Kvantitativní uvolňování je alternativní nástroj měnové politiky

Výběr informací o takzvaném kvantitativním uvolňování měnové politiky (americká centrální banka - Fed - oznámila, že začíná omezovat svá rozsáhlá opatření na podporu ekonomiky, tedy takzvané kvantitativní uvolňování):

- Kvantitativní uvolňování měnové politiky je alternativní nástroj měnové stimulace, ke kterému centrální banky sahají v době, kdy úrokové sazby dosáhnou nuly. Motorem této politiky je snižování dlouhodobých úrokových sazeb, což následně podporuje investice, jejichž objem je v době zavedení nízký. Je to zároveň signál spotřebitelům a podnikatelům, že centrální banka je rozhodnuta dosáhnout vytyčeného inflačního cíle. Zvýšení inflačních očekávání je další způsob, jak snížit reálné úrokové sazby.

- Nástroj, kterému se někdy velmi zjednodušeně říká tištění peněz, se používá, když se standardní monetární ekonomika stává neefektivní. Centrální banka provádí kvantitativní uvolňování nákupem finančních aktiv od komerčních bank a dalších finančních institucí. Zvyšuje cenu těchto finančních aktiv a snižuje jejich výnos a současně zvyšuje nabídku peněz.

- Fed zahájila masivní program kvantitativního uvolňování ve výši 700 miliard dolarů (16,5 bilionu Kč) loni v březnu, zároveň snížila kvůli dopadům pandemie koronaviru základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod do pásma 0 až 0,25 procenta. Fed se také dohodl se 14 centrálními bankami na swapových operacích, v jejichž rámci od nich bude přijímat cizí měny a poskytovat za ně dolary. Cílem bylo ochránit americkou ekonomiku před ekonomickými dopady pandemie.

- Například v lednu 2015 se pro takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky rozhodla Evropská centrální banka (ECB). ECB tehdy oznámila, že bude nejméně do září 2016 nakupovat mix vládních a jiných dluhopisů v měsíčním objemu 60 miliard eur, přičemž k nákupům bude využívat čerstvě natisknuté peníze. Cílem tohoto kroku bylo zastavit pokles spotřebitelských cen, který začal v prosinci 2014, a zvýšit inflaci na cílovou hodnotu těsně pod dvě procenta. Nástroj kvantitativního uvolňování tehdy využily i centrální banky USA, Japonska a Británie.

- "Kvantitativní uvolňování se od pádu banky Lehman Brothers stalo součástí měnové politiky jak Fedu, tak ECB. V případě ECB dokonce natolik, že si lze jen těžko představit hladké financování některých předlužených zemí eurozóny na finančním trhu," uvedl letos v březnu pro Seznam Zprávy ekonom ČSOB Petr Dufek.

- V Česku se o možnosti České národní banky využít nástroj kvantitativního uvolňování diskutovalo především letos na jaře v souvislosti s novelou zákona o ČNB, kterou v březnu schválila Sněmovna. "V měnové politice se zas tolik nemění. Kdyby centrální bankéři chtěli provádět kvantitativní uvolňování ve stylu ECB či Fedu (nebo našich středoevropských souputníků, jako je Polsko či Maďarsko), mohli to udělat i dosud. V roce 2013 usoudili, že je to pro Česko neefektivní nástroj, a sáhli raději po drastičtější zbrani – intervencím," napsaly po schválení novely Hospodářské noviny.

- Již na jaře 2020 byla v reakci na pandemii schválena novela, která umožnila ČNB kvantitativně uvolňovat, tedy odkupovat i dluhopisy s delší dobou splatnosti od bank, pojišťoven, penzijních fondů a dalších druhů finančních společností, avšak pouze do konce letošního roku.

- "Kvantitativní uvolňování je v podstatě poměrně důmyslný způsob, jak si stát prostřednictvím své centrální banky může ulevit od vlastního dluhu, respektive s ním spojených úrokových nákladů. Má navíc svůj marketingový půvab. Veřejnosti je totiž lze pohodlně "prodat" jako podporu široké ekonomiky. Centrální banka deklaruje, že nakupuje dluhopisy či jiné cenné papíry, přičemž tak činí za nově vytvořené peníze. A protože je těchto peněz najednou více, bankám to usnadňuje úvěrování investic firmám, zatímco domácnostem to zlevňuje hypotéky. Úroková sazba však v důsledku kvantitativního uvolňování za jinak stejných podmínek neklesá jen na firemních úvěrech či hypotékách, ale i na vládním dluhu," uvedl letos v dubnu ekonom Lukáš Kovanda na serveru Investiční web.

Zdroj: Reuters, ČTK, Investiční web, ČSOB, Hospodářské noviny

Čtěte více

• Kurz dolaru dnes zůstává bez větších změn
  Kurz dolaru dnes zůstává bez větších změn, investoři spekulují o budoucí podobě vedení americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna euro si vůči dolaru připisuje zhruba 0,1 procenta na 1,1760 EUR/USD.
• Kurz dolaru se dnes výrazněji nezměnil
  Kurz dolaru se během dnešního obchodování výrazněji nezměnil. Řada neuspokojivých údajů o americké ekonomice totiž vyvolala nejistotu ohledně načasování růstu úrokových sazeb ve Spojených státech. Vzhůru zamířily měny spojené s komoditami, které tak reagovaly na stabilizaci cen ropy a kovů.
• Kurz eura se na forexových trzích zotavil
  Kurz eura se dnes na forexových trzích zotavil a smazal počáteční vysoké ztráty k většině dalších měn, které vyvolaly...
• Kurz chce, aby unijní fond obnovy pomohl nejchudším členům
  Rakousko chce uzpůsobit chystaný unijní fond obnovy tak, aby větší podíl pomoci dostali nejchudší členové EU. Řekl to v rozhovoru s německým nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung rakouský kancléř Sebastian Kurz. Peníze podle něj musí být také směrovány do správných oblastí, jako jsou výzkum, digitální infrastruktura nebo ochrana klimatu.
• Kurz japonského jenu dnes oslabuje
  Kurz japonského jenu po středečním vysokém růstu dnes naopak oslabuje. Reaguje tak hlavně na výrazný růst...
• Kurz japonské měny poprvé od roku 1990 spadl vůči dolaru na 150 jenů
  Kurz japonské měny dnes na forexovém trhu poprvé od roku 1990 spadl na 150 jenů za dolar. To je psychologická hranice, která by podle analytiků mohla úřady donutit jednat. Japonská vláda prozatím zesílila slovní intervenci, důležité bude teď zejména to, jak se zachová centrální banka, až se bude příští týden zabývat měnovou politikou.
• Kurz koruny je k euru jako na začátku roku, k dolaru oslabil o desetinu
  Kurz české měny k euru byl koncem srpna kolem 24,50 Kč za euro, tedy na podobných hodnotách jako na začátku roku. K dolaru koruna letos oslabila o více než deset procent z lednových 21,87 na současných 24,48 Kč/USD. ČTK to řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
• Kurz od ukončení intervencí posílil o korunu k 26,10 Kč/EUR
  Česká měna po dubnovém ukončení režimu intervencí České národní banky posílila za tři měsíce o téměř korunu k 26,10 Kč/EUR, kde se pohybuje v těchto dnech. Proti americkému dolaru posilovala prakticky celou dobu. Důvodem bylo její zhodnocení vůči euru i ztráty amerického dolaru na světových trzích, vyplývá z vyjádření analytiků. Česká národní banka do dubna držela v rámci svého závazku kurz koruny nad hranicí 27 Kč za euro. Těsně před koncem závazku 6. dubna byl americký dolar za 25,40 Kč, nejlevnější byl toto pondělí ráno, a to 22,86 Kč/USD.
• Kurz: Země z východu EU by měly dostávat méně evropských peněz
  Země z východní části Evropské unie, které jsou čistými příjemci evropských peněz, by podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze měly v budoucnu dostávat z rozpočtu EU méně. Lidovecký předseda rakouské vlády to včera řekl v rozhovoru poskytnutém listu Der Standard. Při jednáních o dalším víceletém finančním rámci chce Kurz tlačit na "úspornější zacházení s penězi evropských daňových poplatníků".
• Kuvajt by prý mohl snížit produkci ropy
  Kuvajtská guvernérka skupiny OPEC Nawal Al-Fezaia dnes naznačila, že Kuvajt je připraven snížit produkci...
• Kvantitativní uvolňování (QE2) brzy skončí. Co potom?
  Americká centrální banka - Fed - neustále pokračuje v nákupech bondů.
• Kvartální výhled na FOREX od Goldman Sachs
  Globální investičně bankovní společnost Goldman Sachs zveřejnila svůj výhled na hlavní měnové páry (měny G10 vůči americkému dolaru) pro horizont 3 měsíců, 6 měsíců a 12 měsíců přehledně v tabulce.
• Kvartální výhled na FOREX od JP Morgan
  Investiční společnost JPMorgan zveřejnila svůj výhled na hlavní měnové páry pro horizont několika měsíců.
• Květnová inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Květnová meziroční inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a cen pohonných hmot. Ceny potravin a regulované ceny byly ve srovnání s jarní prognózou jen mírně vyšší, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v květnu stoupla na 16 procent. To je nejvyšší hodnota od prosince 1993.
• Květnová inflace byla pod očekáváním ČNB
  Květnová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o 0,2 procentního bodu nižší...
• Květnová inflace byla v souladu s odhady ČNB
  Květnová meziroční inflace byla v souladu s odhady České národní banky (ČNB) v její aktuální prognóze. Rychleji proti odhadům rostla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Rychleji se také zvyšovaly ceny pohonných hmot. Naopak pomaleji proti odhadům rostly ceny potravin, jejichž dynamika je v posledních měsících výrazně rozkolísaná. Uvedl to dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek. Meziroční inflace v květnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,9 procenta.
• Květnová inflace byla 0,5 procentního bodu pod prognózou ČNB
  Květnová inflace 11,1 procenta byla o 0,5 procentního bodu nižší, než v jarní prognóze předpokládala Česká národní banka (ČNB). Přispěl k tomu větší než očekávaný pokles cen pohonných hmot a pomalejší růst cen potravin. Nižší, než ČNB očekávala, byla také jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot. Dnes to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Květnová míra inflace v Německu vzrostla na 2,5 procenta
  Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad. Květnový růst spotřebitelských cen tak výrazně překračuje cíl Evropské centrální banky (ECB) a rovněž překonal odhady ekonomů. V dubnu inflace v Německu vzrostla na dvě procenta.
• Kvůli brexitu přišli investoři o 2 biliony dolarů
  Výsledek referenda o vystoupení Británie z Evropské unie přišel investory velmi draho. Podle údajů společnosti S&P Global...
• Kvůli energetické krizi v Německu sílí známky recese, uvedla centrální banka
  Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá. Německý ministr hospodářství Robert Habeck nicméně upozornil, že zásobníky plynu v Německu jsou už plné téměř z 90 procent. V případě příznivého vývoje v oblasti úspor plynu a dobrého počasí má podle něj Německo šanci zimu úspěšně přestát. Informuje o tom agentura Reuters.