Analytici: Inflace ještě stoupne k 15 pct., ČNB tak zřejmě zvýší sazby
Meziroční inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i 15procentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním údajům Českého statistického úřadu k dubnové inflaci. Analytici v této souvislosti upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,8 procenta.
"V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj tak není vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před svou částečnou obměnou na konci června ještě k zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.
"Vzhledem k tomu, že inflace ještě nekulminovala a náklady bydlení dál narůstají, může inflace v nejbližších měsících překonat i patnáctiprocentní hranici. Roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 0,75 procentního bodu," uvedl i hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Podobně vidí zvyšování úrokových sazeb i ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Podle bývalého člena rady ČNB a hlavního ekonoma společnosti Fondee Pavla Štěpánka ČNB postupovala doposud správně ve snaze inflaci čelit, ale ještě nemá hotovo. "Ukazuje se, jak mylné jsou úvahy o tom, že snad měla být při zvyšování sazeb méně razantní nebo že by měla tolerovat růst cen vyšší, než odpovídá jejímu inflačnímu cíli," uvedl.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dramatický vzestup inflace vyžaduje odpovědnou reakci měnové politiky. "Právě v tomto okamžiku by měla být strategie centrální banky konzistentní a jasně čitelná. Reputace centrální banky a inflační očekávání jsou dvě strany stejné mince," uvedl.
Dnešní čísla podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera zvyšují odhad celoroční inflace na zhruba 14 procent. "Proinflační rizika přetrvávají a začínají se koncentrovat i pro příští rok, zejména důsledkem růstu cen energií. Ty na trhu rostou i pro dlouhodobé kontrakty let 2023 a 2024, což se bude dále plošně propisovat do růstu spotřebitelských cen. Inflaci v příštím roce tak prozatím odhadujeme na sedm procent," uvedl.
I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je třeba za celý letošní rok počítat s průměrnou inflací kolem 14 procent. Zároveň podle něj bude Česká národní banka nucena zvýšit svou základní úrokovou sazbu až k sedmi procentům.
"Jsem přesvědčen, že inflace bude kulminovat kolem 15 procent. V létě by se měla plně projevit měnová politika ČNB, která již nyní vede k rychlému růstu spořicích vkladů, a inflace by měla postupně klesat. Tedy za podmínky, že nedojde k nějakému geopolitickému zemětřesení," uvedl partner PwC Petr Kříž.
Analytik Portu Filip Louženský upozornil, že inflace v ČR je jedna z nejvyšších na světě, když se pohybuje kolem 25. místa ze 193 zemí. "V zemích, které mají vysokou inflaci, se proti ní bojuje zvyšováním sazeb. Ale Turecko nebo eurozóna jsou výjimkou," uvedl.
Například Evropská centrální banka se podle něj obává, že když zvýší základní úrokové sazby, zvýší tím výnosy na státních dluhopisech všech zemí, které platí eurem. Některé z nich jsou tak extrémně zadlužené, že by se při zvýšení sazeb mohli dostat do problémů se splácením výnosů z vlastních dluhopisů.
Ze zemí G20 má podle Louženského nejvyšší inflaci Turecko, zhruba 70 procent. "Ta je způsobena velmi neortodoxním myšlením prezidenta Erdogana, který věří, že vysoké úrokové sazby inflaci zvyšují, což je opak toho, co si myslí zbytek světa," uvedl.
Zdroj: Reuters, ČTK, Patria Finance, Portu, Trinity Bank, Deloitte, Creditas, Fondee, PwC
Čtěte více
-
Analytici: EUR/CZK se může do roka dostat až pod 26,00
Kurz koruny bezprostředně po ukončení intervencí může při extrémních výkyvech posílit k hranici 26 korun za euro, odhadují analytici. Vyloučit ale podle nich nejde i krátkodobé oslabení až k 29 Kč/EUR. Dlouhodoběji by ovšem měla česká měna posilovat. Na konci roku by mohla být mezi 25,50 až 26,30 Kč/EUR, odhadují analytici oslovení ČTK. Vše ovšem bude podle nich záležet na postoji investorů. Zahraniční spekulanti totiž počítají s tím, že koruna posílí a oni za korunu dostanou více eur. Otázkou ovšem podle ekonomů je, zda najdou někoho, kdo jim eura prodá. -
Analytici: Finanční trhy na konfikt v Azovském moři nereagují
Dopad ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři na finanční trhy je zatím nulový, jen rubl během pondělí mírně oslabil, uvedli dnes analytici. Situaci by podle nich změnily nové sankce proti Rusku. Dnes ropa zlevňuje, rubl posiluje a cena ruských akcií roste, řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. V pondělí večer ukrajinský Parlament vyhlásil válečný stav v pohraničních oblastech země. -
Analytici: Francouzské akcie kvůli politické nejistotě čeká nejspíš další propad
Francouzské akcie čeká v následujících týdnech a měsících zřejmě další propad, myslí si analytici investiční banky Goldman Sachs. Poukazují na politickou nejistotu, kterou v zemi vyvolalo rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné volby, napsal dnes web CNBC. Analytici banky Citigroup kvůli politické nejistotě zhoršili doporučení k evropským akciím a doporučují místo nich akcie ze Spojených států, uvedla agentura Bloomberg. -
Analytici: Harrisová je pro Evropu lepším kandidátem než Trump
Možná kandidátka demokratů na prezidentku USA Kamala Harrisová je vhodnějším kandidátem pro Evropu než nominant republikánů Donald Trump, jelikož je u ní nižší pravděpodobnost celních válek. Trumpovo zvolení by zřejmě přineslo vyšší inflaci. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Americké akciové trhy podle nich očekávají spíše vítězství Trumpa. -
Analytici: HDP brzdí spotřeba domácností, firmy udržují stále vyšší ziskovost
Spotřeba domácností se v loňském třetím čtvrtletí navzdory očekávání neoživila, což je hlavním důvodem propadu hrubého domácího produktu (HDP). Shodují se na tom analytici při hodnocení aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle nichž ekonomika meziročně klesla o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Upozorňují také na to, že se firmám i přes hospodářské oslabení dařilo zachovat vyšší ziskovost než před pandemií covidu-19, což naznačuje, že firmy přenášely zvýšené náklady na spotřebitele. -
Analytici: HDP loni klesl kvůli inflaci, nová data naznačují změnu k lepšímu
Loňský pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta je důsledek vysoké inflace, kvůli které se snížila spotřeba domácností. Údaje za poslední čtvrtletí roku, kdy se HDP mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, naznačují obrat hospodářské situace k lepšímu, letošní rok už by měl přinést ekonomický růst. V hodnocení dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na tom shodují analytici oslovení ČTK. -
Analytici: Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, snižuje spotřebu domácností
Dnešní zpřesněné údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hrubého domácího produktu potvrdily, že Česko vstoupilo do recese. Hlavní ekonomickou brzdou je inflace, kvůli níž klesá spotřeba domácností, shodují se analytici oslovení ČTK. Očekávají, že během dalších měsíců přijde postupné hospodářské oživení. -
Analytici: Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky
Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale s poklesem německé ekonomiky při kalkulacích výhledu české ekonomiky počítají. Svaz německého průmyslu (BDI) zhoršil výhled ekonomiky na letošní rok a nově v Německu očekává propad hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. -
Analytici: Inflace ještě poroste, ČNB asi zvýší sazby razantněji
Dnešní údaje o srpnové inflaci zvyšují pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich navíc inflace poroste i v dalších měsících a na konci roku by se mohla přiblížit i pětiprocentní hranici. -
Analytici: Inflace ještě poroste, může překonat i 12 procent
Inflace ještě nedosáhla vrcholu a v dalších měsících dál poroste, což povede ke snížení kupní síly obyvatel a k poklesu tržeb obchodníků a spotřeby. V únorové inflaci se ještě nepromítl úplně dopad války na Ukrajině, kterou v Česku doprovází například výrazný nárůst cen pohonných hmot. V březnu by tak mohla inflace dosáhnout 12 procent a stoupat i v dalších měsících. To by zároveň mohlo vést k tomu, že Česká národní banka nakonec zvýší základní úrokovou sazbu až na pět procent nebo i výše. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním údajům Českého statistického úřadu. -
Analytici: Inflace je v normálu, letos výrazněji neporoste
Inflace se v ČR po dvou letech vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Česká národní banka (ČNB) podle analytiků může pokračovat ve snižování sazeb o půl procentního bodu. -
Analytici: Inflace klesá díky srovnávací základně, její pokles zpomalí
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňuje zejména vlivem vysoké loňské srovnávací základny. Shodují se na tom analytici při hodnocení červnové inflace, která v souladu s očekáváním trhu klesla na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Ve druhém pololetí podle analytiků pokles inflace zpomalí, ke konci roku ji očekávají kolem sedmi procent. Vyplývá to z komentářů expertů oslovených ČTK. -
Analytici: Inflace klesá kvůli srovnávací základně, efekt se vyčerpává
Meziroční inflace zpomaluje vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává. Shodují se na tom analytici při hodnocení údajů o vývoji spotřebitelských cen, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace podle statistiků v srpnu zpomalila na 8,5 procenta z červencových 8,8 procenta. Aktuální údaje budou podle analytiků argumentem pro Českou národní banku (ČNB), aby na zářijovém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. -
Analytici: Inflace klesla nad očekávání díky zlevnění potravin a energií
Pokles inflace v září předčil očekávání trhu, když meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 6,9 procenta po srpnových 8,5 procenta. Za výrazným snížením inflace stojí zejména zlevnění potravin a energií, shodují se analytici oslovení ČTK. Vývoj cen podle nich posílí argumenty, aby Česká národní banka (ČNB) ještě letos přistoupila ke snížení úrokových sazeb ze současných sedmi procent. -
Analytici: Inflace může být za celý rok nejvyšší od roku 2008
Inflace v Česku zůstává zvýšená a za celý rok může být nejvyšší od roku 2008, odhadují někteří analytici oslovení dnes ČTK. Za rok 2020 bude podle jejich odhadu nad třemi procenty. Ke dvěma procentům by měla klesnout až v příštím roce. Spotřebitelské ceny v ČR v srpnu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu mírně zpomalily meziroční růst na 3,3 procenta z červencových 3,4 procenta. -
Analytici: Inflace může vystoupat až k 15 procentům kolem poloviny roku
Inflace zřejmě nadále poroste a může dosáhnout až 15 procent. Vrchol lze přitom očekávat kolem poloviny roku. Po zbytek roku ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstane i tak dvouciferný. Ke dvěma procentům by se mohla inflace přiblížit nejdříve v polovině příštího roku. Navíc dnešní data jsou zároveň impulzem pro další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Vyplývá to z reakcí ekonomů na dnešní údaje o březnové inflaci. -
Analytici: Inflace potvrdila, že konec intervencí byl správný
Údaje o březnové inflaci podle analytiků oslovených ČTK potvrzují, že rozhodnutí ČNB ukončit kurzový závazek minulý týden bylo správné. Inflace by podle většiny ekonomů měla v dalších měsících zůstat nad dvěma procenty, její růst ale bude brzdit posilování koruny. Proto také podle nich centrální banka nemusí spěchat se zvyšováním úrokových sazeb. -
Analytici: Inflace se může ve zbytku roku blížit tříprocentní hranici
Meziroční inflace zůstane i ve zbytku roku nad dvouprocentním cílem centrální banky a může atakovat tříprocentní hranici. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK. Na očekávání růstu sazeb ČNB se podle nich nic nemění. Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, tempo růstu tak ve srovnání s květnem zpomalilo o 0,1 bodu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Největší vliv na zdražování měly ceny aut a pohonných hmot. -
Analytici: Inflace v dalších měsících překoná 10 pct, víc poleví v polovině roku
Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK. -
Analytici: Inflace v prosinci klesla rychleji díky zlevnění potravin
Meziroční inflace se v prosinci snížila víc, než očekával trh, když dosáhla 6,9 procenta. Přispělo k tomu především zlevnění potravin, jejichž ceny meziročně klesly poprvé v loňském roce, upozorňují analytici, které ČTK oslovila. V letošním roce očekávají výrazné zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen. Průměrná inflace za celý rok se podle nich sníží mezi 2,6 a 3,5 procenta proti loňským 10,7 procenta. Rozhodující budou údaje z ledna, kdy se obvykle mění většina ceníků.