Samotné Trumpovo vítězství není z pohledu průzkumů jisté. O vítězi či vítězce voleb rozhodne dost možná rozdíl pár tisícovek hlasů v několik málo státech USA. Konkrétně se bude jednat o státy jako Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, North Carolina, Pennsylvania and Wisconsin, pro něž se vžil název swing states. Tyto státy nemají jasně vyhraněnou stranu, kterou by volily tradičně a mohou se přesouvat mezi republikány a demokraty. Čím větší takový nevyhraněný stát je, tím větší je jeho hodnota pro obě strany. Doslova klenotem je Pensylvánie, která je s 19 voliteli na 5.-6. místě. Georgia je s 16 voliteli 8.-9. Nový prezident či prezidentka bude potřebovat alespoň 270 volitelů.
Obrázek 1 počty volitelů podle jednotlivých států (Why the candidate with the most votes may not become the next US president | SBS News)
V řadě těchto států je navíc den před volbami nemožné říct, jestli někdo z kandidátů má vůbec nějaké vedení. Rozdíly mezi kandidáty často jsou nižší, než statistická chyba průzkumů veřejného mínění a není tedy možné ani říct, jestli v nich vede Kamala Harris nebo Donald Trump. Očekávané rozdíly jsou neskutečně malé.
Kromě otázky, KDO bude prezidentem, ale bude nutné ve volbách nutné rozhodnout, jak silný tento prezident nebo prezidentská bude a jak velkou sílu budou mít při prosazování své agendy. To bude odvozeno od mediálně méně zajímavého, ale o to důležitějšího výsledku voleb do Kongresu. Ten má dvě komory. Momentálně je Kongres rozdělen mezi republikány a demokraty, kdy republikáni ovládají Sněmovnu reprezentantů a demokraté Senát. Většina v Senátu je pro demokraty poměrně křehká, opřená o část nezařazených zákonodárců. Naopak Sněmovna reprezentantů je v držení republikánů a ti ji budou potřebovat udržet, pokud budou chtít akceschopného prezidenta nebo alespoň omezit akceschopnost protivníka.
To, jak silný nový prezident či prezidentka bude, závisí hodně na tom, jestli bude schopný či schopná prosazovat zákony. Pokud by se stalo, že strana vítěze voleb nebude mít většinu ani v jedné z komor Kongresu, bude moci vládnout jen omezeně pomocí prezidentských dekretů, neboť se nedá počítat s tím, že by opozice byla po takto vyhrocené kampani, jakkoliv velkorysá. Tato situace by trvala minimálně dva roky do nejbližších midterm elections, které by umožnily změnit rozložení sil v Senátu a tím případně posílit Bílý dům. Je třeba zdůraznit, že není úplně obvyklé, aby jedna strana ovládala celý Kongres a zároveň Bílý dům a volební systém směřuje spíše k rozdělení moci mezi dvě hlavní strany.
Pro konečný výsledek je tak zásadní, kdo vyhraje prezidentské volby a zároveň, jaký bude výsledek strany vítěze voleb v Kongresu. Pokud to bude Kamala Harris, je pravděpodobné, že se dočkáme spíše oslabení dolaru, navíc podpořeného úlevou trhu z nezavedení cel na dovoz z Evropy. Naopak zvolení Donalda Trumpa s sebou nese potenciál k posílení USD, hlavně kvůli výprodeji v Evropě, jejíž opatrné oživení dostane tímto výsledkem pořádnou ránu.
Obrázek 2 – vývoj EUR/USD před US volbami (Metatrader)
Momentálně, navzdory mírnému posunu, zůstávají trhy nastaveny na Trumpovo vítězství. Jeho „radikálnost“ pak bude umírněna případným udržením alespoň jedné komory Kongresu demokraty. Trhy však po přehodnocení některých Trumpových výroků z finální části kampaně, které se mohly dotknout některých skupin voličů, těsně před volebním dnem mírně snižují sázky na Trumpovo vítězství. To prospívá euru, koruně a dalším měnám CCE, naopak to škodí tchaj-wanskému dolaru.
Oba kandidáti nemají ve svých programech šetření nebo vyrovnávání rozpočtu – znamenalo by to zvyšování daní nebo snižování státních výdajů, které by mohly odradit voliče. Přes to všechno se však dá očekávat, že Trump by utrácel více, a tedy by držel uvolněnější fiskální politiku. Tu by zřejmě vyvažoval FED vyššími sazbami, takže s Trumpovým zvolením bychom se měli dočkat vyšších sazeb než v případě Kamaly Harris.
Výsledky voleb tentokrát nečekejme nijak brzy. U takto těsných voleb bude třeba spočítat všechny hlasy, což bude vyhlášení výsledků zdržovat. Počítejme také s tím, že dojde u těsných okrsků k požadavku na přepočítání hlasů, což přinese také prodlevu. Dá se také očekávat, že nakolik republikánští voliči nebudou věřit na pokyn Donalda Trumpa korespondenční volbě a budou volit osobně, budou ze začátku sčítání nabíhat rychleji hlasy pro republikánského kandidáta a pak, po započtení hlasů z korespondenčních voleb, budou nabíhat hlasy demokratů, kteří proti korespondenční volbě nejsou tak silně vyhranění.
Osobně očekávám relevantní výsledek voleb ve čtvrtek dopoledne našeho času. Nejzajímavější bude Pensylvánie.
Tomáš Kudela
SAB Finance
