Téma omikron ustupuje do pozadí. Prvořadé jsou údaje o inflaci v USA

Čtěte více

• Teledyne Technologies posiluje o 5 % a dosahuje nového historického maxima díky silné čtvrtletní zprávě 📈
  Akcie amerického dodavatele pokročilé elektroniky, digitálního zobrazování, přístrojové techniky a klíčových technologií Teledyne Technologies (TDY.US) dosáhly nového historického maxima blízko 510 USD za akcii. Společnost zvýšila svůj výhled na rok 2025 po sérii strategických akvizic. Rekordní čtvrtletní tržby ve výši 1,502,3 milionu USD ukazují silnou dynamiku v sektorech obrany, vesmíru a energetiky. Wall Street očekává, že rostoucí výdaje na obranu a nové vesmírné programy pod vedením Donalda Trumpa by mohly být katalyzátorem dalšího růstu společnosti.
• Telefonát Trumpa s Putinem podpořil v tomto týdnu investorský apetit k riziku
  Tento týden byl na finančních trzích ve znamení ústupu rizikové averze, což prospělo rizikovějším aktivům. Na devizovém trhu tak výrazně posilovalo euro na úkor amerického dolaru. Společná evropská měna si během jednoho týdne polepšila vůči zeleným bankovkám o téměř procento a půl, když se kurz v samotném závěru týdne dostal do blízkosti úrovně 1,050 USD/EUR. Takto silné bylo euro naposledy před třemi týdny. Trhy již ignorovaly další zavedení cel ze strany Spojených států, tentokráte na dovoz oceli a hliníku. Optimismus investorům vlil do žil telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem, který se uskutečnil uprostřed pracovního týdne a který je příslibem možného posunu ohledně války na Ukrajině na nadcházející víkendové konferenci v Mnichově. Zde by se měly delegace USA a Ruska setkat.
• Telefonát Xi a Bidena bol podľa čínskych štátnych médií konštruktívny
  Rozhovor Bidena a Si Ťin-pchinga trval takmer 2 hodiny a podľa oficiálnej čínskej štátnej tlačovej agentúry Xinhua News bol dialóg medzi oboma prezidentmi konštruktívny.
• Telekom Austria padá nejvíce v Evropě, kvůli historicky největší aukci frekvencí
  Nejztrátovějším telekomem v Evropě v rámci souhrnného indexu Stoxx600 se dnes staly akcie rakouského telekomu poté, co...
• Telekomunikační operátoři v EU chtějí deregulaci, aby byli konkurenceschopní
  Evropští telekomunikační operátoři, jako je Orange, Telefónica a několik dalších, volají po deregulaci. Chtějí tak posílit konkurenceschopnost. Zároveň doufají, že se dostanou na roveň velkým technologickým firmám, které podle nich čelí mírnějšímu regulačnímu režimu. Podle agentury Reuters o tom sepsali společný dopis předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové a dalším vysokým představitelům unijní exekutivy.
• Telekomunikační společnost O2 zvýšila čistý zisk
  I přes regulaci roamingu se podařilo sopečnosti O2 zvýšit čistý zisk na 4,22 miliardy korun. Telekomunikační operátor O2 vsadil na televizi a to se vyplatilo.
• Telekomunikační trh čekají velké změny
  Na telekomunikační trhu se chystají velké změny. Tou poslední byl prodej O2. Australská skupina Macquarie se nyní chystají prodat České Radiokomunikace za miliardy korun.
• Téma brexitu znovu v popředí, růst averze k riziku pomáhá bezpečným přístavům
  Čtvrteční seance se na finančních trzích opět nese spíše v nervózním duchu. Platí to především pro akciové indexy v Asii, které jsou znovu pod prodejním tlakem. Ztráty nejsou nijak závratné, ale indexy se drží na nižších úrovních, když na trzích dál rezonuje především téma britského referenda, které se po včerejším zasedání americké centrální banky dostalo ještě více do popředí. Na akciových trzích jsme tak znovu svědky zvýšených objemů, které jsou přibližně pětinu nad třicetidenním průměrem.
• Téma ECB a nebonitných úverov sa zbytočne nafunkuje
  Včera prebehli internetom špekulácie, že ECB plánuje nakupovať zlé úvery talianskych bánk v rámci kvantiatívneho uvoľňovania. Draghi to neskôr...
• Téma "omikron" je pro zlato silnou trumfovou kartou
  Cena drahého kovu navzdory zhoršující se epidemiologické situaci opět klesla. Investoři dali přednost riziku před defenzivním aktivem: americký akciový trh včera prudce vzrostl.
• Téma recese se stáčí k Evropě a tlak na ECB roste
  Dnešní obchodování na evropských trzích je výrazně pozitivní pro akcie, které tak dokončují návrat po úterním výrazném propadu. Naproti tomu dluhopisy jsou pod tlakem a jejich výnosy plošně stoupají. O něco větší je přitom nárůst na kratším konci křivky. Eurodolar se konsoliduje lehce pod 1,0200.
• Téma Řecka opět na stole, analýza měnového indexu eura BOSSA EUR a EUR/USD
  Guvernér japonské centrální banky (BoJ) Kuroda dnes ve svém projevu odmítl, že by aktuální praktiky centrálních bank rozvinutých zemí vedly...
• Tematické analýzy: Centrální banka snížila úrokové sazby o dalších 75bb
  Česká národní banka na včerejším měnově politickém zasedání snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75bb. To bylo v souladu s tržními očekáváními, avšak pod odhadem analytiků, kteří v průměru čekali snížení pouze o 50bb. Hlavním důvodem pro další uvolnění měnové politiky byl i nadále se zhoršující výhled české ekonomiky v důsledku koronavirové nákazy. S cílem podpořit stabilitu finančního sektoru, centrální banka snížila požadavek proticyklické kapitálové rezervy na 1 %, s účinností od 1. dubna. Uvedla také, že je připravena přistoupit ve větším rozsahu k nákupu státních dluhopisů. ČNB zopakovala svou připravenost zasáhnout proti silně oslabující koruně pomocí intervencí na devizovém trhu. Podle guvernéra J. Rusnoka si banka již stanovila hladinu kurzu, při které by na devizový trh vstoupila, ta však zveřejněna nebyla. My očekáváme další pokles základní úrokové sazby o 50bb v případě, že dojde k dalšímu zhoršení výhledu české ekonomiky.
• Tematické analýzy: ČNB překvapila finanční trh zvýšením sazeb
  Česká národní banka na dnešním zasedání nečekaně zvýšila úrokové sazby. Čtyři ze sedmi členů bankovní rady hlasovali ve prospěch vyšších sazeb. My jsme čekali stabilitu úrokových sazeb nyní s rizikem jejich zvýšení v blízkém horizontu a poté snížení na začátku příštího roku.
• Tematické analýzy: Fiskální politika nabízí eurozóně pomoc, ale ne spásu
  Evropské centrální bance dochází munice. Záporné úrokové sazby ani znovuspuštěný program nákupů aktiv inflaci k cíli nedotlačí. V příštím roce navíc podle naší prognózy nastoupí recese v USA, která bude postupně dopadat i na země eurozóny. Naděje se tak stále více upínají k fiskální politice. Podle našeho odhadu by fiskální impulz v příštím roce mohl dosáhnout úrovně 0,2 % HDP. Pokud by země, které nemají problém s fiskálními pravidly, využily celý svůj prostor, mohl by fiskální impulz v příštím roce dosáhnout až 0,7 % HDP eurozóny. K takovýmto krokům ale zatím chybí politická vůle. Podstatné je i to, jak bude fiskální politika realizována. Ideální by byl nárůst veřejných investic, které v eurozóně chybí. Jejich návratnost je ale dlouhá.
• Tematické analýzy: Panika spojená s koronavirem přepsala domácí finanční trh
  Data z čínské reálné ekonomiky vyděsila výraznými propady. Březnové indikátory by již měly vypadat lépe. Přesto jsme čínský růst HDP museli revidovat výrazně směrem dolů. Od Fedu očekáváme za dva týdny další snížení úrokových sazeb. ECB příští týden zřejmě upraví parametry programu TLTRO, aby malým a středním podnikům usnadnila přístup k financování. Panika spojena s koronavirem negativně dopadla i na tuzemský finanční trh. Koruna ztratila všechny letošní zisky a vrátila se ke svým regionálním konkurentům. Tuzemské úrokové sazby zažily volný pád. Finanční trhy v současnosti očekávají největší míru snižování sazeb ČNB od roku 2009. Podle nás však k takovému kroku centrální banka nepřistoupí vzhledem k rostoucí inflaci a slabší koruně. Další vývoj budou i nadále určovat spíše zahraniční faktory než domácí prostředí. Aktuální situace opět otevírá možnost zajištění úrokových sazeb za výhodných podmínek.
• Tématické reporty: Centrální banka znovu snížila základní úrokovou sazbu o 75bb
  Česká národní banka snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75 bb na 0,25 %. Rozhodla se tak učinit s ohledem na relativně pesimistický scénář pouze pozvolného oživení ekonomické aktivity v druhé polovině letošního roku. Očekáváme, že ČNB sazby znovu sníží na červnovém zasedání a dvoutýdenní repo sazba tak dosáhne technické nuly. Na této hladině pak podle nás setrvá až do konce příštího roku. V případě, že i pak bude ekonomika vyžadovat další podporu, ČNB bude muset využít nekonvenční nástroje, a tím nejpravděpodobnějším jsou podle nás devizové intervence.
• Tématické reporty: ČNB intervenuje na devizovém trhu
  Česká národní banka dnes vstoupila na devizový trh, aby zabránila oslabování české koruny. Ta za posledních čtrnáct dní vlivem rusko-ukrajinského konfliktu proti euru ztratila zhruba šest procent. Lze nalézt dva důvody pro toto rozhodnutí. Jedním je stabilizace korunového trhu, který je pod tlakem odlivu kapitálu v důsledku globálního nárůstu rizika. Druhým důvodem jsou další silné inflační tlaky, které oslabující koruna spolu s rostoucími cenami energetických komodit vytváří. Intervenční hladinu ČNB nezveřejnila a ani to od ní neočekáváme. Hlavním nástrojem měnové politiky zůstávají úrokové sazby. Vlivem aktuálního vývoje je rizikem, že tuzemské sazby překročí hranici 5 % a jejich snižování se odsune až do příštího roku.
• Tématické reporty: ČNB ponechala sazby beze změny
  Centrální banka v souladu s očekáváními dnes úrokové sazby nezměnila. Základní repo sazba tak zůstává 0,25 %. Jako hlavní důvod uvádějí centrální bankéři přetrvávající vysokou míru nejistoty spojenou s vývojem pandemie. Bankovní rada zůstává oproti prognóze ČNB, která do konce roku počítá s trojím zvýšením sazeb, i nadále opatrnější a očekává jejich stabilitu po delší dobu. Guvernér Rusnok uvedl, že předčasné zpřísnění měnové politiky může napáchat mnohem více škod oproti tomu, že by úrokové sazby zůstaly nízké po delší dobu, než by se zpětným pohledem mohlo zdát optimální. Zpřísňování měnové politiky může podle bankovní rady nastat až ve chvíli, kdy budou k dispozici hmatatelné výsledky ekonomického oživení a pandemie bude významně ustupovat. Naše prognóza očekává první zvýšení úrokových sazeb v listopadu.
• Tématické reporty: Fed by mohl naznačit, za jakých podmínek začne omezovat program QE
  Parametry nastavení měnové politiky ponechá Americká centrální banka ve středu beze změny. Mohla by však naznačit, jaké podmínky budou muset být splněny, aby začala omezovat svůj program nákupů aktiv. Zveřejněna bude i nová prognóza. Ta ale zřejmě zůstane bez výraznějších změn. Inflace podle ní pravděpodobně nepřekročí 2 % ani v roce 2023, takže není překvapivé, že medián výhledu vývoje úrokových sazeb bude pro následující tři roky počítat s jejich stabilitou. My prostor pro první zvýšení sazeb vidíme ve druhé polovině roku 2023. Dolarové sazby na trhu a výnosy amerických státních dluhopisů se v polovině roku odlepily ode dna a od té doby postupně rostou. Tento trend podle nás bude v příštím roce pokračovat díky nové vakcíně proti Covid-19 a očekávanému oživení ekonomiky. To by mělo podporovat i růst korunových sazeb, které jsou stále více ovlivněny právě dolarovými sazbami.