Státy EU se shodly na ekonomických sankcích proti Bělorusku

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes dosáhli politické shody na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. Novinářům to v Lucemburku řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek, podle něhož by měly postihy zaměřené na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky citelně zasáhnout autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Zástupci unijních vlád podle českého ministra zároveň potvrdili přidání osmi desítek činitelů a skupiny subjektů na dosavadní sankční seznam.

EU podle Kulhánka kromě toho nabízí Bělorusku hospodářskou pomoc, která je však podmíněna tím, že režim zanechá represí vůči opozici a umožní vypsání demokratických voleb.

Evropský blok přichází s dosud nejcitelnějšími postihy vůči Bělorusku v reakci na květnové vynucené přistání zahraničního civilního letu na minském letišti, po němž běloruské úřady uvěznily opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě, a jeho přítelkyni. Podle Kulhánka se sankce dotknou bankovnictví, produkce ropy a plynu či zbrojního průmyslu. "Opravdu to budou velmi robustní sankce, které běloruský režim rozhodně pocítí," prohlásil český ministr. Omezení se má týkat rovněž uhličitanu draselného (potaše), který se používá v průmyslu či k výrobě hnojiv a jehož je Bělorusko druhým největším světovým vývozcem.

Po dnešní politické shodě musí EU sankce technicky připravit, což podle ministra může trvat několik týdnů. Některé státy jako například Rakousko s ohledem na své ekonomické zájmy zprvu s podporou navrhovaných sankcí váhaly, avšak nakonec je země podpořily jednomyslně.

"Jsme v situaci, kdy jako EU musíme reagovat na to bezprecedentní chování běloruského režimu," komentoval to Kulhánek s odkazem na vynucené přistání letu označované řadou unijních lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše za státní terorismus.

Ministři dnes také schválili zákaz vstupu do EU a zmrazení majetku na jejím území pro 78 činitelů, mezi nimiž je například běloruský ministr obrany či ministr dopravy. Na seznamu figurují také vysocí armádní činitelé, soudci či vyšetřovatelé, ale i rektoři škol trestající studenty za účast na protestech. Stejné postihy se týkají i osmi subjektů, mezi nimiž jsou zejména firmy patřící podnikatelům úzce napojeným na Lukašenkův režim. Unie začala podobné postihy zavádět po loňských zmanipulovaných volbách a na sankční seznam postupně zařadila desítky lidí včetně samotného Lukašenka. Po dnešku seznam obsahuje jména 166 lidí a 15 institucí.

S ministry dnes pracovně posnídala jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která podle Kulhánka vyzvala unijní státy k co nejráznějším sankcím. Evropský blok přitom zároveň připravuje hospodářskou podporu pro Bělorusko ve výši až tří miliard eur (76 miliard korun), která má být ovšem vázána na demokratické změny v zemi. K nim ale Lukašenko zatím nejeví žádnou vůli a mezi diplomaty panují obavy, že se izolovaný běloruský vůdce může dostat zcela do područí ruského prezidenta Vladimira Putina, který Lukašenkův režim finančně podporuje.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání přiznal, že sankce mohou nezamýšleně postihnout i běžné Bělorusy, neboť budou mít dopad na celou ekonomiku. Smysl cílených opatření je však podle něj nezpochybnitelný.

"Pokud bychom nebyli přesvědčeni, že to pomůže, nedělali bychom to. Není to samozřejmé, není to jisté, ale vytvoří to tlak. A ekonomické sankce vytvoří velký tlak," prohlásil Borrell. Dodal, že Cichanouská dnes poskytla EU seznam možných dalších doporučení na sankce, které by mohly Lukašenkův režim citelně zasáhnout.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Státy EU potvrdily přechodné řešení financí u brexitu bez dohody
  Evropská unie počítá s tím, že pokud Londýn písemně potvrdí své závazky k letošnímu unijnímu rozpočtu, bude EU i po případném brexitu bez dohody vyplácet platby těm příjemcům v Británii, kteří na ně mají nárok. Domluvu v tomto smyslu, která je alternativním řešením ze strany evropské sedmadvacítky pro případ britského odchodu bez dohody, dnes v Bruselu potvrdily členské země bloku.
• Státy eurozóny budou přispívat k záchraně bank
  Státy eurozóny se možná budou podílet na záchraně bank ve své zemi, pokud bude problematickým ústavům...
• Státy eurozóny se shodly na krizových úvěrech z fondu ESM
  Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Shodli se na tom ministři financí eurozóny při dnešní videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Celkově bude v balíku určeném především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).
• Státy eurozóny se shodly na reformě záchranného fondu ESM
  Státy eurozóny se včera po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.
• Státy EU se dále přou o návrh pokrizového balíku peněz
  Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).
• Státy EU se dohodly s EP na sedmiletém rozpočtu i krizovém fondu
  Státy Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Oznámilo to dnes německé předsednictví EU, které za státy vedlo rozhovory. Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i plénum europarlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna.
• Státy EU se dohodly s europarlamentem na rozpočtu unie pro 2014
  Vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu se v noci dohodli na podobě rozpočtu unie pro rok...
• Státy EU se opět nedohodly na globálním zdanění firem, proti bylo Maďarsko
  Státy Evropské unie se ani dnes neshodly na pravidlech celosvětového zdanění velkých firem, o které řada evropských zemí usiluje už více než pět let. Zatímco v minulých případech se proti stavělo Polsko, nyní na jednání ministrů financí v Lucemburku zablokovalo dohodu Maďarsko. Předsednické Francii tak nevyšla snaha dosáhnout dohody během svého půlročního působení v čele bloku a od července bude dojednání kompromisu na českém předsednictví.
• Státy EU se přou, jak rozdělit peníze z fondu obnovy
  Státy Evropské unie se liší v názorech na rozdělení masivního fondu obnovy, který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí zpátky na nohy. Kromě sporů o objem fondu a zastoupení grantů a půjček nemají unijní země jednotný pohled ani na to, podle jakého klíče peníze rozdělit. Část států včetně Česka není spokojena s kritérii, jimiž podle nich Evropská komise zcela nezohledňuje dopady pandemie. O pokrizové obnově dnes na dálku jednají unijní ministři financí.
• Státy EU se přou o podmínky fondu na zotavení ekonomik
  Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy evropských ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši fondu zotavení či na způsob rozdělování peněz, uvedl dnes nejmenovaný unijní činitel.
• Státy EU se shodly na principech návratu fiskálních pravidel, na detailech ne
  Země Evropské unie se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel, která však mají lépe odrážet ekonomickou realitu doby ovlivněné pandemií covidu-19 a války na Ukrajině. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel navržené loni Evropskou komisí (EK), na všech podrobnostech se však zatím neshodují. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury se čeká debata například o přijatelnosti výjimek pro jednotlivé státy.
• Státy EU se shodly na přísnějších pravidlech pro velké internetové firmy
  Státy Evropské unie se dnes shodly na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem či zefektivnit odstraňování nelegálních příspěvků ze sociálních sítí. Ministři unijních zemí schválili společný přístup k normám o digitálních trzích a službách, o jejichž konečné podobě tak mohou státy začít vyjednávat s europoslanci.
• Státy EU se shodly na rozdělení 20 miliard eur na podporu nezávislosti na Rusku
  Státy Evropské unie se dnes shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek. Česká republika by měla získat asi 16,7 miliardy Kč. Státy se na definitivní podobě finanční podpory ještě budou muset shodnout s Evropským parlamentem.
• Státy EU se shodly na zavedení takzvaného uhlíkového cla
  Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíkového cla, kterým chce sedmadvacítka zpoplatnit dovoz některých produktů, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Schválili to dnes unijní ministři financí. Členské země musejí nyní dohodnout podrobnosti systému s europoslanci.
• Státy EU schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku, zasáhnou luxus i energetiku
  Zástupci zemí Evropské unie dnes schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam zároveň přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
• Státy EU schválily vznik nouzového fondu na boj s koronavirem
  Státy Evropské unie dnes formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. Velvyslanci unijních zemí rovněž podpořili využití peněz z Evropského fondu solidarity pro oblasti zasažené nákazou. Informovala o tom dnes Rada EU.
• Státy EU směřují k možné dohodě o unijním rozpočtu
  Zástupci členských zemí Evropské unie včera pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu. Proti textu, který mimo jiné počítá s výraznou rolí Soudního dvora Evropské unie, podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na dnešním summitu.
• Státy EU zatím nejeví zájem o úvěrovou polovinu krizového fondu
  Zatímco plány na využití přímých dotací z krizového fondu Evropské unie v členských státech mnohdy vysoce přesahují národní příděly, o úvěrovou část balíku společné pomoci je zatím daleko menší zájem. Některé jihoevropské země se obávají dalšího nárůstu svých dluhů a žádosti o půjčky buď nechtějí posílat vůbec, nebo až po vyčerpání grantů. Úvěry příliš nezajímají ani tradičně fiskálně opatrné státy ze západu či severu Evropy, které si samy mohou půjčovat za podobných podmínek jako Evropská komise.
• Státy G20 nedosáhly dohody o reformě
  Zvýšení vlivu rozvojových zemí na rozhodování Mezinárodního měnového fondu (MMF) byla v pátek ve Washingtonu věnována diskuse ministrů financí zemí skupiny G20. Debata se soustředila na možnost rozšíření hlasovacích práv rozvojových států, dosáhnout dohody se ale účastníkům jednání podle agentury Reuters nepodařilo. Rozhodující vliv v instituci tak dál bude mít Západ.
• Státy G20 odložily nejchudším zemím splátky dluhů
  Ministři financí a centrální bankéři největších ekonomik světa sdružených ve skupině G20 odložili počínaje 1. květnem do konce letošního roku 77 nejchudším zemím splátky dluhů. Chtějí jim tak vytvořit větší prostor pro boj s koronavirovou nákazou. Vyplývá to ze sdělení, které uveřejnili po skončení své dnešní videokonference.