Lotyšsko se stalo 18. zemí používající euro

Lotyšsko se dnes stalo osmnáctým členským státem eurozóny. Pobaltská země přechází na jednotnou evropskou měnu v době, kdy v eurozóně doznívá dluhová krize. Lotyši z nové měny příliš nadšení nejsou. Podle průzkumů mínění většina z nich euro nechce a nic na tom nezměnila ani masivní vládní kampaň v médiích.

Lotyšská vláda podle listu Financial Times argumentuje mimo jiné tím, že zavedení eura představuje dodatečnou ochranu před tlaky ze strany Ruska. Lotyšský ministr financí Andris Vilks v tomto směru poukázal na situaci na Ukrajině. Ta letos na poslední chvíli odmítla dohodu o přidružení k Evropské unii a dala přednost užší spolupráci s Ruskem, což vyvolalo rozsáhlé protesty v Kyjevě a v dalších ukrajinských městech.

Přijetí Lotyšska do eurozóny v červenci definitivně potvrdila schůzka ministrů financí Evropské unie. Předtím už Evropská komise potvrdila, že Lotyšsko splňuje požadovaná ekonomická kritéria, a jeho vstup do eurozóny v červnu podpořily i Evropský parlament a summit EU.

Lotyšská měna lat se podle dohody s EU přepočte na euro kurzem 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá dosavadnímu kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko už léta svazovalo kurz své měny s eurem a z měnového a ekonomického hlediska pro něj nebude zavedení eura žádnou zásadní změnou.

Lotyšsko bude muset jako člen eurozóny přispívat do Evropského stabilizační mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko poskytnout 320 milionů eur. V příštích pěti letech bude platit do ESM 40 milionů eur ročně a zbytek vloží později.

Jedinou pobaltskou zemí s vlastní měnou tak zůstává Litva. Ta ale chce vstoupit do eurozóny už v roce 2015.

Zdroj: Reuters, ČTK, Financial Times

Čtěte více

• Loňská zaměstnanost v Německu na maximu
  Počet zaměstnaných v Německu loni dosáhl nového maxima 41,8 milionu a rekordní byl sedmý rok za...
• Loňské uvolnění měny přitáhlo do Egypta 25 miliard USD
  Uvolnění kurzu egyptské libry z loňského listopadu přitáhlo do země celkem 25 miliard dolarů (591 miliard Kč). Zvýšení základní úrokové sazby z minulého týdne pak vedlo k přílivu dalších téměř jedné miliardy dolarů, řekl v neděli šéf centrální banky Tárik Amir.
• Loňské výdaje Číny na výzkum a vývoj byly rekordní
  Čína loni dala na výzkum a vývoj rekordních 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), celkové výdaje pak vzrostly o 10,3 procenta na 2,44 bilionu jüanů (8,2 bilionu Kč). Tempo růstu ale bylo nejnižší za pět let, vyplývá z předběžných údajů, které dnes zveřejnil čínský statistický úřad.
• Loňský propad českého HDP byl nejvýraznější od vzniku Česka
  Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta, nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. V dnes zveřejněném zpřesněném odhadu to potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém kvartále loňského roku klesl hrubý domácí produkt (HDP) Česka meziročně o 4,7 procenta, zatímco ve srovnání se třetím čtvrtletím o 0,6 procenta vzrostl. Předběžný odhad statistiků z počátku února s poklesem o 5,6 procenta za celý loňský rok počítal. Meziroční propad v posledním čtvrtletí odhadovali statistici na pět procent a mezikvartální nárůst na 0,3 procenta.
• Loňský růst bitcoinu byl prý z části uměle vyvolaný
  Polovinu růstu ceny bitcoinu a dalších digitálních měn v loňském roce lze připsat na vrub soustředěné cenové manipulaci a nikoli poptávce investorů. K tomuto závěru dospěl profesor Texaské univerzity John Griffin a potvrdil tak podezření, o kterém se mluvilo už v době boomu na trhu kryptoměn, uvádí zpráva listu The New York Times (NYT).
• Los Angeles má největší HDP v USA
  Jakkoli mají Silicon Valley a Wall Street renomé "výrobců" řady nejúspěšnějších podniků ve Spojených státech, ve skutečnosti je v tomto smyslu americkým klenotem okres Los Angeles, jehož produkce zboží a služeb je mezi třemi tisícovkami okresů v USA největší a je srovnatelná s ekonomickou silou Saúdské Arábie, píše agentura Bloomberg.
• Lotyšská policie zadržela guvernéra centrální banky
  Lotyšská protikorupční policie zadržela guvernéra tamní centrální banky Ilmárse Rimšévičse, jehož domov a kancelář v pátek vyšetřovatelé prohledali. Oznámil to včera úřad lotyšského premiéra. Oficiální informace o důvodech zatčení není k dispozici, podle rižské televize se v poslední době v zákulisí hovoří o možné korupci. Rimšévičs vzhledem k členství Lotyšska v eurozóně zastává rovněž významný post v Evropské centrální bance (ECB).
• Lotyšsko může podle EK zavést brzy euro
  Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, jak si tato baltská země přeje. Uvedla to dnes Evropská...
• Lotyšsko požádá o členství v eurozóně
  Lotyšská vláda vyzve Evropskou unii, aby posoudila, zda je Lotyšsko připraveno na přijetí eura v příštím roce...
• Lotyšsko požádá o posudek k zavedení eura
  Lotyšsko v březnu požádá orgány Evropské unie o zhodnocení, zda může příští rok zavést euro. Novinářům to řekl premiér Valdis Dombrovskis. Lotyšsko by se tak stalo 18. členem eurozóny, z pobaltských zemí platí eurem prozatím jen Estonsko. To je v eurozóně od roku 2011 a je jejím nejmladším členem.
• Lotyšsko se stane 18. členem eurozóny
  Lotyšsko začne 1. ledna používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny. Bude druhou pobaltskou...
• Lotyšsko schválilo záchranný fond ESM
  Lotyšský parlament dnes schválil smlouvu o trvalém záchranném fondu eurozóny ESM, z něhož má být...
• Lotyšsko si podá přihlášku ke vstupu do eurozóny
  Lotyšsko zahájí v únoru kroky k tomu, aby se v lednu 2014 stalo 18 členem eurozóny.
• Lotyšsko úspěšně zvládá přechod na euro
  Lotyšští spotřebitelé i obchodníci se vcelku úspěšně vyrovnávají s nástupem eura, které se stalo měnou...
• Louis Vuitton kvůli vyšším nákladům na výrobu i na dopravu zvýší ceny
  Francouzský prodejce luxusního zboží Louis Vuitton ve středu celosvětově zvýší ceny. Reaguje tak na rostoucí náklady na výrobu i na dopravu, řekla dnes agentuře Reuters mluvčí jejího čínského zastoupení. Jedna z největších značek luxusních doplňků na světě patří k prvním, které zdražují, aby v prostředí rostoucích nákladů ochránily marže a zůstaly v zisku.
• LSE prodá svou firmu LCH Clearnet
  Londýnská akciová burza (LSE - London Stock Exchange Group) se dohodla na prodeji své francouzské clearingové firmy LCH Clearnet evropské burzovní skupině Euronext za 510 milionů eur (13,8 miliardy Kč). LSE to uvedla v dnešním sdělení. Londýnský operátor si tím chce zajistit souhlas Evropské komise s plánem fúze s německou burzovní společností Deutsche Börse. Z tohoto spojení má vzejít největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb.
• LTRO je znovu na stole
  Evropská centrální banka (ECB) se nechce cítit pozadu v podpoře ekonomiky nově vytvořenými penězi. Jen několik...
• Lufthansa chce zrušit 22.000 míst, z toho polovinu v Německu
  Německá letecká společnost Lufthansa se chystá zrušit asi 22.000 pracovních míst, z toho polovinu v Německu. Odpovídá to asi 16 procentům pracovní síly. Informovala o tom dnes agentura AFP. Lufthansa, na kterou podobně jako na celé odvětví letecké přepravy doléhají dopady koronavirové krize, ještě na konci dubna předpokládala, že zruší asi 10.000 pracovních míst.
• Lukoil se kvůli levné ropě propadl ve čtvrtletí do ztráty
  Ruská ropná společnost Lukoil se ve druhém čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 18,7 miliardy rublů (5,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 181,2 miliardy rublů ve stejném období loni. Mohly za to nízké ceny ropy, oznámila včera společnost.
• Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy
  Německý ministr zahraničí Heiko Maas včera vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.