl navzdory rozsáhlým snahám o posílení finanční rovnováhy a zvýšení zisků. Vyplývá to podle listu Financial Times ze studie poradenské společnosti Bain.
• Studie: Počet veřejných úpisů akcií ve světě letos klesl o 19 pct.
  Počet primárních veřejných úpisů akcií (IPO) klesl ve světě letos proti loňsku o 19 procent na 1115, celkové výnosy se snížily o čtyři procenta na 198 miliard dolarů (4,54 bilionu korun). Vyplývá to ze čtvrtletní studie EY Global IPO trends, která mapuje globální trh s primárními emisemi. Situaci podle ní nepříznivě ovlivnila geopolitická nejistota a napětí v mezinárodním obchodě.
• Studie: Přímé investice z Číny do EU a Británie loni klesly téměř o polovinu
  Objem přímých investic z Číny do Evropské unie a Británie se v loňském roce propadl o 45 procent na 6,5 miliardy eur (zhruba 165 miliard Kč), a dostal se tak na nejnižší úroveň za deset let. Uvádí to německý institut pro čínská studia MERICS a newyorská výzkumná společnost Rhodium Group, na jejichž společnou práci dnes upozornila agentura DPA.
• Studie: Růst reálných mezd v EU je slabý
  Růst reálných mezd v Evropské unii je navzdory zlepšujícímu se stavu ekonomiky velmi slabý. V letošním roce by mohl zpomalit na pouhých 0,4 procenta z loňských 1,5 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila německá nadace Hans-Böckler-Stiftung. V České republice studie letos očekává zpomalení růstu reálných mezd na dvě procenta z loňských 3,2 procenta. Na Slovensku by měl růst naopak zrychlit na 2,5 procenta z 2,2 procenta.
• Studie: Téměř veškerá ruská ropa se minulý měsíc prodala nad cenovým stropem
  Rusko minulý měsíc vyvezlo téměř všechny své dodávky ropy za cenu, která překračovala cenový strop stanovený skupinou vyspělých zemí G7, napsala ve čtvrtek s odvoláním na studii Kyjevské ekonomické školy (KSE) agentura Bloomberg. Označuje to za poslední známku toho, že západní sankce nedokážou omezit přístup Moskvy k financím pocházejícím z prodeje ropy.
• Studie: Trumpův protekcionismus je škodlivý pro svět i USA
  Obchodní politika Spojených států po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do funkce čím dál více sází na protekcionistická opatření, jejichž cílem má být podpora domácí ekonomiky a zajištění pracovních míst. Ve skutečnosti jsou však takováto opatření škodlivá pro světovou ekonomiku a především pro samotné americké hospodářství, tvrdí studie německé Bertelsmannovy nadace.
• Studie: Válka na Ukrajině vloni stála světovou ekonomiku přes 1,6 bilionu dolarů
  Válka na Ukrajině v loňském roce stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu Kč). Informoval o tom dnes list Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW. Válka na Ukrajině vedla k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích.
• Studie: V Česku letos zbankrotovalo meziročně více domácností
  Od začátku roku do konce srpna bylo v ČR vyhlášeno 9511 osobních bankrotů, což bylo o devět procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo letos podáno 9847, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.
• Studie: Virus může uvrhnout asi půl miliardy lidí do chudoby
  Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů (OSN). Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů.
• Studie zjistila, že nejvíce bitcoinů stále drží jen hrstka lidí a firem
  Nejvíce bitcoinů i přes jejich rostoucí popularitu stále drží jen hrstka lidí a firem. Zhruba třetina je v rukou 10.000 investorů. Podle agentury Bloomberg to zjistila studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER).
• Studie: Změny klimatu stojí Německo ročně 6,6 miliardy eur
  Člověkem vyvolané změny klimatu způsobily v Německu za poslední více než dvě desetiletí škody ve výši 6,6 miliardy eur (162 miliard korun) ročně. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes představené studie o nákladech plynoucích z klimatických změn, jejíž vypracování si zadalo spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.
• Súdán výrazně devalvoval měnu, spoléhá na pomoc ze zahraničí
  Súdánská centrální banka včera výrazně devalvovala měnu a oznámila nový režim, který sjednocuje oficiální směnný kurz a směnný kurz na černém trhu. Informovala o tom agentura Reuters. Centrální banka tak chce pomoci zemi překonat vleklou a ničivou hospodářskou krizi v době křehkých politických změn a také získat přístup k mezinárodnímu oddlužení.
• Summers by v čele Fedu rychleji zpřísňoval politiku
  Bývalý šéf ekonomických poradců Bílého domu Lawrence...
• Summers nebude kandidovat do čela Fedu
  Bývalý šéf ekonomických poradců Bílého domu Lawrence Summers, který byl považován za hlavního uchazeče do čela...
• Summit APEC vyzval k boji proti obchodnímu protekcionismu
  Vedoucí představitelé 21 států Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) uzavřeli...
• Summit EU a Číny bude asi bez deklarace
  Diplomaté Evropské unie a Pekingu se pár dní před summitem EU-Čína plánovaným na úterý nejsou schopni shodnout na kompromisní podobě společné závěrečné deklarace. Spory ohledně většího přístupu evropských firem k veřejným zakázkám v Číně, ale i situace národnostních menšin tak mohou způsobit, že bez oficiálního společného dokumentu zůstane ostře sledované setkání, které má nastavit budoucí podobu partnerství dvou pro sebe navzájem velmi významných obchodních partnerů.