Německý soud: ECB musí prokázat, že nákupy dluhopisů jsou nutné

Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Rozhodl o tom včera německý ústavní soud. Podle něj tyto nákupy neschválila německá vláda ani parlament. Německá centrální banka proto musí nákupy dluhopisů v rámci programu ECB do tří měsíců přerušit, pokud ECB mezitím neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné a přiměřené. ECB je podle svého prohlášení nadále odhodlána dělat vše, co je v jejím mandátu, aby zvýšila inflaci ke stanovenému cíli.

Rozhodnutí německého ústavního soudu se netýká nově ohlášeného programu ECB pro boj s ekonomickými dopady koronavirové krize, který zahrnuje nákupy dluhopisů a dalších aktiv za 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč), upozornila agentura Reuters.

Ústavní soud v Karlsruhe dospěl k závěru, že německá vláda a parlament nemají nad kroky ECB dostatečný dohled a nezajistily ani, aby nákupy dluhopisů byly přiměřené, informuje BBC. Soud však neshledal, že by ECB porušila zákaz přímé rozpočtové podpory členských zemí eurozóny. ECB nyní podle soudu musí prokázat, že nákupy dluhopisů nejsou nepřiměřené vzhledem k jejich ekonomickým a rozpočtovým dopadům.

"ECB bere na vědomí dnešní rozsudek německého spolkového ústavního soudu týkající se programu nákupu ve veřejném sektoru," uvedla včera banka v prohlášení zveřejněném po mimořádném zasedání její Rady guvernérů. Upozornila, že Evropský soudní dvůr již dříve rozhodl, že program je legální. "Rada guvernérů je i nadále plně odhodlána udělat vše v rámci svého mandátu, aby zajistila, že inflace stoupne na úroveň odpovídající jejímu střednědobému cíli," dodala.

Podle analytika Jörga Krämera z finanční společnosti Commerzbank by pro ECB mělo být snadné přesvědčit soud o nezbytnosti nákupů. "ECB bude v nákupech dluhopisů pokračovat. Dnešní rozhodnutí to nezmění," uvedl včera Krämer.

Německo je největší ekonomikou eurozóny a tamní centrální banka má na celkových nákupech ECB značný podíl. Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky, je zároveň nejvýznamnějším členem takzvaného eurosystému, tedy sítě centrálních bank zemí eurozóny, v jejímž čele stojí ECB.

"Nejsem si jist, zda bude mít verdikt ve finále nějaké reálné důsledky," uvedl analytik Jerome Legras ze společnosti Axiom Alternative Investments. "Důležité je, že se to netýká současného programu souvisejícího s nemocí covid-19," dodal.

Rozhodnutí soudu mělo bezprostředně negativní dopad na kurz eura a na ceny evropských dluhopisů. Evropské akciové trhy včera pak v důsledku verdiktu smazaly část zisků ze včerejšího rána.

"Zatím to vypadá, že je tu dostatek manévrovacího prostoru k tomu, aby program nákupů dluhopisů pokračoval," uvedla analytička Marija Veitmaneová ze společnosti State Street Global Market. Negativní dopad verdiktu na euro a ceny dluhopisů tak podle ní zřejmě bude jen krátkodobý.

ECB už od roku 2015 ve snaze podpořit ekonomiku eurozóny nakoupila dluhopisy v hodnotě téměř tří bilionů eur (zhruba 81 bilionů Kč). Kritici tvrdí, že ECB tak překračuje své pravomoci, protože tyto nákupy podle nich představují přímé financování vlád.

Soudní dvůr EU nicméně koncem roku 2018 rozhodl, že program nákupů dluhopisů je v souladu s právem EU, a nepřekračuje tedy mandát ECB. Odmítl tehdy i tvrzení, že ECB svým programem nezákonně financuje vlády.

Evropská komise (EK) v reakci na verdikt soudu upozornila, že zákony EU jsou nadřazeny německé ústavě a že rozhodnutí Soudního dvora EU jsou závazná i pro německý ústavní soud.

Zdroj: Reuters, ČTK, Commerzbank, Alternative Investments, State Street Global Market

Čtěte více

• Německý rozpočet loni skončil přebytkem
  Německý státní rozpočet loni skončil přebytkem 11,2 miliardy eur (287 miliard Kč). Vyplývá to z předběžných údajů ministerstva financí. Jde už o pátý rozpočtový přebytek v řadě. Letos je stejně jako v předchozích letech plánován vyrovnaný rozpočet.
• Německý rozpočet má být opět vyrovnaný
  Německo bude mít příští rok i přes výrazně vyšší výdaje na zvládnutí migrace vyrovnaný státní rozpočet. Stane se tak počtvrté v řadě. Návrh rozpočtu, který očekává příjmy i výdaje ve výši 329,1 miliardy eur (téměř 8,9 bilionu korun), dnes schválil Spolkový sněm.
• Německý rozpočet měl loni přebytek
  Německý státní rozpočet loni skončil s přebytkem 3,7 miliardy eur (94,6 miliardy Kč), uvedl dnes ekonomický deník Handelsblatt. Rozpočet je bez deficitu od roku 2014 a podle plánů dosavadní vlády má takový zůstat nejméně do roku 2021.
• Německý rozpočet měl přebytek 0,6 % HDP
  Německá vláda hospodařila v prvním pololetí s rozpočtovým přebytkem 0,6 procenta hrubého domácího produktu. Výrazně se zvýšily daňové příjmy spolkové vlády, uvedl dnes spolkový statistický úřad. Přebytek za pololetí dosáhl v absolutním objemu 8,5 miliardy eur, což bylo mírně nad úrovní kladného salda ve stejném období minulého roku. Tehdy zaznamenalo Německo první pololetní přebytek za více než tři roky.
• Německý rozpočet může být schodkový
  Německý rozpočet se v příštích letech může propadnout do schodku, pokud Berlín nesníží výdaje. V roce 2023 by mohl činit až 25 miliard eur (642,4 miliardy Kč), zatímco vloni byla země v přebytku ve výši 11,2 miliardy eur. S odvoláním na dokument vlády o tom informoval deník Bild. Důvodem tohoto obratu v hospodaření největší evropské ekonomiky je předpokládaný pokles daňových příjmů a zvýšení mezd veřejného sektoru.
• Německý rozpočet se letos přiblíží k vyrovnanosti
  Německý rozpočet se v letošním roce dostane k těsné blízkosti vyrovnané bilance. Díky tomu klesne veřejný dluh pod 80 procent hrubého domácího produktu, předpovědělo dnes německé ministerstvo financí. Dnešní odhady jsou o něco příznivější než vládní plány z letošního dubna.
• Německý rozpočet skončil loni v přebytku
  Německý státní rozpočet skončil loni v přebytku 6,2 miliardy eur (168 miliard korun), uvedlo dnes ministerstvo financí. Je to už potřetí v řadě, co německý rozpočet nebyl v deficitu. Přebytek rozpočtu chce ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) využít na splácení státního dluhu, čímž ale na německé politické scéně nebudí jen souhlasné reakce.
• Německý rozpočet skončil v přebytku
  Německo v pololetí hospodařilo s přebytkem asi 1,1 procenta hrubého domácího produktu. Předběžné údaje dnes zveřejnil tamní spolkový statistický úřad. Údaje tak ukazují na solidní kondici veřejných financí Německa, které by podle některých hlasů mělo zvýšit výdaje, aby podpořilo stagnující evropskou ekonomiku. Statistici dnes také potvrdili, že německá ekonomika na jaře klesla.
• Německý růst eurozóně nepomohl
  Americký dolar (USD) se obchoduje v úzkém pásmu proti všem hlavním měnám a evropské akciové trhy si připisují 0,5 %.
• Německý SAP je nejhodnotnější technologickou firmou v Evropě
  Nejhodnotnější technologickou společností v Evropě se stal německý softwarový podnik SAP, který tak z první příčky sesadil nizozemského výrobce zařízení pro výrobu čipů ASML Holding. Uvedla to dnes agentura Bloomberg. Společnost ASML zhoršila výhled hospodaření, na což její akcie zareagovaly silným poklesem.
• Německý soud povolil ratifikaci ESM
  Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie. Rozhodl tak dnes Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Stanovil ale k těmto nástrojům pro boj s dluhovou krizí podmínky. Pro záchranný fond to nicméně znamená, že bude moct začít fungovat.
• Německý soud rozhodne o záchranném fondu eurozóny
  Spolkový ústavní soud v Karlsruhe dnes dopoledne oznámí, zda Německo může přijmout fiskální pakt Evropské unie a stálý záchranný fond eurozóny (ESM). Bez německého přistoupení fond vybavený 700 miliardami eur na pomoc krizí postiženým zemím nemůže začít fungovat. Německá vláda a právní experti očekávají, že soud dá oběma protidluhovým nástrojům zelenou.
• Německý Spolkový sněm schválil rekordní zadlužení kvůli konaviru
  Německý Spolkový sněm dnes schválil druhou úpravu letošního státního rozpočtu kvůli opatřením souvisejícím s koronavirovou krizí. Zadlužení Německa by se tak v letošním roce mělo zvýšit o rekordních 218 miliard eur (zhruba 5,8 bilionu Kč), napsala agentura DPA.
• Německý svaz BGA zhoršil výhled růstu letošního vývozu
  Německý obchodní svaz BGA zhoršil výhled růstu vývozu na letošní rok na 3,5 procenta, zatímco dosud počítal s pěti procenty. Rozhodnutí zdůvodnil slabší poptávkou ze zahraničí ve světle rostoucího obchodního napětí a připravovaným odchodem Británie z Evropské unie.
• Německý svaz čeká s plynem bezproblémovou zimu, pokud nebudou velké mrazy
  Zásobování Německa plynem bude bezproblémové, pokud nenastanou extrémně nízké teploty, což je ale podle dlouhodobých předpovědí nepravděpodobné. Dnes to ve svém výhledu pro začínající zimu uvedl německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Aktuální scénáře podle INES rovněž ukazují, že Německo dokáže znovu rozsáhle naplnit své plynové zásobníky i před další zimou na přelomu let 2023 a 2024. Německo tento týden oznámilo, že zásobníky naplnilo na 100 procent.
• Německý tisk píše o jednáních s Řeckem
  V eurozóně se sice podařilo dospět ke kompromisu na záchranném programu pro Řecko, vyjednávání...
• Německý tisk: Řecko směřuje k bankrotu
  Řecko směřuje ke státnímu bankrotu a hlavním viníkem současné situace je řecký premiér Alexis Tsipras...
• Německý ústavní soud dal zelenou ESM
  Evropský záchranný mechanismus ESM a fiskální pakt neodporují německé ústavě. Ústavní soud v Karlsruhe dnes s konečnou platností zamítl všechny stížnosti podané proti oběma...
• Německý ústavní soud odmítl stížnosti na stimulační program ECB
  Německý ústavní soud dnes zamítl dvě stížnosti na stimulační program Evropské centrální banky (ECB) v objemu 2,4 bilionu eur (61 bilionů Kč). Soud konstatoval, že německá vláda a parlament nepřekročily své pravomoci při prosazování zásahů ECB, které soudci vyhodnotili jako přiměřené.
• Německý ústavní soud poslal EUR/USD na 1,2900
  Euro po verdiktu německého ústavního soudu zpevnilo a vůči dolaru bezprostředně po vynesení rozsudku vystoupilo až na...