Kvůli válce na Ukrajině poroste německá ekonomika pomaleji, zvýší se inflace
Německá vláda dnes kvůli hospodářským dopadům války na Ukrajině zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 procenta, ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 procenta. Inflace vystoupí na 6,1 procenta. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Zdůraznil, že Německo sice nese následky za svou podporu Ukrajině, ale musí být připraveno takovou cenu nést, neboť Ukrajina čelí ruské invazi a bojuje i za svobodu a hodnoty Německa a celé Evropy.
"Pomáháme Ukrajině přímými dodávkami zbraní, finanční podporou a sankcemi (proti Rusku)," řekl Habeck. "Ukrajina totiž nebojuje jen za svou suverenitu a nezávislost, ale bojuje i za nás, za Německo a za Evropu," uvedl. "Musíme být proto připraveni nést za to cenu, kterou bude pomalejší hospodářský růst a vyšší inflace," dodal.
"Odhad růstu hospodářství o 2,2 procenta je konzervativní," řekl Habeck. Poznamenal, že situaci by mohla změnit pandemická situace v Číně. Pokud by bylo uvaleno embargo na dovoz ruského plynu, upadlo by hospodářství do recese, uvedl ministr. Habeck už dříve upozornil, že německé hospodářství je na ruském plynu závislé a bez něj by hrozily dalekosáhlé ekonomické následky včetně vysoké nezaměstnanosti.
Německo ještě loni odebíralo z Ruska 55 procent své spotřeby plynu, v březnu závislost na dodávkách z Ruska klesla na 40 procent a nyní podle Habecka činí 35 procent. Nezávislé na ruském plynu by Německo chtělo být do poloviny roku 2024.
Dalším dopadem ruské invaze na Ukrajinu je rostoucí inflace. "Míra inflace letos přesáhne šest procent," řekl Habeck. Vláda na dnešním jednání zvýšila výhled letošní inflace na 6,1 procenta. V lednu Berlín očekával celoroční míru inflace 3,3 procenta. Situace se podle vládních prognóz zlepší v nadcházejícím roce, kdy by inflace mohla klesnout na 2,8 procenta.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Kvůli inflaci hrozí další oslabení koruny
Na nízkou inflaci a hrozbu deflace, která především kvůli cenám ropy bude pokračovat i v dalších měsících... -
Kvůli koronaviru budou odloženy rozhovory EU s Británií
Kvůli epidemii koronaviru je odloženo další kolo rozhovorů o budoucích obchodních vztazích mezi Evropskou unií a Británií plánované na středu. Dnes to v prohlášení oznámila britská vláda. Londýn však předpokládá, že do Bruselu v blízké budoucnosti zašle svůj návrh na uspořádání vztahů po konci přechodného období, do něhož Británie vstoupila po odchodu z Evropské unie 31. ledna. -
Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch
- Šíření nového typu koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19, podle odhadů ekonomů z celého světa citelně zasáhne ekonomiku Číny, odkud se začal počátkem loňského prosince šířit do světa, ale i zbytek světa. Problémy se vyskytly prakticky ve všech odvětvích hospodářství a koronavirus byl také jedním z důvodů několika bankrotů. -
Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch a burzy
Vybrané údaje a odhady možných dopadů šíření koronaviru na světovou ekonomiku a vybraná odvětví ekonomiky. -
Kvůli koronaviru hrozí snížení ratingu rekordnímu počtu subjektů
Počet firem nebo zemí, kterým hrozí snížení ratingu, stoupl na rekordní maximum. Může za to pandemie způsobená koronavirem. Vyplývá to z analýzy ratingové agentury S&P Global. -
Kvůli koronaviru zažívá české hospodářství rekordní pokles HDP
Výběr informací o dopadech nového typu koronaviru na českou ekonomiku (před půl rokem, 1. března, se v ČR vyskytly první tři případy nákazy): -
Kvůli krizi přidá EU peníze na kohezi, řekla šéfka EK
V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy. Na dnešní schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik. -
Kvůli odchodu firem z Moskvy může přijít o práci na 200.000 lidí, míní starosta
Na 200.000 lidí může přijít v ruském hlavním městě o práci kvůli odchodu zahraničních firem, odhadl starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Dodal, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. -
Kvůli Rusku hrozí podle Berlína největší hladomor od konce druhé světové války
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. -
Kvůli snížení úroků označil německý Bild šéfa ECB za upíra
Nejčtenější německý list Bild dnes obvinil prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, že vysává bankovní účty německých střadatelů a označil ho za upíra. "Tak vysává hrabě Draghila naše účty" zní nadpis článku, který provází fotomontáž, na které má Draghi tesáky a je oblečen jako upír. Draghi si kritiku vysloužil za čtvrteční rozhodnutí ECB snížit depozitní sazbu hlouběji do záporného pásma. -
K výraznější korekci S&P 500 zatím nedošlo
Za celý týden hlavní americké akciové indexy (Dow Jones a S&P 500) kvůli uzavření části vládních... -
Kybernetická měna Bitcoin klesla nejníže za šest měsíců
Hodnota kybernetické měny bitcoin klesla nejníže za šest měsíců, krátce se dostala i pod hranici 7000 dolarů (asi 161.000 Kč). Na vině je podle agentury Reuters nejnovější zásah čínské centrální banky proti kryptoměnám a její doprovodné varování před riziky, která s sebou obchodování s digitální měnou nese. -
Kybernetická měna bitcoin přišla o polovinu své hodnoty
Kybernetická měna bitcoin během pouhých šesti hodin přišla o polovinu své hodnoty. Z 260 dolarů za jeden bitcoin sestoupila na pouhých 130 dolarů. Masivní výprodej odstartoval po zprávě, že burza Mt. Gox má problémy se zpracováním rostoucího objemu obchodů. Mt. Gox je největší a nejstarší burzou pro obchody s touto kybernetickou měnou. -
Kybernetičtí zločinci loni vyprali prostřednictvím kryptoměn 8,6 mld. USD
Kybernetičtí zločinci loni vyprali prostřednictvím kryptoměn 8,6 miliardy dolarů (186,7 miliardy Kč). V porovnání s rokem 2020 to představuje třicetiprocentní nárůst, informovala dnes společnost Chainalysis, která se zabývá forenzní analýzou databází obsahujících informace o pohybech kryptoměn. Celkově kyberzločinci od roku 2017 vyprali v kryptoměnách více než 33 miliard dolarů, odhaduje analytická společnost, podle níž se většina z celkové částky postupem času přesunula na centralizované burzy. -
Kyjev navštívila americká ministryně financí, potvrdila podporu USA
Kyjev dnes nečekaně navštívila americká ministryně financí Janet Yellenová, která se setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země. Potvrdila jim podporu USA, informovala agentura Reuters. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že s Yellenovou jednal o dalších sankcích vůči Rusku, které Ukrajinu před rokem vojensky napadlo, a o možnostech "zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich poskytnutí na obnovu Ukrajiny". -
Kyjev přesvědčuje západní firmy, aby přesídlily z Ruska na Ukrajinu
Vláda v Kyjevě se snaží přesvědčit globální firmy, aby opustily Rusko a přesídlily na Ukrajinu. Napsal to dnes web americké televize CNBC. Moskva zatím pokračuje v zabavování majetku, který mají zahraniční firmy v Rusku. Prezident Vladimir Putin v neděli podepsal dekret, na jehož základě vláda převzala kontrolu nad ruskými dceřinými společnostmi francouzského výrobce potravin Danone a dánského pivovaru Carlsberg. -
Kyjev: Ruská invaze dosud způsobila škody za nejméně 100 miliard dolarů
Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek v hodnotě nejméně 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Na internetové akci pořádané americkým Petersonovým institutem pro mezinárodní ekonomiku to včera řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Válka podle něj způsobila, že polovina ukrajinských podniků je zcela zavřená, zatímco ta druhá polovina funguje na výrazně nižší úrovni, než je jejich kapacita. -
Kyjev řeší tlak krize na ukrajinskou hřivnu
Ukrajinská centrální banka včera nařídila firmám v zemi, aby veškeré své devizové příjmy prodávaly na domácím trhu. Dosud musely podniky prodávat doma 50 procent příjmů v cizích měnách. Kyjev se tím pokouší zmírnit tlak hospodářské krize a bojů na východě země na ukrajinskou měnu. -
Kyjev: Ukrajina a Turecko jsou připraveny ratifikovat smlouvu o volném obchodu
Ukrajina a Turecko jsou připraveny v nejbližší době ratifikovat smlouvu o volném obchodu, která by vstoupila v platnost na začátku příštího roku. Uvedla to dnes ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. -
Kyjev vyzývá EU, aby rychle začala pracovat na dalším balíku sankcí proti Rusku
Kyjev vyzývá Evropskou unii, aby "co nejrychleji" začala pracovat na jedenáctém balíku sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.