Tematické analýzy: Panika spojená s koronavirem přepsala domácí finanční trh

Čtěte více

• Telekomunikační trh čekají velké změny
  Na telekomunikační trhu se chystají velké změny. Tou poslední byl prodej O2. Australská skupina Macquarie se nyní chystají prodat České Radiokomunikace za miliardy korun.
• Téma brexitu znovu v popředí, růst averze k riziku pomáhá bezpečným přístavům
  Čtvrteční seance se na finančních trzích opět nese spíše v nervózním duchu. Platí to především pro akciové indexy v Asii, které jsou znovu pod prodejním tlakem. Ztráty nejsou nijak závratné, ale indexy se drží na nižších úrovních, když na trzích dál rezonuje především téma britského referenda, které se po včerejším zasedání americké centrální banky dostalo ještě více do popředí. Na akciových trzích jsme tak znovu svědky zvýšených objemů, které jsou přibližně pětinu nad třicetidenním průměrem.
• Téma ECB a nebonitných úverov sa zbytočne nafunkuje
  Včera prebehli internetom špekulácie, že ECB plánuje nakupovať zlé úvery talianskych bánk v rámci kvantiatívneho uvoľňovania. Draghi to neskôr...
• Téma "omikron" je pro zlato silnou trumfovou kartou
  Cena drahého kovu navzdory zhoršující se epidemiologické situaci opět klesla. Investoři dali přednost riziku před defenzivním aktivem: americký akciový trh včera prudce vzrostl.
• Téma omikron ustupuje do pozadí. Prvořadé jsou údaje o inflaci v USA
  Napětí na trzích polevilo po prohlášení zástupců WHO, že podle předběžných studií není kmen covidu-19 omikron nebezpečnejší než předchozí dva, beta a delta.
• Téma recese se stáčí k Evropě a tlak na ECB roste
  Dnešní obchodování na evropských trzích je výrazně pozitivní pro akcie, které tak dokončují návrat po úterním výrazném propadu. Naproti tomu dluhopisy jsou pod tlakem a jejich výnosy plošně stoupají. O něco větší je přitom nárůst na kratším konci křivky. Eurodolar se konsoliduje lehce pod 1,0200.
• Téma Řecka opět na stole, analýza měnového indexu eura BOSSA EUR a EUR/USD
  Guvernér japonské centrální banky (BoJ) Kuroda dnes ve svém projevu odmítl, že by aktuální praktiky centrálních bank rozvinutých zemí vedly...
• Tematické analýzy: Centrální banka snížila úrokové sazby o dalších 75bb
  Česká národní banka na včerejším měnově politickém zasedání snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75bb. To bylo v souladu s tržními očekáváními, avšak pod odhadem analytiků, kteří v průměru čekali snížení pouze o 50bb. Hlavním důvodem pro další uvolnění měnové politiky byl i nadále se zhoršující výhled české ekonomiky v důsledku koronavirové nákazy. S cílem podpořit stabilitu finančního sektoru, centrální banka snížila požadavek proticyklické kapitálové rezervy na 1 %, s účinností od 1. dubna. Uvedla také, že je připravena přistoupit ve větším rozsahu k nákupu státních dluhopisů. ČNB zopakovala svou připravenost zasáhnout proti silně oslabující koruně pomocí intervencí na devizovém trhu. Podle guvernéra J. Rusnoka si banka již stanovila hladinu kurzu, při které by na devizový trh vstoupila, ta však zveřejněna nebyla. My očekáváme další pokles základní úrokové sazby o 50bb v případě, že dojde k dalšímu zhoršení výhledu české ekonomiky.
• Tematické analýzy: ČNB překvapila finanční trh zvýšením sazeb
  Česká národní banka na dnešním zasedání nečekaně zvýšila úrokové sazby. Čtyři ze sedmi členů bankovní rady hlasovali ve prospěch vyšších sazeb. My jsme čekali stabilitu úrokových sazeb nyní s rizikem jejich zvýšení v blízkém horizontu a poté snížení na začátku příštího roku.
• Tematické analýzy: Fiskální politika nabízí eurozóně pomoc, ale ne spásu
  Evropské centrální bance dochází munice. Záporné úrokové sazby ani znovuspuštěný program nákupů aktiv inflaci k cíli nedotlačí. V příštím roce navíc podle naší prognózy nastoupí recese v USA, která bude postupně dopadat i na země eurozóny. Naděje se tak stále více upínají k fiskální politice. Podle našeho odhadu by fiskální impulz v příštím roce mohl dosáhnout úrovně 0,2 % HDP. Pokud by země, které nemají problém s fiskálními pravidly, využily celý svůj prostor, mohl by fiskální impulz v příštím roce dosáhnout až 0,7 % HDP eurozóny. K takovýmto krokům ale zatím chybí politická vůle. Podstatné je i to, jak bude fiskální politika realizována. Ideální by byl nárůst veřejných investic, které v eurozóně chybí. Jejich návratnost je ale dlouhá.
• Tématické reporty: Centrální banka znovu snížila základní úrokovou sazbu o 75bb
  Česká národní banka snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75 bb na 0,25 %. Rozhodla se tak učinit s ohledem na relativně pesimistický scénář pouze pozvolného oživení ekonomické aktivity v druhé polovině letošního roku. Očekáváme, že ČNB sazby znovu sníží na červnovém zasedání a dvoutýdenní repo sazba tak dosáhne technické nuly. Na této hladině pak podle nás setrvá až do konce příštího roku. V případě, že i pak bude ekonomika vyžadovat další podporu, ČNB bude muset využít nekonvenční nástroje, a tím nejpravděpodobnějším jsou podle nás devizové intervence.
• Tématické reporty: ČNB intervenuje na devizovém trhu
  Česká národní banka dnes vstoupila na devizový trh, aby zabránila oslabování české koruny. Ta za posledních čtrnáct dní vlivem rusko-ukrajinského konfliktu proti euru ztratila zhruba šest procent. Lze nalézt dva důvody pro toto rozhodnutí. Jedním je stabilizace korunového trhu, který je pod tlakem odlivu kapitálu v důsledku globálního nárůstu rizika. Druhým důvodem jsou další silné inflační tlaky, které oslabující koruna spolu s rostoucími cenami energetických komodit vytváří. Intervenční hladinu ČNB nezveřejnila a ani to od ní neočekáváme. Hlavním nástrojem měnové politiky zůstávají úrokové sazby. Vlivem aktuálního vývoje je rizikem, že tuzemské sazby překročí hranici 5 % a jejich snižování se odsune až do příštího roku.
• Tématické reporty: ČNB ponechala sazby beze změny
  Centrální banka v souladu s očekáváními dnes úrokové sazby nezměnila. Základní repo sazba tak zůstává 0,25 %. Jako hlavní důvod uvádějí centrální bankéři přetrvávající vysokou míru nejistoty spojenou s vývojem pandemie. Bankovní rada zůstává oproti prognóze ČNB, která do konce roku počítá s trojím zvýšením sazeb, i nadále opatrnější a očekává jejich stabilitu po delší dobu. Guvernér Rusnok uvedl, že předčasné zpřísnění měnové politiky může napáchat mnohem více škod oproti tomu, že by úrokové sazby zůstaly nízké po delší dobu, než by se zpětným pohledem mohlo zdát optimální. Zpřísňování měnové politiky může podle bankovní rady nastat až ve chvíli, kdy budou k dispozici hmatatelné výsledky ekonomického oživení a pandemie bude významně ustupovat. Naše prognóza očekává první zvýšení úrokových sazeb v listopadu.
• Tématické reporty: Fed by mohl naznačit, za jakých podmínek začne omezovat program QE
  Parametry nastavení měnové politiky ponechá Americká centrální banka ve středu beze změny. Mohla by však naznačit, jaké podmínky budou muset být splněny, aby začala omezovat svůj program nákupů aktiv. Zveřejněna bude i nová prognóza. Ta ale zřejmě zůstane bez výraznějších změn. Inflace podle ní pravděpodobně nepřekročí 2 % ani v roce 2023, takže není překvapivé, že medián výhledu vývoje úrokových sazeb bude pro následující tři roky počítat s jejich stabilitou. My prostor pro první zvýšení sazeb vidíme ve druhé polovině roku 2023. Dolarové sazby na trhu a výnosy amerických státních dluhopisů se v polovině roku odlepily ode dna a od té doby postupně rostou. Tento trend podle nás bude v příštím roce pokračovat díky nové vakcíně proti Covid-19 a očekávanému oživení ekonomiky. To by mělo podporovat i růst korunových sazeb, které jsou stále více ovlivněny právě dolarovými sazbami.
• Tématické reporty: Na zajímavější kroky ze strany ECB si budeme muset počkat
  Evropská centrální banka si své trumfy vystřílela již na prosincovém zasedání, kdy rozšířila a prodloužila pandemický program nákupů aktiv a zveřejnila svou novou prognózu. Čtvrteční zasedání tak bude z tohoto úhlu pohledu patřit k těm méně zajímavým. Centrální banka bude pravděpodobně hodnotit svoji prognózu v kontextu posledního pandemického vývoje. Pokračuje také strategická revize její měnové politiky, která zřejmě vyústí ve změnu inflačního cíle. Na tato oznámení si ale budeme muset ještě pár měsíců počkat. Pozornost ECB se v nejbližších měsících bude podle našeho názoru soustředit spíše na udržení příznivých podmínek na trhu pro financování než na dosažení inflačního cíle. Ten je stále v nedohlednu a s tím i zvyšování sazeb. To očekáváme až v roce 2024.
• Tématické reporty: Po verbálních intervencích by ECB měla přistoupit k akci
  K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Tu začal znepokojovat růst výnosů dluhopisů na finančních trzích. Je tak velmi pravděpodobné, že toto téma bude ústředním bodem i nadcházejícího jednání. Aby ECB růstu výnosů zabránila, měla by podle našeho názoru místo verbálních intervencí již přistoupit k akci. Logickým krokem by tak bylo zvýšení nákupů aktiv v rámci stávajícího pandemického programu. Nejedná se tedy o žádný nový nástroj, ale pouze o flexibilnější využívání toho stávajícího. Evropské výnosy totiž podle naší prognózy dále porostou. Nahoru je potáhnou výnosy amerických Treasuries, ale i rostoucí inflační očekávání v eurozóně. V krátkém období má ECB šanci díky větším nákupům dluhopisů tento trend zbrzdit. Ve střednědobém horizontu by však v prostředí očekávaného ekonomického oživení a rostoucí inflace byla tato snaha velmi nákladná a pravděpodobně neúspěšná.
• Téma – nový formát videokomentářů k dění na finančních trzích
  Připravili jsme nový formát videa, který bychom rádi čas od času využívali ke komentářům k dění na finančních trzích. Snad se vám bude líbit.
• Téměř pětina českých domácností dá až 75 % svých příjmů na náklady spojené s bydlením
  Jaká je finanční kondice domácností, které v současnosti splácejí hypoteční úvěr? To bylo předmětem výzkumu finančněporadenské společnosti Swiss Life Select. A jedním z výsledků je i potvrzení rčení, že „člověk míní, život mění“. Po čerpání hypotečního úvěru se vyvíjí vše podle plánu pro necelých 30 procent dotázaných.
• Téměř polovina Čechů má nějaký typ půjčky nebo úvěru. Častěji se jedná o lidi s vyššími příjmy
  Hypotéky, spotřebitelské úvěry, půjčky od příbuzných nebo nebankovních institucí v současnosti splácí bezmála polovina produktivní české populace. Podle Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR, půjčky častěji využívají lidé s vyššími příjmy, kteří je využívají především na dlouhodobé výdaje, jako je například nákup auta nebo bytu. S exekučním řízením se osobně nebo alespoň v rámci jedné domácnosti setkala pětina Čechů. Pozitivním zjištěním je fakt, že již několik let v řadě se počet lidí v exekuci snižuje. Podle červnových dat Exekutorské komory počet lidí v exekuci za posledních pět let klesl o bezmála 20 %.
• Téměř polovina držitelů nějaké kryptoměny se k nákupu dostala v roce 2021
  Téměř polovina současných držitelů kryptoměn ve Spojených státech, Latinské Americe a Asii je prvně koupila v roce 2021. Zjistil to podle agentury Reuters průzkum kryptoměnové burzy Gemini. Její tvůrci se od listopadu loňského roku do února 2022 ptali na kryptoměny skoro 30 000 lidí ve 20 zemích.