Díky panu učiteli jsem měl (a i nadále mám) rád matematiku – i když jsem nikdy nepatřil k velkým odborníkům, tak matematika je podle mě jeden ze základů vědění na tomto světě.
A tak jsem se i díky ní setkal na základní škole v předmětu zvaném geometrie s různými názvy a tvary. Mezi ně bezesporu patřil i geometrický tvar zvaný „trojúhelník“.
Časem, s pronikáním do tajů obchodování, jsem se s tímto názvem setkal znovu. Vypadá sice trochu jinak, ale je to dle mě tvar, který má mnoho užitečných vlastností a hlavně poměrně silné „edge“.
Jak ho poznám? No, v jednoduchosti jde vlastně o dvě úsečky, které k sobě svírají ostrý úhel. Například takto:
Další podmínkou, aby to pro mě byl platný trojúhelník, jsou dva zmenšující se vrcholy na každé straně svíraného úhlu. Na obrázku tedy body A,B,C,D. Těchto bodů vevnitř trojúhelníku může být samozřejmě i více než dojde k bodu E nebo F.
A co si vlastně představuji, že se při tvorbě tohoto tvaru na trhu vlastně děje? Na začátku cena a tím pádem i hlavní hybatelé trhu postupně odprodávají své pozice do bodu B, kde přestanou a začnou nakupovat až cena dosáhne bodu C, kde znovu odprodávají do bodu D, odkud znovu nakupují. Tím začnou cenu „presovat“ do stále menšího rozmezí, načež nezbývá nic jiného, než proražení na některou stranu. V tomto stlačování mají možnost nakoupit (případně odprodat) své velké objemy za poměrně solidní cenu, než přijde někdo, kdo je přetlačí a cena vyjde z trojúhelníku.
Což považuji za první „edge“ – mám přibližně představu, co se děje s cenou (stlačuje se rozpětí) a že následně přijde nějaká akce.
Druhá výhoda (edge) je určení směru obchodu. Směr obchodu je proražení trojúhelníku (samozřejmě podle velikosti časového rámce s nějakou odchylkou pro falešné proražení).
Třetí výhoda je umístění stop-lossu (SL). Je logicky dán druhou stranou trojúhelníku. Navíc mě někdy (dle tvaru a směru) může sloužit k jeho postupnému utahování a tím pádem k zlepšování mé statistické výhody.
A čtvrtá výhoda, vzhledem k tomu, že vím kam umístit SL, spočívá v tom, že mám dáno minimální RRR (které by se mělo pohybovat alespoň okolo 1:1) a tím pádem přibližný target-profit (TP) a dle toho zjistím, zda TP je nebo není reálný a zda je možnost toto zobchodovat s výhodou.
Zde několik obrázků z 30.10., jak zakresluji trojúhelník:
Tak co, najdete tady nějaký trojúhelník?
Vše zde uvedené slouží pouze ke studijním účelům a nikoliv k použití reálných peněz na tomto a podobném principu.
S přáním obchodních úspěchů
Roman Janeček