Oproti nim „nudné“ menší hodnotové akcie obsažené v indexu Russell 2000 výrazně ztrácejí. A to dokonce tolik, že vzájemný poměr těchto dvou odlišných akciových amerických benchmarků se dostal nad svá maxima dosažená v rámci dotcom bubliny na přelomu století.
Historický vývoj poměru akciových indexů Nasdaq 100 a Russell 2000:
Aktuální relativní nacenění růst/hodnota v USA však nemusí znamenat tak vysoké nadhodnocení technologických akciích jako tomu bylo v roce 2000. Dlouhodobý mírný růst křivky v prvním grafu dává smysl, protože růstové společnosti vyplácejí minimální dividendy, čímž by jejich kapitálová zásoba a hodnota společnosti měla růst rychleji než v případě menších stagnujících, byť ziskových firem z indexu Russell 2000.
Přepálení cen technologií oproti zbytku trhu tkví v prudkém zhodnocení o desítky procent, které se vymyká trendu a kterého jsme aktuálně svědky. Především pak v prostředí návratu jestřábů do měnové politiky hlavních centrálních bank a růstu dlouhodobých nominálních i reálných výnosů dluhopisů. V tomto nastavení finančních trhů, kdy dluhopisy vynášejí slušná procenta, by mělo být pro růstové akcie složitější dosahovat zisků než pro ty hodnotové, u kterých je dividendový výnos takřka jistý.
Vývoj akciového indexu Nasdaq (denní graf – D1):
Takový fundament dokáže přebít jen o to více optimistický sentiment, který se nyní na trhy vrací. Ano, je pravda, že akutní fáze energetické i čipové krize je víceméně zažehnána a jsou zde náznaky poklesu globálního vnímání rizika. Stále však americká centrální banka drží úroky nad 5 % a recese nemusí být tak daleko, jak si tradeři často myslí. A po zkušenostech z posledních 50 let jsou to právě vysoké úrokové sazby a následná recese spolu s poklesem akciových trhů, které dovolí přehodit výhybku, aby se místo inflace vlády a centrální banky znovu staraly spíše o nezaměstnanost.
Vývoj výnosu 10letého výnosu amerických vládních dluhopisů (v % p.a.):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, FRED, Zerohedge, tradingeconomics.com
