LTRO je znovu na stole

Evropská centrální banka (ECB) se nechce cítit pozadu v podpoře ekonomiky nově vytvořenými penězi. Jen několik dní po překvapivém ponechání tempa kvantitativního uvolňování (QE) americkou centrální bankou (Fed) na 85 mld. USD přišel prezident ECB Mario Draghi s prohlášením, že pro udržení aktuálního nastavení měnové politiky je ECB připravena znovu poskytnout bankám dlouhodobé půjčky v rámci programu LTRO (Long-term refinancing operation). Během prvních dvou kol tohoto programu si přelomu let 2011-12 postižené banky v eurozóně půjčily přes 1000 mld. EUR a přebytečná likvidita v systému dosáhla 800 mld. EUR. Se splácením těchto půjček však likvidita pomalu vysychá a ECB se bojí, že by některé banky znovu mohly mít problémy s financováním a to především v případě, pokud se zpět na dluhopisové trhy vrátí panika.

Vývoj nadbytečné likvidity v eurosystému (v mld. EUR):

Byť šlo pravděpodobně zatím pouze o verbální intervenci, která má zamezit růstu mezibankovních úrokových sazeb v eurozóně i hodnoty eura v dohledné době, je možnost dalšího návratu k výjimečným opatřením a emise stovek miliard nových eur novým medvědím signálem pro euro, který dokáže sekundovat programu QE v USA.

Měnový pár EUR/USD v reakci na toto prohlášení mírně padá, jde však maximálně o několik desítek pips. Většímu poklesu zabránila čísla z průzkumu společnosti Markit, která ukázala na uzavírající se nůžky v expanzi americké a evropské ekonomiky. Zatímco kompozitní index nákupních manažerů pro eurozónu vzrostl na 52,1 z 51,5 bodů, výrobní index v USA klesl na 52,8 z 53,1 bodů (hodnota 50 bodů odděluje expanzi od recese).

Vývoj měnového páru EUR/USD (4hodinový graf – H4):

Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz

Související články

QE, LTRO, OMT – s čím centrální banky ještě přijdou?
S vyostřením finanční krize let 2008-09 a následné nemožnosti snížit úrokové sazby pod nulovou hranici musely centrální banky přijít s nápadem, jak stabilizovat finanční systém a zároveň ekonomiky poslat zpět na růstovou dráhu.

Čtěte více

• Lotyšsko může podle EK zavést brzy euro
  Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, jak si tato baltská země přeje. Uvedla to dnes Evropská...
• Lotyšsko požádá o členství v eurozóně
  Lotyšská vláda vyzve Evropskou unii, aby posoudila, zda je Lotyšsko připraveno na přijetí eura v příštím roce...
• Lotyšsko požádá o posudek k zavedení eura
  Lotyšsko v březnu požádá orgány Evropské unie o zhodnocení, zda může příští rok zavést euro. Novinářům to řekl premiér Valdis Dombrovskis. Lotyšsko by se tak stalo 18. členem eurozóny, z pobaltských zemí platí eurem prozatím jen Estonsko. To je v eurozóně od roku 2011 a je jejím nejmladším členem.
• Lotyšsko se stalo 18. zemí používající euro
  Lotyšsko se dnes stalo osmnáctým členským státem eurozóny. Pobaltská země přechází na jednotnou...
• Lotyšsko se stane 18. členem eurozóny
  Lotyšsko začne 1. ledna používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny. Bude druhou pobaltskou...
• Lotyšsko schválilo záchranný fond ESM
  Lotyšský parlament dnes schválil smlouvu o trvalém záchranném fondu eurozóny ESM, z něhož má být...
• Lotyšsko si podá přihlášku ke vstupu do eurozóny
  Lotyšsko zahájí v únoru kroky k tomu, aby se v lednu 2014 stalo 18 členem eurozóny.
• Lotyšsko úspěšně zvládá přechod na euro
  Lotyšští spotřebitelé i obchodníci se vcelku úspěšně vyrovnávají s nástupem eura, které se stalo měnou...
• Louis Vuitton kvůli vyšším nákladům na výrobu i na dopravu zvýší ceny
  Francouzský prodejce luxusního zboží Louis Vuitton ve středu celosvětově zvýší ceny. Reaguje tak na rostoucí náklady na výrobu i na dopravu, řekla dnes agentuře Reuters mluvčí jejího čínského zastoupení. Jedna z největších značek luxusních doplňků na světě patří k prvním, které zdražují, aby v prostředí rostoucích nákladů ochránily marže a zůstaly v zisku.
• LSE prodá svou firmu LCH Clearnet
  Londýnská akciová burza (LSE - London Stock Exchange Group) se dohodla na prodeji své francouzské clearingové firmy LCH Clearnet evropské burzovní skupině Euronext za 510 milionů eur (13,8 miliardy Kč). LSE to uvedla v dnešním sdělení. Londýnský operátor si tím chce zajistit souhlas Evropské komise s plánem fúze s německou burzovní společností Deutsche Börse. Z tohoto spojení má vzejít největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb.
• Lufthansa chce zrušit 22.000 míst, z toho polovinu v Německu
  Německá letecká společnost Lufthansa se chystá zrušit asi 22.000 pracovních míst, z toho polovinu v Německu. Odpovídá to asi 16 procentům pracovní síly. Informovala o tom dnes agentura AFP. Lufthansa, na kterou podobně jako na celé odvětví letecké přepravy doléhají dopady koronavirové krize, ještě na konci dubna předpokládala, že zruší asi 10.000 pracovních míst.
• Lukoil se kvůli levné ropě propadl ve čtvrtletí do ztráty
  Ruská ropná společnost Lukoil se ve druhém čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 18,7 miliardy rublů (5,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 181,2 miliardy rublů ve stejném období loni. Mohly za to nízké ceny ropy, oznámila včera společnost.
• Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy
  Německý ministr zahraničí Heiko Maas včera vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
• Macron a Draghi společně vyzvali k reformě rozpočtových pravidel EU
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi dnes vyzvali země Evropské unie k reformě evropských rozpočtových pravidel tak, aby umožňovaly větší investiční výdaje. Oba zároveň uznali, že bude třeba snížit zadlužení. Uvedli to ve společném prohlášení, které dnes zveřejnil list Financial Times (FT).
• Macron a Merkelová mají dohodu za historickou, spokojen i Rutte
  Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.
• Macron a Merkelová představí novou společnou iniciativu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová dnes představí novou společnou iniciativu týkající se hospodářské obnovy Evropské unie po pandemii způsobené koronavirem. V překvapivém prohlášení o tom dnes informoval Macronův úřad, uvedla agentura Reuters.
• Macron a Si jednali hlavně o obchodu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se včera před svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem vyslovil pro "silné partnerství" mezi Evropskou unií a Čínou, které by se opíralo o "silný multilateralismus" a "poctivou a vyváženou" ekonomickou spolupráci. EU ovšem ještě hledá jednotný postoj k diplomatickým a ekonomickým ambicím Číny, poznamenala agentura AFP.
• Macron a Si vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Šéf Elysejského paláce to dnes ráno napsal na twitteru po setkání s čínskou hlavou státu na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Svět se podle Macrona nemá rozdělovat, ale naopak potřebuje spojit síly, aby mohl reagovat na výzvy, jako je změna klimatu.
• Macron: EU potřebuje reakci na americké dotace, komise na summitu dostane zadání
  Z dnešního summitu Evropské unie vzejde mandát pro Evropskou komisi, aby začátkem příštího roku předložila odpověď na americký plán dotování výroby spojené s ekologickou transformací. Při příchodu na jednání s unijními protějšky to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Sedmadvacítka podle něj musí na krok Spojených států reagovat, aby evropský průmysl neztratil konkurenceschopnost.
• Macron: Evropa je smrtelná, musí posílit obranu
  Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to včera francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. Řekl také, že Evropa musí podporovat své firmy, dále pracovat na nezávislosti svého průmyslu a lépe chránit hranice před nelegální migrací.