Kvůli krizi přidá EU peníze na kohezi, řekla šéfka EK

V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy. Na dnešní schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik.

Poslanci v návrhu rezoluce navazující na dnešní debatu o rozpočtu pohrozili, že rozpočet na období 2021 až 2027 neschválí, pokud se v něm nové zdroje příjmů neobjeví.

Komise počítá s tím, že součástí příštího rozpočtu bude i fond pro oživení ekonomik po krizi vyvolané covidem-19. Objem rozpočtu dosahující v minulém období přibližně bilionu eur by tak mohl podle představ Bruselu vzrůst téměř na dvojnásobek.

Von der Leyenová o konkrétních číslech nemluvila, přiblížila však rozvržení peněz na hospodářské oživení. Součástí pokrizové obnovy bude podle ní i navýšení peněz ve strukturálních fondech určených na vyrovnání hospodářských rozdílů mezi jednotlivými regiony.

"Bude to nad rámec obvyklých kohezních obálek v rozpočtu a toto navýšení bude rozdělováno na základě vážnosti ekonomických a sociálních dopadů krize," popsala von der Leyenová.

Členské země jsou v pohledu na budoucí využívání kohezních peněz rozdělené, zvláště severské státy by krizovou pomoc členským zemím preferovaly ve formě úvěrů a nikoli přímých plateb. Značná část poslanců však volá po posílení soudržnosti i prostřednictvím těchto fondů.

"Z využívání kohezní politiky bychom neměli slevovat, vnímejme ji jako investiční nástroj, který pomůže regionům na cestě z krize," prohlásila místopředsedkyně EP Dita Charanzová z liberální frakce.

Klíčovou součástí rozpočtu však jsou podle poslanců zejména nové zdroje příjmů, po jejichž využívání volají dlouhodobě. Vzhledem k očekávanému vyššímu objemu se bez nich rozpočet nyní podle členů EP neobejde.

"Parlament nedá svůj souhlas s VFR (víceletým finančním rámcem) bez dohody na reformě systému vlastních zdrojů," uvádí se v předběžném návrhu usnesení, o němž mají poslanci hlasovat v pátek.

Rozpočet EU je financován převážně z přímých příspěvků členských zemí, z menší části pak z daně z přidané hodnoty či celních poplatků. Jako o možných nových příjmech mluví o penězích z prodeje emisních povolenek, dani z finančních transakcí či poplatku za likvidaci nerecyklovaných plastů. Část členských zemí se však vůči těmto možnostem, které vidí jako zdroje pro vlastní rozpočty, staví odmítavě.

Von der Leyenová bez upřesnění přislíbila, že rozpočet, jehož návrh chce komise představit do konce května, bude s novými zdroji příjmů počítat.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Květnová inflace byla 0,5 procentního bodu pod prognózou ČNB
  Květnová inflace 11,1 procenta byla o 0,5 procentního bodu nižší, než v jarní prognóze předpokládala Česká národní banka (ČNB). Přispěl k tomu větší než očekávaný pokles cen pohonných hmot a pomalejší růst cen potravin. Nižší, než ČNB očekávala, byla také jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot. Dnes to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Květnová míra inflace v Německu vzrostla na 2,5 procenta
  Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad. Květnový růst spotřebitelských cen tak výrazně překračuje cíl Evropské centrální banky (ECB) a rovněž překonal odhady ekonomů. V dubnu inflace v Německu vzrostla na dvě procenta.
• Kvůli brexitu přišli investoři o 2 biliony dolarů
  Výsledek referenda o vystoupení Británie z Evropské unie přišel investory velmi draho. Podle údajů společnosti S&P Global...
• Kvůli energetické krizi v Německu sílí známky recese, uvedla centrální banka
  Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá. Německý ministr hospodářství Robert Habeck nicméně upozornil, že zásobníky plynu v Německu jsou už plné téměř z 90 procent. V případě příznivého vývoje v oblasti úspor plynu a dobrého počasí má podle něj Německo šanci zimu úspěšně přestát. Informuje o tom agentura Reuters.
• Kvůli inflaci hrozí další oslabení koruny
  Na nízkou inflaci a hrozbu deflace, která především kvůli cenám ropy bude pokračovat i v dalších měsících...
• Kvůli koronaviru budou odloženy rozhovory EU s Británií
  Kvůli epidemii koronaviru je odloženo další kolo rozhovorů o budoucích obchodních vztazích mezi Evropskou unií a Británií plánované na středu. Dnes to v prohlášení oznámila britská vláda. Londýn však předpokládá, že do Bruselu v blízké budoucnosti zašle svůj návrh na uspořádání vztahů po konci přechodného období, do něhož Británie vstoupila po odchodu z Evropské unie 31. ledna.
• Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch
  - Šíření nového typu koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19, podle odhadů ekonomů z celého světa citelně zasáhne ekonomiku Číny, odkud se začal počátkem loňského prosince šířit do světa, ale i zbytek světa. Problémy se vyskytly prakticky ve všech odvětvích hospodářství a koronavirus byl také jedním z důvodů několika bankrotů.
• Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch a burzy
  Vybrané údaje a odhady možných dopadů šíření koronaviru na světovou ekonomiku a vybraná odvětví ekonomiky.
• Kvůli koronaviru hrozí snížení ratingu rekordnímu počtu subjektů
  Počet firem nebo zemí, kterým hrozí snížení ratingu, stoupl na rekordní maximum. Může za to pandemie způsobená koronavirem. Vyplývá to z analýzy ratingové agentury S&P Global.
• Kvůli koronaviru zažívá české hospodářství rekordní pokles HDP
  Výběr informací o dopadech nového typu koronaviru na českou ekonomiku (před půl rokem, 1. března, se v ČR vyskytly první tři případy nákazy):
• Kvůli odchodu firem z Moskvy může přijít o práci na 200.000 lidí, míní starosta
  Na 200.000 lidí může přijít v ruském hlavním městě o práci kvůli odchodu zahraničních firem, odhadl starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Dodal, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Kvůli Rusku hrozí podle Berlína největší hladomor od konce druhé světové války
  Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
• Kvůli snížení úroků označil německý Bild šéfa ECB za upíra
  Nejčtenější německý list Bild dnes obvinil prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, že vysává bankovní účty německých střadatelů a označil ho za upíra. "Tak vysává hrabě Draghila naše účty" zní nadpis článku, který provází fotomontáž, na které má Draghi tesáky a je oblečen jako upír. Draghi si kritiku vysloužil za čtvrteční rozhodnutí ECB snížit depozitní sazbu hlouběji do záporného pásma.
• Kvůli válce na Ukrajině poroste německá ekonomika pomaleji, zvýší se inflace
  Německá vláda dnes kvůli hospodářským dopadům války na Ukrajině zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 procenta, ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 procenta. Inflace vystoupí na 6,1 procenta. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Zdůraznil, že Německo sice nese následky za svou podporu Ukrajině, ale musí být připraveno takovou cenu nést, neboť Ukrajina čelí ruské invazi a bojuje i za svobodu a hodnoty Německa a celé Evropy.
• K výraznější korekci S&P 500 zatím nedošlo
  Za celý týden hlavní americké akciové indexy (Dow Jones a S&P 500) kvůli uzavření části vládních...
• Kybernetická měna Bitcoin klesla nejníže za šest měsíců
  Hodnota kybernetické měny bitcoin klesla nejníže za šest měsíců, krátce se dostala i pod hranici 7000 dolarů (asi 161.000 Kč). Na vině je podle agentury Reuters nejnovější zásah čínské centrální banky proti kryptoměnám a její doprovodné varování před riziky, která s sebou obchodování s digitální měnou nese.
• Kybernetická měna bitcoin přišla o polovinu své hodnoty
  Kybernetická měna bitcoin během pouhých šesti hodin přišla o polovinu své hodnoty. Z 260 dolarů za jeden bitcoin sestoupila na pouhých 130 dolarů. Masivní výprodej odstartoval po zprávě, že burza Mt. Gox má problémy se zpracováním rostoucího objemu obchodů. Mt. Gox je největší a nejstarší burzou pro obchody s touto kybernetickou měnou.
• Kybernetičtí zločinci loni vyprali prostřednictvím kryptoměn 8,6 mld. USD
  Kybernetičtí zločinci loni vyprali prostřednictvím kryptoměn 8,6 miliardy dolarů (186,7 miliardy Kč). V porovnání s rokem 2020 to představuje třicetiprocentní nárůst, informovala dnes společnost Chainalysis, která se zabývá forenzní analýzou databází obsahujících informace o pohybech kryptoměn. Celkově kyberzločinci od roku 2017 vyprali v kryptoměnách více než 33 miliard dolarů, odhaduje analytická společnost, podle níž se většina z celkové částky postupem času přesunula na centralizované burzy.
• Kyjev navštívila americká ministryně financí, potvrdila podporu USA
  Kyjev dnes nečekaně navštívila americká ministryně financí Janet Yellenová, která se setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země. Potvrdila jim podporu USA, informovala agentura Reuters. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že s Yellenovou jednal o dalších sankcích vůči Rusku, které Ukrajinu před rokem vojensky napadlo, a o možnostech "zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich poskytnutí na obnovu Ukrajiny".
• Kyjev přesvědčuje západní firmy, aby přesídlily z Ruska na Ukrajinu
  Vláda v Kyjevě se snaží přesvědčit globální firmy, aby opustily Rusko a přesídlily na Ukrajinu. Napsal to dnes web americké televize CNBC. Moskva zatím pokračuje v zabavování majetku, který mají zahraniční firmy v Rusku. Prezident Vladimir Putin v neděli podepsal dekret, na jehož základě vláda převzala kontrolu nad ruskými dceřinými společnostmi francouzského výrobce potravin Danone a dánského pivovaru Carlsberg.