Analytici: Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky

Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale s poklesem německé ekonomiky při kalkulacích výhledu české ekonomiky počítají. Svaz německého průmyslu (BDI) zhoršil výhled ekonomiky na letošní rok a nově v Německu očekává propad hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta.

"Zhoršený výhled pro německou ekonomiku a opětovné problémy v dodavatelských řetězcích v automobilovém průmyslu představují další překážky pro oživení českého hospodářství po sérii negativních šoků v posledních třech letech," řekl analytik Deloitte David Marek. Pravděpodobnost poklesu HDP v letošním roce tak podle něj dále stoupá. ČR a Německo jsou úzce ekonomicky svázány, proto se potíže u západního souseda přenáší do české ekonomiky. "Obě země soupeří o nejhorší vývoj ekonomiky od pandemie do dneška," dodal.

"Úvaha o tom, že německý HDP letos v celoročním vyjádření klesne, nepředstavuje novinku a sami s poklesem německé ekonomiky při kalkulacích výhledu české ekonomiky počítáme," doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Očekává, že navzdory situaci v německé ekonomice zrychlí HDP Česka ve druhém pololetí svůj růst. Tahounem zrychlení mezičtvrtletního růstu české ekonomiky by podle něj měla být spotřeba domácností, jež by se měla oživit díky klesající inflaci.

Analytička Raiffeisenbank Helena Horská nedávno připomněla vliv horšího výkonu německé ekonomiky, která jako jediná v eurozóně bude letos zřejmě v recesi, na ČR. Problémy německé ekonomiky mají podle ní stejné příznaky jako v ČR, tedy přebujelou byrokracii, dluhy vůči dopravní a energetické infrastruktuře, nízký objem investic do vědy a výzkumu, vysoké ceny energií či velký podíl automobilového průmyslu, který je cyklický.

S poklesem německé ekonomiky letos počítají také přední hospodářské instituty, podle Ifo to bude o 0,4 procenta a podle Leibnizova institutu pro výzkum hospodářství v Halle (IWH) to bude o 0,5 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, Deloitte, Generali Investments, Raiffeisenbank

Čtěte více

• Analytici: Ekonomika se letos zřejmě na úroveň před pandemií nedostane
  Dnešní data o vývoji ekonomiky potvrdila, že česká ekonomika přes svůj dobrý výkon v prvním čtvrtletí nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru a zřejmě jí ani letos nedosáhne. Navíc je třeba se připravit kvůli dopadům války na Ukrajině a rostoucí inflace na zhoršení výkonu ekonomiky v dalších čtvrtletích. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním datům Českého statistického úřadu. Podle nich česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta.
• Analytici: Ekonomika začala ožívat
  Česká ekonomika začala v prvním čtvrtletí výrazněji ožívat, její růst táhne zejména spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK, při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezikvartálně o 0,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí by podle analytiků mohlo české hospodářství překonat předpandemickou úroveň, za celý rok odhadují růst HDP kolem 1,5 procenta.
• Analytici: Ekonomiku ČR změní více než pandemie chystaná regulace
  Více než dopady pandemie koronaviru změní českou ekonomiku připravované a zaváděné regulace ohledně větší ochrany životního prostředí, včetně například přechodu na elektromobilitu. Důvodem je, že dominantní podíl v české ekonomice má automobilový průmysl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Podle nich se kvůli dopadům pandemie budou do budoucna státy snažit v některých oblastech zajistit soběstačnost. Česká ekonomika je ale podle analytiků příliš malá na to, aby změnila své zaměření na export.
• Analytici: EUR/CZK se může do roka dostat až pod 26,00
  Kurz koruny bezprostředně po ukončení intervencí může při extrémních výkyvech posílit k hranici 26 korun za euro, odhadují analytici. Vyloučit ale podle nich nejde i krátkodobé oslabení až k 29 Kč/EUR. Dlouhodoběji by ovšem měla česká měna posilovat. Na konci roku by mohla být mezi 25,50 až 26,30 Kč/EUR, odhadují analytici oslovení ČTK. Vše ovšem bude podle nich záležet na postoji investorů. Zahraniční spekulanti totiž počítají s tím, že koruna posílí a oni za korunu dostanou více eur. Otázkou ovšem podle ekonomů je, zda najdou někoho, kdo jim eura prodá.
• Analytici: Finanční trhy na konfikt v Azovském moři nereagují
  Dopad ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři na finanční trhy je zatím nulový, jen rubl během pondělí mírně oslabil, uvedli dnes analytici. Situaci by podle nich změnily nové sankce proti Rusku. Dnes ropa zlevňuje, rubl posiluje a cena ruských akcií roste, řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. V pondělí večer ukrajinský Parlament vyhlásil válečný stav v pohraničních oblastech země.
• Analytici: Francouzské akcie kvůli politické nejistotě čeká nejspíš další propad
  Francouzské akcie čeká v následujících týdnech a měsících zřejmě další propad, myslí si analytici investiční banky Goldman Sachs. Poukazují na politickou nejistotu, kterou v zemi vyvolalo rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné volby, napsal dnes web CNBC. Analytici banky Citigroup kvůli politické nejistotě zhoršili doporučení k evropským akciím a doporučují místo nich akcie ze Spojených států, uvedla agentura Bloomberg.
• Analytici: Harrisová je pro Evropu lepším kandidátem než Trump
  Možná kandidátka demokratů na prezidentku USA Kamala Harrisová je vhodnějším kandidátem pro Evropu než nominant republikánů Donald Trump, jelikož je u ní nižší pravděpodobnost celních válek. Trumpovo zvolení by zřejmě přineslo vyšší inflaci. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Americké akciové trhy podle nich očekávají spíše vítězství Trumpa.
• Analytici: HDP brzdí spotřeba domácností, firmy udržují stále vyšší ziskovost
  Spotřeba domácností se v loňském třetím čtvrtletí navzdory očekávání neoživila, což je hlavním důvodem propadu hrubého domácího produktu (HDP). Shodují se na tom analytici při hodnocení aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle nichž ekonomika meziročně klesla o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Upozorňují také na to, že se firmám i přes hospodářské oslabení dařilo zachovat vyšší ziskovost než před pandemií covidu-19, což naznačuje, že firmy přenášely zvýšené náklady na spotřebitele.
• Analytici: HDP loni klesl kvůli inflaci, nová data naznačují změnu k lepšímu
  Loňský pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta je důsledek vysoké inflace, kvůli které se snížila spotřeba domácností. Údaje za poslední čtvrtletí roku, kdy se HDP mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, naznačují obrat hospodářské situace k lepšímu, letošní rok už by měl přinést ekonomický růst. V hodnocení dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na tom shodují analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, snižuje spotřebu domácností
  Dnešní zpřesněné údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hrubého domácího produktu potvrdily, že Česko vstoupilo do recese. Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, kvůli níž klesá spotřeba domácností, shodují se analytici oslovení ČTK. Očekávají, že během dalších měsíců přijde postupné hospodářské oživení.
• Analytici: Inflace ještě poroste, ČNB asi zvýší sazby razantněji
  Dnešní údaje o srpnové inflaci zvyšují pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich navíc inflace poroste i v dalších měsících a na konci roku by se mohla přiblížit i pětiprocentní hranici.
• Analytici: Inflace ještě poroste, může překonat i 12 procent
  Inflace ještě nedosáhla vrcholu a v dalších měsících dál poroste, což povede ke snížení kupní síly obyvatel a k poklesu tržeb obchodníků a spotřeby. V únorové inflaci se ještě nepromítl úplně dopad války na Ukrajině, kterou v Česku doprovází například výrazný nárůst cen pohonných hmot. V březnu by tak mohla inflace dosáhnout 12 procent a stoupat i v dalších měsících. To by zároveň mohlo vést k tomu, že Česká národní banka nakonec zvýší základní úrokovou sazbu až na pět procent nebo i výše. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním údajům Českého statistického úřadu.
• Analytici: Inflace ještě stoupne k 15 pct., ČNB tak zřejmě zvýší sazby
  Meziroční inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i 15procentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním údajům Českého statistického úřadu k dubnové inflaci. Analytici v této souvislosti upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB.
• Analytici: Inflace je v normálu, letos výrazněji neporoste
  Inflace se v ČR po dvou letech vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Česká národní banka (ČNB) podle analytiků může pokračovat ve snižování sazeb o půl procentního bodu.
• Analytici: Inflace klesá díky srovnávací základně, její pokles zpomalí
  Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňuje zejména vlivem vysoké loňské srovnávací základny. Shodují se na tom analytici při hodnocení červnové inflace, která v souladu s očekáváním trhu klesla na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Ve druhém pololetí podle analytiků pokles inflace zpomalí, ke konci roku ji očekávají kolem sedmi procent. Vyplývá to z komentářů expertů oslovených ČTK.
• Analytici: Inflace klesá kvůli srovnávací základně, efekt se vyčerpává
  Meziroční inflace zpomaluje vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává. Shodují se na tom analytici při hodnocení údajů o vývoji spotřebitelských cen, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace podle statistiků v srpnu zpomalila na 8,5 procenta z červencových 8,8 procenta. Aktuální údaje budou podle analytiků argumentem pro Českou národní banku (ČNB), aby na zářijovém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
• Analytici: Inflace klesla nad očekávání díky zlevnění potravin a energií
  Pokles inflace v září předčil očekávání trhu, když meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 6,9 procenta po srpnových 8,5 procenta. Za výrazným snížením inflace stojí zejména zlevnění potravin a energií, shodují se analytici oslovení ČTK. Vývoj cen podle nich posílí argumenty, aby Česká národní banka (ČNB) ještě letos přistoupila ke snížení úrokových sazeb ze současných sedmi procent.
• Analytici: Inflace může být za celý rok nejvyšší od roku 2008
  Inflace v Česku zůstává zvýšená a za celý rok může být nejvyšší od roku 2008, odhadují někteří analytici oslovení dnes ČTK. Za rok 2020 bude podle jejich odhadu nad třemi procenty. Ke dvěma procentům by měla klesnout až v příštím roce. Spotřebitelské ceny v ČR v srpnu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu mírně zpomalily meziroční růst na 3,3 procenta z červencových 3,4 procenta.
• Analytici: Inflace může vystoupat až k 15 procentům kolem poloviny roku
  Inflace zřejmě nadále poroste a může dosáhnout až 15 procent. Vrchol lze přitom očekávat kolem poloviny roku. Po zbytek roku ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstane i tak dvouciferný. Ke dvěma procentům by se mohla inflace přiblížit nejdříve v polovině příštího roku. Navíc dnešní data jsou zároveň impulzem pro další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Vyplývá to z reakcí ekonomů na dnešní údaje o březnové inflaci.
• Analytici: Inflace potvrdila, že konec intervencí byl správný
  Údaje o březnové inflaci podle analytiků oslovených ČTK potvrzují, že rozhodnutí ČNB ukončit kurzový závazek minulý týden bylo správné. Inflace by podle většiny ekonomů měla v dalších měsících zůstat nad dvěma procenty, její růst ale bude brzdit posilování koruny. Proto také podle nich centrální banka nemusí spěchat se zvyšováním úrokových sazeb.