Bloomberg: Euro slaví 20 let

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi kdysi přirovnal euro ke čmelákovi - záhadě přírody, která by neměla být schopna létat, a přesto létá. Draghi tuto metaforu použil v roce 2012 v době vrcholící řecké dluhové krize, kdy se mnozí domnívali, že se blíží bezprostřední zánik jednotné evropské měny. Teď, dvě desetiletí po svém zrození, se euro znovu zotavuje a podle některých ukazatelů dokonce sílí. Píše to agentura Bloomberg.

Počet zemí s eurem se rozrostl na 19 z původních 11 a objem ekonomiky eurozóny se zvýšil o 72 procenta na 11,2 bilionu eur (289 bilionů Kč). Eurozóna je tak druhou největší ekonomikou světa za Spojenými státy, což z Evropské unie činí globální sílu, se kterou je třeba počítat

Tento úspěch však zakrývá rozdíly, kterým se zřejmě nedalo vyhnout kvůli obrovské ekonomické a kulturní rozmanitosti jednotlivých zemí. Když evropské země vyměnily pravomoc stanovovat si každá svou úrokovou sazbu za povinnost dodržovat fiskální limity bloku, předpokládaly, že spolu s tím se dostaví i větší ekonomický blahobyt. Agentura Bloomberg vytvořila řadu testů, aby zjistila, jak se jim to podařilo. A výsledky ukazují, že jen hrstka zemí díky tomu prosperuje.

Euro se v bezhotovostním platebním styku začalo používat 1. ledna 1999 a o tři roky později se do oběhu dostaly bankovky a mince. Od svého debutu zažilo citelné zvraty. Zvlášť neklidné období přišlo v tomto desetiletí, protože záchrana zadlužených členů a dvojitá recese měnovou unii téměř rozdělily. Draghimu se tím, že zaplavil eurozónu hotovostí, podařilo udržet sen o evropské měně při životě. To ale neodvrátilo škody, jaké utrpěla pověst eura. Jeho podíl na globálních rezervách od vrcholu v roce 2009 klesl o téměř 30 procent.

Bloomberg Economics ve snaze zhodnotit projekt podrobil země eurozóny deseti ekonomickým testům, které měly zjistit, do jaké míry země využívají výhod větší stability a hospodářské integrace, ale i to, jak si dokázaly udržet konkurenceschopnost a stabilizovat své ekonomiky v době dluhové krize v eurozóně. Z testů nevyplívá, zda by členským zemím bylo lépe mimo eurozónu, ani neměří celkovou prosperitu a ekonomické zdraví. Spíše ilustrují, jak země využily příležitosti a jak se jim podařilo překonat rizika související se sdílením měny.

Testu bylo podrobeno jen 16 zemí. Nebyly testovány tři pobaltské republiky, které se připojily k eurozóně v roce 2011, a nejsou tak součástí bloku dost dlouho. Bloomberg podle výsledků rozdělil země do tří skupin, podle toho, jestli pro ně je členství velmi dobré, uspokojivé nebo průměrné.

Do nejlepší skupiny se dostalo šest zemí. Není překvapením, že je mezi nimi Německo, protože euro znamenalo pro největší evropskou ekonomiku devalvaci a tedy podporu obchodu a konkurenceschopnosti. Nicméně do této skupiny se zařadili také pozdější členové Slovensko a Slovinsko, hlavně díky tomu, že euro drasticky snížilo riziko výkyvů směnných kurzů a umožnilo jim prohloubit obchodní vztahy v bloku.

"Klíčem k úspěchu těchto zemí byl rozvoj hluboce integrovaných výrobních sítí v celé eurozóně, ale ještě více jejich schopnost udržet pod kontrolou náklady na pracovní sílu a zlepšit jejich konkurenceschopnost v první dekádě, často prostřednictvím strukturálních reforem. Do hospodářského poklesu pak vstoupily ze silnější pozice, takže byly i lépe připraveny čelit krizi eura," uvedla ekonomka Bloomberg Economics Maeva Cousinová.

Dále do nejlepší skupiny podle kritérií Bloombergu patří Rakousko, Belgie a Finsko.

Pro dalších pět zakládajících zemí nemělo členství v měnové unii tak výrazné výhody. Státy v druhé kategorii zůstaly v těžkých časech vůči vnějšímu okolí převážně konkurenceschopné, zvláště Irsko a Portugalsko však utrpěly tím, že neměly dostatek prostoru, aby si mohly samy upravovat fiskální politiku, a flirtovaly s deflací. Řecko sice utrpělo velké škody v době dluhové krize, přesto patří do této skupiny. To, že je součástí eurozóny už 18 let, mu přes všechny těžkosti umožnilo vytvořit si nové obchodní vztahy s bohatším jádrem Evropy. Přesun měnové politiky na důvěryhodnou centrální banku zemi také přinesl větší cenovou stabilitu v počátečních letech. V nedávné minulosti pak Řecko zaznamenalo velké zlepšení konkurenceschopnosti. Z dalších zemí do této skupiny patří Lucembursko a Nizozemsko.

Do nejhorší skupiny se dostaly tři z pěti největších ekonomik eurozóny - Francie, Itálie a Španělsko. Těmto zemím výrazně uškodila ztráta možnosti devalvace, kterou se dá reagovat na krizi. Je to hlavně proto, že mají omezený prostor pro snížení mezd, takže jejich konkurenceschopnost se zhoršila. Dokonce i v době před krizí se nepodařilo těmto zemím využít měnové unie k prohloubením obchodních vztahů v bloku a od té doby se situace začala měnit jen ve Španělsku. Zbývajícími zeměmi v této skupině jsou Kypr a Malta.

Kromě ekonomických rozdílů je zde ještě něco důležitého pro budoucnost eura - a to, jaký postoj k němu mají Evropané. Jednotná měna byla součástí širšího politického projektu, který měl zajistit mírové soužití v Evropě, přiblížit k sobě lidi a země po dvou světových válkách. Tuto soudržnost otestovaly v poslední době dluhové krize, nárůst podpory populistických radikálně pravicových stran a hlasování o odchodu Británie z EU. Průzkumy ukazují, že podpora eura v poslední době klesla v Itálii, kde se nedávno dostala k moci euroskeptická a populistická vláda. Itálie také v posledních měsících válčila s Evropskou komisí kvůli rozpočtu na příští rok.

Nicméně v zemích používajících euro je stále většina fanoušků této měny. Nálada se od zavedení eura zlepšila ve 13 členských zemích, v Rakousku, Finsku, Německu a Portugalsku bylo procentní tempo růstu dvouciferné. Dokonce i v Itálii zhruba 60 procent obyvatel podporuje euro.

To však neznamená, že je zde fronta zájemců, kteří se chtějí připojit. Podle průzkumu z roku 2012 pouze 35 procent Poláků a 23 procent Čechů se nemůže dočkat zavedení eura. Stejně jako mnozí Maďaři se obyvatelé nechtějí vzdát svých národních měn, přestože to po nich technicky vyžaduje maastrichtská smlouva. Ze zemí, které mají nárok na zavedení eura, přesahuje podpora této měny hranici 60 procent pouze v Rumunsku.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Bloomberg: Dědička firmy L'Oréal je první ženou s majetkem 100 miliard USD
  Dědička francouzského kosmetického impéria L'Oréal Françoise Bettencourtová Meyersová se podle agentury Bloomberg stala první ženou, která nashromáždila majetek v hodnotě 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč). Tento milník přichází poté, co akcie společnosti L'Oréal, kosmetické firmy založené jejím dědečkem, vzrostly na rekordní úroveň a zažívají nejlepší rok od roku 1998.
• Bloomberg: Deset let po finančním kolapsu čelí Island nové krizi
  Island, jemuž se zřejmě po deseti letech podařilo dostat z finančního a ekonomického kolapsu, čelí dalšímu významnému existenčnímu problému. Ohroženo je hlavní odvětví tohoto ostrova v severním Atlantiku - cestovní ruch. Právě turistika přitom výrazně pomohla této zemi s 340.000 obyvateli dostat se ze dna. Nyní však, po letech expanze, toto odvětví začíná výrazně zpomalovat. Hromadí se také problémy aerolinek. Přetočme o 10 let zpět a podobný příběh můžeme vyprávět o místních bankách, píše agentura Bloomberg.
• Bloomberg: Dluh evropských energetických firem kvůli krizi prudce roste
  Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu Kč). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
• Bloomberg: Dny Německa jakožto průmyslové supervelmoci se možná chýlí ke konci
  Produkce německého zpracovatelského průmyslu vykazuje od roku 2017 sestupnou tendenci, která kvůli klesající konkurenceschopnosti nabírá na tempu. Dny Německa jakožto průmyslové supervelmoci se tak možná chýlí ke konci, uvedla agentura Bloomberg.
• Bloomberg: Dubaj se stává novým Švýcarskem pro obchodníky s ruskými komoditami
  Obchodníci s ruskými komoditami si narychlo zřizují podniky v Dubaji, neboť Švýcarsko jim čím dál více ztěžuje dohody s Moskvou. Švýcarsko přitom bylo desítky let domovem prostředníků, kteří pomáhali zprostředkovávat styky mezi ruskými producenty a odběrateli po celém světě. Nyní je zpřísnění sankcí nutí přesunout se do Spojených arabských emirátů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
• Bloomberg: Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými dopady sankcí
  Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů. Informuje o tom agentura Bloomberg, která získala přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků.
• Bloomberg: Ekonomika eurozóny podle analytiků vstoupí do recese
  Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí sníží o 0,1 procenta. Pokles vykáže už druhé čtvrtletí za sebou, takže ekonomika eurozóny vstoupí do první recese od pandemie covidu-19. Vyplývá to z průzkumu, který mezi analytiky provedla agentura Bloomberg. Začátkem příštího roku pak analytici očekávají mírné hospodářské oživení.
• Bloomberg: Ekonomika USA by letos poprvé od 1976 mohla v růstu překonat Čínu
  Omezení pohybu v Číně kvůli pandemii nemoci covid-19 zřejmě budou znamenat, že tempo růstu čínské ekonomiky bude letos poprvé od roku 1976 nižší, než tempo růstu ekonomiky Spojených států. Uvedla to dnes agentura Bloomberg. Podle jejích ekonomů druhá největší ekonomika světa letos vzroste pouze o dvě procenta, zatímco hrubý domácí produkt USA se má letos zvýšit o 2,8 procenta.
• Bloomberg: EK snížila výhled růstu HDP v eurozóně na příští rok na 1,4 z 2,3 pct.
  Evropská komise (EK) snížila výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) v eurozóně na rok 2023 na 1,4 procenta z 2,3 procenta uváděných v květnu. Inflaci letos čeká 7,6 procenta a příští rok čtyři procenta. Na vině zhoršeného výhledu je ruská invaze na Ukrajinu, pokles poptávky kvůli prudkému růstu cen a možný nedostatek energie v zimě. Napsala to v noci na dnešek agentura Bloomberg s poznámkou, že čísla se mohou ještě změnit. EK má svou letní prognózu hospodářského vývoje v zemích Evropské unie oficiálně zveřejnit dnes v 11:00 SELČ.
• Bloomberg: Euronext chystá nabídku na italskou akciovou burzu
  Panevropská burzovní skupina Euronext se chystá předložit nabídku na převzetí společnosti Borsa Italiana, která je provozovatelem akciové burzy v Itálii. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Nabídka by podle zdrojů měla italský podnik ohodnotit zhruba na 3,5 až čtyři miliardy eur (93 až 106 miliard Kč).
• Bloomberg: Evropské akcie konečně předstihly Wall Street
  Evropské akciové trhy předstihly ty americké. Hlavní index německých akcií DAX od poloviny května přidal už 19 procent a pařížský index CAC 40 pak procent 17, zatímco americký širší index Standard & Poor's 500 posílil jen o procent devět. V článku s názvem "Věřte tomu nebo ne, Evropa konečně překonává Wall Street" píše o změně dlouhodobého trendu agentura Bloomberg.
• Bloomberg: Evropské automobilky čelí krizi, v ohrožení je hodně pracovních míst
  Evropské automobilky jsou v krizi, skoro třetina hlavních závodů na výrobu osobních automobilů pěti největších evropských automobilek, tedy BMW, Mercedes-Benz, Stellantis, Renault a Volkswagen - byla v loňském roce nedostatečně vytížena. Vyráběla méně než polovinu vozů, na které má výrobní kapacitu, vyplývá podle agentury Bloomberg z analýzy údajů firmy Just Auto. Zvažované uzavření továren automobilky Volkswagen v Německu by přispělo k obavám, že region čelí vleklému útlumu, neboť zaostal za konkurencí.
• Bloomberg: Exxon jedná s Teslou, VW i dalšími automobilkami o dodávkách lithia
  Americký ropný gigant ExxonMobil jedná se společnostmi Tesla, Ford, Volkswagen i dalšími automobilkami, že jim bude dodávat lithium, které se používá pro výrobu baterií. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Rozhovory jsou podle ní součástí snahy Exxonu budovat aktivity v oblasti komponentů pro baterie pro elektromobily.
• Bloomberg: Globální ekonomiku svírá vzácný dvojitý šok
  Nový typ koronaviru přináší globální ekonomice dvojitou ránu, která ji v příštích měsících bude ničit. Nejenže zasáhl nabídku, protože řada továren v Číně i jinde přerušila výrobu, ohrožuje totiž i poptávku, neboť spotřebitelé nemají chuť nakupovat ani utrácet. Globální ekonomika je tak sevřena ve vzácném dvojitém šoku nabídky a poptávky, poznamenala agentura Bloomberg.
• Bloomberg: G7 chce použít zmrazená ruská aktiva jako zástavu při obnově Ukrajiny
  Skupina vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o plánu, podle kterého by zmrazená aktiva ruské centrální banky v hodnotě více než 250 miliard dolarů (5,8 bilionu Kč) použily jako zástavu za úvěry na poválečnou obnovu Ukrajiny. S odkazem na své zdroje o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
• Bloomberg: Hodnota majetku Mexičana Slima poprvé překonala 100 miliard USD
  Hodnota majetku mexického telekomunikačního magnáta Carlose Slima poprvé překročila hranici 100 miliard USD (2,2 bilionu Kč). Uvedla to agentura Bloomberg. Podle jejího žebříčku je nyní Slim 11. nejbohatším člověkem na světě a nejbohatším v Latinské Americe. Kdysi byl nejbohatší na světě, než ho o tuto pozici připravili zakladatelé velkých technologických firem.
• Bloomberg: Hospodářské zázraky se nedějí
  Je to jedna z méně rozšířených ekonomických pravd. Hospodářské zázraky, byť jsou zdrojem poutavých...
• Bloomberg: Hvězdný růst akcií výrobců rukavic překonává i Teslu
  Výrobci gumových rukavic v jihovýchodní Asii přitahují zájem investorů mnohem více než elektrická auta Elona Muska. Akcie firmy Top Glove na burze v Kuala Lumpur totiž od začátku roku přidaly asi 428 procent, což je nejvyšší růst z firem v indexu MSCI Asia Pacific. Akcie podobné firmy Supermax pak zpevnily o více než 1200 procent. Ve srovnání s tím akcie Tesly zaznamenaly růst o 259 procent. Píše to agentura Bloomberg.
• Bloomberg: Indické začínající technologické firmy zažívají nebývalý rozkvět
  Začínajícím technologickým firmám v Indii se v uplynulém týdnu nebývale dařilo. Za čtyři dny hodnota nejméně šesti z nich překonala hranici jedné miliardy USD (21,9 miliardy Kč). Dostaly se tím mezi takzvané jednorožce, upozornila agentura Bloomberg. Pro srovnání - podle údajů výzkumné společnosti CB Insights za celý loňský rok, poznamenaný pandemií, vzniklo v Indii celkem sedm nových jednorožců. O rok dříve jich bylo šest.
• Bloomberg: Indický podnikatel Gautam Adání je opět nejbohatším člověkem v Asii
  Indický podnikatel Gautam Adání se vrátil na pozici nejbohatšího člověka v Asii. Ukázal to dnes on-line index nejbohatších lidí, který sestavuje agentura Bloomberg. Z první příčky v Asii jej před rokem sesadil krajan Mukéš Ambání, když se Adání a jeho obchodní impérium stalo terčem spekulantů. Ti Adáního obvinili z účetních nesrovnalostí, indický nejvyšší soud ale tento týden rozhodl, že po sérii vyšetřování už v této věci není nutné nic dalšího konat.