Státy EU zatím nejeví zájem o úvěrovou polovinu krizového fondu

Zatímco plány na využití přímých dotací z krizového fondu Evropské unie v členských státech mnohdy vysoce přesahují národní příděly, o úvěrovou část balíku společné pomoci je zatím daleko menší zájem. Některé jihoevropské země se obávají dalšího nárůstu svých dluhů a žádosti o půjčky buď nechtějí posílat vůbec, nebo až po vyčerpání grantů. Úvěry příliš nezajímají ani tradičně fiskálně opatrné státy ze západu či severu Evropy, které si samy mohou půjčovat za podobných podmínek jako Evropská komise.

Prezidenti a premiéři unijních zemí se v červenci shodli na základních podmínkách rozdělení 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč) z fondu obnovy určeného na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními. Zatímco původní návrh komise počítal s tím, že dvě třetiny balíku budou tvořit přímé platby a zbylou třetinu úvěry, po tlaku takzvaných šetrných států (Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska) se tento poměr změnil. O 390 miliard eur, které zbyly na přímé platby, se mohou státy hlásit od října a v některých z nich včetně Česka poptávka převyšuje nabídku. Nabízené půjčky v celkové výši 360 miliard eur však zatím nevzbudily zdaleka takový zájem.

Španělsko, které spolu s Itálií zasáhla jarní vlna covidu-19 nejvíce, dalo minulý týden ústy ekonomické místopředsedkyně vlády Nadii Calviňové najevo, že o půjčky prozatím nemá zájem. Madrid nevylučuje, že o ně v budoucnu požádá, nejdříve chce ale vyčerpat granty, což je třeba učinit v příštích třech letech.

Portugalsko zase podle vyjádření své vlády chce čerpat co nejméně půjček a pokud by se bez nich dokázalo obejít, udělá to. Podobně skeptické je i Řecko, jehož politici si ještě dobře pamatují přísné reformní podmínky spojené s pomocí při minulé dluhové krizi.

"Státům EU možná nebude příliš po chuti podřizování se nějakým podmínkám a raději si půjčí prostřednictvím svých dluhopisů, případně si nepůjčí vůbec," řekl listu Financial Times analytik Lorenzo Codogno ze společnosti LC Macro Advisors.

Z některých zemí je cítit nejistota ohledně budoucích rozpočtových a dluhových pravidel EU. Komise jejich uplatňování v rámci protikrizových opatření na jaře pozastavila a zatím není jasné, kdy a v jaké podobě se k nim vrátí.

Zájem o společné unijní dluhopisy nemají ani zmíněné "spořivé" státy, které si většinou mohou samy půjčit za podobných podmínek jako komise. Naproti tomu jihoevropské země s méně výhodným ratingem by na půjčkách od komise v porovnání s vydáním vlastních dluhopisů vydělaly. Jediným státem z tohoto regionu, který dal jasně najevo zájem o rychlé úvěry, je přitom Itálie. Ta jako největší příjemce z fondu už oznámila, že chce svou půjčku vyčerpat do posledního centu.

"Jsem si celkem jistý, že pokud se týká úvěrů, mohou členské státy změnit názor," komentoval dosavadní nezájem eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn, podle něhož podobně výhodné půjčky většina států sama nezíská. O tom, že investoři budou mít o dluhopisy komise zájem, svědčí podle něj rekordní poptávka při prvním kole prodeji s fondem nesouvisejících sociálních dluhopisů z programu SURE sloužícího k podpoře kurzarbeitu. Prvních 17 miliard eur z něj dnes díky tomu získala Itálie, Španělsko a Polsko.

Zdroj: Reuters, ČTK, LC Macro Advisors

Čtěte více

• Státy EU se přou, jak rozdělit peníze z fondu obnovy
  Státy Evropské unie se liší v názorech na rozdělení masivního fondu obnovy, který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí zpátky na nohy. Kromě sporů o objem fondu a zastoupení grantů a půjček nemají unijní země jednotný pohled ani na to, podle jakého klíče peníze rozdělit. Část států včetně Česka není spokojena s kritérii, jimiž podle nich Evropská komise zcela nezohledňuje dopady pandemie. O pokrizové obnově dnes na dálku jednají unijní ministři financí.
• Státy EU se přou o podmínky fondu na zotavení ekonomik
  Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy evropských ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši fondu zotavení či na způsob rozdělování peněz, uvedl dnes nejmenovaný unijní činitel.
• Státy EU se shodly na ekonomických sankcích proti Bělorusku
  Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes dosáhli politické shody na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. Novinářům to v Lucemburku řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek, podle něhož by měly postihy zaměřené na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky citelně zasáhnout autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Zástupci unijních vlád podle českého ministra zároveň potvrdili přidání osmi desítek činitelů a skupiny subjektů na dosavadní sankční seznam.
• Státy EU se shodly na principech návratu fiskálních pravidel, na detailech ne
  Země Evropské unie se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel, která však mají lépe odrážet ekonomickou realitu doby ovlivněné pandemií covidu-19 a války na Ukrajině. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel navržené loni Evropskou komisí (EK), na všech podrobnostech se však zatím neshodují. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury se čeká debata například o přijatelnosti výjimek pro jednotlivé státy.
• Státy EU se shodly na přísnějších pravidlech pro velké internetové firmy
  Státy Evropské unie se dnes shodly na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem či zefektivnit odstraňování nelegálních příspěvků ze sociálních sítí. Ministři unijních zemí schválili společný přístup k normám o digitálních trzích a službách, o jejichž konečné podobě tak mohou státy začít vyjednávat s europoslanci.
• Státy EU se shodly na rozdělení 20 miliard eur na podporu nezávislosti na Rusku
  Státy Evropské unie se dnes shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek. Česká republika by měla získat asi 16,7 miliardy Kč. Státy se na definitivní podobě finanční podpory ještě budou muset shodnout s Evropským parlamentem.
• Státy EU se shodly na zavedení takzvaného uhlíkového cla
  Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíkového cla, kterým chce sedmadvacítka zpoplatnit dovoz některých produktů, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Schválili to dnes unijní ministři financí. Členské země musejí nyní dohodnout podrobnosti systému s europoslanci.
• Státy EU schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku, zasáhnou luxus i energetiku
  Zástupci zemí Evropské unie dnes schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam zároveň přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
• Státy EU schválily vznik nouzového fondu na boj s koronavirem
  Státy Evropské unie dnes formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. Velvyslanci unijních zemí rovněž podpořili využití peněz z Evropského fondu solidarity pro oblasti zasažené nákazou. Informovala o tom dnes Rada EU.
• Státy EU směřují k možné dohodě o unijním rozpočtu
  Zástupci členských zemí Evropské unie včera pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu. Proti textu, který mimo jiné počítá s výraznou rolí Soudního dvora Evropské unie, podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na dnešním summitu.
• Státy G20 nedosáhly dohody o reformě
  Zvýšení vlivu rozvojových zemí na rozhodování Mezinárodního měnového fondu (MMF) byla v pátek ve Washingtonu věnována diskuse ministrů financí zemí skupiny G20. Debata se soustředila na možnost rozšíření hlasovacích práv rozvojových států, dosáhnout dohody se ale účastníkům jednání podle agentury Reuters nepodařilo. Rozhodující vliv v instituci tak dál bude mít Západ.
• Státy G20 odložily nejchudším zemím splátky dluhů
  Ministři financí a centrální bankéři největších ekonomik světa sdružených ve skupině G20 odložili počínaje 1. květnem do konce letošního roku 77 nejchudším zemím splátky dluhů. Chtějí jim tak vytvořit větší prostor pro boj s koronavirovou nákazou. Vyplývá to ze sdělení, které uveřejnili po skončení své dnešní videokonference.
• Státy G20 slíbily podporu růstu
  Země skupiny G20 jsou v situaci pokračujícího nevyváženého vývoje světové ekonomiky odhodlány podpořit hospodářský růst. Stojí to podle agentury Reuters v závěrečném komuniké ze summitu 20 velkých světových ekonomik, který dnes končí v Turecku.
• Státy G8 slíbily podpořit hospodářský růst
  Podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, ale také snahu o větší transparentnost při odvádění daní...
• Státy odmítly podpořit novou pomoc MMF pro Řecko
  Jedenáct jihoamerických zemí odmítlo tento týden podpořit návrh Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby věřitelé dál posílali Řecku peníze. Jako důvod uvedly riziko, že Atény nebudou schopny své závazky splatit. Sám fond dnes upozornil, že Řecko možná bude od evropských partnerů potřebovat rychlejší úlevu od dluhů, než se původně předpokládalo.
• Státy podporují výstavbu továren na čipy, v EU investují hlavně Intel a TSMC
  Výběr informací o výstavbě továren na čipy v Evropě, které byly oznámeny v poslední době (americký výrobce polovodičů onsemi dnes oznámil, že rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku).
• Státy skupiny G7 budou na summitu diskutovat o omezení exportu diamantů z Ruska
  Vůdci zemí skupiny velkých ekonomik G7 budou na víkendovém summitu hovořit mimo jiné o způsobech, jak omezit vývoz diamantů z Ruska. Podle agentur DPA a Reuters to před vrcholnou schůzkou v japonské Hirošimě uvedli nejmenovaní diplomaté. Jednání se mají zaměřit na to, jak ruské obchodování s diamanty sledovat, s cílem zavést v pozdější fázi sankce.
• Státy skupiny G7 míří k zákazu dovozu zlata z Ruska
  Británie, USA, Japonsko a Kanada zakážou dovoz zlata z Ruska. Na úvod začínajícího summitu sedmi velkých ekonomik G7 to podle agentury Reuters oznámila britská vláda, která chce, aby nové protiruské opatření za invazi na Ukrajinu přijaly také Německo s Francií a Itálií, což jsou zbývající členové G7. Americký prezident Joe Biden na twitteru napsal, že G7 zákaz dovozu zlata oznámí společně.
• Stavební sektor ve Velké Británii poklesl
  Stavební PMI z Velké Británie pokleslo v červnu na 48,2 z 54,4, což je největší pád od února 2009.
• Stavební výdaje v USA nejvyšší za 10,5 roku
  Stavební výdaje v USA dosáhly v listopadu nejvyšší úrovně za deset a půl roku a ve zpracovatelském průmyslu pokračoval v prosinci čtvrtý měsíc růstu za sebou. Dnešní statistické údaje tak potvrzují solidní růst největší ekonomiky světa.