Analytici: HDP brzdí spotřeba domácností, firmy udržují stále vyšší ziskovost

Spotřeba domácností se v loňském třetím čtvrtletí navzdory očekávání neoživila, což je hlavním důvodem propadu hrubého domácího produktu (HDP). Shodují se na tom analytici při hodnocení aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle nichž ekonomika meziročně klesla o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Upozorňují také na to, že se firmám i přes hospodářské oslabení dařilo zachovat vyšší ziskovost než před pandemií covidu-19, což naznačuje, že firmy přenášely zvýšené náklady na spotřebitele.

Zpřesněná data ČSÚ podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče ukazují, že spotřeba domácností klesla víc, než se původně očekávalo. "Ačkoliv inflace klesá, což by mělo mít na spotřebu domácností příznivý vliv, tak data o spotřebě domácností za loňské třetí čtvrtletí ukazují, že převládly obavy a nejistoty ohledně dalšího vývoje cen a finanční situace domácností," uvedl Jáč.

Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí podle Jáče předznamenává, že za celý loňský rok se česká ekonomika nevyhne poklesu. Snížení HDP odhaduje na 0,4 procenta. "Celoročnímu poklesu se HDP nevyhne ani v situaci, kdy se naplní scénář, v němž by samotné závěrečné čtvrtletí 2023 mohlo být ve znamení celkem solidního mezikvartálního růstu HDP a možná i mírného přírůstku v meziročním vyjádření," podotkl. Návrat k růstu očekává v letošním roce, kdy by se měla po opadnutí inflační vlny oživit spotřeba domácností.

Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové je podmínkou pro výraznější ekonomické oživení, aby domácnosti začaly rozpouštět své úspory. Steckerová upozornila, že míra úspor mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procentního bodu na 18,7 procenta. "Stále se tak drží výrazně nad předpandemickými úrovněmi, kdy se pohybovala kolem deseti procent. To se pak odráží ve skomírající spotřebě domácností," uvedla Steckerová.

"Česká ekonomika se sice ve třetím čtvrtletí nevyhnula propadu, firmám se však i v této situaci dařilo udržet si nadprůměrnou ziskovost a byly ochotné i více investovat," hodnotí aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Celkově míra zisku jako poměru zisků k přidané hodnotě dosáhla 48,5 procenta, zatímco ještě v posledním předcovidovém roce činila v průměru 'jen' zhruba 45 procent," doplnil.

Na stejný údaj upozornila i Steckerová. Všímá si také toho, že podíl mzdových nákladů firem na hrubé přidané hodnotě je 52,2 procenta, zatímco v minulosti se pohyboval kolem 56 procent. "Nadále tudíž platí, že firmy byly doposud schopny přenášet zvýšené náklady na spotřebitele, a domácnosti tak byly hlavním nositelem inflační zátěže. S klesající poptávkou lze však očekávat, že v následujících měsících bude pro firmy stále těžší ceny dále zvyšovat," uvedla.

Zdroj: Reuters, ČTK, Generali Investments CEE, Komerční banka, Banka Creditas

Čtěte více

• Analytici: Důvěra v ekonomiku ukazuje na mírné oživení hospodářství
  Zlepšení důvěry v ekonomiku, které ukázal dnešní konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu (ČSÚ), naznačuje, že české hospodářství nadále umírněným tempem ožívá. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň upozornili, že důvěra v ekonomiku je nejvyšší od poloviny roku 2022. Nálady podnikatelů ale podle odborníků ukazují, že problematická zůstává situace v průmyslu.
• Analytici: ECB v září pravděpodobně sníží sazby
  Evropská centrální banka (ECB) v září s největší pravděpodobností začne nakupovat italské a španělské...
• Analytici: Ekonomika by mohla těžit z dřívějšího zavedení opatření
  Česká ekonomika by mohla při návratu k normálu těžit z toho, že zde byla restriktivní opatření kvůli šíření koronaviru zavedena dříve než jinde. Opatření by totiž mohla být i dříve odstraněna, a zotavení ekonomiky by tak mohlo nastat dříve. Tím by měly firmy více času i možností se připravit na otevření okolních trhů. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Analytici: Ekonomika se letos zřejmě na úroveň před pandemií nedostane
  Dnešní data o vývoji ekonomiky potvrdila, že česká ekonomika přes svůj dobrý výkon v prvním čtvrtletí nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru a zřejmě jí ani letos nedosáhne. Navíc je třeba se připravit kvůli dopadům války na Ukrajině a rostoucí inflace na zhoršení výkonu ekonomiky v dalších čtvrtletích. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním datům Českého statistického úřadu. Podle nich česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta.
• Analytici: Ekonomika začala ožívat
  Česká ekonomika začala v prvním čtvrtletí výrazněji ožívat, její růst táhne zejména spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK, při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezikvartálně o 0,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí by podle analytiků mohlo české hospodářství překonat předpandemickou úroveň, za celý rok odhadují růst HDP kolem 1,5 procenta.
• Analytici: Ekonomiku ČR změní více než pandemie chystaná regulace
  Více než dopady pandemie koronaviru změní českou ekonomiku připravované a zaváděné regulace ohledně větší ochrany životního prostředí, včetně například přechodu na elektromobilitu. Důvodem je, že dominantní podíl v české ekonomice má automobilový průmysl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Podle nich se kvůli dopadům pandemie budou do budoucna státy snažit v některých oblastech zajistit soběstačnost. Česká ekonomika je ale podle analytiků příliš malá na to, aby změnila své zaměření na export.
• Analytici: EUR/CZK se může do roka dostat až pod 26,00
  Kurz koruny bezprostředně po ukončení intervencí může při extrémních výkyvech posílit k hranici 26 korun za euro, odhadují analytici. Vyloučit ale podle nich nejde i krátkodobé oslabení až k 29 Kč/EUR. Dlouhodoběji by ovšem měla česká měna posilovat. Na konci roku by mohla být mezi 25,50 až 26,30 Kč/EUR, odhadují analytici oslovení ČTK. Vše ovšem bude podle nich záležet na postoji investorů. Zahraniční spekulanti totiž počítají s tím, že koruna posílí a oni za korunu dostanou více eur. Otázkou ovšem podle ekonomů je, zda najdou někoho, kdo jim eura prodá.
• Analytici: Finanční trhy na konfikt v Azovském moři nereagují
  Dopad ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři na finanční trhy je zatím nulový, jen rubl během pondělí mírně oslabil, uvedli dnes analytici. Situaci by podle nich změnily nové sankce proti Rusku. Dnes ropa zlevňuje, rubl posiluje a cena ruských akcií roste, řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. V pondělí večer ukrajinský Parlament vyhlásil válečný stav v pohraničních oblastech země.
• Analytici: Francouzské akcie kvůli politické nejistotě čeká nejspíš další propad
  Francouzské akcie čeká v následujících týdnech a měsících zřejmě další propad, myslí si analytici investiční banky Goldman Sachs. Poukazují na politickou nejistotu, kterou v zemi vyvolalo rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné volby, napsal dnes web CNBC. Analytici banky Citigroup kvůli politické nejistotě zhoršili doporučení k evropským akciím a doporučují místo nich akcie ze Spojených států, uvedla agentura Bloomberg.
• Analytici: Harrisová je pro Evropu lepším kandidátem než Trump
  Možná kandidátka demokratů na prezidentku USA Kamala Harrisová je vhodnějším kandidátem pro Evropu než nominant republikánů Donald Trump, jelikož je u ní nižší pravděpodobnost celních válek. Trumpovo zvolení by zřejmě přineslo vyšší inflaci. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Americké akciové trhy podle nich očekávají spíše vítězství Trumpa.
• Analytici: HDP loni klesl kvůli inflaci, nová data naznačují změnu k lepšímu
  Loňský pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta je důsledek vysoké inflace, kvůli které se snížila spotřeba domácností. Údaje za poslední čtvrtletí roku, kdy se HDP mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, naznačují obrat hospodářské situace k lepšímu, letošní rok už by měl přinést ekonomický růst. V hodnocení dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na tom shodují analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, snižuje spotřebu domácností
  Dnešní zpřesněné údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hrubého domácího produktu potvrdily, že Česko vstoupilo do recese. Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, kvůli níž klesá spotřeba domácností, shodují se analytici oslovení ČTK. Očekávají, že během dalších měsíců přijde postupné hospodářské oživení.
• Analytici: Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky
  Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale s poklesem německé ekonomiky při kalkulacích výhledu české ekonomiky počítají. Svaz německého průmyslu (BDI) zhoršil výhled ekonomiky na letošní rok a nově v Německu očekává propad hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta.
• Analytici: Inflace ještě poroste, ČNB asi zvýší sazby razantněji
  Dnešní údaje o srpnové inflaci zvyšují pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich navíc inflace poroste i v dalších měsících a na konci roku by se mohla přiblížit i pětiprocentní hranici.
• Analytici: Inflace ještě poroste, může překonat i 12 procent
  Inflace ještě nedosáhla vrcholu a v dalších měsících dál poroste, což povede ke snížení kupní síly obyvatel a k poklesu tržeb obchodníků a spotřeby. V únorové inflaci se ještě nepromítl úplně dopad války na Ukrajině, kterou v Česku doprovází například výrazný nárůst cen pohonných hmot. V březnu by tak mohla inflace dosáhnout 12 procent a stoupat i v dalších měsících. To by zároveň mohlo vést k tomu, že Česká národní banka nakonec zvýší základní úrokovou sazbu až na pět procent nebo i výše. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním údajům Českého statistického úřadu.
• Analytici: Inflace ještě stoupne k 15 pct., ČNB tak zřejmě zvýší sazby
  Meziroční inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i 15procentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním údajům Českého statistického úřadu k dubnové inflaci. Analytici v této souvislosti upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB.
• Analytici: Inflace je v normálu, letos výrazněji neporoste
  Inflace se v ČR po dvou letech vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Česká národní banka (ČNB) podle analytiků může pokračovat ve snižování sazeb o půl procentního bodu.
• Analytici: Inflace klesá díky srovnávací základně, její pokles zpomalí
  Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňuje zejména vlivem vysoké loňské srovnávací základny. Shodují se na tom analytici při hodnocení červnové inflace, která v souladu s očekáváním trhu klesla na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Ve druhém pololetí podle analytiků pokles inflace zpomalí, ke konci roku ji očekávají kolem sedmi procent. Vyplývá to z komentářů expertů oslovených ČTK.
• Analytici: Inflace klesá kvůli srovnávací základně, efekt se vyčerpává
  Meziroční inflace zpomaluje vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává. Shodují se na tom analytici při hodnocení údajů o vývoji spotřebitelských cen, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace podle statistiků v srpnu zpomalila na 8,5 procenta z červencových 8,8 procenta. Aktuální údaje budou podle analytiků argumentem pro Českou národní banku (ČNB), aby na zářijovém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
• Analytici: Inflace klesla nad očekávání díky zlevnění potravin a energií
  Pokles inflace v září předčil očekávání trhu, když meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 6,9 procenta po srpnových 8,5 procenta. Za výrazným snížením inflace stojí zejména zlevnění potravin a energií, shodují se analytici oslovení ČTK. Vývoj cen podle nich posílí argumenty, aby Česká národní banka (ČNB) ještě letos přistoupila ke snížení úrokových sazeb ze současných sedmi procent.