Výkon ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než očekávala ČNB
Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,4 procenta, když ČNB očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export. Údaje o HDP naznačují, že se již Česko vymanilo z mělké recese, uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.
"Domácnosti sice nadále čelí poklesu svých reálných příjmů, jejich spotřeba však poklesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s očekáváním ČNB o něco méně," uvedl Matějů. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) spotřeba domácností meziročně klesla o 4,4 procenta, ČNB očekávala pokles o 5,3 procenta. "Mezičtvrtletně se spotřeba domácností již vrátila k růstu, k čemuž dopomohla mimo jiné postupně se snižující inflace," doplnil Matějů.
Vyšší než očekávaná byla i spotřeba vládních institucí, která meziročně vzrostla o 3,3 procenta, zatímco prognóza ČNB předpokládala růst o 2,8 procenta. Výrazně nad prognózou byly investice, které meziročně vzrostly o 2,5 procenta, když ČNB očekávala jejich pokles o 0,5 procenta.
"Příspěvek čistého vývozu k ekonomickému růstu byl nižší než prognózovaný, přičemž výrazně slabší růst vykázal jak vývoz, tak dovoz," uvedl Matějů. Vývoz zboží a služeb meziročně rostl o 4,5 procenta, když ČNB čekala růst o 8,1 procenta. Dovoz vzrostl o 0,8 procenta, zatímco prognóza centrální banky předpokládala růst o 3,7 procenta.
Za celý rok očekává ČNB zhruba stagnaci ekonomiky, HDP by podle ní měl vzrůst o 0,1 procenta. "Po nevýrazném výkonu v první polovině letošního roku se ekonomika ve druhém pololetí vrátí k viditelnému růstu. Ten bude vyplývat především z obnovení růstu reálných příjmů domácností, které podpoří oživení spotřeby domácností. Významnou roli bude v růstu ekonomiky hrát také kladný příspěvek čistého vývozu, který bude odrážet její dobrou exportní výkonnost," uvedl Matějů.
V příštím roce počítá prognóza ČNB s růstem ekonomiky o 2,3 procenta. "A to i přes fiskální konsolidační úsilí vlády, které bude částečně brzdit zejména růst spotřeby domácností a v menší míře také růst investic," uzavřel Matějů.
Zdroj: ČTK, ČNB
Čtěte více
-
Východ Německa bude dále za západem
Východoněmecké spolkové země zůstanou podle výzkumného institutu Ifo i v příštím čtvrtstoletí hospodářsky... -
Východní Asie je motorem světového růstu
Rozvíjející se ekonomiky východní Asie a Tichomoří letos znovu zažijí zhruba sedmiprocentní růst, a celý region... -
Východoasijské státy kritizují Trumpův dekret o zavedení cel
Východoasijské státy dnes ostře kriticky komentovaly čtvrteční rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa zatížit clem dovoz hliníku a oceli. Sdružení čínských ocelářů vyzvalo pekingskou vládu, aby v reakci podnikla "rozhodné kroky" proti americkému zboží včetně ušlechtilé oceli, uhlí a elektroniky. -
Vyjádření Schillerové ohledně zvýšení sazeb ČNB je podle Rusnoka nekompetentní
Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na twitteru ohledně čtvrtečního zvýšení úrokových sazeb České národní banky je naprosto nekompetentní. Ve včerejším pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně. Hospodářskou politiku ale podle Rusnoka netvoří jen měnová politika ČNB. Z 50 až 60 procent hospodářskou politiku tvoří ministr financí, uvedl guvernér. Schillerová na svém vyjádření trvá. -
Vyjednavači EU a Británie proberou plán pokračování rozhovorů
Šéfové vyjednávacích týmů Evropské unie a Británie Michel Barnier a David Frost ve středu proberou, jak pokračovat v přerušených rozhovorech o budoucích vztazích unie s bývalou členskou zemí. ČTK to dnes sdělil mluvčí Evropské komise (EK), podle něhož by vyjednavači měli stanovit rozvrh dalších kol jednání. Při prvním kontaktu po více než měsíční pauze nebudou podle listu Financial Times mluvit o prodloužení přechodného období, k němuž se EU zatím neúspěšně snaží přesvědčit Londýn. -
Vyjednavači se dohodli na ekonomickém balíčku
Vyjednávači obou stran v americkém Senátu a Bílého domu se dohodli na zákonu o masivních ekonomických stimulech, které mají zmírnit dopad pandemie koronaviru na hospodářství. Oznámily to dnes tiskové agentury. Termín, kdy by zákon mohl být přijat, zatím neupřesnily. -
Vyjednávání kolem řecké krize pokračuje
Řecký premiér Alexis Tsipras by se dnes mohl sejít na okraj summitu Evropské unie se státy Latinské... -
Výkon ekonomiky se podle odhadů ve 3. čtvrtletí dočasně zlepšil
Ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla ve srovnání s druhým čtvrtletím o zhruba pět procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. V meziročním srovnání ale nadále pokračoval pokles hrubého domácího produktu, a to podle odhadů kolem sedmi procent. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad HDP za 3. čtvrtletí 2020 v pátek 30. října. -
Výkon ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí byl mírně pod očekáváním ČNB
Výkon české ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku skončil mírně pod očekáváním České národní banky (ČNB). Výraznější, než centrální banka předpokládala, byl především pokles spotřeby domácností. Naopak vládní spotřeba a investice byly vyšší, než ČNB očekávala. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí meziročně rostla o 0,2 procenta, centrální banka v únorové prognóze předpokládala růst 0,5 procenta. -
Výkon ekonomiky ve čtvrtletí byl mírně slabší, než čekala ČNB
Výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl slabší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Výrazněji, než ČNB očekávala, se propadly spotřeba domácností, investice nebo stav zásob. Předpoklady naopak překonaly export a spotřeba vládních institucí. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta, ČNB ve své jarní prognóze očekávala pokles o 0,2 procenta. -
Výkonná rada MMF schválila posílení zdrojů na boj s pandemií o 650 miliard USD
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválila posílení zdrojů na podporu ekonomicky zranitelných zemí v boji s pandemií o 650 miliard USD (14,1 bilionu Kč). Oznámila to dnes výkonná ředitelka MMF Kristlaina Georgievová. Zvýšení objemu peněz musí ještě schválit Rada guvernérů, ve které má každý stát jednoho člena. Navrhované rozšíření nouzových rezerv je největší v 77leté historii MMF. -
Výkonná rada MMF vyjádřila plnou podporu šéfce fondu Georgievové
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v pondělí vyjádřila plnou podporu výkonné šéfce MMF Kristalině Georgievové, jež se v posledních týdnech potýkala se skandálem kolem své údajné role ve falšování údajů o Číně ve zprávě Světové banky (SB) Doing Business. Georgievová obvinění z nekalých praktik popírá. Americká ministryně financí Janet Yellenová po rozhodnutí výkonné rady prohlásila, že obvinění vzbuzují legitimní obavy, vzhledem k chybějícím přímým důkazům podle ní však není důvod na výměnu vedení MMF. -
Výkupné v kryptoměnách kvůli kyberútokům loni přesáhlo jednu miliardu dolarů
Platby výkupného v kryptoměnách kvůli útokům vyděračským softwarem (ransomware) se loni téměř zdvojnásobily a vystoupaly na 1,1 miliardy dolarů (23,5 miliardy Kč). Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila analytická firma Chainalysis. Útoku se loni nevyhnuly například British Airways, Shell nebo BBC. -
Vyloučení z G20 pro Rusko není nijak závažné, tvrdí mluvčí Kremlu Peskov
Vyloučení Ruska ze skupiny zemí představujících největší světové ekonomiky G20 by "neznamenalo nic strašného," řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na pravidelné tiskové konferenci podle agentury Reuters dodal, že výroky Spojených států o tom, že by Rusko mohlo na Ukrajině použít chemické zbraně, jsou taktikou, která má odvést pozornost od otázek nepříjemných pro Washington. Rusko tvrdí, že USA mají program na výrobu chemických a biologických zbraní a vyrábějí je i na Ukrajině. Washington i Kyjev to odmítají. -
Výnos italských klíčových dluhopisů opět nad 7%
Výnos dluhopisu italské vlády s desetiletou splatností je znovu nad psychologickou 7% hranicí. -
Výnos státních dluhopisů v závěru loňského roku klesl
Výnos desetiletých českých státních dluhopisů se v závěru loňského roku snížil a v prosinci dosáhl 3,97 procenta. Je to výrazný pokles proti prosinci 2022, kdy byl 4,71 procenta. V prvních 11 měsících loňského roku ale výnos byl nad čtyřmi procenty, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Vyšší výnosy státních dluhopisů znamenají, že rostou náklady na financování rozpočtového deficitu a státního dluhu. -
Výnos španělských dluhopisů je poprvé na 7%
Výnos španělských státních dluhopisů s klíčovou desetiletou splatností dnes poprvé v historii... -
Výnos španělských dluhopisů poprvé nad 6 %
Výnos španělských desetiletých dluhopisů vzrostl dnes poprvé v letošním roce nad hranici šesti procent. -
Výnos u desetiletých dluhopisů Německa se poprvé dostal do záporu
Výnos u desetiletých dluhopisů německé vlády se dnes poprvé v historii spolkové republiky dostal do... -
Výnosy britských dluhopisů klesly poprvé do záporných čísel
Výnosy některých britských státních dluhopisů dnes sestoupily vůbec poprvé do záporného pásma. Trh podle agentury...