Plyn (NATGAS) je považován za fosilní palivo s nejnižší uhlíkovou stopou na světě, má tedy malý dopad na životní prostředí, protože emise z jeho spalování jsou dvakrát nižší než u uhlí. Na rozdíl od uhelných nebo jaderných elektráren lze plynové elektrárny zapínat a vypínat velmi rychle, což poskytuje velkou flexibilitu, pokud jde o energetický mix země. To je důvod, proč se elektrárny na plyn staly velmi populární jak v Evropě, tak ve Spojených státech, zatímco uhelné elektrárny začínají být pomalu vyřazovány z používání. Plyn je přitom jednou z nejoblíbenějších komodit k vytápění v průměrných domácnostech.
Celková závislost na zemním plynu tedy ještě do nedávna byla považována za poměrně pozitivní věc. Nicméně vzhledem k tomu, že velká část evropské spotřeby přichází právě z Ruska, ceny de facto okamžitě po vypuknutí konfliktu „vystřelily nahoru“, neboť podpora Ukrajiny v tomto konfliktu by mohla skončit „uzavřením kohoutku“, což se v podstatě nakonec i stalo.
Kořeny příběhu však sahají mnohem hlouběji. Německo svým rozhodnutím vybudovat plynovod Nord Stream vedlo k výraznému poklesu produkce plynu v celé Evropské unii. Výroba byla snížena až o polovinu ve srovnání s nejvyššími úrovněmi zaznamenanými těsně před finanční krizí v letech 2008-2009.
Další fází příběhu byla pandemie COVID-19 a snížení dovozu plynu kvůli nízké ekonomické aktivitě v Evropě a velmi obtížné zimní podmínky, které stlačily zásoby zemního plynu na rekordně nízkou úroveň. Rusko zároveň zastavilo prodej plynu na spotovém trhu v Evropě a omezilo naplňování vlastních zásobníků v Německu, což byla pravděpodobně příprava na vydírání Evropy v době její agrese proti Ukrajině. Když tedy invaze opravdu začala, vše bylo připraveno pro raketový růst cen zemního plynu (NATGAS), ale i dalších komodit.
Rusko zpočátku dodrželo dlouhodobé dodavatelské smlouvy, ale v určitém okamžiku nařídilo platby v rublech. Rusko pozastavilo převody plynu do zemí, které s těmito podmínkami nesouhlasily (včetně Polska, Nizozemska, Dánska a Bulharska). Následně kvůli technickým problémům omezilo, a nakonec pozastavilo převody plynu do Německa a na začátku závěrečného čtvrtletí roku 2022 pokračovalo v přepravě pouze přes ukrajinské a turecké plynovody. Posledním vyvrcholením této situace je sabotáž potrubního systému Nord Stream. Koncem září 2022 byly poškozeny 3 linky systému, což s největší pravděpodobností nesouvisí s vyšší mocí, ale s úmyslným činem, jehož cílem je další destabilizace energetického trhu EU. V důsledku těchto akcí by mohly být 3 linky systému Nord Stream odstaveny až na několik let. Silná závislost na ruském plynu a dalších komoditách, jako je ropa a uhlí, vedla Evropu k největší energetické krizi v historii spojené s vysokými cenami a nedostatkem surovin.
Cena intrumentu NATGAS
Zdroj: xStation
Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.
S přicházející zimou je pravděpodobné, že současná situace ohledně zemního plynu nebude v nejbližší době vyřešena. Nicméně i tento celkově nepříznivý stav může být pro individuální investory a obchodníky potenciální příležitostí. Pokud Vás tato problematika zajímá, XTB připravilo nový e-book zaměřený právě na toto téma.
V e-booku ZEMNÍ PLYN SHRNUTÍ A VYHLÍDKY se dozvíte:
- Proč téma zemního plynu vzbuzuje takový zájem?
- Jak funguje globální trh s plynem?
- Jak analyzovat trh s plynem a jak plyn obchodovat?
