Analytici: Finanční trhy na konfikt v Azovském moři nereagují
Dopad ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři na finanční trhy je zatím nulový, jen rubl během pondělí mírně oslabil, uvedli dnes analytici. Situaci by podle nich změnily nové sankce proti Rusku. Dnes ropa zlevňuje, rubl posiluje a cena ruských akcií roste, řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. V pondělí večer ukrajinský Parlament vyhlásil válečný stav v pohraničních oblastech země.
"Na světových trzích nevidíme výrazné reakce na konflikt Ruska a Ukrajiny. Rusko trápí pokles ceny ropy, kvůli čemuž se ruská měna dostává pod tlak. V případě, že se situace bude dál vyhrocovat, mohl by rubl prudce oslabit," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Významnější propady na světových burzách ale nyní neočekává. Podobná je situace u pohonných hmot a plynu. Dodávky do ČR zatím nejsou narušovány a konflikt by tak neměl mít vážné dopady na ceny, dodal.
"Dočkali bychom se silnějšího propadu kurzu rublu a posílení ropy, pokud by trh začal více očekávat novou vlnu sankcí na Rusko," doplnil Dohnal. Takové sankce by dále zmenšily nabídku ropy na trhu, takže by její cena vzrostla.
Křeček soudí, že česká ekonomika může být konfliktem zasažena. Ve hře mohou být další sankce vůči Rusku, které by snížily vzájemný obchod. V krajním případě by mohly být poškozeny české společnosti, které vyváží zboží do Ruska. Konflikt může také výrazně ovlivnit ukrajinský export, což by zhoršilo ekonomickou situaci země. Další ekonomické komplikace přinese podle něj válečný stav Ukrajiny. Celkově předpokládá zhoršení její hospodářské situace, což se již projevuje nedůvěrou vůči ukrajinským dluhopisům, uvedl.
Situace je komplikována silnou energetickou závislostí EU na plynu z Ruska, který navíc dosud v převažujícím množství proudí přes Ukrajinu, upozornil Dohnal. "Jakkoliv mnoho evropských politiků nerado vidí sílící vliv proruských webů a ruských agentů na území zemí, které jsou členy EU a současně NATO, na větší kroky zatím nenacházejí odvahu. K tomu jsme na začátku zimy," poznamenal.
Akciové trhy byly dosud pozitivně naladěné summitem 27 zemí EU, který podpořil text dohody o brexitu, doplnil analytik společnosti Chytrý Honza Jiří Pospíšil. Cena ropy Brent se dostala pod 60 USD za barel, nejníže v letošním roce, kdy byla tažena dolů rekordní saúdskoarabskou produkci.
Zdroj: Reuters, ČTK, Capitalinked.com, BH Securities
Čtěte více
-
Analytici: Dopad pandemie na nezaměstnanost bude patrný na podzim
Mírný červnový nárůst nezaměstnanosti podle analytiků neodpovídá hloubce propadu aktivity tuzemské ekonomiky. Skutečné dopady koronaviru na nezaměstnanost budou vidět až na podzim, ta postupně poroste, shodli se. Podíl nezaměstnaných v červnu vzrostl meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta, loni byl 2,6 procenta. -
Analytici: Dřívější zveřejňování makrodat může znejistit trhy
Dřívější zveřejňování ekonomických dat ze strany ministerstev mohou znejistit finanční trhy, pro něž jsou tyto údaje zásadní. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Tato praxe se podle nich v poslední době objevuje častěji. Naposled prozradila výsledky květnové nezaměstnanosti ve čtvrtek ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ačkoliv tyto údaje měl podle plánu zveřejnit Úřad práce ČR až v pátek dopoledne. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje. -
Analytici: Důvěra v ekonomiku naznačuje, že Česko už překonalo recesi
Dubnové zlepšení důvěry v ekonomiku naznačuje, že Česko překonalo recesi a vrací se k hospodářskému růstu. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale varují před tím, že hospodářské oživení může signalizovat i posílení inflačních tlaků. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se důvěra v ekonomiku v dubnu zvýšila u podnikatelů i spotřebitelů, celkový index důvěry meziměsíčně vzrostl o 3,3 bodu na 97,2 bodu. -
Analytici: Důvěra v ekonomiku neukazuje na razantní odraz ode dna
Údaje o důvěře v českou ekonomiku, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), neukazují na razantní odraz ode dna. Problémy jsou patrné zejména v průmyslu, shodují se analytici oslovení ČTK. Za pozitivní signál naopak považují zlepšení nálad domácností proti loňskému prosinci. Podle nich to dává naději, že spotřeba domácností vzroste a potáhne letos české hospodářství. -
Analytici: ECB v září pravděpodobně sníží sazby
Evropská centrální banka (ECB) v září s největší pravděpodobností začne nakupovat italské a španělské... -
Analytici: Ekonomika by mohla těžit z dřívějšího zavedení opatření
Česká ekonomika by mohla při návratu k normálu těžit z toho, že zde byla restriktivní opatření kvůli šíření koronaviru zavedena dříve než jinde. Opatření by totiž mohla být i dříve odstraněna, a zotavení ekonomiky by tak mohlo nastat dříve. Tím by měly firmy více času i možností se připravit na otevření okolních trhů. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. -
Analytici: Ekonomika se letos zřejmě na úroveň před pandemií nedostane
Dnešní data o vývoji ekonomiky potvrdila, že česká ekonomika přes svůj dobrý výkon v prvním čtvrtletí nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru a zřejmě jí ani letos nedosáhne. Navíc je třeba se připravit kvůli dopadům války na Ukrajině a rostoucí inflace na zhoršení výkonu ekonomiky v dalších čtvrtletích. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním datům Českého statistického úřadu. Podle nich česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta. -
Analytici: Ekonomika začala ožívat
Česká ekonomika začala v prvním čtvrtletí výrazněji ožívat, její růst táhne zejména spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK, při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezikvartálně o 0,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí by podle analytiků mohlo české hospodářství překonat předpandemickou úroveň, za celý rok odhadují růst HDP kolem 1,5 procenta. -
Analytici: Ekonomiku ČR změní více než pandemie chystaná regulace
Více než dopady pandemie koronaviru změní českou ekonomiku připravované a zaváděné regulace ohledně větší ochrany životního prostředí, včetně například přechodu na elektromobilitu. Důvodem je, že dominantní podíl v české ekonomice má automobilový průmysl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Podle nich se kvůli dopadům pandemie budou do budoucna státy snažit v některých oblastech zajistit soběstačnost. Česká ekonomika je ale podle analytiků příliš malá na to, aby změnila své zaměření na export. -
Analytici: EUR/CZK se může do roka dostat až pod 26,00
Kurz koruny bezprostředně po ukončení intervencí může při extrémních výkyvech posílit k hranici 26 korun za euro, odhadují analytici. Vyloučit ale podle nich nejde i krátkodobé oslabení až k 29 Kč/EUR. Dlouhodoběji by ovšem měla česká měna posilovat. Na konci roku by mohla být mezi 25,50 až 26,30 Kč/EUR, odhadují analytici oslovení ČTK. Vše ovšem bude podle nich záležet na postoji investorů. Zahraniční spekulanti totiž počítají s tím, že koruna posílí a oni za korunu dostanou více eur. Otázkou ovšem podle ekonomů je, zda najdou někoho, kdo jim eura prodá. -
Analytici: Francouzské akcie kvůli politické nejistotě čeká nejspíš další propad
Francouzské akcie čeká v následujících týdnech a měsících zřejmě další propad, myslí si analytici investiční banky Goldman Sachs. Poukazují na politickou nejistotu, kterou v zemi vyvolalo rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné volby, napsal dnes web CNBC. Analytici banky Citigroup kvůli politické nejistotě zhoršili doporučení k evropským akciím a doporučují místo nich akcie ze Spojených států, uvedla agentura Bloomberg. -
Analytici: Harrisová je pro Evropu lepším kandidátem než Trump
Možná kandidátka demokratů na prezidentku USA Kamala Harrisová je vhodnějším kandidátem pro Evropu než nominant republikánů Donald Trump, jelikož je u ní nižší pravděpodobnost celních válek. Trumpovo zvolení by zřejmě přineslo vyšší inflaci. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Americké akciové trhy podle nich očekávají spíše vítězství Trumpa. -
Analytici: HDP brzdí spotřeba domácností, firmy udržují stále vyšší ziskovost
Spotřeba domácností se v loňském třetím čtvrtletí navzdory očekávání neoživila, což je hlavním důvodem propadu hrubého domácího produktu (HDP). Shodují se na tom analytici při hodnocení aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle nichž ekonomika meziročně klesla o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Upozorňují také na to, že se firmám i přes hospodářské oslabení dařilo zachovat vyšší ziskovost než před pandemií covidu-19, což naznačuje, že firmy přenášely zvýšené náklady na spotřebitele. -
Analytici: HDP loni klesl kvůli inflaci, nová data naznačují změnu k lepšímu
Loňský pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta je důsledek vysoké inflace, kvůli které se snížila spotřeba domácností. Údaje za poslední čtvrtletí roku, kdy se HDP mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, naznačují obrat hospodářské situace k lepšímu, letošní rok už by měl přinést ekonomický růst. V hodnocení dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na tom shodují analytici oslovení ČTK. -
Analytici: Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, snižuje spotřebu domácností
Dnešní zpřesněné údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hrubého domácího produktu potvrdily, že Česko vstoupilo do recese. Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, kvůli níž klesá spotřeba domácností, shodují se analytici oslovení ČTK. Očekávají, že během dalších měsíců přijde postupné hospodářské oživení. -
Analytici: Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky
Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale s poklesem německé ekonomiky při kalkulacích výhledu české ekonomiky počítají. Svaz německého průmyslu (BDI) zhoršil výhled ekonomiky na letošní rok a nově v Německu očekává propad hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. -
Analytici: Inflace ještě poroste, ČNB asi zvýší sazby razantněji
Dnešní údaje o srpnové inflaci zvyšují pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich navíc inflace poroste i v dalších měsících a na konci roku by se mohla přiblížit i pětiprocentní hranici. -
Analytici: Inflace ještě poroste, může překonat i 12 procent
Inflace ještě nedosáhla vrcholu a v dalších měsících dál poroste, což povede ke snížení kupní síly obyvatel a k poklesu tržeb obchodníků a spotřeby. V únorové inflaci se ještě nepromítl úplně dopad války na Ukrajině, kterou v Česku doprovází například výrazný nárůst cen pohonných hmot. V březnu by tak mohla inflace dosáhnout 12 procent a stoupat i v dalších měsících. To by zároveň mohlo vést k tomu, že Česká národní banka nakonec zvýší základní úrokovou sazbu až na pět procent nebo i výše. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním údajům Českého statistického úřadu. -
Analytici: Inflace ještě stoupne k 15 pct., ČNB tak zřejmě zvýší sazby
Meziroční inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i 15procentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním údajům Českého statistického úřadu k dubnové inflaci. Analytici v této souvislosti upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB. -
Analytici: Inflace je v normálu, letos výrazněji neporoste
Inflace se v ČR po dvou letech vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Česká národní banka (ČNB) podle analytiků může pokračovat ve snižování sazeb o půl procentního bodu.