Kyjev přesvědčuje západní firmy, aby přesídlily z Ruska na Ukrajinu

Vláda v Kyjevě se snaží přesvědčit globální firmy, aby opustily Rusko a přesídlily na Ukrajinu. Napsal to dnes web americké televize CNBC. Moskva zatím pokračuje v zabavování majetku, který mají zahraniční firmy v Rusku. Prezident Vladimir Putin v neděli podepsal dekret, na jehož základě vláda převzala kontrolu nad ruskými dceřinými společnostmi francouzského výrobce potravin Danone a dánského pivovaru Carlsberg.

Ruská vláda tak bude mít akcie uvedených firem v dočasné správě. Nedělní krok je první takový od dubna, kdy se Rusko zmocnilo součástí finské energetické společnosti Fortum a německé Uniper. Kreml už dříve naznačil, že je to odveta za to, že západní státy zabavují majetek Ruské federace v zahraničí. Západ tím Rusko trestá na rozpoutání války v sousední zemi.

Od konce loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, začalo s procesem odchodu z Ruska přibližně 1000 zahraničních firem. Většina jich ale v Rusku dál zůstává, zdůvodňují to zejména tím, že se jim nedaří svá aktiva v zemi prodat. Některé také tvrdí, že kdyby odešly, bude to pro jejich zaměstnance v Rusku horší varianta.

"Nejvíce nás zajímají ty (podniky), které zastavily investiční plány v Rusku," řekl na konci minulého měsíce ve videohovoru se CNBC výkonný ředitel ukrajinské vládní agentury UkraineInvest Serhij Civkač. Úkolem tohoto úřadu je lákat na Ukrajinu přímé zahraniční investice a propagovat zemi jako destinaci, která globálním firmám nabízí možnost bezpečných a dlouhodobých investic.

Civkač tvrdí, že jeho úřad vytipoval asi 200 globálních společností, které ukončily investiční aktivity v Rusku. "Jsme s nimi v kontaktu, abychom jim poskytli možnost vybudovat výrobní závody na Ukrajině místo v Rusku," řekl. Šéfy západních firem také přesvědčuje, aby nehleděli pouze na etickou stránku věci, ale i na stránku obchodní. "Je důležité ukázat, že agresor nemůže od mezinárodních společností přijímat žádné investice ani s nimi dělat byznys."

Šéf ukrajinského úřadu s televizí CNBC hovořil ještě předtím, než Moskva zabavila majetek ruských součástí firem Danone a Carlsberg. Dánský pivovar už v neděli oznámil, že posoudí právní a provozní důsledky tohoto vývoje a že přijme veškerá nezbytná opatření v reakci na něj.

Carlsberg loni 28. března oznámil, že bude usilovat o úplné ukončení svého podnikání v Rusku, a letos 23. června podepsal dohodu o prodeji dceřiné společnosti, která však čekala na schválení regulačních orgánů. Firma uvedla, že vyhlídky procesu prodeje jsou nyní velmi nejisté a že se snaží získat podrobnější informace.

Podobně společnost Danone uvedla, že situaci prověřuje, neboť v říjnu loňského roku začala převádět kontrolu nad svým podnikáním v zemi na ruský subjekt. "Společnost Danone se chystá přijmout veškerá nezbytná opatření, aby ochránila svá práva jako akcionáře společnosti Danone Russia a kontinuitu činnosti podniku v zájmu všech zúčastněných stran, zejména pak zaměstnanců," uvedla v neděli francouzská firma.

Rusko toto pondělí odstoupilo od takzvané obilné dohody, která garantovala humanitární koridor pro přepravu ukrajinského obilí z černomořských přístavů na světový trh. Moskva tak učinila jen pár hodin před vypršením platnosti dohody, kterou loni pomohla zprostředkovat OSN. Civkač tvrdí, že může trvat i desítky let, než zahraniční firmy budou mít důvod se do Ruska vrátit.

Spojenci Ukrajiny v červnu na konferenci v Londýně slíbili, že na obnovu země přispějí částkou téměř 60 miliard dolarů (1,28 bilionu Kč). Vládní agentura UkraineInvest mezitím v současné době dohlíží na 17 investičních projektů v hodnotě přes 2,3 miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, že konec války na Ukrajině je v nedohlednu, je ale mnoho investorů ohledně investic v této zemi zdrženlivých.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC

Čtěte více

• Kvůli krizi přidá EU peníze na kohezi, řekla šéfka EK
  V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy. Na dnešní schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik.
• Kvůli odchodu firem z Moskvy může přijít o práci na 200.000 lidí, míní starosta
  Na 200.000 lidí může přijít v ruském hlavním městě o práci kvůli odchodu zahraničních firem, odhadl starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Dodal, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Kvůli Rusku hrozí podle Berlína největší hladomor od konce druhé světové války
  Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
• Kvůli snížení úroků označil německý Bild šéfa ECB za upíra
  Nejčtenější německý list Bild dnes obvinil prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, že vysává bankovní účty německých střadatelů a označil ho za upíra. "Tak vysává hrabě Draghila naše účty" zní nadpis článku, který provází fotomontáž, na které má Draghi tesáky a je oblečen jako upír. Draghi si kritiku vysloužil za čtvrteční rozhodnutí ECB snížit depozitní sazbu hlouběji do záporného pásma.
• Kvůli válce na Ukrajině poroste německá ekonomika pomaleji, zvýší se inflace
  Německá vláda dnes kvůli hospodářským dopadům války na Ukrajině zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 procenta, ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 procenta. Inflace vystoupí na 6,1 procenta. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Zdůraznil, že Německo sice nese následky za svou podporu Ukrajině, ale musí být připraveno takovou cenu nést, neboť Ukrajina čelí ruské invazi a bojuje i za svobodu a hodnoty Německa a celé Evropy.
• K výraznější korekci S&P 500 zatím nedošlo
  Za celý týden hlavní americké akciové indexy (Dow Jones a S&P 500) kvůli uzavření části vládních...
• Kybernetická měna Bitcoin klesla nejníže za šest měsíců
  Hodnota kybernetické měny bitcoin klesla nejníže za šest měsíců, krátce se dostala i pod hranici 7000 dolarů (asi 161.000 Kč). Na vině je podle agentury Reuters nejnovější zásah čínské centrální banky proti kryptoměnám a její doprovodné varování před riziky, která s sebou obchodování s digitální měnou nese.
• Kybernetická měna bitcoin přišla o polovinu své hodnoty
  Kybernetická měna bitcoin během pouhých šesti hodin přišla o polovinu své hodnoty. Z 260 dolarů za jeden bitcoin sestoupila na pouhých 130 dolarů. Masivní výprodej odstartoval po zprávě, že burza Mt. Gox má problémy se zpracováním rostoucího objemu obchodů. Mt. Gox je největší a nejstarší burzou pro obchody s touto kybernetickou měnou.
• Kybernetičtí zločinci loni vyprali prostřednictvím kryptoměn 8,6 mld. USD
  Kybernetičtí zločinci loni vyprali prostřednictvím kryptoměn 8,6 miliardy dolarů (186,7 miliardy Kč). V porovnání s rokem 2020 to představuje třicetiprocentní nárůst, informovala dnes společnost Chainalysis, která se zabývá forenzní analýzou databází obsahujících informace o pohybech kryptoměn. Celkově kyberzločinci od roku 2017 vyprali v kryptoměnách více než 33 miliard dolarů, odhaduje analytická společnost, podle níž se většina z celkové částky postupem času přesunula na centralizované burzy.
• Kyjev navštívila americká ministryně financí, potvrdila podporu USA
  Kyjev dnes nečekaně navštívila americká ministryně financí Janet Yellenová, která se setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země. Potvrdila jim podporu USA, informovala agentura Reuters. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že s Yellenovou jednal o dalších sankcích vůči Rusku, které Ukrajinu před rokem vojensky napadlo, a o možnostech "zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich poskytnutí na obnovu Ukrajiny".
• Kyjev: Ruská invaze dosud způsobila škody za nejméně 100 miliard dolarů
  Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek v hodnotě nejméně 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Na internetové akci pořádané americkým Petersonovým institutem pro mezinárodní ekonomiku to včera řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Válka podle něj způsobila, že polovina ukrajinských podniků je zcela zavřená, zatímco ta druhá polovina funguje na výrazně nižší úrovni, než je jejich kapacita.
• Kyjev řeší tlak krize na ukrajinskou hřivnu
  Ukrajinská centrální banka včera nařídila firmám v zemi, aby veškeré své devizové příjmy prodávaly na domácím trhu. Dosud musely podniky prodávat doma 50 procent příjmů v cizích měnách. Kyjev se tím pokouší zmírnit tlak hospodářské krize a bojů na východě země na ukrajinskou měnu.
• Kyjev: Ukrajina a Turecko jsou připraveny ratifikovat smlouvu o volném obchodu
  Ukrajina a Turecko jsou připraveny v nejbližší době ratifikovat smlouvu o volném obchodu, která by vstoupila v platnost na začátku příštího roku. Uvedla to dnes ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
• Kyjev vyzývá EU, aby rychle začala pracovat na dalším balíku sankcí proti Rusku
  Kyjev vyzývá Evropskou unii, aby "co nejrychleji" začala pracovat na jedenáctém balíku sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.
• Kyperská ekonomika má letos vzrůst o 0,2 %
  Kyperská ekonomika by po třech letech poklesu měla začít růst. Hrubý domácí produkt se letos zvýší o mírných...
• Kyperská krize je vyřešena, ale eurozóna je ve zmatku
  Eurozóna nakonec učinila v kyperské krizi správné rozhodnutí, ale stejně zůstala trčet uprostřed hrozného...
• Kyperská univerzita začala přijímat bitcoiny
  Kyperská University of Nicosia se stala první univerzitou na světě, která přijímá kybernetickou měnu bitcoin. Univerzita o tom informovala na svých internetových stránkách. Bitcoiny, jejichž popularita v poslední době roste, nyní mohou studenti použít například k placení výuky.
• Kyperská vláda předloží zákon o privatizaci
  Kyperská vláda předloží parlamentu odmítnutý zákon o privatizaci v pozměněné podobě ještě dnes. Řekl to mluvčí...
• Kyperský HDP by se prý letos mohl propadnout o 9 %
  Kypr dostal v rámci záchranného programu více času na splnění rozpočtových cílů...
• Kyperský parlament bude jednat o zdanění vkladů
  Kyperský parlament dnes bude jednat o kontroverzním zdanění bankovních vkladů, které je součástí...