Prosincový nárůst inflace nebyl oproti očekávání tak silný

Čtěte více

• Prosincová data z maloobchodu zklamala
  Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v prosinci meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření pouze o 0,2 % po listopadových +0,7 %. Listopadový růst byl navíc revidován směrem dolů z původních +1 % m/m. Ve výsledku lze nově zveřejněná data hodnotit jako zklamání, když jsme pro prosinec očekávali silnější meziměsíční vzestup o 0,7 %. V meziročním srovnání byly tržby po očištění o rozdílný počet pracovních dní vyšší o 1,6 %, zatímco tržní konsensus počítal s růstem o 0,7 %. Na lepším meziročním výsledku oproti konsensu se ale podílel technický a velmi těžko predikovatelný vliv rozdílného počtu pracovních dní. Sezonně očištěná data, na základně kterých jsou počítány meziměsíční dynamiky, ukazují na meziroční růst o 0,6 %, což by naopak bylo mírně pod konsensem.
• Prosincová inflace je nečekaně nízká, bez vládních zásahů by však opět přesahovala 19 procent. Nyní pomohlo také zlevnění ropy a pohonných hmot
  Prosincová inflace, meziročně 15,8 procenta, zaostala za drtivou většinou expertních odhadů. Pozadu zůstal také meziměsíční údaj. Mezi listopadem a prosincem totiž ceny stagnovaly, což také prakticky nikdo nečekal. Jedná se tedy celkově o příznivý výsledek. Byť je třeba jedním dechem dodat, že bez vládních opatření v podobě zavedení úsporného tarifu a odpouštění příspěvku na obnovitelné zdroje energie by meziroční inflace místo 15,8 procenta činila hned 19,3 procenta. I tak by však šlo o zmírnění inflačních tlaků v porovnání s listopadem, kdy tato vládou neredukovaná inflace měla odpovídat dokonce 19,8 procenta.
• Prosincová inflace viditelně nižší
  Spotřebitelské ceny meziměsíčně v prosinci klesly o 0,4 % a výrazně zaostaly jak za naším odhadem (+0,1 %), tak i odhadem trhu (0 %). Meziroční inflace tak zvolnila ze 7,3 % v listopadu na 6,9 %. Optikou poslední prognózy jde bezesporu o holubičí překvapení. Na rozdíl od listopadu už nejen jádrová, ale i celková inflace zaostávají za poslední prognózou ČNB (6,9 %).
• Prosincová inflace viditelně nižší
  Spotřebitelské ceny meziměsíčně v prosinci klesly o 0,4 % a výrazně zaostaly jak za naším odhadem (+0,1 %), tak i odhadem trhu. Meziroční inflace tak zvolnila ze 7,3 % v listopadu na 6,9 %. Optikou poslední prognózy jde bezesporu o holubičí překvapení. Na rozdíl od listopadu celková inflace lehce zaostává za poslední prognózou ČNB (6,9 % versus 7,0 %).
• Prosincová inflace viditelně nižší, sazby v únoru dolů o 50bps
  Spotřebitelské ceny meziměsíčně v prosinci klesly o 0,4 % a výrazně zaostaly jak za naším odhadem (+0,1 %), tak i odhadem trhu (0 %). Meziroční inflace tak zvolnila ze 7,3 % v listopadu na 6,9 %. Optikou poslední prognózy jde bezesporu o holubičí překvapení. Na rozdíl od listopadu už nejen jádrová, ale i celková inflace zaostávají za poslední prognózou ČNB (6,9 %). Z tohoto pohledu by centrální banka na svém únorovém zasedání pravděpodobně neměla váhat a naplno rozjet cyklus snižování úrokových sazeb - dál očekáváme pokles sazeb v únoru o 50bps a následně 50bps dolů na každém zasedání v první polovině roku.
• Prosincová inflace zaostala za očekáváním
  Inflace v prosinci meziměsíčně stagnovala a meziroční dynamika proto zvolnila z listopadových 16,2 % na 15,8 %. My jsme očekávali naopak lehké zrychlení dynamiky inflace (k 16,5 %). Vzhledem k celkové výši inflace a vysoké volatilitě řady položek nepovažujeme celkovou prosincovou odchylku od konsensu i našeho odhadu za zásadní. Klíčová bude z našeho pohledu lednová inflace, ve které dojde vedle těžko predikovatelného lednového efektu změny ceníků také na ukončení energetického úsporného tarifu a současně s tím začnou působit na trzích vládou garantované cenové stropy pro plyn i elektrickou energii.
• Prosincová sezónnost zvýšila nezaměstnanost
  Podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let na populaci se v prosinci podle očekávání zvýšil na 2,9 %. Počet dosažitelných nezaměstnaných se zvýšil oproti konci listopadu o zhruba 19 tisíc na 196 285. Celkový počet nezaměstnaných činil 215 532. Prosincový nárůst počtu nezaměstnaných se opakuje každý rok a je dán ukončováním sezónních prací. Trend z posledního období však naznačuje, že nezaměstnaných bude postupně přibývat i vlivem slábnoucí ekonomiky.
• Prosincovému zvýšení sazeb v USA nestojí nic v cestě
  Pokud jde o ekonomická data, čeká dnes trhy pravděpodobně poklidný den. Ve Spojených státech bude zveřejněn vývoj říjnové průmyslové produkce, využití kapacit a listopadový index cen nemovitostí. Jedná se však spíše o druhořadá data, která nebudou mít sílu kurzem EUR/USD výrazněji pohnout. České ceny průmyslových výrobců by se měly díky normalizaci dovozních cen posunout mírně směrem nahoru.
• Prosincové zasedání ČNB se ponese patrně v holubičím tónu
  Česká koruna si během minulého týdne připsala pouze marginální zisky ve výši 0,1 %, které nastaly až v pátek. Po většinu týdne tak obchodování bylo...
• Prosincový nárůst inflace nebyl oproti očekávání tak silný
  Česká inflace sice v prosinci vzrostla v meziročním vyjádření z 2,8 % na 3,0 %, i tak ale zaostala za očekáváními. Náš odhad, tržní konsensus i prognóza ČNB totiž shodně očekávaly nárůst na 3,3 %. Za prosincovým zrychlením meziročního růstu spotřebitelských cen stály především ceny pohonných hmot a potravin.
• Prosinec – lepší závěr roku, než jsme čekali
  Bilanční suma českého bankovního sektoru ukončila rok 2020 v objemu 8 018 mld. Kč, což je o 5,2 % více než na konci roku 2019. Na meziročním růstu se nejvíce podílely investice do dluhových cenných papírů (+32,6 % meziročně) a úvěrové obchody s klienty (+4,2 % meziročně). Přelom roku znamenal již standardně výrazný propad v celkové bilanční sumě (-8,9 % meziměsíčně), především pak v položce Vklady a úvěry u centrálních bank, což je spojeno s optimalizací bankovních bilancí v závěru roku. V lednové statistice uvidíme minimálně stejný, spíše však ještě výraznější pohyb opačným směrem.
• Prosinec přinesl smíšené výsledky z reálné ekonomiky
  Průmyslová produkce za prosinec skončila horším výsledkem, než jsme my i trh očekávali. Příčinou byla nižší výroba automobilů i pokles produkce v energeticky náročných odvětvích. Automobily společně s výrobou počítačů a elektrických a optických přístrojů byly naopak tím, co prosincovému zahraničnímu obchodu pomohlo k výrazně lepšímu výsledku. Pozitivně překvapilo i české stavitelství.
• Prosinec 2016: Konec ultra volné měnové politiky
  Změny ekonomických trendů mívají, na rozdíl od třeba politiky, zřídkakdy jasné začátky. Zatímco např. čas, kdy započala instalace komunistického režimu v Československu je celkem jasný, kdy začala globalizace už je jasné mnohem méně. To, kdy se po krizi konečně otočila globální měnová politika, je však po právě skončeném roce evidentní: v prosinci 2016.
• Proslovy amerických centrálních bankéřů v hledáčku investorů
  Americké indexy navázaly na včerejší náladu v Evropě a rovněž uzavřely ve ztrátách. S&P 500 přišel o 0,2 %, technologický Nasdaq oslabil o třetinu procenta. Naproti tomu průmyslový Dow Jones se udržel v kladné nule, když jeho zisk představoval tři setiny procenta. Nejméně se dařilo energetickým společnostem (-0,9 %) v souvislosti s připravovanými novými sankcemi Spojených států vůči Íránu.
• Prospějí nižší sazby celému akciovému trhu?
  Při pohledu na globální akciový trh vidíme, že se ve třetím čtvrtletí pár věcí změnilo. Došlo k menší rotaci prostředků z cyklických do defenzivních sektorů, protože někteří investoři vyhodnotili červencový propad technologických akcií a dočasné zvýšení volatility v srpnu jako předzvěst toho, že se situace ještě zhorší. Širší americký akciový trh, definovaný S&P 500 indexem přepočteným na stejný základ, začal podávat lepší výkon než index S&P 500 jako takový.
• Prostor ke snižování sazeb v USA je letos značně omezený, nemovitosti nezlevní
  „V silné ekonomice s vysokou úrovní fiskálních výdajů a zdravým soukromým sektorem existuje jen omezený prostor pro snižování sazeb, aniž by se znovu rozhořely inflační tlaky,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Prostredie pre euro ostáva nič moc: Výnosy z európskych dlhopisov sú druhé najnižšie v tomto roku.
  Pri aktuálnych pohyboch na akciách, forexe a komoditách zanikli pohyby na jednom zaujímavom segmente – na európskych dlhopisoch (teda mimo talianskych, ktorých výnosy sú kvôli novej, euroskeptickej vláde vyššie). Včera sa výnosy z desaťročných nemeckých dlhopisov obchodovali na druhej najnižšej úrovni v tomto roku. Nižšie boli len v jednom dni pred mesiacom, kedy vrcholila talianska politická kríza. To isté plus mínus platí aj pre dlhopisy ostatných bezpečných krajín eurozóny.
• Protesty nevadí, trhy začínají týden pozitivně. Odpoledne vyjde ISM
  Pozitivní začátek týdne se do značné míry odvíjí od toho, že Donald Trump nevytáhl proti Číně kvůli Hongkongu příliš ostrá opatření. Příznivě vyzněla také nová čínská data, když se průmyslový PMI za květen vyhoupl těsně nad neutrálních 50 bodů. Revize indexu nákupních manažerů za eurozónu nepatrně dolů by naopak neměla mít na obchodování vliv.
• Protesty truckerů v Kanadě jsou financované bitcoiny
  Přestože bitcoin a ethereum klesly ze svých týdenních maxim, na trhu nepanuje žádná panika, protože obchodování stále probíhá v rámci zavedených kanálů, což investorům umožňuje získávat pozice za atraktivní ceny. Ale cena je skutečně levnější, částečně proto, že Ontario Provincial Police a Royal Canadian Mounted Police bojují proti truckerům blokováním jejich krypto peněženek. Úřady nařídily všem regulovaným finančním společnostem, aby přestaly umožňovat jakékoli transakce z krypto peněženek související s financováním protestů kamionářů v zemi.
• Protesty v Kazachstánu narušily těžbu ropy
  Ceny ropy ve čtvrtek a v pátek prudce vzrostly poté, co se objevily zprávy, že nepokoje v Kazachstánu narušily těžbu na největším ropném poli v zemi Tengiz. Ropa Brent se obchodovala za více než 82 USD za barel, zatímco WTI stála přes 80 USD.