Analytici: EUR/CZK se může do roka dostat až pod 26,00

Kurz koruny bezprostředně po ukončení intervencí může při extrémních výkyvech posílit k hranici 26 korun za euro, odhadují analytici. Vyloučit ale podle nich nejde i krátkodobé oslabení až k 29 Kč/EUR. Dlouhodoběji by ovšem měla česká měna posilovat. Na konci roku by mohla být mezi 25,50 až 26,30 Kč/EUR, odhadují analytici oslovení ČTK. Vše ovšem bude podle nich záležet na postoji investorů. Zahraniční spekulanti totiž počítají s tím, že koruna posílí a oni za korunu dostanou více eur. Otázkou ovšem podle ekonomů je, zda najdou někoho, kdo jim eura prodá.

"Spekulanti sázejí na citelné posílení koruny doslova "přes noc", nebo dokonce z "minuty na minutu", a tedy na své související rychlé a bezpracné zbohatnutí. Mají tedy nakoupeny koruny a více či méně trpělivě čekají na hodinu H," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Krátce po exitu lze podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera očekávat rychlé posílení koruny, které bude vystřídáno opětovným oslabením kvůli snaze spekulantů uzavírat své pozice. "Není tak vyloučeno, že koruna krátkodobě oslabí nad současnou hodnotu 27 Kč za euro. Z dlouhodobějšího pohledu by se měla koruna přibližovat své rovnovážné hodnotě 25,5 Kč/EUR," uvedl.

I ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává, že krátce po exitu koruna posílí k 26 korunám za euro. Na trhu ale budou velmi pravděpodobně panovat velké výkyvy. "Podle našich hrubých odhadů dosahuje objem spekulativních pozic 30 miliard eur, tedy zhruba 800 miliard korun. Jakmile koruna posílí, část spekulantů bude chtít nakupovat eura, což může korunu naopak oslabit. Právě proto by měly panovat velké kurzové výkyvy," uvedl.

Na to upozornil i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, podle kterého spekulanti nemusí po konci kurzového závazku najít někoho, kdo mi s nimi obchod uzavřel. "Lokální banky totiž mohou mít nedostatek eur, jichž skoupila ČNB během intervencí obrovské objemy. Proto nelze vyloučit, že koruna po skončení intervencí může na přechodnou dobu i oslabit," uvedl. V horizontu jednoho roku přitom Sobíšek očekává korunu kolem 26,30 Kč/EUR.

Pokud by však koruna oslabovala delší dobu, přišli by na trh podle Dřímala noví investoři, kteří by korunu začali díky její výhodnosti opět kupovat. "Rovnovážný kurz koruny vůči euru totiž odhadujeme pod hladinou 25 korun za euro, kam by nakonec měla koruna postupně směřovat," uvedl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se domnívá, že koruna po exitu může posílit dokonce až k předintervenčním hodnotám pod 26 Kč/EUR. "Předpokládám, že výraznějšímu posílení koruny bude bránit ČNB," uvedl. To deklarovala i sama ČNB, když uvedla, že bude připravena případné nadměrné výkyvy kurzu koruny po ukončení závazku zmírňovat svými nástroji.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve čtvrtek uvedl, že banka může ukončit devizové intervence od dubna kdykoliv.

"Krátkodobý vývoj kurzu koruny v řádu dnů a týdnů by netrefila ani Sibyla," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek s odkazem na starověkou věštkyni. Spekulace na kurz koruny jsou přitom jednoduché. Investor si půjčí eura, během trvání kurzového závazku koupí českou měnu za 27 Kč/EUR nebo ještě slabší a za tyto koruny koupí české státní dluhopisy nebo je uloží v bance. Následně počká na ukončení kurzového závazku a posílení kurzu koruny, prodá česká finanční aktiva a vymění koruny zpět na eura. Na závěr vrátí půjčený obnos v eurech a rozdíl je jeho zisk ze spekulace.

Zdroj: Reuters, ČTK, ČNB, Cyrrus, UniCredit Bank, Akcenta, Deloitte, Komerční banka

Čtěte více

• Analytici: Dopad pandemie na nezaměstnanost bude patrný na podzim
  Mírný červnový nárůst nezaměstnanosti podle analytiků neodpovídá hloubce propadu aktivity tuzemské ekonomiky. Skutečné dopady koronaviru na nezaměstnanost budou vidět až na podzim, ta postupně poroste, shodli se. Podíl nezaměstnaných v červnu vzrostl meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta, loni byl 2,6 procenta.
• Analytici: Dřívější zveřejňování makrodat může znejistit trhy
  Dřívější zveřejňování ekonomických dat ze strany ministerstev mohou znejistit finanční trhy, pro něž jsou tyto údaje zásadní. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Tato praxe se podle nich v poslední době objevuje častěji. Naposled prozradila výsledky květnové nezaměstnanosti ve čtvrtek ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ačkoliv tyto údaje měl podle plánu zveřejnit Úřad práce ČR až v pátek dopoledne. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
• Analytici: Důvěra v ekonomiku naznačuje, že Česko už překonalo recesi
  Dubnové zlepšení důvěry v ekonomiku naznačuje, že Česko překonalo recesi a vrací se k hospodářskému růstu. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale varují před tím, že hospodářské oživení může signalizovat i posílení inflačních tlaků. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se důvěra v ekonomiku v dubnu zvýšila u podnikatelů i spotřebitelů, celkový index důvěry meziměsíčně vzrostl o 3,3 bodu na 97,2 bodu.
• Analytici: Důvěra v ekonomiku neukazuje na razantní odraz ode dna
  Údaje o důvěře v českou ekonomiku, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), neukazují na razantní odraz ode dna. Problémy jsou patrné zejména v průmyslu, shodují se analytici oslovení ČTK. Za pozitivní signál naopak považují zlepšení nálad domácností proti loňskému prosinci. Podle nich to dává naději, že spotřeba domácností vzroste a potáhne letos české hospodářství.
• Analytici: Důvěra v ekonomiku ukazuje na mírné oživení hospodářství
  Zlepšení důvěry v ekonomiku, které ukázal dnešní konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu (ČSÚ), naznačuje, že české hospodářství nadále umírněným tempem ožívá. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň upozornili, že důvěra v ekonomiku je nejvyšší od poloviny roku 2022. Nálady podnikatelů ale podle odborníků ukazují, že problematická zůstává situace v průmyslu.
• Analytici: ECB v září pravděpodobně sníží sazby
  Evropská centrální banka (ECB) v září s největší pravděpodobností začne nakupovat italské a španělské...
• Analytici: Ekonomika by mohla těžit z dřívějšího zavedení opatření
  Česká ekonomika by mohla při návratu k normálu těžit z toho, že zde byla restriktivní opatření kvůli šíření koronaviru zavedena dříve než jinde. Opatření by totiž mohla být i dříve odstraněna, a zotavení ekonomiky by tak mohlo nastat dříve. Tím by měly firmy více času i možností se připravit na otevření okolních trhů. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Analytici: Ekonomika se letos zřejmě na úroveň před pandemií nedostane
  Dnešní data o vývoji ekonomiky potvrdila, že česká ekonomika přes svůj dobrý výkon v prvním čtvrtletí nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru a zřejmě jí ani letos nedosáhne. Navíc je třeba se připravit kvůli dopadům války na Ukrajině a rostoucí inflace na zhoršení výkonu ekonomiky v dalších čtvrtletích. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním datům Českého statistického úřadu. Podle nich česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta.
• Analytici: Ekonomika začala ožívat
  Česká ekonomika začala v prvním čtvrtletí výrazněji ožívat, její růst táhne zejména spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK, při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezikvartálně o 0,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí by podle analytiků mohlo české hospodářství překonat předpandemickou úroveň, za celý rok odhadují růst HDP kolem 1,5 procenta.
• Analytici: Ekonomiku ČR změní více než pandemie chystaná regulace
  Více než dopady pandemie koronaviru změní českou ekonomiku připravované a zaváděné regulace ohledně větší ochrany životního prostředí, včetně například přechodu na elektromobilitu. Důvodem je, že dominantní podíl v české ekonomice má automobilový průmysl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Podle nich se kvůli dopadům pandemie budou do budoucna státy snažit v některých oblastech zajistit soběstačnost. Česká ekonomika je ale podle analytiků příliš malá na to, aby změnila své zaměření na export.
• Analytici: Finanční trhy na konfikt v Azovském moři nereagují
  Dopad ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři na finanční trhy je zatím nulový, jen rubl během pondělí mírně oslabil, uvedli dnes analytici. Situaci by podle nich změnily nové sankce proti Rusku. Dnes ropa zlevňuje, rubl posiluje a cena ruských akcií roste, řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. V pondělí večer ukrajinský Parlament vyhlásil válečný stav v pohraničních oblastech země.
• Analytici: Francouzské akcie kvůli politické nejistotě čeká nejspíš další propad
  Francouzské akcie čeká v následujících týdnech a měsících zřejmě další propad, myslí si analytici investiční banky Goldman Sachs. Poukazují na politickou nejistotu, kterou v zemi vyvolalo rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné volby, napsal dnes web CNBC. Analytici banky Citigroup kvůli politické nejistotě zhoršili doporučení k evropským akciím a doporučují místo nich akcie ze Spojených států, uvedla agentura Bloomberg.
• Analytici: Harrisová je pro Evropu lepším kandidátem než Trump
  Možná kandidátka demokratů na prezidentku USA Kamala Harrisová je vhodnějším kandidátem pro Evropu než nominant republikánů Donald Trump, jelikož je u ní nižší pravděpodobnost celních válek. Trumpovo zvolení by zřejmě přineslo vyšší inflaci. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Americké akciové trhy podle nich očekávají spíše vítězství Trumpa.
• Analytici: HDP brzdí spotřeba domácností, firmy udržují stále vyšší ziskovost
  Spotřeba domácností se v loňském třetím čtvrtletí navzdory očekávání neoživila, což je hlavním důvodem propadu hrubého domácího produktu (HDP). Shodují se na tom analytici při hodnocení aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle nichž ekonomika meziročně klesla o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Upozorňují také na to, že se firmám i přes hospodářské oslabení dařilo zachovat vyšší ziskovost než před pandemií covidu-19, což naznačuje, že firmy přenášely zvýšené náklady na spotřebitele.
• Analytici: HDP loni klesl kvůli inflaci, nová data naznačují změnu k lepšímu
  Loňský pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta je důsledek vysoké inflace, kvůli které se snížila spotřeba domácností. Údaje za poslední čtvrtletí roku, kdy se HDP mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, naznačují obrat hospodářské situace k lepšímu, letošní rok už by měl přinést ekonomický růst. V hodnocení dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na tom shodují analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, snižuje spotřebu domácností
  Dnešní zpřesněné údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hrubého domácího produktu potvrdily, že Česko vstoupilo do recese. Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, kvůli níž klesá spotřeba domácností, shodují se analytici oslovení ČTK. Očekávají, že během dalších měsíců přijde postupné hospodářské oživení.
• Analytici: Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky
  Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale s poklesem německé ekonomiky při kalkulacích výhledu české ekonomiky počítají. Svaz německého průmyslu (BDI) zhoršil výhled ekonomiky na letošní rok a nově v Německu očekává propad hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta.
• Analytici: Inflace ještě poroste, ČNB asi zvýší sazby razantněji
  Dnešní údaje o srpnové inflaci zvyšují pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich navíc inflace poroste i v dalších měsících a na konci roku by se mohla přiblížit i pětiprocentní hranici.
• Analytici: Inflace ještě poroste, může překonat i 12 procent
  Inflace ještě nedosáhla vrcholu a v dalších měsících dál poroste, což povede ke snížení kupní síly obyvatel a k poklesu tržeb obchodníků a spotřeby. V únorové inflaci se ještě nepromítl úplně dopad války na Ukrajině, kterou v Česku doprovází například výrazný nárůst cen pohonných hmot. V březnu by tak mohla inflace dosáhnout 12 procent a stoupat i v dalších měsících. To by zároveň mohlo vést k tomu, že Česká národní banka nakonec zvýší základní úrokovou sazbu až na pět procent nebo i výše. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním údajům Českého statistického úřadu.
• Analytici: Inflace ještě stoupne k 15 pct., ČNB tak zřejmě zvýší sazby
  Meziroční inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i 15procentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním údajům Českého statistického úřadu k dubnové inflaci. Analytici v této souvislosti upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB.