Lotyšsko si podá přihlášku ke vstupu do eurozóny

Lotyšsko zahájí v únoru kroky k tomu, aby se v lednu 2014 stalo 18 členem eurozóny. Řekl to lotyšský ministr financí Andris Vilks v dnešním rozhovoru pro agenturu Reuters. Vyjádřil přitom přesvědčení, že vláda dokáže přesvědčit EU o své připravenosti přijmout euro a překoná domácí odpor vůči takovému kroku.

Lotyšsko se zotavilo z dopadů globální finanční krize, kvůli níž jeho ekonomika v roce 2009 klesla o 20 procent, a stalo se opět jednou z hospodářsky nejdynamičtějších zemí Evropy. "Když se podíváme na tři poslední roky, bylo Lotyšsko předvídatelné. Máme nejrychlejší ekonomický růst, ale růst cen je velmi umírněný," řekl Vilks.

Vláda požádá v únoru Evropskou komisi o posouzení připravenosti země na členství v eurozóně, což je začátek procesu vedoucího k přijetí. Poté by měly svá doporučení vydat komise a Evropská centrální banka (ECB) a v červnu by o přijetí Lotyšska měli hlasovat nejvyšší představitelé zemí EU.

Předpokládá se, že ECB bude na Lotyšsko přísnější než na sousední Estonsko, které přijalo euro v roce 2011. V roce 2006 neuspěla s žádostí o vstup do eurozóny další pobaltská republika Litva, protože její inflace byla nepatrně vyšší, než stanovují maastrichtská kritéria.

Lotyšská vláda ale věří, že je na vstup připravena dobře. Vláda v minulých letech prudce snižovala výdaje a zvýšila daně, aby splnila podmínky záchranného úvěrového balíku EU a Mezinárodního měnového fondu v sumě 7,5 miliardy eur. Loni země program úspěšně dokončila a tento měsíc splatila MMF zbytek úvěru. Rozpočtový deficit letos podle Vilkse klesne na 1,5 procenta HDP, výrazně pod maastrichtský tříprocentní limit.

Průzkumy mínění ale ukazují, že většina obyvatel země je proti přijetí eura. To může hrát roli v postoji ostatních zemí EU k lotyšské žádosti.

Zdroj: EU, MMF, ČTK

Čtěte více

• Loňský propad českého HDP byl nejvýraznější od vzniku Česka
  Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta, nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. V dnes zveřejněném zpřesněném odhadu to potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém kvartále loňského roku klesl hrubý domácí produkt (HDP) Česka meziročně o 4,7 procenta, zatímco ve srovnání se třetím čtvrtletím o 0,6 procenta vzrostl. Předběžný odhad statistiků z počátku února s poklesem o 5,6 procenta za celý loňský rok počítal. Meziroční propad v posledním čtvrtletí odhadovali statistici na pět procent a mezikvartální nárůst na 0,3 procenta.
• Loňský růst bitcoinu byl prý z části uměle vyvolaný
  Polovinu růstu ceny bitcoinu a dalších digitálních měn v loňském roce lze připsat na vrub soustředěné cenové manipulaci a nikoli poptávce investorů. K tomuto závěru dospěl profesor Texaské univerzity John Griffin a potvrdil tak podezření, o kterém se mluvilo už v době boomu na trhu kryptoměn, uvádí zpráva listu The New York Times (NYT).
• Los Angeles má největší HDP v USA
  Jakkoli mají Silicon Valley a Wall Street renomé "výrobců" řady nejúspěšnějších podniků ve Spojených státech, ve skutečnosti je v tomto smyslu americkým klenotem okres Los Angeles, jehož produkce zboží a služeb je mezi třemi tisícovkami okresů v USA největší a je srovnatelná s ekonomickou silou Saúdské Arábie, píše agentura Bloomberg.
• Lotyšská policie zadržela guvernéra centrální banky
  Lotyšská protikorupční policie zadržela guvernéra tamní centrální banky Ilmárse Rimšévičse, jehož domov a kancelář v pátek vyšetřovatelé prohledali. Oznámil to včera úřad lotyšského premiéra. Oficiální informace o důvodech zatčení není k dispozici, podle rižské televize se v poslední době v zákulisí hovoří o možné korupci. Rimšévičs vzhledem k členství Lotyšska v eurozóně zastává rovněž významný post v Evropské centrální bance (ECB).
• Lotyšsko může podle EK zavést brzy euro
  Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, jak si tato baltská země přeje. Uvedla to dnes Evropská...
• Lotyšsko požádá o členství v eurozóně
  Lotyšská vláda vyzve Evropskou unii, aby posoudila, zda je Lotyšsko připraveno na přijetí eura v příštím roce...
• Lotyšsko požádá o posudek k zavedení eura
  Lotyšsko v březnu požádá orgány Evropské unie o zhodnocení, zda může příští rok zavést euro. Novinářům to řekl premiér Valdis Dombrovskis. Lotyšsko by se tak stalo 18. členem eurozóny, z pobaltských zemí platí eurem prozatím jen Estonsko. To je v eurozóně od roku 2011 a je jejím nejmladším členem.
• Lotyšsko se stalo 18. zemí používající euro
  Lotyšsko se dnes stalo osmnáctým členským státem eurozóny. Pobaltská země přechází na jednotnou...
• Lotyšsko se stane 18. členem eurozóny
  Lotyšsko začne 1. ledna používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny. Bude druhou pobaltskou...
• Lotyšsko schválilo záchranný fond ESM
  Lotyšský parlament dnes schválil smlouvu o trvalém záchranném fondu eurozóny ESM, z něhož má být...
• Lotyšsko úspěšně zvládá přechod na euro
  Lotyšští spotřebitelé i obchodníci se vcelku úspěšně vyrovnávají s nástupem eura, které se stalo měnou...
• Louis Vuitton kvůli vyšším nákladům na výrobu i na dopravu zvýší ceny
  Francouzský prodejce luxusního zboží Louis Vuitton ve středu celosvětově zvýší ceny. Reaguje tak na rostoucí náklady na výrobu i na dopravu, řekla dnes agentuře Reuters mluvčí jejího čínského zastoupení. Jedna z největších značek luxusních doplňků na světě patří k prvním, které zdražují, aby v prostředí rostoucích nákladů ochránily marže a zůstaly v zisku.
• LSE prodá svou firmu LCH Clearnet
  Londýnská akciová burza (LSE - London Stock Exchange Group) se dohodla na prodeji své francouzské clearingové firmy LCH Clearnet evropské burzovní skupině Euronext za 510 milionů eur (13,8 miliardy Kč). LSE to uvedla v dnešním sdělení. Londýnský operátor si tím chce zajistit souhlas Evropské komise s plánem fúze s německou burzovní společností Deutsche Börse. Z tohoto spojení má vzejít největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb.
• LTRO je znovu na stole
  Evropská centrální banka (ECB) se nechce cítit pozadu v podpoře ekonomiky nově vytvořenými penězi. Jen několik...
• Lufthansa chce zrušit 22.000 míst, z toho polovinu v Německu
  Německá letecká společnost Lufthansa se chystá zrušit asi 22.000 pracovních míst, z toho polovinu v Německu. Odpovídá to asi 16 procentům pracovní síly. Informovala o tom dnes agentura AFP. Lufthansa, na kterou podobně jako na celé odvětví letecké přepravy doléhají dopady koronavirové krize, ještě na konci dubna předpokládala, že zruší asi 10.000 pracovních míst.
• Lukoil se kvůli levné ropě propadl ve čtvrtletí do ztráty
  Ruská ropná společnost Lukoil se ve druhém čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 18,7 miliardy rublů (5,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 181,2 miliardy rublů ve stejném období loni. Mohly za to nízké ceny ropy, oznámila včera společnost.
• Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy
  Německý ministr zahraničí Heiko Maas včera vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
• Macron a Draghi společně vyzvali k reformě rozpočtových pravidel EU
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi dnes vyzvali země Evropské unie k reformě evropských rozpočtových pravidel tak, aby umožňovaly větší investiční výdaje. Oba zároveň uznali, že bude třeba snížit zadlužení. Uvedli to ve společném prohlášení, které dnes zveřejnil list Financial Times (FT).
• Macron a Merkelová mají dohodu za historickou, spokojen i Rutte
  Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.
• Macron a Merkelová představí novou společnou iniciativu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová dnes představí novou společnou iniciativu týkající se hospodářské obnovy Evropské unie po pandemii způsobené koronavirem. V překvapivém prohlášení o tom dnes informoval Macronův úřad, uvedla agentura Reuters.