Vyloučení z G20 pro Rusko není nijak závažné, tvrdí mluvčí Kremlu Peskov

Vyloučení Ruska ze skupiny zemí představujících největší světové ekonomiky G20 by "neznamenalo nic strašného," řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na pravidelné tiskové konferenci podle agentury Reuters dodal, že výroky Spojených států o tom, že by Rusko mohlo na Ukrajině použít chemické zbraně, jsou taktikou, která má odvést pozornost od otázek nepříjemných pro Washington. Rusko tvrdí, že USA mají program na výrobu chemických a biologických zbraní a vyrábějí je i na Ukrajině. Washington i Kyjev to odmítají.

"Formát G20 je důležitý, ale na druhou stranu v současných podmínkách, kdy většina účastníků tohoto formátu je s námi z jejich iniciativy ve stavu ekonomické války, se (v případě ruské neúčasti) nic fatálního nestane," řekl Peskov citovaný agenturou Intertax. Rusko přesto podle Peskova bere v potaz názor ostatních a je připraveno se setkání G20 účastnit.

Letošní summitu zemí G20 má na konci roku hostit Indonésie.

Ruská armáda předloží prezidentu Vladimiru Putinovi návrhy na posílení obrany země, řekl Peskov. Reaguje tím na přesuny jednotek Severoatlantické aliance na základny na východním křídle NATO.

Západní sankce uvalené na šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa podle Peskova nepředstavují žádné ohrožení ruského bankovního sektoru ani Sberbank. Západ zavel četné sankce na představitele ruského režimu a mnohé firmy za ruskou invazi na Ukrajinu, která začala před měsícem.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Vyjednavači EU a Británie proberou plán pokračování rozhovorů
  Šéfové vyjednávacích týmů Evropské unie a Británie Michel Barnier a David Frost ve středu proberou, jak pokračovat v přerušených rozhovorech o budoucích vztazích unie s bývalou členskou zemí. ČTK to dnes sdělil mluvčí Evropské komise (EK), podle něhož by vyjednavači měli stanovit rozvrh dalších kol jednání. Při prvním kontaktu po více než měsíční pauze nebudou podle listu Financial Times mluvit o prodloužení přechodného období, k němuž se EU zatím neúspěšně snaží přesvědčit Londýn.
• Vyjednavači se dohodli na ekonomickém balíčku
  Vyjednávači obou stran v americkém Senátu a Bílého domu se dohodli na zákonu o masivních ekonomických stimulech, které mají zmírnit dopad pandemie koronaviru na hospodářství. Oznámily to dnes tiskové agentury. Termín, kdy by zákon mohl být přijat, zatím neupřesnily.
• Vyjednávání kolem řecké krize pokračuje
  Řecký premiér Alexis Tsipras by se dnes mohl sejít na okraj summitu Evropské unie se státy Latinské...
• Výkon ekonomiky se podle odhadů ve 3. čtvrtletí dočasně zlepšil
  Ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla ve srovnání s druhým čtvrtletím o zhruba pět procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. V meziročním srovnání ale nadále pokračoval pokles hrubého domácího produktu, a to podle odhadů kolem sedmi procent. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad HDP za 3. čtvrtletí 2020 v pátek 30. října.
• Výkon ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí byl mírně pod očekáváním ČNB
  Výkon české ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku skončil mírně pod očekáváním České národní banky (ČNB). Výraznější, než centrální banka předpokládala, byl především pokles spotřeby domácností. Naopak vládní spotřeba a investice byly vyšší, než ČNB očekávala. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí meziročně rostla o 0,2 procenta, centrální banka v únorové prognóze předpokládala růst 0,5 procenta.
• Výkon ekonomiky ve čtvrtletí byl mírně slabší, než čekala ČNB
  Výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl slabší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Výrazněji, než ČNB očekávala, se propadly spotřeba domácností, investice nebo stav zásob. Předpoklady naopak překonaly export a spotřeba vládních institucí. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta, ČNB ve své jarní prognóze očekávala pokles o 0,2 procenta.
• Výkon ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než očekávala ČNB
  Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,4 procenta, když ČNB očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export. Údaje o HDP naznačují, že se již Česko vymanilo z mělké recese, uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.
• Výkonná rada MMF schválila posílení zdrojů na boj s pandemií o 650 miliard USD
  Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválila posílení zdrojů na podporu ekonomicky zranitelných zemí v boji s pandemií o 650 miliard USD (14,1 bilionu Kč). Oznámila to dnes výkonná ředitelka MMF Kristlaina Georgievová. Zvýšení objemu peněz musí ještě schválit Rada guvernérů, ve které má každý stát jednoho člena. Navrhované rozšíření nouzových rezerv je největší v 77leté historii MMF.
• Výkonná rada MMF vyjádřila plnou podporu šéfce fondu Georgievové
  Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v pondělí vyjádřila plnou podporu výkonné šéfce MMF Kristalině Georgievové, jež se v posledních týdnech potýkala se skandálem kolem své údajné role ve falšování údajů o Číně ve zprávě Světové banky (SB) Doing Business. Georgievová obvinění z nekalých praktik popírá. Americká ministryně financí Janet Yellenová po rozhodnutí výkonné rady prohlásila, že obvinění vzbuzují legitimní obavy, vzhledem k chybějícím přímým důkazům podle ní však není důvod na výměnu vedení MMF.
• Výkupné v kryptoměnách kvůli kyberútokům loni přesáhlo jednu miliardu dolarů
  Platby výkupného v kryptoměnách kvůli útokům vyděračským softwarem (ransomware) se loni téměř zdvojnásobily a vystoupaly na 1,1 miliardy dolarů (23,5 miliardy Kč). Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila analytická firma Chainalysis. Útoku se loni nevyhnuly například British Airways, Shell nebo BBC.
• Výnos italských klíčových dluhopisů opět nad 7%
  Výnos dluhopisu italské vlády s desetiletou splatností je znovu nad psychologickou 7% hranicí.
• Výnos státních dluhopisů v závěru loňského roku klesl
  Výnos desetiletých českých státních dluhopisů se v závěru loňského roku snížil a v prosinci dosáhl 3,97 procenta. Je to výrazný pokles proti prosinci 2022, kdy byl 4,71 procenta. V prvních 11 měsících loňského roku ale výnos byl nad čtyřmi procenty, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Vyšší výnosy státních dluhopisů znamenají, že rostou náklady na financování rozpočtového deficitu a státního dluhu.
• Výnos španělských dluhopisů je poprvé na 7%
  Výnos španělských státních dluhopisů s klíčovou desetiletou splatností dnes poprvé v historii...
• Výnos španělských dluhopisů poprvé nad 6 %
  Výnos španělských desetiletých dluhopisů vzrostl dnes poprvé v letošním roce nad hranici šesti procent.
• Výnos u desetiletých dluhopisů Německa se poprvé dostal do záporu
  Výnos u desetiletých dluhopisů německé vlády se dnes poprvé v historii spolkové republiky dostal do...
• Výnosy britských dluhopisů klesly poprvé do záporných čísel
  Výnosy některých britských státních dluhopisů dnes sestoupily vůbec poprvé do záporného pásma. Trh podle agentury...
• Výnosy italských dluhopisů po volbách výrazně vzrostly
  Výnosy italských státních dluhopisů se splatností deset let se v dnešní aukci vyšplhaly v průměru na 4,83...
• Výnosy italských dluhopisů prudce vzrostly
  Výnosy italských dluhopisů v reakci na nerozhodné výsledky parlamentních voleb v zemi prudce vzrostly...
• Výnosy klíčových italských bondů jsou poprvé pod jedním procentem
  Výnosy italských státních dluhopisů se splatností deset let dnes poprvé klesly pod jedno procento. Poptávku po nich podle analytiků podpořily hlavně naděje, že brzy vznikne nová italská vláda a že se podaří odvrátit nové volby.
• Výnosy německých dluhopisů klesly
  Německo si nikdy nebylo schopno půjčovat peníze tak výhodně jako nyní, napsal včera americký...