Srovnání
Pokud investujete do aktivních fondů, jejich správci se snaží hledat akcie nebo dluhopisy, které podle nich mají potencionál. Hledají i ty akcie, které jsou podhodnocené a v budoucnu by mohly dosáhnout velkých výnosů. Aktivní investování se pouze liší tím, že tyto metody praktikujete sami a nakupujete či prodáváte jednotlivá aktiva podle vlastního uvážení.
U pasivního investování platí přesný opak. Investujete své prostředky prostřednictvím ETF, které kopírují trh vybraných akcií nebo i průmyslových odvětví. To stejné platí u pasivních fondů. Zde akorát nemusíme provádět nákupy sami. Zde je však nevýhoda poplatku (který je ale menší než u aktivně spravovaných fondů).
S myšlenkou pasivního investování přišel Jack Bogle v roce 1975. Jeho hlavním cílem bylo redukovat co nejvíce náklady na správu a obchodování a pouze kopírovat ceny ostatní akciových indexů a různých aktiv. Chtěl tak dosahovat pouze průměrných výsledků, což se ze začátku ostatním investorům příliš nelíbilo.
Výhody a nevýhody pasivního investování
Velkou výhodou, jak již bylo zmíněné je úspora financí. Není zde nikdo, kdo by analyzoval trh. Nikdo, kdo by dlouhé dny hledal ty nejlepší akcie na trhu. I když může být aktivně spravovaný fond výkonnější než, akciový index, kvůli svým poplatkům, aktivní fond svou efektivnost ztratí a index vyhraje. Takové nákupy probíhají pomocí algoritmů a eliminuje se tak i riziko lidského selhání.
Logicky by mělo být aktivní investování lepší a výnosnější. Hledáme příležitost na trhu, aktivně se zajímavé o dané podniky, tím redukujeme riziko a investujeme více času. Jenže historie říká něco jiného. Pasivně spravované fondy v průměru dosahují lepších výsledků než aktivně spravované fondy.
Další výhodou je diverzifikace zdarma nákupem jediného aktiva.
Ať provádíte pasivní investování sami, nebo v rámci nějakého fondu, nemusíte nad danou investicí příliš přemýšlet. Jednoduchost a úspora času je tedy samozřejmostí.
Teď jsou na řadě nevýhody.
Tím, že nakupujete slepě celý akciový index sice ušetříte čas, ale nevýhodou je to, že nakupujete i podniky, které mohou být drahé a nekvalitní.
Dalším problémem je měnové riziko. Čeští investoři se dostanou k pasivnímu investování pouze v zahraničních měnách. To znamená další aspekt, kterého si musíme všímat a být více obezřetní. Výkyvy jednotlivých měn mohou snížit naše investované peníze a tím i výkon celého portfolia.
Často se řeší, zda nejsou v období krize lepší aktivní fondy. Aktivně spravovaný fond se teoreticky může dobře pojistit proti riziku a nakoupit, ty aktiva, které podle nich mohou mít lepší výkon v těžkých dobách, nebo se naopak zbavit těch akcií, které jsou pro dané období nevhodné. To samozřejmě neznamená, že manažer fondu a jeho analytici dokážou při každé krizi udržet cenu vašeho portfolia. Aktivně spravovaný fond, tedy může vyjít úplně nastejno i v dobách krizí a recese.
Nákupy ETF a pasivních fondů, které se snaží pomocí algoritmů kopírovat indexy mohou mít negativní dopad i na ostatní investory a trhy nebo podniky. Jejich problém spočívá v tom, že pokud do ETF bude putovat velký objem kapitálu, přestanou fondy kopírovat ceny akcií, ale akcie začnou kopírovat ETF. Cena akcií tedy bude nadhodnocena a čím více budou lidé vkládat své peníze, tím vyšší bude růst. Takže se budou akcie uměle nafukovat, a proto se zde často mluví i o efektu pyramidy.
Závěr
Obě formy mají své pro a proti. Je pouze na vás, kterou cestou se vydáte. Třeba se chcete vyrovnat osobnostem jako jsou Benjamin Graham, nebo Warren Buffett, nebo jen chcete jednoduše bez velké námahy investovat do různých indexů, či odvětví a doufáte v pravidelné stabilní zhodnocení.
Tým Admiral Markets
