Kurz: Země z východu EU by měly dostávat méně evropských peněz

Země z východní části Evropské unie, které jsou čistými příjemci evropských peněz, by podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze měly v budoucnu dostávat z rozpočtu EU méně. Lidovecký předseda rakouské vlády to včera řekl v rozhovoru poskytnutém listu Der Standard. Při jednáních o dalším víceletém finančním rámci chce Kurz tlačit na "úspornější zacházení s penězi evropských daňových poplatníků".

"Nakonec to nebude rozhodnutí mě samotného," řekl v rozhovoru rakouský kancléř, který však při jednání o podobě evropského rozpočtu na léta 2021 až 2027 hodlá "silně zastupovat zájmy čistých plátců". V této oblasti chce spolupracovat i s dalšími evropskými zeměmi, jako příklad uvedl Nizozemsko či Francii.

V rozhovoru s listem Der Standard Kurz upozornil, že právě v rozpočtové oblasti nepanuje shoda mezi Rakouskem a státy takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Přesvědčil se o tom prý i tento týden při návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána ve Vídni. Kurz zároveň upozornil, že rakouská vláda se s visegrádskou čtyřkou shodne na jiných tématech, především na řešení migrace důslednou ochranou vnějších hranic.

Jednání o rozpočtu EU na následující léta bude jedním z hlavních témat rakouského předsednictví v Radě EU. Vídeň jej v polovině roku převezme od Bulharska. Kurz dlouhodobě požaduje, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie na konci března příštího roku nebyly čistí plátci do rozpočtu EU, jakým je i Rakousko, více zatěžováni.

Nejvyšším čistým příjemcem evropských peněz je Polsko. V roce 2016 získalo z rozpočtu EU po odečtení příspěvků 7,1 miliardy eur (180 miliard korun). Po Polsku následuje v žebříčku čistých příjemců podle agentury APA Rumunsko, Řecko, Maďarsko a s 3,3 miliardami eur (83,2 miliardy korun) Česko.

V pátek se podle šéfa úřadu maďarské vlády Jánose Lázára osm východoevropských států EU včetně Česka v Budapešti dohodlo, že podpoří zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku tak, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. Bulharsko, které toto pololetí unii předsedá, ale o několik hodin později odmítlo, že by takový závazek přijalo.

Zdroj: Reuters, ČTK, Der Standard, APA

Čtěte více

• Kurz bitcoinu se vrátil nad 1000 dolarů
  Hodnota kybernetické měny bitcoin se během dnešního obchodování po čtyřech týdnech vrátila nad hranici 1000 dolarů (zhruba 25.000 Kč). Informovala o tom agentura Reuters.
• Kurz bitcoinu vzrostl na nový rekord
  Kurz kybernetické měny bitcoin dnes vystoupil na nový rekord nad 1400 dolarů za jednotku a za poslední rok se zvýšil na více než trojnásobek. Poslední vlna růstu se podle agentury Reuters připisuje silné poptávce v Japonsku, kde byl nedávno bitcoin prohlášen za legální platební prostředek.
• Kurz dolaru dnes zůstává bez větších změn
  Kurz dolaru dnes zůstává bez větších změn, investoři spekulují o budoucí podobě vedení americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna euro si vůči dolaru připisuje zhruba 0,1 procenta na 1,1760 EUR/USD.
• Kurz dolaru se dnes výrazněji nezměnil
  Kurz dolaru se během dnešního obchodování výrazněji nezměnil. Řada neuspokojivých údajů o americké ekonomice totiž vyvolala nejistotu ohledně načasování růstu úrokových sazeb ve Spojených státech. Vzhůru zamířily měny spojené s komoditami, které tak reagovaly na stabilizaci cen ropy a kovů.
• Kurz eura se na forexových trzích zotavil
  Kurz eura se dnes na forexových trzích zotavil a smazal počáteční vysoké ztráty k většině dalších měn, které vyvolaly...
• Kurz chce, aby unijní fond obnovy pomohl nejchudším členům
  Rakousko chce uzpůsobit chystaný unijní fond obnovy tak, aby větší podíl pomoci dostali nejchudší členové EU. Řekl to v rozhovoru s německým nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung rakouský kancléř Sebastian Kurz. Peníze podle něj musí být také směrovány do správných oblastí, jako jsou výzkum, digitální infrastruktura nebo ochrana klimatu.
• Kurz japonského jenu dnes oslabuje
  Kurz japonského jenu po středečním vysokém růstu dnes naopak oslabuje. Reaguje tak hlavně na výrazný růst...
• Kurz japonské měny poprvé od roku 1990 spadl vůči dolaru na 150 jenů
  Kurz japonské měny dnes na forexovém trhu poprvé od roku 1990 spadl na 150 jenů za dolar. To je psychologická hranice, která by podle analytiků mohla úřady donutit jednat. Japonská vláda prozatím zesílila slovní intervenci, důležité bude teď zejména to, jak se zachová centrální banka, až se bude příští týden zabývat měnovou politikou.
• Kurz koruny je k euru jako na začátku roku, k dolaru oslabil o desetinu
  Kurz české měny k euru byl koncem srpna kolem 24,50 Kč za euro, tedy na podobných hodnotách jako na začátku roku. K dolaru koruna letos oslabila o více než deset procent z lednových 21,87 na současných 24,48 Kč/USD. ČTK to řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
• Kurz od ukončení intervencí posílil o korunu k 26,10 Kč/EUR
  Česká měna po dubnovém ukončení režimu intervencí České národní banky posílila za tři měsíce o téměř korunu k 26,10 Kč/EUR, kde se pohybuje v těchto dnech. Proti americkému dolaru posilovala prakticky celou dobu. Důvodem bylo její zhodnocení vůči euru i ztráty amerického dolaru na světových trzích, vyplývá z vyjádření analytiků. Česká národní banka do dubna držela v rámci svého závazku kurz koruny nad hranicí 27 Kč za euro. Těsně před koncem závazku 6. dubna byl americký dolar za 25,40 Kč, nejlevnější byl toto pondělí ráno, a to 22,86 Kč/USD.
• Kuvajt by prý mohl snížit produkci ropy
  Kuvajtská guvernérka skupiny OPEC Nawal Al-Fezaia dnes naznačila, že Kuvajt je připraven snížit produkci...
• Kvantitativní uvolňování je alternativní nástroj měnové politiky
  Výběr informací o takzvaném kvantitativním uvolňování měnové politiky (americká centrální banka - Fed - oznámila, že začíná omezovat svá rozsáhlá opatření na podporu ekonomiky, tedy takzvané kvantitativní uvolňování):
• Kvantitativní uvolňování (QE2) brzy skončí. Co potom?
  Americká centrální banka - Fed - neustále pokračuje v nákupech bondů.
• Kvartální výhled na FOREX od Goldman Sachs
  Globální investičně bankovní společnost Goldman Sachs zveřejnila svůj výhled na hlavní měnové páry (měny G10 vůči americkému dolaru) pro horizont 3 měsíců, 6 měsíců a 12 měsíců přehledně v tabulce.
• Kvartální výhled na FOREX od JP Morgan
  Investiční společnost JPMorgan zveřejnila svůj výhled na hlavní měnové páry pro horizont několika měsíců.
• Květnová inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Květnová meziroční inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a cen pohonných hmot. Ceny potravin a regulované ceny byly ve srovnání s jarní prognózou jen mírně vyšší, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v květnu stoupla na 16 procent. To je nejvyšší hodnota od prosince 1993.
• Květnová inflace byla pod očekáváním ČNB
  Květnová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o 0,2 procentního bodu nižší...
• Květnová inflace byla v souladu s odhady ČNB
  Květnová meziroční inflace byla v souladu s odhady České národní banky (ČNB) v její aktuální prognóze. Rychleji proti odhadům rostla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Rychleji se také zvyšovaly ceny pohonných hmot. Naopak pomaleji proti odhadům rostly ceny potravin, jejichž dynamika je v posledních měsících výrazně rozkolísaná. Uvedl to dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek. Meziroční inflace v květnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,9 procenta.
• Květnová inflace byla 0,5 procentního bodu pod prognózou ČNB
  Květnová inflace 11,1 procenta byla o 0,5 procentního bodu nižší, než v jarní prognóze předpokládala Česká národní banka (ČNB). Přispěl k tomu větší než očekávaný pokles cen pohonných hmot a pomalejší růst cen potravin. Nižší, než ČNB očekávala, byla také jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot. Dnes to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Květnová míra inflace v Německu vzrostla na 2,5 procenta
  Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad. Květnový růst spotřebitelských cen tak výrazně překračuje cíl Evropské centrální banky (ECB) a rovněž překonal odhady ekonomů. V dubnu inflace v Německu vzrostla na dvě procenta.