Rozbřesk: Turecká ekonomika (znovu) nad propastí

Čtěte více

• Rozbřesk: Trump trade - tentokrát s opačným znaménkem
  Americký akciový index Dow Jones včera zaznamenal nejvyšší jednodenní propad od začátku září a dolar zahučel na hodnoty před listopadovými prezidentskými volbami v USA. Aneb tzv. “Trump-trade? založený na očekávání velkých daňových škrtů dostal v souvislosti s aférou amerického prezidenta okolo šéfa FBI nové znaménko - mínus.
• Rozbřesk: Trump, Yellenová a inflace naznačí, co čekat v březnu od Fedu
  Čeká nás týden, který může být pro další politiku centrálních bank hodně důležitý, a to jak pro Fed, tak i pro ECB. Z pohledu Fedu se bude hrát o pravděpodobnost růstu sazeb na březnovém zasedání - ta sice za poslední dva týdny narostla, ale stále je “jen? na 40 %. Zvýšit šance by teoreticky mohl dnešním večerním vystoupením před kongresem Donald Trump - pokud by přišel s bližšími detaily daňových a rozpočtových plánů.
• Rozbřesk: Trump začal úřadovat zostra. Jeho ministr financí opět intervenuje proti dolaru
  Nový americký prezident začal úřadovat pěkně zostra. Oficiálně vypověděl obchodní smlouvu TPP a pozval si na kobereček šéfy velkých amerických nadnárodních firem. V Bílém domě pak generálním ředitelům vysvětlil, že pokud budou vyvážet pracovní místa z USA, aby v zahraničí s pomocí svého know-how smontovali zboží, které zpátky dovezou do USA, a pak je prodali svým propuštěným spoluobčanům, tak jejich firmy čeká nemalá dovozní daň. Na oplátku bylo kapitánům amerického průmyslu přislíbeno, že je nový prezident zbaví zbytečné regulace (dokonce padlo i konkrétní číslo - 75 %) a budou plošně sníženy daně.
• Rozbřesk – Tržní a kreditní riziko klesá. Co je v roce 2017 rozhýbe: politika nebo ekonomika?
  Ač to v některých západoevropských městech nemusí z venku tak vypadat, z kapitálových burz jakoby se veškeré obavy vytrácely. Takzvaný index strachu, za který je označována implikovaná volatilita hlavních akciových indexů, jako je americký S&P 500 či německý DAX, spadl na úroveň letošních minim, přičemž kreditní rizikové prémie se rovněž utahují. Svět globálních finančních trhů jakoby se vůbec nebál toho, co přijde v roce 2017.
• Rozbřesk: Třetí čtvrtletí ve znamení silných čísel
  Česká ekonomika šlape. První bleskové odhady HDP za třetí kvartál jsou sice zatím ještě daleko, nicméně neúplná sada tvrdých dat a zejména pak ta rychleji dostupná měkká data docela jasně naznačují, že ani ekonomický růst po překvapivě silném druhém čtvrtletí na svém tempu nepolevil ani v létě. Finální údaje ČSÚ za český HDP ve druhém čtvrtletí dnes potvrdily 2,5% mezikvartální a 4,7% meziroční růst.
• Rozbřesk: Třetí propad automobilového trhu v EU za sebou
  Úspěch české ekonomiky je v posledních letech spojený s automobilovým průmyslem, který přímo sám o sobě vytváří okolo 6 % přidané hodnoty celé ekonomiky. Jeho nepřímý vliv skrze dodavatele je samozřejmě daleko větší, a tak jakýkoliv výkyv v produkci nebo v poptávce se přímo odrazí i na výkonu celého hospodářství. Své by o tom mohlo vyprávět Německo, kde má výroba aut o něco slabší pozici a přesto s výsledky HDP automobilový průmysl dokázal ve třetím kvartále zamíchat. A to nikoliv v tom dobrém směru.
• Rozbřesk: Tři důvody proč ČNB ponechá sazby beze změny
  Ani na dnešním zasedání se ČNB pravděpodobně neodhodlá ke zvýšení sazeb, i když jádrová inflace zůstává na historických maximech a tempo růstu mezd je vysoké. Proč další odklad?
• Rozbřesk: Tři oříšky pro českou ekonomiku
  Do konce roku čekají českou ekonomiku ještě tři významná rozhodnutí, která ovlivní její trend v blízké budoucnosti. Jedním z nich, kterému budeme na tomto místě věnovat největší pozornost, bude verdikt ČNB o úrokových sazbách necelý týden před Vánocemi. Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se centrální banka měla rozhodnout jinak, než se rozhodla v září nebo v listopadu, nicméně diskusi centrálních bankéřů ještě ovlivní nová sada dat z české ekonomiky a zpráv ze zahraničí. Nepředpokládáme, že by byly natolik optimistické, aby mohly současný obrázek přemalovat sytě na růžovo a pozici ČNB zásadně změnit. Další důležitá rozhodnutí už budou padat ve vládě a v parlamentu.
• Rozbřesk: Tři roky QE v Evropě a koruně se nechce bez jestřábů posilovat
  V klidné atmosféře mohla ECB „oslavit“ tříleté výročí zahájení tzv. kvantitativního uvolňování (QE), které mělo zvýšit likviditu na trhu a spolu s politikou záporných úrokových sazeb de facto zvýšit dostupnost peněz napříč eurozónou. Při pohledu na vývoj úrokových sazeb nebo výnosů státních dluhopisů lze říct, že se jí to nepochybně podařilo. ECB se ovšem díky této politice stala i velmi vlivným hráčem na bondovém trhu, neboť se jí už podařilo skoupit z trhu veřejné bondy v hodnotě téměř 2 bilionů eur. Stala se současně i největším věřitelem zemí eurozóny.
• Rozbřesk: Turecká centrální banka neodolala tlaku Erdogana, lira pociťuje důsledky
  Turecká centrální banka tento týden nevyužila šanci posílit vlastní kredibilitu a ve světle tlaku staronového prezidenta Erdogana demonstrovat svoji nezávislost. Na svém úterním zasedání totiž - oproti očekávání - ponechala úrokové sazby beze změny, což vzhledem k rychle rostoucí inflaci a výrazným vnějším nerovnováhám trhy znovu znejistilo a liru poslalo na historická minima.
• Rozbřesk: Turecká lira opět na tapetě
  Silný dolar versus slabší měny v emerging markets - tato čas od času se opakující konstelace opět zavítala na globální devizové trhy. Zatímco příběh sílícího dolaru vypovídá něco o relativní kondici americké ekonomiky a ostatních zemí G7, pak situace v emerging markets je košatější. Jestliže na jedné straně existují měny, kterým se v poslední době vcelku daří (viz např. rubl), pak zde máme vyloženě slabé kusy, jež jsou potenciálním zdrojem finanční nákazy. V čele zranitelných měn stojí aktuálně turecká lira, která je v dubnu vůbec nejhůře performující měnou.
• Rozbřesk: Turecká lira prudce oslabuje, ekonomika je na hraně další měnové krize
  Zatímco se vyspělé ekonomiky napříč světem pomalu vzpamatovávají z drtivého dopadu pandemie, některé rozvíjející se ekonomiky jsou na tom podstatně hůře. Příkladem budiž Turecko, které se souběžně s korona krizí ocitá na prahu krize měnové; lira v posledních dnech rekordně oslabuje, což evokuje vzpomínky na kolaps turecké měny z léta roku 2018.
• Rozbřesk: Turecká lira zastavila pád. Alespoň prozatím
  Po výprodeji ruského rublu a argentinského pesa se aktuálně strasti emerging markets zhmotnily především v turecké liře. Včerejší intervence turecké centrální banky, která mimořádně zvýšila úrokové sazby o 300 bps na 16,5 %, sice zastavily její prudký propad, nicméně vyhráno lira zdaleka nemá. Turecká ekonomika se totiž měsíc před klíčovými prezidentskými volbami nachází v nedobré kondici a z celé skupiny rozvíjejících se trhů patří k těm vůbec nejzranitelnějším.
• Rozbřesk: Turecká nákaza na forexu ve střední Evropě? Racio se hledá jen těžko…
  Kdo někdy zavítal do Turecka, tak asi potvrdí, že rozdíly mezi touto zemí a střední Evropu jsou zřejmé, přičemž vyloženě výrazné odlišnosti se neomezují jen na jiný přístup k designu toalet. Skutečně, charakter tureckého hospodářství je i v 21. stoletím na hony vzdálen české, polské či maďarské ekonomice. Přesto to podle chování devizových trhů vypadá, že investoři/spekulanti aktuálně hodili středoevropské měny do jednoho pytle spolu s tureckou lirou. Odborně se tomu říká tak, že regionální devizové trhy postihla finanční nákaza, kdy výprodej jednoho aktiva zasáhne i ostatní (aktiva/měny) ze stejné třídy. Mohla by mít však turecká nákaza ve střední Evropě nějaký racionální podtext?
• Rozbřesk: Turecko a Maďarsko stále v jednom forexovém košíku, favoritem po debatě Biden?
  Nehledě na včerejší zisky se středoevropským měnám v měsíci září nedařilo. Proti euru ztratily v posledním měsíci okolo tří procent. Mezi viníky výprodeje regionálních měn hledejme nejen vágně definovaný “nárůst globální averze vůči riziku”, ale také specificky domácí, resp. regionální faktory jako jsou nezvládnutá druhá vlna pandemie (ČR a Maďarsko) či přelévající se finanční nákaza z jiných forexových emerging markets.
• Rozbřesk: Turecko: čas skoncovat s Erdoganomikou?
  Víkendové komunální volby v Turecku zasadily těžký direkt prezidentu Erdoganovi. Jeho vládnoucí strana AKP sice na celostátní úrovni získala nejvíce hlasů, navzdory vyostřené kampani však těsně ztratila klíčová města v čele s Ankarou a Istanbulem. Hlavní důvod prohry přitom není třeba dlouze hledat.
• Rozbřesk: Turecko se potápí a stahuje emerging markets
  Prezident Erdogan označil výprodeje liry o víkendu za spiknutí proti Turecku. “Není pro ně jediný ekonomický důvod”, řekl v reakci na volný pád liry na konci týdne, kdy během dvou dní lira ztratila přes 20 %. Ministr financí Albayrak jeho slova jenom potvrdil a označil propad liry za čistý “útok na Turecko”. Oba politici pak slíbili, že to nenechají jen tak být. Bohužel však nenabídli nic, co by mohlo pomoci. Prezident Erdogan zatím nadále odmítá vyšší úrokové sazby jako nástroj k “ožebračování” chudých. A to nehledě na to, že turecká inflace stoupá vzhůru a atakuje 16 % (15letá maxima). Inflace je přitom pravděpodobně daleko větší hrozba pro chudé Turky než vysoké sazby. Prezident Erdogan si však stále drží neortodoxní názor, že vysoké sazby mohou paradoxně přispět k dalšímu nárůstu inflace. Uvidíme, jak dlouho s takovou strategií vydrží. Zatím nově jen vybízí Turky, aby vytahovali z “pod matrací” dolary a eura, nakupovali za ně liry, a pomohli tak stabilizaci tureckého finančního systému.
• Rozbřesk: Turecko zůstává přes zisky liry zranitelné, Hampl volá po růstu sazeb v září
  Turecká lira se včera těšila na projev ministra financí Berata Albayraka, který na rozdíl od prezidenta Erdogana mluvil relativně pragmaticky a alespoň část investorů potěšil. A to především tím, že slíbil rozpočtové úspory a razantně odmítl zavedení kapitálových kontrol. To ale pravděpodobně nebude turecké liře stačit na dlouho.
• Rozbřesk: Tuzemská ekonomika dále šlape na brzdu
  Zatímco v první polovině roku se mohla česká ekonomika pochlubit relativně solidní růstovou dynamikou, vstup do druhého pololetí se nese ve znamení viditelného útlumu. Na jedné straně mají rostoucí životní náklady v kombinaci s prudkým poklesem reálných příjmů za následek zhoršující se kondici spotřebitelské poptávky – v srpnu poklesly maloobchodní tržby již pátý měsíc v řadě a v meziročním srovnání se propad prohloubil na 8,8 %. Nálada spotřebitelů se přitom i v září udržela poblíž historických minim, což neslibuje obrat negativního trendu ani ve zbytku tohoto roku.
• Rozbřesk: Tuzemský průmysl zachraňuje ekonomiku před propadem
  Asi nikoho nepřekvapilo, že důvěra podnikatelů i spotřebitelů v české ekonomice v lednu poklesla. Po prosincovém zlepšení, na kterém se podepsalo chvilkové otevření ekonomiky, do kterého mimochodem spadal i předchozí průzkum, se už v lednových číslech plně odrazil v pořadí již třetí lockdown začínající hned po Vánocích.