Podíl Ruska v největším platinovém projektu v Zimbabwe odrazuje investory

Největší projekt na těžbu platiny v Zimbabwe, který se země snaží rozjet v posledních dvou letech, má nový problém. Významný podíl ruského magnáta odrazuje potenciální zájemce o financování těžby v projektu za tři miliardy USD (69 miliard Kč). Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

Počáteční fáze na rozvoji ložiska Darwendale byla zahájena zkraje roku 2020. Provoz byl ale brzy zastaven kvůli nedostatku kapitálu a lokalita je od počátku loňského roku opuštěná, uvádí zpráva zimbabwského Centra pro správu přírodních zdrojů. Společnost Vi Holding, kterou vlastní podnikatel Vitalij Maščickij, se podle zdrojů po letech odkladů zdráhá pokračovat v investici. Vi Holding vlastní podíl 50 procent ve firmě Great Dyke Investment, majiteli ložiska.

Zbývajících 50 procent vlastní společnost Kuvimba Mining House, ve které má většinu stát, a té se nedaří přilákat nové investice, protože evropští kupci platiny nechtějí uzavírat smlouvy o nákupu se subjektem s ruskými akcionáři. Obavy z toho, že projekt může narazit na sankce související s invazí Ruska na Ukrajinu, také znamenají, že je obtížné půjčit si na rozvoj projektu peníze, dodávají zdroje. Firma Kuvimba na dotaz uvedla, že projekt pokračuje, a další podrobnosti odmítla poskytnout.

Ložisko Darwendale je spojeno s Ruskem od roku 2006, kdy bývalý prezident Zimbabwe Robert Mugabe odebral koncesi místní divizi jihoafrické společnosti Impala Platinum Holdings a předal ji ruským investorům. První podnik, který se pokusil těžbu rozjet, se jmenoval Ruschrome Mining a jeho součástí byla státní firma Zimbabwe Mining Development, ruský obranný konglomerát Rostec, Vnesheconombank a Vi Holding. Později se podnik přejmenoval na Great Dyke a jediným investorem z Ruska zůstal Vi Holding.

Maščickij je podle časopisu Forbes přítelem šéfa společnosti Rostec Sergeje Čemezova. Byl členem správní rady několika divizí firmy Rostek. Čemezov je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým kdysi pracoval v Německu, a vztahují se na něj sankce USA, EU a Británie.

Podle Great Dyke roční těžba z ložiska Darwendale by mohla činit až 860.000 uncí kovů platinové skupiny. Ložisko by mohlo být využíváno až čtyři desetiletí. Původně se očekávalo, že těžba začne v roce 2021. Ruské vazby a nedostatek kapitálu však nejsou jediné, co projekt zpozdilo. Roli v tom hraje i neprůhledné vlastnictví ze strany vlády. Ta sice tvrdí, že vlastní v projektu 50 procent, ale není jisté, komu ve státní firmě Kuvimba patří podíl 35 procent, který nevlastní stát.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Podíl dolaru v globálních devizových rezervách klesl nejníž za čtvrt století
  Podíl amerického dolaru v globálních devizových rezervách se v loňském čtvrtletí poprvé od roku 1995 snížil pod 60 procent. Podíl eura byl naopak nejvyšší od roku 2014. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Podíl EU na obchodování Británie klesl
  Evropská unie je jako celek zdaleka největším obchodním partnerem Británie. Podíl EU na celkovém...
• Podíl eura na devizových rezervách klesl
  Podíl eura na světových devizových rezervách klesl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku poprvé za 14 let pod...
• Podíl eura na světových devizových rezervách stoupl
  Podíl eura na devizových rezervách světových centrálních bank ve druhém čtvrtletí mírně stoupl, zatímco...
• Podíl eura na světových rezervách silně klesl
  Podíl eura na devizových rezervách světových centrálních bank klesl ve třetím čtvrtletí loňského roku pod 23...
• Podíl Evropy na výrobě aut klesne podle KPMG za deset let na pět pct
  V roce 2030 připadne na západní Evropu pouze pět procent světové produkce automobilů, loni to přitom bylo 15 procent. Evropští výrobci, včetně těch z Česka, se budou vyrovnávat s dopady globální pandemie a zároveň budou muset plnit stále přísnější emisní limity, které povedou ke zdražení aut. Vyplývá to z průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey, jehož se zúčastnilo více než 1100 výkonných manažerů ze 30 zemí včetně ČR.
• Podíl firem nesplácejících dluhy v EU a USA se může zdvojnásobit
  Šok způsobený pandemií nemoci covid-19 může ve Spojených státech a Evropě v příštích devíti měsících zdvojnásobit podíl firem, které budou v prodlení se splácením svých závazků. Uvedla to ve své zprávě ratingová agentura S&P Global. Dodala však, že rekordní tempo snižování ratingu z posledních měsíců nyní zpomaluje.
• Podíl Londýna na primárních nabídkách akcií v Evropě klesl nejníže za 12 let
  Podíl Londýna na primárních veřejných nabídkách akcií (IPO) v Evropě klesl nejníže za 12 let. Podepsal se na tom odchod Británie z EU a také hospodářské turbulence. Letos bylo v Londýně z primárních nabídek akcií získáno pouze 1,38 miliardy USD (35,3 miliardy Kč), což představuje 14 procent z celkového evropského objemu. To je nejnižší podíl od roku 2010, kdy se Londýn na výnosech z nabídek v Evropě podílel 13 procenty, uvedla dnes agentura Bloomberg.
• Podíl Londýna na primárních nabídkách v Evropě je nejnižší od roku 2009
  Podíl Londýna na celkových příjmech z evropských primárních nabídek akcií klesl v letošním roce na nejnižší úroveň od roku 2009. Podle údajů agentury Bloomberg vynesly primární nabídky v Londýně letos jen 1,8 miliardy USD (41,5 miliardy Kč), což představuje devět procent z celkového výnosu primárních nabídek v Evropě. Zpráva je další známkou toho, že vliv Británie mezi globálními finančními trhy slábne.
• Podíl Německa na světovém obchodu klesne
  Podíl Německa na světovém obchodu v letošním a příštím roce pravděpodobně klesne. Růst německého...
• Podíl špatných úvěrů ve španělských bankách klesl
  Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu půjček v portfoliích španělských komerčních bank...
• Podíl špatných úvěrů ve španělských bankách roste
  Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu půjček poskytnutých španělskými bankami se v září zvýšil...
• Podíl špatných úvěrů v eurozóně je navzdory recesi nejníže od roku 2015
  Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu úvěrů v eurozóně v posledním čtvrtletí loňského roku navzdory recesi klesl na 2,63 procenta, což je nejnižší úroveň od roku 2015. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka (ECB).
• Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci června klesl na 35,35 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší od konce roku 2016. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci června stoupl na 691,7 miliard korun. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,09 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci dubna klesl na 36,85 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší za poslední zhruba dva roky. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů v dubnu stoupl na 685 miliard korun. Nárůst objemu ve srovnání s březnem o 70 miliard korun byl největší od března 2017. Vyplývá to dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 1,993 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy během čtvrtletí stoupl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, v prvním čtvrtletí stoupl na 27,6 procenta. Na konci loňského roku činil 26,5 procenta, což byla nejnižší hodnota od července 2016. Vyplývá to z dat ministerstva financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů během čtvrtletí stoupl na 669,4 miliardy korun z 608 miliard korun na konci roku 2021. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci března 2,5 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci září klesl na 34,47 procenta z 35,35 procenta na konci června. Jejich podíl je tak nejnižší od konce roku 2016. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci září klesl na 652,8 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,03 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 31,2 procenta z 40,6 procenta na konci roku 2019. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Jde o nejnižší hodnotu od konce listopadu 2016. Podíl přitom klesal průběžně celý rok. Důvodem byl zvýšený prodej dluhopisů ministerstvem financí kvůli pandemii. Cenné papíry přitom nakupovaly především domácí finanční instituce.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 26,5 procenta, což je nejnižší hodnota od července 2016. Na konci roku 2020 podíl činil 31,2 procenta. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů ovšem loni stoupl na 608 miliard korun z 587 miliard korun na konci roku 2020. Zároveň loni v dubnu zahraniční investoři drželi vůbec největší objem dluhopisů, a to 727,5 miliardy korun. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci loňského roku 2,37 bilionu korun.
• Podle analytiků by česká koruna mohla dále mírně ztrácet
  Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 Kč za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 Kč/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.