Inflace ve Spojeném království v lednu klesla více, než se očekávalo

Čtěte více

• Inflace v ČR stoupá k rekordu od roku 1998, nebýt redukce DPH na energie už by tam byla. Letos citelně podraží i potraviny, Češi si po delší době „utáhnou opasky“
  Inflace v prosinci 2021 vykázala hodnotu 6,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o její nejvyšší úroveň od září 2008, kdy dosáhla stejné hodnoty. Vyšší byla naposledy v červenci 2008. Loni za celý rok tak inflace vykazuje nejvyšší průměrnou úroveň právě od roku 2008.
• Inflace v ČR vystoupla na 6,6 %. Očekávat můžeme růst až na 10 %, tvrdí Holub
  Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice za prosinec činil 6,6 %. Inflace se tedy nyní nachází na nejvyšší hodnotě od září 2008. Průměrná inflace za celý loňský rok pak dosáhla 3,8 %.
• Inflace v ČR za loňský prosinec a za celý rok 2024
  Meziroční inflace v české ekonomice v prosinci vzrostla z 2,8 % na 3,0 % a vyšla tak pod odhady trhu i centrální banky.
• Inflace v dubnu poblíž 14 %
  Růst spotřebitelských cen dosáhl v dubnu meziročně 14,2 % (v březnu 12,7 %), o jeden procentní bod více než se čekalo. Namísto meziměsíčního zvolnění tempa se dostavil růst cen o 1,8 % oproti 1,7 % v březnu.
• Inflace v důsledku dražších potravin zrychlila na 2,6 %
  Česká inflace se v září zvýšila z meziročních 2,2 % na 2,6 %. To bylo více než očekával tržní konsensus (2,4 %) i naše prognóza (2,3 %). ČNB ve své prognóze zveřejněné na začátku srpna pro září odhadovala 2,3 % y/y. Meziroční růst cen služeb v září stagnoval na stále vysokých 5 %, v případě cen zboží pak zrychlil z 0,5 % na 1,2 %.
• Inflace ve Francii na novém vrcholu
  Inflace zůstává na radaru trhů i centrálních bankéřů. Španělsko a Francie dnes zveřejnily první odhady únorových údajů. Za normálních okolností jsou tyto údaje jen poznámkou pod čarou před údaji o inflaci v EMU, které budou zveřejněny o několik dní později (tento koš ve čtvrtek). Ne však dnes. Francouzská inflace vzrostla meziměsíčně o 0,9 % a meziročně o 6,2 %. Údaj podle harmonizované metodiky EU vzrostl až o 1,0 % m/m a dosáhl 7,2 % r/r, což je nejvyšší úroveň od začátku této řady.
• Inflace versus zaměstnanost - eurodolar lehce koriguje zisky před daty z obou stran
  Včerejší oslabování dolaru dál nepokračuje a na hlavních párech sledujeme lehkou korekci. Eurodolar klesá na 1,2055 a trochu níž se pohybuje také libra proti dolaru. Po včerejšku, kdy ani dobrá data a růst výnosů dolar k ziskům nevybídly, přinese závěr týdne řadu ještě zajímavějších statistik.
• Inflace ve Spojeném království je stále nad 10,0 %
  Libra nadále roste a mohla by se vrátit na dubnová maxima poté, co údaje ukázaly, že inflace ve Spojeném království zůstala v březnu vysoká. Tento scénář by mohl vyvinout tlak na Bank of England a přesvědčit ji, aby prodloužila další zvyšování úrokových sazeb.
• Inflace ve Spojeném království klesá frustrujícím tempem
  „Inflace ve Spojeném království klesla potřetí za sebou, ale její pokles zůstává frustrujícím způsobem pomalý. Růst cen je stále dvouciferný a je nejvyšší mezi velkými ekonomikami na světě.
• Inflace ve Spojeném království nejspíš do konce roku dosáhne 13 %
  Zdůraznil, že aby zabránila dalšímu růstu inflace, nejrychlejšímu za posledních čtyřicet let, musí centrální banka jednat. Zatím se předpokládá, že inflace do konce letošního roku překoná 13 %.
• Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank
  Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.
• Inflace v EU
  Celková inflace spotřebitelských cen za eurozónu zpomalila v prosinci kvůli slabšímu růstu cen energií. Index spotřebitelských cen klesl z 1,5 procenta na 1,4 procenta. Míra jádrové inflace, která nezapočítává energii, potraviny, tabák a alkohol, dosáhla meziročně o 0,9 procenta oproti očekávání 1 procento. Průměrná jádrová inflace v roce 2017 byla na úrovni 0,9 procenta, což je nepatrně vyšší hodnota než 0,8 procenta v roce 2016.
• Inflace v EU bude dál klesat, ECB může snižovat sazby rychleji
  Pátek skončil pro oba instrumenty vcelku nevýrazně. V průběhu dne ale došlo k několika událostem, které si zaslouží pozornost. Nemohu je označit za důležité, ale projevy prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové se nekonají každý den. Lagardeová však byla velmi stručná. Zmínila se jen o tom, že ona i celý měnový výbor očekávají další zpomalování inflace. Lagardeová se o tom zmínila už dvakrát.
• Inflace v EU pod očekáváním!
  Podle předběžných odhadů klesla meziroční míra inflace v eurozóně v lednu na osmiměsíční minimum 8,5 % z prosincových 9,2 %, což je pod tržními odhady 9 %.
• Inflace v eurozóně bude stagnovat; ADP report potvrdí dobrý americký trh práce
  Americký ADP report ukáže na dále solidní číslo ohledně počtu nově vytvořených míst v americké ekonomice (publikované tento pátek). Spotřebitelská inflace v eurozóně bude stagnovat na tempech z minulého měsíce. Po publikovaných údajích z Německa včera ovšem existuje nemalé riziko, že dynamika cen nakonec bude vyšší.
• Inflace v eurozóně dál zaostává za očekáváním a nízké ceny energií mohou brzdit její předpokládaný růst i v novém roce
  Eurostat dnes zveřejnil předběžné odhady prosincové inflace. Ta rostla meziročně stejně jako v listopadu o 0,2 %, zatí...
• Inflace v eurozóně dál zvyšuje nelichotivé rekordy
  „Inflace v eurozóně dál zvyšuje nelichotivé rekordy. Předpokládám, že růst cen nebude jen tak končit. V nejbližších měsících bude inflace eurozóny dvojciferná. Zatím nenacházíme účinné kroky, jak ceny ukočírovat. Přístup Evropské centrální banky je mírnými slovy vlažný. Navíc přetrvává silná obava z toho, že nebudou obnoveny dodávky plynu. To by inflaci akcelerovalo, a ještě by zrychlila. Alespoň částečným lékem tak může být jen rozpočtová odpovědnost jednotlivých zemí platících eurem. To je ale opravdu těžké. Když lidé chudnou, raději natáhnou ruku ke státu, než aby se uskromnili nebo zvýšili svoji produktivitu.“
• Inflace v eurozóně dnes potvrdí další růst sazeb ECB
  Včera zveřejněná inflační čísla za jednotlivé členské státy eurozóny v zásadě potvrdila trend posledních měsíců. Zatímco celková inflace i v červnu povětšinou klesala, jádrové inflační tlaky zůstávají podstatně setrvačnější a v některých ekonomikách dokonce zesilují. V Itálii zvolnila celková meziroční míra inflace na 6,7 % (jádrová na 5,6 %), ve Španělsku až na 1,6 %, čímž se poprvé od března 2021 dostala pod inflační cíl ECB. Svižná normalizace španělské inflace je dána primárně rychlým průsakem levnějších energií do spotřebitelských cen – jádrová inflace však zůstává nadále vysoká na 5,9 %.
• Inflace v eurozóně dosáhla 3,4 %. ČNB razantně zvýšila úrokovou sazbu o 75 bodů na 1,5 %
  Inflace v eurozóně se v září podle předběžných dat i nadále zvyšovala, když se vyšplhala na úroveň 3,4 %. Jedná se o nevyšší hodnotu za posledních deset let. Na růstu se nejvíce podílela energie, následovaná potravinami, alkoholem a tabákem.
• Inflace v eurozóně je nejvýše za poslední dekádu
  Inflace v eurozóně vystoupala v srpnu na 3 % a zdolala nejvyšší úroveň od listopadu 2011. Ti, kteří vsadili na deflační vyústění pandemické krize se zatím jednoduše pletou. Kombinace masivních měnových a rozpočtových stimulů udržuje v chodu poptávku, zatímco nabídka (výroba) se snaží dohnat zameškaný čas a vypořádává se s narušenými výrobně-odběratelskými řetězci.