Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch a burzy

Vybrané údaje a odhady možných dopadů šíření koronaviru na světovou ekonomiku a vybraná odvětví ekonomiky:

Světová ekonomika

- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na začátku března zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, dosud počítala s růstem o 2,9 procenta. V mimořádné zprávě kvůli dopadům koronaviru také uvedla, že pokud se šíření epidemie nepodaří dostat rychle pod kontrolu, může ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenat i pokles. To by bylo poprvé od světové finanční krize před více než deseti lety.

- Světová banka (SB) předpokládá, že pokračující šíření nového typu koronaviru by mohlo snížit hodnotu hrubého domácího produktu (HDP) celého světa asi o pět procent. Pro srovnání - u pandemie, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v červnu 2009 kvůli takzvané prasečí chřipce, viru A(H1N1) a která si vyžádala 18.500 obětí, to bylo podle SB půl procenta. Podle propočtů agentury Bloomberg by nový koronavirus mohl světovou ekonomiku přijít až na 2,7 bilionu dolarů (přes 60 bilionů Kč). To je například ekvivalent HDP Británie.

Letectví

Závažných dopadů se kvůli strachu lidí z cestování a kvůli zákazům cest a rušení letů obávají hlavně obory spojené s cestovním ruchem. Paniku i kritiku EU například vyvolal zákaz letů z 26 evropských zemí do USA, který nařídil prezident Donald Trump.

Aerolinky provozující osobní leteckou dopravu by kvůli epidemii mohly podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) přijít až o 113 miliard dolarů (až 2,6 bilionu Kč). Tak rozsáhlému propadu tržeb naposledy odvětví podle IATA čelilo za globální finanční krize v roce 2009. V předchozím odhadu z 20. února IATA očekávala, že aerolinky přijdou o 29,3 miliardy USD.

Asociace evropských letišť ACI Europe očekává, že kvůli šíření koronaviru letos letiště přijdou o 187 milionů pasažérů, což představuje meziroční pokles o 7,5 procenta.

Skandinávské aerolinky SAS kvůli masivnímu poklesu poptávky například zrušily většinu letů a propustí 90 procent personálu, což je zhruba 10.000 lidí. Také aerolinky Norwegian Air kvůli koronaviru přechodně propustí až polovinu z 11.000 zaměstnanců.

Počátkem března zkrachovala i kvůli koronaviru britská regionální letecká společnost Flybe, která ale měla finanční problémy už dříve.

Automobilový průmysl

Pokles prodeje aut v Číně, tedy na největším automobilovém trhu světa, hrozí ztrátami v automobilovém průmyslu. Prodej automobilů v Číně se v únoru meziročně propadl o 79 procent, a zaznamenal tak nejprudší pokles v historii. Většina čínských továren předních světových automobilek byla v lednu a únoru zavřena. Nových případů nákazy už ale v Číně ubývá a mnoho firem začíná aktivity postupně obnovovat. To se týká například i největšího světového výrobce automobilů Volkswagen, jehož součástí je i česká automobilka Škoda Auto. Volkswagen v Číně vyrábí a prodává téměř 40 procent svých vozů.

Ve Spojených státech, tedy na druhém největším automobilovém trhu světa, podle analýzy americké investiční banky Morgan Stanley klesne letos odbyt aut v porovnání s předchozím rokem o devět procent.

Pandemie teď nejvíce zasahuje do provozu automobilek v Evropě. Zatímco provozy automobilek Seat, Renault a Nissan se potýkají s narušením dodavatelského řetězce, italsko-americká automobilka Fiat Chrysler Automobiles (FCA) zastavila provoz, aby mohla provést dezinfekci prostor.

Cestovní ruch

Podle Světové rady pro cestování a turistiku (WTTC) by globální cestovní ruch kvůli pandemii koronaviru mohl přijít až o 50 milionů pracovních míst. Velký podíl na tom mají problémy aerolinek a zákazy letů. Aktualizovaná čísla WTTC ukazují, že odvětví cestovního ruchu by se v letošním roce mohlo zmenšit až o 25 procent.

V Evropě čekají problémy hlavně Itálii, která je z evropských zemí nejvíce zasažena koronavirem. Italský podnikatelský svaz Confturismo-Confcommercio na začátku měsíce odhadl, že italský cestovní ruch, který se na celkovém HDP Itálie podílí 17 procenty, přijde v období od března do května o 7,4 miliardy eur (skoro 199 miliard Kč).

Ropa

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) kvůli šíření nového koronaviru a jeho dopadům na světovou ekonomiku prudce zhoršila odhad celoročního růstu globální poptávky po ropě. Nyní předpokládá, že globální poptávka po ropě se letos zvýší o 60.000 barelů denně. Oproti předchozí prognóze odhad snížil o 920.000 barelů denně. Navíc nevyloučil další zhoršení výhledu. Kartel OPEC se snažil se svými spojenci dohodnout na dalším snížení těžby ropy, kterým chtěl kompenzovat negativní dopady koronaviru na poptávku. Jednání ale zkrachovala kvůli neochotě Ruska podpořit návrh Saúdské Arábie na omezení dodávek o dalších 1,5 milionu barelů denně. Ceny ropy následně spadly o více než 30 procent, což byl nejhlubší propad od války v Perském zálivu v roce 1991.

Akciový trh

Evropské akcie zahájily tento týden masivním propadem, nejvíce ztrácejí banky a letecké společnosti, z nichž některé odepisují až 30 procent. Situaci nezlepšila ani koordinovaná intervence předních centrálních bank světa. Největší ztráty mají burzy v Madridu a Paříži. Španělsko a Francie totiž následují Itálii a prakticky se izolovaly od zbytku světa.

V USA minulý týden akcie nejprve prudce klesaly a propad indexů Dow Jones a S&P 500 byl nejvyšší od roku 1987. Na konci týdne výrazně zpevnily díky očekávání, že vlády podpoří své ekonomiky. Prudce pak stouply, když americký prezident Donald Trump vyhlásil v USA nouzový stav a přijal další opatření, například na podporu těžebních firem.

Nejvíce od roku 1987 klesají také akcie v Asii.

Záchranné balíčky

Evropská komise hodlá zřídit fond investic v celkovém objemu 37 miliard eur (skoro 995 miliard Kč).

Japonsko připravuje podpůrná opatření za 430,8 bilionu jenů (téměř 98 miliard Kč), určená především na pomoc malým s středním podnikům.

Austrálie povzbudí ekonomiku částkou 17,6 miliardy australských dolarů (zhruba 261 miliard Kč).

Tchaj-wan uvolní na pomoc místnímu hospodářství 60 miliard tchajwanských dolarů (skoro 48 miliard Kč).

Británie podpoří ekonomiku 30 miliardami liber (více než 887 miliard Kč).

Itálie vyčlení na pomoc ekonomice 25 miliard eur (více než 672 miliard Kč).

Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur (13,4 bilionu Kč).

Americká centrální banka (Fed) o víkendu nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o celý procentní bod do pásma nula až 0,25 procenta. Zároveň zahájila masivní program kvantitativního uvolňování v objemu nejméně 700 miliard dolarů (16,8 bilionu Kč). Fed úroky snížil nečekaně už podruhé za méně než dva týdny.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Květnová inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Květnová meziroční inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a cen pohonných hmot. Ceny potravin a regulované ceny byly ve srovnání s jarní prognózou jen mírně vyšší, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v květnu stoupla na 16 procent. To je nejvyšší hodnota od prosince 1993.
• Květnová inflace byla pod očekáváním ČNB
  Květnová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o 0,2 procentního bodu nižší...
• Květnová inflace byla v souladu s odhady ČNB
  Květnová meziroční inflace byla v souladu s odhady České národní banky (ČNB) v její aktuální prognóze. Rychleji proti odhadům rostla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Rychleji se také zvyšovaly ceny pohonných hmot. Naopak pomaleji proti odhadům rostly ceny potravin, jejichž dynamika je v posledních měsících výrazně rozkolísaná. Uvedl to dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek. Meziroční inflace v květnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,9 procenta.
• Květnová inflace byla 0,5 procentního bodu pod prognózou ČNB
  Květnová inflace 11,1 procenta byla o 0,5 procentního bodu nižší, než v jarní prognóze předpokládala Česká národní banka (ČNB). Přispěl k tomu větší než očekávaný pokles cen pohonných hmot a pomalejší růst cen potravin. Nižší, než ČNB očekávala, byla také jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot. Dnes to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Květnová míra inflace v Německu vzrostla na 2,5 procenta
  Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad. Květnový růst spotřebitelských cen tak výrazně překračuje cíl Evropské centrální banky (ECB) a rovněž překonal odhady ekonomů. V dubnu inflace v Německu vzrostla na dvě procenta.
• Kvůli brexitu přišli investoři o 2 biliony dolarů
  Výsledek referenda o vystoupení Británie z Evropské unie přišel investory velmi draho. Podle údajů společnosti S&P Global...
• Kvůli energetické krizi v Německu sílí známky recese, uvedla centrální banka
  Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá. Německý ministr hospodářství Robert Habeck nicméně upozornil, že zásobníky plynu v Německu jsou už plné téměř z 90 procent. V případě příznivého vývoje v oblasti úspor plynu a dobrého počasí má podle něj Německo šanci zimu úspěšně přestát. Informuje o tom agentura Reuters.
• Kvůli inflaci hrozí další oslabení koruny
  Na nízkou inflaci a hrozbu deflace, která především kvůli cenám ropy bude pokračovat i v dalších měsících...
• Kvůli koronaviru budou odloženy rozhovory EU s Británií
  Kvůli epidemii koronaviru je odloženo další kolo rozhovorů o budoucích obchodních vztazích mezi Evropskou unií a Británií plánované na středu. Dnes to v prohlášení oznámila britská vláda. Londýn však předpokládá, že do Bruselu v blízké budoucnosti zašle svůj návrh na uspořádání vztahů po konci přechodného období, do něhož Británie vstoupila po odchodu z Evropské unie 31. ledna.
• Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch
  - Šíření nového typu koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19, podle odhadů ekonomů z celého světa citelně zasáhne ekonomiku Číny, odkud se začal počátkem loňského prosince šířit do světa, ale i zbytek světa. Problémy se vyskytly prakticky ve všech odvětvích hospodářství a koronavirus byl také jedním z důvodů několika bankrotů.
• Kvůli koronaviru hrozí snížení ratingu rekordnímu počtu subjektů
  Počet firem nebo zemí, kterým hrozí snížení ratingu, stoupl na rekordní maximum. Může za to pandemie způsobená koronavirem. Vyplývá to z analýzy ratingové agentury S&P Global.
• Kvůli koronaviru zažívá české hospodářství rekordní pokles HDP
  Výběr informací o dopadech nového typu koronaviru na českou ekonomiku (před půl rokem, 1. března, se v ČR vyskytly první tři případy nákazy):
• Kvůli krizi přidá EU peníze na kohezi, řekla šéfka EK
  V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy. Na dnešní schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik.
• Kvůli odchodu firem z Moskvy může přijít o práci na 200.000 lidí, míní starosta
  Na 200.000 lidí může přijít v ruském hlavním městě o práci kvůli odchodu zahraničních firem, odhadl starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Dodal, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Kvůli Rusku hrozí podle Berlína největší hladomor od konce druhé světové války
  Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
• Kvůli snížení úroků označil německý Bild šéfa ECB za upíra
  Nejčtenější německý list Bild dnes obvinil prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, že vysává bankovní účty německých střadatelů a označil ho za upíra. "Tak vysává hrabě Draghila naše účty" zní nadpis článku, který provází fotomontáž, na které má Draghi tesáky a je oblečen jako upír. Draghi si kritiku vysloužil za čtvrteční rozhodnutí ECB snížit depozitní sazbu hlouběji do záporného pásma.
• Kvůli válce na Ukrajině poroste německá ekonomika pomaleji, zvýší se inflace
  Německá vláda dnes kvůli hospodářským dopadům války na Ukrajině zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 procenta, ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 procenta. Inflace vystoupí na 6,1 procenta. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Zdůraznil, že Německo sice nese následky za svou podporu Ukrajině, ale musí být připraveno takovou cenu nést, neboť Ukrajina čelí ruské invazi a bojuje i za svobodu a hodnoty Německa a celé Evropy.
• K výraznější korekci S&P 500 zatím nedošlo
  Za celý týden hlavní americké akciové indexy (Dow Jones a S&P 500) kvůli uzavření části vládních...
• Kybernetická měna Bitcoin klesla nejníže za šest měsíců
  Hodnota kybernetické měny bitcoin klesla nejníže za šest měsíců, krátce se dostala i pod hranici 7000 dolarů (asi 161.000 Kč). Na vině je podle agentury Reuters nejnovější zásah čínské centrální banky proti kryptoměnám a její doprovodné varování před riziky, která s sebou obchodování s digitální měnou nese.
• Kybernetická měna bitcoin přišla o polovinu své hodnoty
  Kybernetická měna bitcoin během pouhých šesti hodin přišla o polovinu své hodnoty. Z 260 dolarů za jeden bitcoin sestoupila na pouhých 130 dolarů. Masivní výprodej odstartoval po zprávě, že burza Mt. Gox má problémy se zpracováním rostoucího objemu obchodů. Mt. Gox je největší a nejstarší burzou pro obchody s touto kybernetickou měnou.