Lotyšsko úspěšně zvládá přechod na euro

Lotyšští spotřebitelé i obchodníci se vcelku úspěšně vyrovnávají s nástupem eura, které se stalo měnou tohoto pobaltského státu s příchodem nového roku. Státní obchodní inspekce podle rozhlasové stanice Baltkom provádí rozsáhlé kontroly obchodní sítě, ale až na výjimky závažnější narušení neodhalila. Prodejci ovšem nové ceny zaokrouhlují spíš nahoru.

Šéfka obchodní inspekce Baiba Vítoliňová dnes lotyšskému rozhlasu řekla, že obchodníci zatím respektují nařízení úřadů, aby až do konce prvního pololetí uváděli ceny jak v eurech, tak i v dřívější měně latech. V prvních dvou týdnech roku mohou Lotyši platit v obou měnách, nazpět ale dostávají jen eura. Z bankomatů mohou vybírat už jen evropskou měnu.

Určité problémy se podle lotyšských médií projevily ve veřejné dopravě, kde nebyly k dispozici operativní informace o nových cenách. Některé internetové obchody prý své zákazníky mátly chybným přepočtem, v kamenných obchodech zas občas chybějí drobné. Policie ale v souvislosti s přechodem na eura nehlásila žádné vážnější prohřešky.

Celkově se v Lotyšsku všeobecná cenová hladina zvýšila jen velmi mírně. "Prodejci mají problémy s odbytem a zvyšovat ceny většinou nemohou a nechtějí," řekla šéfka obchodní inspekce Vítoliňová. "A pokud se ceny zvýší o jeden či dva centy, pak na vině rozhodně není eurozóna," dodala.

Lotyšsko se k eurozóně připojilo 1. ledna jako osmnáctý členský stát. Pobaltská země přešla na jednotnou evropskou měnu v době, kdy v eurozóně doznívá dluhová krize. Lotyši z nové měny příliš nadšeni nejsou. Podle průzkumů mínění většina z nich euro nechtěla, a nic na tom nezměnila ani masivní vládní kampaň v médiích. Lotyšská vláda argumentuje tím, že zavedení eura představuje ochranu před tlaky ze strany sousedního Ruska.

Jedinou pobaltskou zemí s vlastní měnou zůstává Litva. Ta ale chce vstoupit do eurozóny už v roce 2015.

Zdroj: Reuters, ČTK

Související články

Lotyšsko se stalo 18. zemí používající euro
Lotyšsko se dnes stalo osmnáctým členským státem eurozóny. Pobaltská země přechází na jednotnou...

Čtěte více

• Loňský růst bitcoinu byl prý z části uměle vyvolaný
  Polovinu růstu ceny bitcoinu a dalších digitálních měn v loňském roce lze připsat na vrub soustředěné cenové manipulaci a nikoli poptávce investorů. K tomuto závěru dospěl profesor Texaské univerzity John Griffin a potvrdil tak podezření, o kterém se mluvilo už v době boomu na trhu kryptoměn, uvádí zpráva listu The New York Times (NYT).
• Los Angeles má největší HDP v USA
  Jakkoli mají Silicon Valley a Wall Street renomé "výrobců" řady nejúspěšnějších podniků ve Spojených státech, ve skutečnosti je v tomto smyslu americkým klenotem okres Los Angeles, jehož produkce zboží a služeb je mezi třemi tisícovkami okresů v USA největší a je srovnatelná s ekonomickou silou Saúdské Arábie, píše agentura Bloomberg.
• Lotyšská policie zadržela guvernéra centrální banky
  Lotyšská protikorupční policie zadržela guvernéra tamní centrální banky Ilmárse Rimšévičse, jehož domov a kancelář v pátek vyšetřovatelé prohledali. Oznámil to včera úřad lotyšského premiéra. Oficiální informace o důvodech zatčení není k dispozici, podle rižské televize se v poslední době v zákulisí hovoří o možné korupci. Rimšévičs vzhledem k členství Lotyšska v eurozóně zastává rovněž významný post v Evropské centrální bance (ECB).
• Lotyšsko může podle EK zavést brzy euro
  Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, jak si tato baltská země přeje. Uvedla to dnes Evropská...
• Lotyšsko požádá o členství v eurozóně
  Lotyšská vláda vyzve Evropskou unii, aby posoudila, zda je Lotyšsko připraveno na přijetí eura v příštím roce...
• Lotyšsko požádá o posudek k zavedení eura
  Lotyšsko v březnu požádá orgány Evropské unie o zhodnocení, zda může příští rok zavést euro. Novinářům to řekl premiér Valdis Dombrovskis. Lotyšsko by se tak stalo 18. členem eurozóny, z pobaltských zemí platí eurem prozatím jen Estonsko. To je v eurozóně od roku 2011 a je jejím nejmladším členem.
• Lotyšsko se stalo 18. zemí používající euro
  Lotyšsko se dnes stalo osmnáctým členským státem eurozóny. Pobaltská země přechází na jednotnou...
• Lotyšsko se stane 18. členem eurozóny
  Lotyšsko začne 1. ledna používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny. Bude druhou pobaltskou...
• Lotyšsko schválilo záchranný fond ESM
  Lotyšský parlament dnes schválil smlouvu o trvalém záchranném fondu eurozóny ESM, z něhož má být...
• Lotyšsko si podá přihlášku ke vstupu do eurozóny
  Lotyšsko zahájí v únoru kroky k tomu, aby se v lednu 2014 stalo 18 členem eurozóny.
• Louis Vuitton kvůli vyšším nákladům na výrobu i na dopravu zvýší ceny
  Francouzský prodejce luxusního zboží Louis Vuitton ve středu celosvětově zvýší ceny. Reaguje tak na rostoucí náklady na výrobu i na dopravu, řekla dnes agentuře Reuters mluvčí jejího čínského zastoupení. Jedna z největších značek luxusních doplňků na světě patří k prvním, které zdražují, aby v prostředí rostoucích nákladů ochránily marže a zůstaly v zisku.
• LSE prodá svou firmu LCH Clearnet
  Londýnská akciová burza (LSE - London Stock Exchange Group) se dohodla na prodeji své francouzské clearingové firmy LCH Clearnet evropské burzovní skupině Euronext za 510 milionů eur (13,8 miliardy Kč). LSE to uvedla v dnešním sdělení. Londýnský operátor si tím chce zajistit souhlas Evropské komise s plánem fúze s německou burzovní společností Deutsche Börse. Z tohoto spojení má vzejít největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb.
• LTRO je znovu na stole
  Evropská centrální banka (ECB) se nechce cítit pozadu v podpoře ekonomiky nově vytvořenými penězi. Jen několik...
• Lufthansa chce zrušit 22.000 míst, z toho polovinu v Německu
  Německá letecká společnost Lufthansa se chystá zrušit asi 22.000 pracovních míst, z toho polovinu v Německu. Odpovídá to asi 16 procentům pracovní síly. Informovala o tom dnes agentura AFP. Lufthansa, na kterou podobně jako na celé odvětví letecké přepravy doléhají dopady koronavirové krize, ještě na konci dubna předpokládala, že zruší asi 10.000 pracovních míst.
• Lukoil se kvůli levné ropě propadl ve čtvrtletí do ztráty
  Ruská ropná společnost Lukoil se ve druhém čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 18,7 miliardy rublů (5,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 181,2 miliardy rublů ve stejném období loni. Mohly za to nízké ceny ropy, oznámila včera společnost.
• Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy
  Německý ministr zahraničí Heiko Maas včera vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
• Macron a Draghi společně vyzvali k reformě rozpočtových pravidel EU
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi dnes vyzvali země Evropské unie k reformě evropských rozpočtových pravidel tak, aby umožňovaly větší investiční výdaje. Oba zároveň uznali, že bude třeba snížit zadlužení. Uvedli to ve společném prohlášení, které dnes zveřejnil list Financial Times (FT).
• Macron a Merkelová mají dohodu za historickou, spokojen i Rutte
  Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.
• Macron a Merkelová představí novou společnou iniciativu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová dnes představí novou společnou iniciativu týkající se hospodářské obnovy Evropské unie po pandemii způsobené koronavirem. V překvapivém prohlášení o tom dnes informoval Macronův úřad, uvedla agentura Reuters.
• Macron a Si jednali hlavně o obchodu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se včera před svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem vyslovil pro "silné partnerství" mezi Evropskou unií a Čínou, které by se opíralo o "silný multilateralismus" a "poctivou a vyváženou" ekonomickou spolupráci. EU ovšem ještě hledá jednotný postoj k diplomatickým a ekonomickým ambicím Číny, poznamenala agentura AFP.