Lotyšsko se stane 18. členem eurozóny
Lotyšsko začne 1. ledna používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny. Bude druhou pobaltskou zemí, která vstoupí do měnové unie, po Estonsku, jež zavedlo euro před dvěma lety. Lotyši ale z nové měny příliš nadšení nejsou.
Podle průzkumů mínění většina z nich euro setrvale nechce a nic na tom nezměnila ani masivní vládní kampaň v médiích. Podle zářijového průzkumu lotyšské agentury SKDS se proti zavedení eura vyslovilo 53 procent dotázaných, kdežto pro bylo jen 22 procent. Průzkumy veřejného mínění zadávané ministerstvem financí ukazují, že podpora pro zavedení eura v Lotyšsku se v posledních měsících pohybovala bez větších změn pod 40 procenty.
Přijetí Lotyšska v červenci definitivně potvrdila schůzka ministrů financí Evropské unie. Předtím už Evropská komise potvrdila, že Lotyšsko splňuje požadovaná ekonomická kritéria, a jeho vstup do eurozóny v červnu podpořil i Evropský parlament a summit EU.
Lotyšská měna lat se podle dohody s EU přepočte na euro při kurzu 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá dosavadnímu kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko už léta svazovalo kurz své měny s eurem a z měnového a ekonomického hlediska pro něj nebude zavedení eura žádnou zásadní změnou.
Lotyšsko vstupuje do měnové unie v době, kdy v eurozóně doznívá po více než třech letech dluhová krize, která zasáhla především členské státy na jihu Evropy. Krize byla důsledkem toho, že přijetí eura zemím jako Řecko nebo Portugalsko výrazně zlevnilo úvěry, což vedlo k obřímu zadlužování státního i soukromého sektoru. Neměnný kurz pak přispěl ke ztrátě konkurenceschopnosti těchto ekonomik vůči Německu a dalším předním zemím západní Evropy.
Lotyšská vláda je ale přesvědčena, že euro bude pro zemi prospěšné i přes nynější potíže. "Věříme euru, věříme Evropě. Přijetí eura posílí důvěru v měnovou stabilitu Lotyšska," řekl v červenci lotyšský premiér Valdis Dombrovskis.
Lotyšsko bude muset jako člen eurozóny přispívat do Evropského stabilizační mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko poskytnout 320 milionů eur. V příštích pěti letech bude platit do ESM 40 milionů eur ročně a zbytek vloží později.
Jedinou pobaltskou zemí s vlastní měnou zůstává Litva. Ta ale chce vstoupit do eurozóny už v roce 2015.
Zdroj: Reuters, ČTK, ECB, EU
Související články
Čtěte více
-
Loňské uvolnění měny přitáhlo do Egypta 25 miliard USD
Uvolnění kurzu egyptské libry z loňského listopadu přitáhlo do země celkem 25 miliard dolarů (591 miliard Kč). Zvýšení základní úrokové sazby z minulého týdne pak vedlo k přílivu dalších téměř jedné miliardy dolarů, řekl v neděli šéf centrální banky Tárik Amir. -
Loňské výdaje Číny na výzkum a vývoj byly rekordní
Čína loni dala na výzkum a vývoj rekordních 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), celkové výdaje pak vzrostly o 10,3 procenta na 2,44 bilionu jüanů (8,2 bilionu Kč). Tempo růstu ale bylo nejnižší za pět let, vyplývá z předběžných údajů, které dnes zveřejnil čínský statistický úřad. -
Loňský propad českého HDP byl nejvýraznější od vzniku Česka
Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta, nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. V dnes zveřejněném zpřesněném odhadu to potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém kvartále loňského roku klesl hrubý domácí produkt (HDP) Česka meziročně o 4,7 procenta, zatímco ve srovnání se třetím čtvrtletím o 0,6 procenta vzrostl. Předběžný odhad statistiků z počátku února s poklesem o 5,6 procenta za celý loňský rok počítal. Meziroční propad v posledním čtvrtletí odhadovali statistici na pět procent a mezikvartální nárůst na 0,3 procenta. -
Loňský růst bitcoinu byl prý z části uměle vyvolaný
Polovinu růstu ceny bitcoinu a dalších digitálních měn v loňském roce lze připsat na vrub soustředěné cenové manipulaci a nikoli poptávce investorů. K tomuto závěru dospěl profesor Texaské univerzity John Griffin a potvrdil tak podezření, o kterém se mluvilo už v době boomu na trhu kryptoměn, uvádí zpráva listu The New York Times (NYT). -
Los Angeles má největší HDP v USA
Jakkoli mají Silicon Valley a Wall Street renomé "výrobců" řady nejúspěšnějších podniků ve Spojených státech, ve skutečnosti je v tomto smyslu americkým klenotem okres Los Angeles, jehož produkce zboží a služeb je mezi třemi tisícovkami okresů v USA největší a je srovnatelná s ekonomickou silou Saúdské Arábie, píše agentura Bloomberg. -
Lotyšská policie zadržela guvernéra centrální banky
Lotyšská protikorupční policie zadržela guvernéra tamní centrální banky Ilmárse Rimšévičse, jehož domov a kancelář v pátek vyšetřovatelé prohledali. Oznámil to včera úřad lotyšského premiéra. Oficiální informace o důvodech zatčení není k dispozici, podle rižské televize se v poslední době v zákulisí hovoří o možné korupci. Rimšévičs vzhledem k členství Lotyšska v eurozóně zastává rovněž významný post v Evropské centrální bance (ECB). -
Lotyšsko může podle EK zavést brzy euro
Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, jak si tato baltská země přeje. Uvedla to dnes Evropská... -
Lotyšsko požádá o členství v eurozóně
Lotyšská vláda vyzve Evropskou unii, aby posoudila, zda je Lotyšsko připraveno na přijetí eura v příštím roce... -
Lotyšsko požádá o posudek k zavedení eura
Lotyšsko v březnu požádá orgány Evropské unie o zhodnocení, zda může příští rok zavést euro. Novinářům to řekl premiér Valdis Dombrovskis. Lotyšsko by se tak stalo 18. členem eurozóny, z pobaltských zemí platí eurem prozatím jen Estonsko. To je v eurozóně od roku 2011 a je jejím nejmladším členem. -
Lotyšsko se stalo 18. zemí používající euro
Lotyšsko se dnes stalo osmnáctým členským státem eurozóny. Pobaltská země přechází na jednotnou... -
Lotyšsko schválilo záchranný fond ESM
Lotyšský parlament dnes schválil smlouvu o trvalém záchranném fondu eurozóny ESM, z něhož má být... -
Lotyšsko si podá přihlášku ke vstupu do eurozóny
Lotyšsko zahájí v únoru kroky k tomu, aby se v lednu 2014 stalo 18 členem eurozóny. -
Lotyšsko úspěšně zvládá přechod na euro
Lotyšští spotřebitelé i obchodníci se vcelku úspěšně vyrovnávají s nástupem eura, které se stalo měnou... -
Louis Vuitton kvůli vyšším nákladům na výrobu i na dopravu zvýší ceny
Francouzský prodejce luxusního zboží Louis Vuitton ve středu celosvětově zvýší ceny. Reaguje tak na rostoucí náklady na výrobu i na dopravu, řekla dnes agentuře Reuters mluvčí jejího čínského zastoupení. Jedna z největších značek luxusních doplňků na světě patří k prvním, které zdražují, aby v prostředí rostoucích nákladů ochránily marže a zůstaly v zisku. -
LSE prodá svou firmu LCH Clearnet
Londýnská akciová burza (LSE - London Stock Exchange Group) se dohodla na prodeji své francouzské clearingové firmy LCH Clearnet evropské burzovní skupině Euronext za 510 milionů eur (13,8 miliardy Kč). LSE to uvedla v dnešním sdělení. Londýnský operátor si tím chce zajistit souhlas Evropské komise s plánem fúze s německou burzovní společností Deutsche Börse. Z tohoto spojení má vzejít největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb. -
LTRO je znovu na stole
Evropská centrální banka (ECB) se nechce cítit pozadu v podpoře ekonomiky nově vytvořenými penězi. Jen několik... -
Lufthansa chce zrušit 22.000 míst, z toho polovinu v Německu
Německá letecká společnost Lufthansa se chystá zrušit asi 22.000 pracovních míst, z toho polovinu v Německu. Odpovídá to asi 16 procentům pracovní síly. Informovala o tom dnes agentura AFP. Lufthansa, na kterou podobně jako na celé odvětví letecké přepravy doléhají dopady koronavirové krize, ještě na konci dubna předpokládala, že zruší asi 10.000 pracovních míst. -
Lukoil se kvůli levné ropě propadl ve čtvrtletí do ztráty
Ruská ropná společnost Lukoil se ve druhém čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 18,7 miliardy rublů (5,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 181,2 miliardy rublů ve stejném období loni. Mohly za to nízké ceny ropy, oznámila včera společnost. -
Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy
Německý ministr zahraničí Heiko Maas včera vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky. -
Macron a Draghi společně vyzvali k reformě rozpočtových pravidel EU
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi dnes vyzvali země Evropské unie k reformě evropských rozpočtových pravidel tak, aby umožňovaly větší investiční výdaje. Oba zároveň uznali, že bude třeba snížit zadlužení. Uvedli to ve společném prohlášení, které dnes zveřejnil list Financial Times (FT).