Inverzní vztah mezi cenou dluhopisu a jeho výnosem poukazuje na to, že výnos do splatnosti vzrostl. 0-2 % ročně sice stále není žádný zázrak, ale alespoň na delších splatnostech v eurozóně už se dostáváme do kladného teritoria, což můžeme s ohledem na dosavadní letošní vývoj považovat za úspěch. Na jednotlivé země se ale podívejme pěkně popořádku:
USA
Ve Spojených státech jsou dluhopisy v prodejním módu už od začátku července, kdy se americký trh rychle vzpamatoval z brexitového šoku a začal se soustředit na vývoj ekonomiky. Ta během léta ani podzimu s žádným velkým negativním překvapením nepřišla - nejnovější čísla o růstu HDP v USA dokonce dosáhla dvouletých maxim a překonala odhady (2,9 %). Investoři tedy začali brát zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou vážně a začali se zbavovat dluhopisů. Prodej amerických „treasuries“ tedy přišel kvůli očekávanému utažení měnové politiky.
Vývoj 10letých výnosů vládních dluhopisů v USA (bílá), Velké Británii (fialová) a Německu (modrá), v % p.a.:
Velká Británie
Na britských ostrovech psal trh s vládními dluhopisy zase jiný příběh a není divu, že se vše za poslední 4 měsíce točilo okolo Brexitu. Až do srpna byly britské obligace vysoce poptávaných zbožím. Strach z možné recese, pádu do deflační spirály po vzoru Japonska a eurozóny a očekávané prudké snížení úrokových sazeb ze strany Bank of England stlačilo výnos na historicky nejnižších 0,50 % (viz graf).
Prudké oslabení libry a velice dobré statistiky přicházející z britské ekonomiky ale daly optimistům za pravdu a naráz se investoři bojí spíše vysoké inflace než táhlé deflace. Guvernér Bank of England Mark Carney dokonce oznámil, že jeho centrální banka bude krátkodobě tolerovat i přestřelení dvouprocentního inflačního cíle. V očekávání vyššího růstu spotřebitelských cen tak trhy prodávají britské dluhopisy, aby jejich výnos vzrostl a alespoň částečně pokryl znehodnocení peněz inflací.
Eurozóna
I v zemích platících eurem přestávají být dluhopisy atraktivní. Evropská centrální banka (ECB) zřejmě narazila na své možnosti při uvolňování měnové politiky. Úrokové sazby se jí pod záporných 0,40 % již snižovat nechce a v rámci kvantitativního uvolňování (QE) by v případě navýšení kadence vyluxovala trhy a neměla postupem času co kupovat. Spekulace na stále vyšší cenu dluhopisů (a pokles výnosů více do záporu) tak přestává dávat smysl.
Postupné ukončování QE, které aktuálně oficiálně trvá do března 2017, by navíc mohlo přijít ve správný čas. Ekonomika eurozóny během podzimu zrychluje, na což ukazují i předstihové indexy PMI, které se drží na celoročních maximech. Konec meziročního poklesu cen ropy by měl také poslat inflaci do pásma 1,0 – 1,5 %, s čímž bude ECB v dnešní době spokojená.
Celkově se tedy dluhopisy čím dál více jeví jako velice neatraktivní aktivum k investici. Zvlášť na evropském kontinentu, kde kupující mohou pouze spekulovat na další růst cen, ale dlouhodobě nemohou nic vydělat. V nejbližší době by snad byl smysluplný pouze nákup amerických papírů v případě, že by příští týden vyhrál americké volby Donald Trump. Ta pravděpodobnost se ale jeví jako celkem nízká (stejně jako před referendem o brexitu).
O anomálii na českém dluhopisovém trhu, kde se prodává náš dluh za rekordně záporný výnos, si napíšeme v nejbližší době, protože zde jde zase o úplně jiný příběh.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroj: Bloomberg, Reuters
