Státy EU se přou, jak rozdělit peníze z fondu obnovy

Státy Evropské unie se liší v názorech na rozdělení masivního fondu obnovy, který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí zpátky na nohy. Kromě sporů o objem fondu a zastoupení grantů a půjček nemají unijní země jednotný pohled ani na to, podle jakého klíče peníze rozdělit. Část států včetně Česka není spokojena s kritérii, jimiž podle nich Evropská komise zcela nezohledňuje dopady pandemie. O pokrizové obnově dnes na dálku jednají unijní ministři financí.

Evropská komise chce mezi členské země rozdělit celkem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), kvůli nimž se hodlá bezprecedentně zadlužit na finančních trzích. Nejpostiženější země Itálie a Španělsko by podle předběžných propočtů Bruselu měly dostat více než třetinu z celého balíku grantů a půjček. Velká část států nezpochybňuje nutnost vzájemné solidarity, po níž jihoevropské země volají. Spor se však vede o to, jak zajistit, aby nedostávaly peníze za to, že na tom byly špatně už před krizí.

"Pokud má být fond financovat cestu z krize, neměl by vycházet z údajů, které platily před ní," řekl ČTK jeden z diplomatů. Skupina zemí z různých částí Evropy, do níž patří vedle Nizozemska, Rakouska, Irska či Maďarska také Česko, nechce, aby se objem národních obálek počítal z toho, jaká kde byla v minulých čtyřech letech nezaměstnanost. Právě toto hledisko však chce komise vedle hrubého národního produktu použít jako jeden z klíčů.

Nespokojené státy navrhují, aby Brusel vzal místo nezaměstnanosti v potaz rozdíl mezi výkonem ekonomik v průběhu loňského podzimu a letošního jara.

Aktuálně nastavená kritéria však kromě jihoevropských zemí vyhovují například Polsku, které má být třetím největším příjemcem z fondu, ačkoli dopad covidu-19 na jeho ekonomiku bude podle odhadů EK patřit k nejmenším.

Klíč v rozdělení národních podílů je jedním z více sporných bodů, k jejichž řešení má otevřít cestu videokonference unijních prezidentů a premiérů příští pátek. Za ještě zásadnější označují diplomaté neshody okolo celkové výše společného unijního dluhu či poměru přímých plateb a půjček.

Zatímco jihoevropské země podporované Německem či Francií jsou v zásadě spokojeny s návrhem komise, aby ze 750 miliard tvořily dvě třetiny granty a zbytek půjčky, takzvaná šetrná čtyřka volá po výrazně nižším podílu přímých plateb. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, které tradičně vystupují proti společnému zadlužení EU, by navíc rády snížily i celkovou částku ve fondu. O tom mluví například i Česko či Maďarsko, které však až dosud patřily ke stoupencům co nejvyššího objemu unijních fondů, z nichž byly čistými příjemci.

Své pohledy na potřeby jednotlivých zemí dnes na další videokonferenci probírají unijní ministři financí. Cílem jednání ovšem není přiblížit možnou dohodu, ale spíše vyjasnit situaci států. První velká debata přijde až na zmíněném videosummitu, od něhož si však diplomaté zásadní průlom neslibují. Unijní činitelé proto hovoří o tom, že by možná již během července mohlo dojít na osobní setkání lídrů s cílem posunout kupředu očekávaná složitá jednání jak o fondu, tak o příštím sedmiletém rozpočtu, který s ním je spojen.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Státy EU podpořily platnost dohody s Británií od 1. ledna
  Zástupci členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně podpořili dohodu, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy s Británií. Oznámil to mluvčí německého předsednictví EU. Na Vánoce uzavřená úmluva tak může vstoupit v platnost od 1. ledna i bez souhlasu Evropského parlamentu (EP), který ji bude schvalovat až dodatečně během dvouměsíční doby její provizorní platnosti. Vůdci politických skupin v EP se dnes shodli na tom, že parlament "zcela výjimečně" na dodatečné schvalování již platné smlouvy přistoupí.
• Státy EU podpořily systém kontroly zahraničních investic
  Státy Evropské unie včera podpořily dalekosáhlý systém koordinace kontroly zahraničních investic v Evropě, zejména z Číny. Představitelé Evropského parlamentu (EP) a 28 členských států uzavřeli dohodu minulý měsíc, tehdy ale ještě nebylo jasné, zda ji podpoří dostatečný počet unijních zemí. V opozici byly zejména Kypr, Řecko, Lucembursko, Malta a Portugalsko. Včera ale vyjádřily výhrady jen Itálie a Británie, uvedla agentura Reuters.
• Státy EU potvrdily přechodné řešení financí u brexitu bez dohody
  Evropská unie počítá s tím, že pokud Londýn písemně potvrdí své závazky k letošnímu unijnímu rozpočtu, bude EU i po případném brexitu bez dohody vyplácet platby těm příjemcům v Británii, kteří na ně mají nárok. Domluvu v tomto smyslu, která je alternativním řešením ze strany evropské sedmadvacítky pro případ britského odchodu bez dohody, dnes v Bruselu potvrdily členské země bloku.
• Státy eurozóny budou přispívat k záchraně bank
  Státy eurozóny se možná budou podílet na záchraně bank ve své zemi, pokud bude problematickým ústavům...
• Státy eurozóny se shodly na krizových úvěrech z fondu ESM
  Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Shodli se na tom ministři financí eurozóny při dnešní videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Celkově bude v balíku určeném především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).
• Státy eurozóny se shodly na reformě záchranného fondu ESM
  Státy eurozóny se včera po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.
• Státy EU se dále přou o návrh pokrizového balíku peněz
  Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).
• Státy EU se dohodly s EP na sedmiletém rozpočtu i krizovém fondu
  Státy Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Oznámilo to dnes německé předsednictví EU, které za státy vedlo rozhovory. Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i plénum europarlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna.
• Státy EU se dohodly s europarlamentem na rozpočtu unie pro 2014
  Vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu se v noci dohodli na podobě rozpočtu unie pro rok...
• Státy EU se opět nedohodly na globálním zdanění firem, proti bylo Maďarsko
  Státy Evropské unie se ani dnes neshodly na pravidlech celosvětového zdanění velkých firem, o které řada evropských zemí usiluje už více než pět let. Zatímco v minulých případech se proti stavělo Polsko, nyní na jednání ministrů financí v Lucemburku zablokovalo dohodu Maďarsko. Předsednické Francii tak nevyšla snaha dosáhnout dohody během svého půlročního působení v čele bloku a od července bude dojednání kompromisu na českém předsednictví.
• Státy EU se přou o podmínky fondu na zotavení ekonomik
  Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy evropských ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši fondu zotavení či na způsob rozdělování peněz, uvedl dnes nejmenovaný unijní činitel.
• Státy EU se shodly na ekonomických sankcích proti Bělorusku
  Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes dosáhli politické shody na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. Novinářům to v Lucemburku řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek, podle něhož by měly postihy zaměřené na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky citelně zasáhnout autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Zástupci unijních vlád podle českého ministra zároveň potvrdili přidání osmi desítek činitelů a skupiny subjektů na dosavadní sankční seznam.
• Státy EU se shodly na principech návratu fiskálních pravidel, na detailech ne
  Země Evropské unie se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel, která však mají lépe odrážet ekonomickou realitu doby ovlivněné pandemií covidu-19 a války na Ukrajině. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel navržené loni Evropskou komisí (EK), na všech podrobnostech se však zatím neshodují. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury se čeká debata například o přijatelnosti výjimek pro jednotlivé státy.
• Státy EU se shodly na přísnějších pravidlech pro velké internetové firmy
  Státy Evropské unie se dnes shodly na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem či zefektivnit odstraňování nelegálních příspěvků ze sociálních sítí. Ministři unijních zemí schválili společný přístup k normám o digitálních trzích a službách, o jejichž konečné podobě tak mohou státy začít vyjednávat s europoslanci.
• Státy EU se shodly na rozdělení 20 miliard eur na podporu nezávislosti na Rusku
  Státy Evropské unie se dnes shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek. Česká republika by měla získat asi 16,7 miliardy Kč. Státy se na definitivní podobě finanční podpory ještě budou muset shodnout s Evropským parlamentem.
• Státy EU se shodly na zavedení takzvaného uhlíkového cla
  Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíkového cla, kterým chce sedmadvacítka zpoplatnit dovoz některých produktů, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Schválili to dnes unijní ministři financí. Členské země musejí nyní dohodnout podrobnosti systému s europoslanci.
• Státy EU schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku, zasáhnou luxus i energetiku
  Zástupci zemí Evropské unie dnes schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam zároveň přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
• Státy EU schválily vznik nouzového fondu na boj s koronavirem
  Státy Evropské unie dnes formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. Velvyslanci unijních zemí rovněž podpořili využití peněz z Evropského fondu solidarity pro oblasti zasažené nákazou. Informovala o tom dnes Rada EU.
• Státy EU směřují k možné dohodě o unijním rozpočtu
  Zástupci členských zemí Evropské unie včera pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu. Proti textu, který mimo jiné počítá s výraznou rolí Soudního dvora Evropské unie, podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na dnešním summitu.
• Státy EU zatím nejeví zájem o úvěrovou polovinu krizového fondu
  Zatímco plány na využití přímých dotací z krizového fondu Evropské unie v členských státech mnohdy vysoce přesahují národní příděly, o úvěrovou část balíku společné pomoci je zatím daleko menší zájem. Některé jihoevropské země se obávají dalšího nárůstu svých dluhů a žádosti o půjčky buď nechtějí posílat vůbec, nebo až po vyčerpání grantů. Úvěry příliš nezajímají ani tradičně fiskálně opatrné státy ze západu či severu Evropy, které si samy mohou půjčovat za podobných podmínek jako Evropská komise.