Kvůli inflaci hrozí další oslabení koruny
Na nízkou inflaci a hrozbu deflace, která především kvůli cenám ropy bude pokračovat i v dalších měsících, by neměla prozatím centrální banka podle oslovených analytiků reagovat dalším oslabením koruny. Ve hře je spíše další posunutí doby, po kterou bude intervenční režim trvat. V případě, že se ovšem riziko poklesu cen prohloubí, nevylučují ekonomové oslabení koruny dokonce až k 30 korunám za euro. Česká měna dnes po zhruba šesti letech oslabila na úroveň 28 korun za euro, naposledy tam byla v únoru 2009. Dnes kolem 11:00 stála 28,07 Kč/EUR.
Průměrná míra inflace za loňský rok klesla na 0,4 procenta z předloňských 1,4 procenta. Růst spotřebitelských cen tak byl nejnižší od roku 2003 a druhý nejnižší vůbec. V samotném prosinci inflace meziročně zpomalila na 0,1 procenta, v listopadu byla o pět desetin procentního bodu vyšší.
"Reakce centrální banky je nejistá. Centrální bankéři budou v podobné situaci jako na podzim 2013 - pravděpodobnost deflace roste, naopak možnost splnit inflační cíl klesá. Pokud nedojde ke změně postoje centrální banky k tomu, co deflace může reálně přinést, bude ve hře posun kurzového závazku na 29 až 30 Kč," uvedla například bývalá členka bankovní rady a ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Pokles cenové hladiny pod nulu je přitom podle ní v dalších měsících reálný.
Česká národní banka se podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy na svém zasedání na počátku února pravděpodobně zasáhne tak, aby se pokusila deflační tlaky zmírnit. "Na svém prosincovém zasedání sice bankovní rada nevyloučila možnost další intervence za oslabení koruny. Zatím se však k tomuto řešení patrně neuchýlí a použije slabší opatření v podobě prodloužení deklarovaného období, v němž korunu intervenčně oslabuje, do druhé poloviny příštího roku, nebo dokonce až za jeho horizont," uvedl. V současnosti platí prohlášení ČNB, že režim forexových intervencí neukončí dříve než v roce 2016.
"Zasedání bankovní rady ČNB nebude tak stereotypní, jak jsme si navykli. Otázka, zda neposunout kurzový cíl z 27 korun dále k 28 či 29 korunám za euro je nyní zcela legitimní a na pořadu dne," uvedl analytik Home Credit Michal Kozub.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že opětovná hrozba deflace v ekonomice není vinou ČNB. Ta naopak loni díky intervencím deflaci podle něj odvrátila. "Je potřeba zmínit, že bez intervence ČNB na forexovém trhu by česká ekonomika sklouzla do deflace již loni a o to horší by byla dnešní situace," uvedl.
Nejjednodušší je pro ČNB nyní podle Marka prodloužení intervenčního režimu do konce roku 2016. Další možností je snížení úrokových sazeb do záporných hodnot. K tomu je ovšem třeba změnit zákony. "ČNB by mohla posunout i hranici kurzového závazku (pozn. oslabit korunu). Této možnosti se ale bude ČNB snažit spíše vyhnout. Tentokrát by mohla čelit kritice ze zahraničí, eurozóny i zemí střední Evropy, že si oslabením kurzu ČR pomáhá na jejich úkor," dodal.
V příštích měsících se tak inflace podle analytiků pohybovat těsně nulou a návrat k dvouprocentními inflačnímu cíli ČNB nastane nejdříve příští rok.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler považuje úvahy o další oslabení koruny za předčasné. "Pro ČNB je relevantní inflace na měnověpolitickém horizontu jednoho až 1,5 roku. A pokles cen ropy se v cenovém indexu přestane po roce projevovat. Na horizontu 1,5 roku by se tak inflace již měla pohybovat kolem 1,5 procenta," uvedl.
Zdroj: Reuters, ČTK, Česká bankovní asociace, Roklen, ČNB, Home Credit, Deloitte, ING
Související články
Čtěte více
-
Kvantitativní uvolňování (QE2) brzy skončí. Co potom?
Americká centrální banka - Fed - neustále pokračuje v nákupech bondů. -
Kvartální výhled na FOREX od Goldman Sachs
Globální investičně bankovní společnost Goldman Sachs zveřejnila svůj výhled na hlavní měnové páry (měny G10 vůči americkému dolaru) pro horizont 3 měsíců, 6 měsíců a 12 měsíců přehledně v tabulce. -
Kvartální výhled na FOREX od JP Morgan
Investiční společnost JPMorgan zveřejnila svůj výhled na hlavní měnové páry pro horizont několika měsíců. -
Květnová inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB
Květnová meziroční inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a cen pohonných hmot. Ceny potravin a regulované ceny byly ve srovnání s jarní prognózou jen mírně vyšší, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v květnu stoupla na 16 procent. To je nejvyšší hodnota od prosince 1993. -
Květnová inflace byla pod očekáváním ČNB
Květnová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o 0,2 procentního bodu nižší... -
Květnová inflace byla v souladu s odhady ČNB
Květnová meziroční inflace byla v souladu s odhady České národní banky (ČNB) v její aktuální prognóze. Rychleji proti odhadům rostla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Rychleji se také zvyšovaly ceny pohonných hmot. Naopak pomaleji proti odhadům rostly ceny potravin, jejichž dynamika je v posledních měsících výrazně rozkolísaná. Uvedl to dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek. Meziroční inflace v květnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,9 procenta. -
Květnová inflace byla 0,5 procentního bodu pod prognózou ČNB
Květnová inflace 11,1 procenta byla o 0,5 procentního bodu nižší, než v jarní prognóze předpokládala Česká národní banka (ČNB). Přispěl k tomu větší než očekávaný pokles cen pohonných hmot a pomalejší růst cen potravin. Nižší, než ČNB očekávala, byla také jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot. Dnes to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. -
Květnová míra inflace v Německu vzrostla na 2,5 procenta
Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad. Květnový růst spotřebitelských cen tak výrazně překračuje cíl Evropské centrální banky (ECB) a rovněž překonal odhady ekonomů. V dubnu inflace v Německu vzrostla na dvě procenta. -
Kvůli brexitu přišli investoři o 2 biliony dolarů
Výsledek referenda o vystoupení Británie z Evropské unie přišel investory velmi draho. Podle údajů společnosti S&P Global... -
Kvůli energetické krizi v Německu sílí známky recese, uvedla centrální banka
Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá. Německý ministr hospodářství Robert Habeck nicméně upozornil, že zásobníky plynu v Německu jsou už plné téměř z 90 procent. V případě příznivého vývoje v oblasti úspor plynu a dobrého počasí má podle něj Německo šanci zimu úspěšně přestát. Informuje o tom agentura Reuters. -
Kvůli koronaviru budou odloženy rozhovory EU s Británií
Kvůli epidemii koronaviru je odloženo další kolo rozhovorů o budoucích obchodních vztazích mezi Evropskou unií a Británií plánované na středu. Dnes to v prohlášení oznámila britská vláda. Londýn však předpokládá, že do Bruselu v blízké budoucnosti zašle svůj návrh na uspořádání vztahů po konci přechodného období, do něhož Británie vstoupila po odchodu z Evropské unie 31. ledna. -
Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch
- Šíření nového typu koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19, podle odhadů ekonomů z celého světa citelně zasáhne ekonomiku Číny, odkud se začal počátkem loňského prosince šířit do světa, ale i zbytek světa. Problémy se vyskytly prakticky ve všech odvětvích hospodářství a koronavirus byl také jedním z důvodů několika bankrotů. -
Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch a burzy
Vybrané údaje a odhady možných dopadů šíření koronaviru na světovou ekonomiku a vybraná odvětví ekonomiky. -
Kvůli koronaviru hrozí snížení ratingu rekordnímu počtu subjektů
Počet firem nebo zemí, kterým hrozí snížení ratingu, stoupl na rekordní maximum. Může za to pandemie způsobená koronavirem. Vyplývá to z analýzy ratingové agentury S&P Global. -
Kvůli koronaviru zažívá české hospodářství rekordní pokles HDP
Výběr informací o dopadech nového typu koronaviru na českou ekonomiku (před půl rokem, 1. března, se v ČR vyskytly první tři případy nákazy): -
Kvůli krizi přidá EU peníze na kohezi, řekla šéfka EK
V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy. Na dnešní schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik. -
Kvůli odchodu firem z Moskvy může přijít o práci na 200.000 lidí, míní starosta
Na 200.000 lidí může přijít v ruském hlavním městě o práci kvůli odchodu zahraničních firem, odhadl starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Dodal, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. -
Kvůli Rusku hrozí podle Berlína největší hladomor od konce druhé světové války
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. -
Kvůli snížení úroků označil německý Bild šéfa ECB za upíra
Nejčtenější německý list Bild dnes obvinil prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, že vysává bankovní účty německých střadatelů a označil ho za upíra. "Tak vysává hrabě Draghila naše účty" zní nadpis článku, který provází fotomontáž, na které má Draghi tesáky a je oblečen jako upír. Draghi si kritiku vysloužil za čtvrteční rozhodnutí ECB snížit depozitní sazbu hlouběji do záporného pásma. -
Kvůli válce na Ukrajině poroste německá ekonomika pomaleji, zvýší se inflace
Německá vláda dnes kvůli hospodářským dopadům války na Ukrajině zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 procenta, ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 procenta. Inflace vystoupí na 6,1 procenta. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Zdůraznil, že Německo sice nese následky za svou podporu Ukrajině, ale musí být připraveno takovou cenu nést, neboť Ukrajina čelí ruské invazi a bojuje i za svobodu a hodnoty Německa a celé Evropy.