Německý regulátor: AI by mohla posílit dominanci technologických gigantů

Rozvoj umělé inteligence (AI) by mohl zvýšit tržní sílu velkých technologických společností. Regulační úřady by proto měly pozorně sledovat, zda v této oblasti nedochází k porušování pravidel hospodářské soutěže. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf německého antimonopolního úřadu Andreas Mundt.

"Pro nás jakožto antimonopolní úřad je klíčové, aby tato nová technologie neposilovala dominantní postavení velkých korporací," uvedl Mundt. "Toto nebezpečí je velmi velké, protože pro AI potřebujete především dvě věci, a to výkonné servery a obrovské objemy dat. Velké internetové korporace mají obojí," dodal. Odvětví je podle něj zatím otevřené konkurenci, regulátoři však musejí zajistit zachování tohoto stavu.

Jeho slova podle Reuters podtrhují obavy regulátorů, že velké technologické podniky by díky velkému objemu údajů o uživatelích mohly získat konkurenční výhodu v oblasti umělé inteligence, která se využívá například v internetovém vyhledávání, digitální reklamě a dalších produktech a službách.

Konkurenty v oblasti umělé inteligence se v poslední době staly přední americké technologické společnosti Google a Microsoft. Největší světový internetový vyhledávač Google nyní vyvíjí chatovací systém Bard využívající umělou inteligenci, zatímco softwarový gigant Microsoft masivně investuje do firmy OpenAI, která stojí za populárním chatovacím systémem ChatGPT, píše Reuters.

Rostoucí popularita umělé inteligence přiměla vlády po celém světě ke snaze zavést pravidla pro využívání této technologie. Poslanci Evropského parlamentu letos schválili návrh pravidel pro fungování umělé inteligence, která by se mohla stát první regulací tohoto odvětví na světě.

Umělá inteligence se v poslední době dostala do centra pozornosti mimo jiné díky chatovacímu systému ChatGPT. Společnost OpenAI koncem loňského listopadu ChatGPT zdarma zpřístupnila veřejnosti a systém si rychle získal popularitu. ChatGPT dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Na základě obrovského množství dat se podobně jako člověk učí, jak odpovídat na podněty uživatelů.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Německý průmysl požaduje dostupné ceny energií k udržení konkurenceschopnosti
  Německý průmysl chce dosáhnout klimatických cílů co nejrychleji, kvůli příliš vysokým cenám energií ve srovnání s ostatními evropskými státy se však obává ztráty konkurenceschopnosti a zániku. Dnes to na klimatické konferenci Svazu německého průmyslu (BDI) prohlásil šéf svazu Siegfried Russwurm. Spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck zástupce průmyslu ujistil, že dostupné ceny elektrické energie jsou i jeho cílem, protože ochrana klimatu jde ruku v ruce s hospodářskou prosperitou.
• Německý průmysl prý podporuje Grexit
  Německý průmysl začíná volat po odchodu Řecka z eurozóny. Německé průmyslové podniky již omezily své...
• Německý průmysl překonal očekávání
  Průmyslová výroba v Německu se v dubnu vrátila k růstu a ve srovnání s předešlým měsícem stoupla o 0,9...
• Německý průmysl se obává Trumpovy obchodní politiky
  Pokud by se nový americký prezident Donald Trump uchýlil k protekcionistické obchodní politice, zasáhlo by to zejména Německo. Řekl to včera šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Dieter Kempf. Spojené státy jsou předním odbytištěm německého vývozu.
• Německý průmysl se v listopadu vrátil k růstu, část firem ale čeká útlum
  Průmyslová výroba v Německu v listopadu podle sezonně přepočtených údajů meziměsíčně vzrostla o 0,2 procenta, a zastavila tak říjnový pokles o 0,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to dnes oznámil spolkový statistický úřad. Výsledek je lepší, než čekali analytici. Asi 40 procent firem podle průzkumu německého institutu IW nicméně uvádí, že v letošním roce čekají pokles aktivity.
• Německý průmysl utrpěl prudký pokles
  Průmyslová výroba v Německu se v červenci meziměsíčně snížila o 1,5 procenta, tedy nejprudším tempem...
• Německý průmysl v červnu výrazně oživil
  Německý průmysl v červnu oživil a rostl mnohem rychleji, než čekali analytici. Průmyslová výroba ve srovnání...
• Německý průmysl v prosinci nečekaně zaznamenal silný růst zakázek
  Objem nových zakázek německého průmyslu se v prosinci zvýšil o 8,9 procenta, zaznamenal tak nejprudší meziměsíční nárůst za více než tři roky. Ve své zprávě to dnes uvedl spolkový statistický úřad. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali, že objem nových zakázek v prosinci zůstane na listopadové úrovni.
• Německý průmysl v únoru pokračoval ve výrazném růstu
  Průmyslová výroba v Německu se v únoru meziměsíčně zvýšila o dvě procenta. Oznámil to dnes německý statistický úřad. Růst tak výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali pouze na 0,1 procenta.
• Německý regulační úřad výrazně zlepšil výhled spotřeby energií na zimu
  Zásobování Německa zemním plynem je nyní na lepší úrovni, než se ještě v létě předpokládalo, země proto v případě snížení spotřeby o 20 procent a pokračujícího příznivého vývoje může přečkat zimu bez nedostatku této energetické suroviny. Dnes to oznámila Spolková agentura pro sítě, která má v Německu funkci regulačního úřadu.
• Německý regulátor: To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde
  To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, ačkoliv žádná bezprostřední hrozba pro finanční stabilitu kvůli pandemii teď nehrozí. Uvedl to dnes německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin. Chmurné vyhlídky ale globální ekonomice předpovídá také šéf Deutsche Bank, největšího finančního ústavu v Německu.
• Německý regulátor vyzývá banky, aby si odložily peníze na nesplácené úvěry
  Německý úřad pro finanční dohled BaFin vyzývá banky, aby si část vysokých zisků vytvořených v nedávné době odložily na nesplácené úvěry. Má totiž obavy z dopadů vysokých úrokových sazeb na ekonomiku, informuje dnes web CNBC. Bankovní sektor loni využíval výhod ze zvyšování úrokových sazeb ze strany centrálních bank a zároveň udržoval nízké úroky na vkladech. Nyní část analytiků očekává, že ekonomika eurozóny se dostane do recese a že zejména Německo bude čelit dlouhodobému propadu.
• Německý Rheinmetall založil společný podnik s ukrajinským zbrojním koncernem
  Německý zbrojní koncern Rheinmetall a ukrajinská státní společnost Ukroboronprom si zaregistrovaly společný podnik. Na německo-ukrajinském hospodářském fóru v Berlíně to dnes oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ten společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který na fóru promluvil přes videomost, vyzval ke zvýšení nejen německých investic na Ukrajině, ačkoli se země od loňského února brání ruské invazi.
• Německý rozpočet bude mít v roce 2021 schodek 96 miliard eur
  Německo pro příští rok kvůli koronavirové krizi počítá s rozpočtovým schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun). Příslušný návrh ministra Olafa Scholze dnes schválila německá vláda. Za dluhovou brzdu tak Německo, které bylo v posledních letech zvyklé na přebytky, zatáhne v roce 2022. Do černých čísel se ale rozpočet nevrátí ani do roku 2024, kdy Scholz hovoří o schodku pět miliard eur (135 miliard korun).
• Německý rozpočet bude příští rok vyrovnaný
  Německý státní rozpočet bude příští rok poprvé od roku 1969 vyrovnaný. Vláda dnes schválila návrh ministra financí Wolfganga Schäubleho, který počítá s příjmy i výdaji 299,5 miliardy eur. Schäuble na tiskové konferenci prohlásil, že Berlín bude hospodařit s vyrovnanými rozpočty přinejmenším do roku 2018. Předpokládají to rozpočtové rámce, které dnes vláda rovněž odsouhlasila.
• Německý rozpočet loni skončil přebytkem
  Německý státní rozpočet loni skončil přebytkem 11,2 miliardy eur (287 miliard Kč). Vyplývá to z předběžných údajů ministerstva financí. Jde už o pátý rozpočtový přebytek v řadě. Letos je stejně jako v předchozích letech plánován vyrovnaný rozpočet.
• Německý rozpočet má být opět vyrovnaný
  Německo bude mít příští rok i přes výrazně vyšší výdaje na zvládnutí migrace vyrovnaný státní rozpočet. Stane se tak počtvrté v řadě. Návrh rozpočtu, který očekává příjmy i výdaje ve výši 329,1 miliardy eur (téměř 8,9 bilionu korun), dnes schválil Spolkový sněm.
• Německý rozpočet měl loni přebytek
  Německý státní rozpočet loni skončil s přebytkem 3,7 miliardy eur (94,6 miliardy Kč), uvedl dnes ekonomický deník Handelsblatt. Rozpočet je bez deficitu od roku 2014 a podle plánů dosavadní vlády má takový zůstat nejméně do roku 2021.
• Německý rozpočet měl přebytek 0,6 % HDP
  Německá vláda hospodařila v prvním pololetí s rozpočtovým přebytkem 0,6 procenta hrubého domácího produktu. Výrazně se zvýšily daňové příjmy spolkové vlády, uvedl dnes spolkový statistický úřad. Přebytek za pololetí dosáhl v absolutním objemu 8,5 miliardy eur, což bylo mírně nad úrovní kladného salda ve stejném období minulého roku. Tehdy zaznamenalo Německo první pololetní přebytek za více než tři roky.
• Německý rozpočet může být schodkový
  Německý rozpočet se v příštích letech může propadnout do schodku, pokud Berlín nesníží výdaje. V roce 2023 by mohl činit až 25 miliard eur (642,4 miliardy Kč), zatímco vloni byla země v přebytku ve výši 11,2 miliardy eur. S odvoláním na dokument vlády o tom informoval deník Bild. Důvodem tohoto obratu v hospodaření největší evropské ekonomiky je předpokládaný pokles daňových příjmů a zvýšení mezd veřejného sektoru.