Německý rozpočet měl přebytek 0,6 % HDP

Německá vláda hospodařila v prvním pololetí s rozpočtovým přebytkem 0,6 procenta hrubého domácího produktu. Výrazně se zvýšily daňové příjmy spolkové vlády, uvedl dnes spolkový statistický úřad. Přebytek za pololetí dosáhl v absolutním objemu 8,5 miliardy eur, což bylo mírně nad úrovní kladného salda ve stejném období minulého roku. Tehdy zaznamenalo Německo první pololetní přebytek za více než tři roky.

Vláda získala z daní od ledna do června 321,4 miliardy eur, což je o 3,8 procenta více než před rokem. Pomohla k tomu stabilní zaměstnanost a vyšší mzdy.

Za celý loňský rok skončily německé veřejné finance v přebytku 0,2 procenta HDP. Německo se dostalo v rozpočtu do kladného pásma v době, kdy se eurozóna vymaňuje z recese a řada jejích členských zemí je v hlubokých deficitech.

Německá ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí proti předešlému kvartálu o 0,7 procenta, čímž dosáhla nejrychlejšího růstového tempa za více než rok. Dostala se tím z útlumu předchozích dvou čtvrtletí, kdy se jen těsně vyhnula recesi.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Německý regulační úřad výrazně zlepšil výhled spotřeby energií na zimu
  Zásobování Německa zemním plynem je nyní na lepší úrovni, než se ještě v létě předpokládalo, země proto v případě snížení spotřeby o 20 procent a pokračujícího příznivého vývoje může přečkat zimu bez nedostatku této energetické suroviny. Dnes to oznámila Spolková agentura pro sítě, která má v Německu funkci regulačního úřadu.
• Německý regulátor: AI by mohla posílit dominanci technologických gigantů
  Rozvoj umělé inteligence (AI) by mohl zvýšit tržní sílu velkých technologických společností. Regulační úřady by proto měly pozorně sledovat, zda v této oblasti nedochází k porušování pravidel hospodářské soutěže. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf německého antimonopolního úřadu Andreas Mundt.
• Německý regulátor: To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde
  To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, ačkoliv žádná bezprostřední hrozba pro finanční stabilitu kvůli pandemii teď nehrozí. Uvedl to dnes německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin. Chmurné vyhlídky ale globální ekonomice předpovídá také šéf Deutsche Bank, největšího finančního ústavu v Německu.
• Německý regulátor vyzývá banky, aby si odložily peníze na nesplácené úvěry
  Německý úřad pro finanční dohled BaFin vyzývá banky, aby si část vysokých zisků vytvořených v nedávné době odložily na nesplácené úvěry. Má totiž obavy z dopadů vysokých úrokových sazeb na ekonomiku, informuje dnes web CNBC. Bankovní sektor loni využíval výhod ze zvyšování úrokových sazeb ze strany centrálních bank a zároveň udržoval nízké úroky na vkladech. Nyní část analytiků očekává, že ekonomika eurozóny se dostane do recese a že zejména Německo bude čelit dlouhodobému propadu.
• Německý Rheinmetall založil společný podnik s ukrajinským zbrojním koncernem
  Německý zbrojní koncern Rheinmetall a ukrajinská státní společnost Ukroboronprom si zaregistrovaly společný podnik. Na německo-ukrajinském hospodářském fóru v Berlíně to dnes oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ten společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který na fóru promluvil přes videomost, vyzval ke zvýšení nejen německých investic na Ukrajině, ačkoli se země od loňského února brání ruské invazi.
• Německý rozpočet bude mít v roce 2021 schodek 96 miliard eur
  Německo pro příští rok kvůli koronavirové krizi počítá s rozpočtovým schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun). Příslušný návrh ministra Olafa Scholze dnes schválila německá vláda. Za dluhovou brzdu tak Německo, které bylo v posledních letech zvyklé na přebytky, zatáhne v roce 2022. Do černých čísel se ale rozpočet nevrátí ani do roku 2024, kdy Scholz hovoří o schodku pět miliard eur (135 miliard korun).
• Německý rozpočet bude příští rok vyrovnaný
  Německý státní rozpočet bude příští rok poprvé od roku 1969 vyrovnaný. Vláda dnes schválila návrh ministra financí Wolfganga Schäubleho, který počítá s příjmy i výdaji 299,5 miliardy eur. Schäuble na tiskové konferenci prohlásil, že Berlín bude hospodařit s vyrovnanými rozpočty přinejmenším do roku 2018. Předpokládají to rozpočtové rámce, které dnes vláda rovněž odsouhlasila.
• Německý rozpočet loni skončil přebytkem
  Německý státní rozpočet loni skončil přebytkem 11,2 miliardy eur (287 miliard Kč). Vyplývá to z předběžných údajů ministerstva financí. Jde už o pátý rozpočtový přebytek v řadě. Letos je stejně jako v předchozích letech plánován vyrovnaný rozpočet.
• Německý rozpočet má být opět vyrovnaný
  Německo bude mít příští rok i přes výrazně vyšší výdaje na zvládnutí migrace vyrovnaný státní rozpočet. Stane se tak počtvrté v řadě. Návrh rozpočtu, který očekává příjmy i výdaje ve výši 329,1 miliardy eur (téměř 8,9 bilionu korun), dnes schválil Spolkový sněm.
• Německý rozpočet měl loni přebytek
  Německý státní rozpočet loni skončil s přebytkem 3,7 miliardy eur (94,6 miliardy Kč), uvedl dnes ekonomický deník Handelsblatt. Rozpočet je bez deficitu od roku 2014 a podle plánů dosavadní vlády má takový zůstat nejméně do roku 2021.
• Německý rozpočet může být schodkový
  Německý rozpočet se v příštích letech může propadnout do schodku, pokud Berlín nesníží výdaje. V roce 2023 by mohl činit až 25 miliard eur (642,4 miliardy Kč), zatímco vloni byla země v přebytku ve výši 11,2 miliardy eur. S odvoláním na dokument vlády o tom informoval deník Bild. Důvodem tohoto obratu v hospodaření největší evropské ekonomiky je předpokládaný pokles daňových příjmů a zvýšení mezd veřejného sektoru.
• Německý rozpočet se letos přiblíží k vyrovnanosti
  Německý rozpočet se v letošním roce dostane k těsné blízkosti vyrovnané bilance. Díky tomu klesne veřejný dluh pod 80 procent hrubého domácího produktu, předpovědělo dnes německé ministerstvo financí. Dnešní odhady jsou o něco příznivější než vládní plány z letošního dubna.
• Německý rozpočet skončil loni v přebytku
  Německý státní rozpočet skončil loni v přebytku 6,2 miliardy eur (168 miliard korun), uvedlo dnes ministerstvo financí. Je to už potřetí v řadě, co německý rozpočet nebyl v deficitu. Přebytek rozpočtu chce ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) využít na splácení státního dluhu, čímž ale na německé politické scéně nebudí jen souhlasné reakce.
• Německý rozpočet skončil v přebytku
  Německo v pololetí hospodařilo s přebytkem asi 1,1 procenta hrubého domácího produktu. Předběžné údaje dnes zveřejnil tamní spolkový statistický úřad. Údaje tak ukazují na solidní kondici veřejných financí Německa, které by podle některých hlasů mělo zvýšit výdaje, aby podpořilo stagnující evropskou ekonomiku. Statistici dnes také potvrdili, že německá ekonomika na jaře klesla.
• Německý růst eurozóně nepomohl
  Americký dolar (USD) se obchoduje v úzkém pásmu proti všem hlavním měnám a evropské akciové trhy si připisují 0,5 %.
• Německý SAP je nejhodnotnější technologickou firmou v Evropě
  Nejhodnotnější technologickou společností v Evropě se stal německý softwarový podnik SAP, který tak z první příčky sesadil nizozemského výrobce zařízení pro výrobu čipů ASML Holding. Uvedla to dnes agentura Bloomberg. Společnost ASML zhoršila výhled hospodaření, na což její akcie zareagovaly silným poklesem.
• Německý soud: ECB musí prokázat, že nákupy dluhopisů jsou nutné
  Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Rozhodl o tom včera německý ústavní soud. Podle něj tyto nákupy neschválila německá vláda ani parlament. Německá centrální banka proto musí nákupy dluhopisů v rámci programu ECB do tří měsíců přerušit, pokud ECB mezitím neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné a přiměřené. ECB je podle svého prohlášení nadále odhodlána dělat vše, co je v jejím mandátu, aby zvýšila inflaci ke stanovenému cíli.
• Německý soud povolil ratifikaci ESM
  Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie. Rozhodl tak dnes Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Stanovil ale k těmto nástrojům pro boj s dluhovou krizí podmínky. Pro záchranný fond to nicméně znamená, že bude moct začít fungovat.
• Německý soud rozhodne o záchranném fondu eurozóny
  Spolkový ústavní soud v Karlsruhe dnes dopoledne oznámí, zda Německo může přijmout fiskální pakt Evropské unie a stálý záchranný fond eurozóny (ESM). Bez německého přistoupení fond vybavený 700 miliardami eur na pomoc krizí postiženým zemím nemůže začít fungovat. Německá vláda a právní experti očekávají, že soud dá oběma protidluhovým nástrojům zelenou.
• Německý Spolkový sněm schválil rekordní zadlužení kvůli konaviru
  Německý Spolkový sněm dnes schválil druhou úpravu letošního státního rozpočtu kvůli opatřením souvisejícím s koronavirovou krizí. Zadlužení Německa by se tak v letošním roce mělo zvýšit o rekordních 218 miliard eur (zhruba 5,8 bilionu Kč), napsala agentura DPA.