Německý svaz čeká s plynem bezproblémovou zimu, pokud nebudou velké mrazy

Zásobování Německa plynem bude bezproblémové, pokud nenastanou extrémně nízké teploty, což je ale podle dlouhodobých předpovědí nepravděpodobné. Dnes to ve svém výhledu pro začínající zimu uvedl německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Aktuální scénáře podle INES rovněž ukazují, že Německo dokáže znovu rozsáhle naplnit své plynové zásobníky i před další zimou na přelomu let 2023 a 2024. Německo tento týden oznámilo, že zásobníky naplnilo na 100 procent.

"To, že zásobníky plynu jsou zcela naplněné, znamená, že nastupující zimu dobře přečkáme," řekl dnes šéf INES Sebastian Bleschke. Poukázal sice na to, že nedostatek plynu v zimě nelze vyloučit, ale vzhledem k příznivým dlouhodobým předpovědím počasí považuje svaz takový vývoj za krajně nepravděpodobný.

Svaz INES vypracoval tři scénáře pro současnou i nadcházející zimu. Jeden scénář vychází z chladné zimy v roce 2010, druhý z teplé v roce 2020 a třetí pracuje s údaji z roku 2016 jako běžnými teplotami. Pouze při předpovědi s velmi chladnou zimou by Německo mohlo zaznamenat nedostatek plynu a již ke konci ledna by hrozilo vyprázdnění zásobníků. I tato pesimistická varianta ale očekává opětovné rychlé plnění zásobníků pro zimu na přelomu let 2023 a 2024. Obě příznivější prognózy počítají s tím, že německé zásobníky budou v červenci, respektive v srpnu opět plné.

Plnění zásobníků plynu pro další sezonu bude podle INES záviset především na dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Německo tento týden ve Wilhelmshavenu zprovoznilo své první přístaviště pro plovoucí terminál na LNG, který by měl připlout v prosinci. Německo také plánuje rychlé zprovoznění tří dalších takových terminálů a na podzim nadcházejícího roku chce uvést do provozu ještě pátý.

Plné zásobníky mají před nastupující zimou i další evropské země včetně Česka. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck ale upozorňuje, že plné zásobníky neznamenají, že Německo má zimu zcela zajištěnou. Podle Habecka je potřeba plynem nadále šetřit, aby země přečkala zimu bezpečně. Cílem je úspora ve výši dvaceti procent. S úsporami počítají i další státy, český ministr průmyslu Jozef Síkela v případě Česka hovoří o 15 procentech.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Německý rozpočet se letos přiblíží k vyrovnanosti
  Německý rozpočet se v letošním roce dostane k těsné blízkosti vyrovnané bilance. Díky tomu klesne veřejný dluh pod 80 procent hrubého domácího produktu, předpovědělo dnes německé ministerstvo financí. Dnešní odhady jsou o něco příznivější než vládní plány z letošního dubna.
• Německý rozpočet skončil loni v přebytku
  Německý státní rozpočet skončil loni v přebytku 6,2 miliardy eur (168 miliard korun), uvedlo dnes ministerstvo financí. Je to už potřetí v řadě, co německý rozpočet nebyl v deficitu. Přebytek rozpočtu chce ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) využít na splácení státního dluhu, čímž ale na německé politické scéně nebudí jen souhlasné reakce.
• Německý rozpočet skončil v přebytku
  Německo v pololetí hospodařilo s přebytkem asi 1,1 procenta hrubého domácího produktu. Předběžné údaje dnes zveřejnil tamní spolkový statistický úřad. Údaje tak ukazují na solidní kondici veřejných financí Německa, které by podle některých hlasů mělo zvýšit výdaje, aby podpořilo stagnující evropskou ekonomiku. Statistici dnes také potvrdili, že německá ekonomika na jaře klesla.
• Německý růst eurozóně nepomohl
  Americký dolar (USD) se obchoduje v úzkém pásmu proti všem hlavním měnám a evropské akciové trhy si připisují 0,5 %.
• Německý SAP je nejhodnotnější technologickou firmou v Evropě
  Nejhodnotnější technologickou společností v Evropě se stal německý softwarový podnik SAP, který tak z první příčky sesadil nizozemského výrobce zařízení pro výrobu čipů ASML Holding. Uvedla to dnes agentura Bloomberg. Společnost ASML zhoršila výhled hospodaření, na což její akcie zareagovaly silným poklesem.
• Německý soud: ECB musí prokázat, že nákupy dluhopisů jsou nutné
  Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Rozhodl o tom včera německý ústavní soud. Podle něj tyto nákupy neschválila německá vláda ani parlament. Německá centrální banka proto musí nákupy dluhopisů v rámci programu ECB do tří měsíců přerušit, pokud ECB mezitím neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné a přiměřené. ECB je podle svého prohlášení nadále odhodlána dělat vše, co je v jejím mandátu, aby zvýšila inflaci ke stanovenému cíli.
• Německý soud povolil ratifikaci ESM
  Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie. Rozhodl tak dnes Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Stanovil ale k těmto nástrojům pro boj s dluhovou krizí podmínky. Pro záchranný fond to nicméně znamená, že bude moct začít fungovat.
• Německý soud rozhodne o záchranném fondu eurozóny
  Spolkový ústavní soud v Karlsruhe dnes dopoledne oznámí, zda Německo může přijmout fiskální pakt Evropské unie a stálý záchranný fond eurozóny (ESM). Bez německého přistoupení fond vybavený 700 miliardami eur na pomoc krizí postiženým zemím nemůže začít fungovat. Německá vláda a právní experti očekávají, že soud dá oběma protidluhovým nástrojům zelenou.
• Německý Spolkový sněm schválil rekordní zadlužení kvůli konaviru
  Německý Spolkový sněm dnes schválil druhou úpravu letošního státního rozpočtu kvůli opatřením souvisejícím s koronavirovou krizí. Zadlužení Německa by se tak v letošním roce mělo zvýšit o rekordních 218 miliard eur (zhruba 5,8 bilionu Kč), napsala agentura DPA.
• Německý svaz BGA zhoršil výhled růstu letošního vývozu
  Německý obchodní svaz BGA zhoršil výhled růstu vývozu na letošní rok na 3,5 procenta, zatímco dosud počítal s pěti procenty. Rozhodnutí zdůvodnil slabší poptávkou ze zahraničí ve světle rostoucího obchodního napětí a připravovaným odchodem Británie z Evropské unie.
• Německý tisk píše o jednáních s Řeckem
  V eurozóně se sice podařilo dospět ke kompromisu na záchranném programu pro Řecko, vyjednávání...
• Německý tisk: Řecko směřuje k bankrotu
  Řecko směřuje ke státnímu bankrotu a hlavním viníkem současné situace je řecký premiér Alexis Tsipras...
• Německý ústavní soud dal zelenou ESM
  Evropský záchranný mechanismus ESM a fiskální pakt neodporují německé ústavě. Ústavní soud v Karlsruhe dnes s konečnou platností zamítl všechny stížnosti podané proti oběma...
• Německý ústavní soud odmítl stížnosti na stimulační program ECB
  Německý ústavní soud dnes zamítl dvě stížnosti na stimulační program Evropské centrální banky (ECB) v objemu 2,4 bilionu eur (61 bilionů Kč). Soud konstatoval, že německá vláda a parlament nepřekročily své pravomoci při prosazování zásahů ECB, které soudci vyhodnotili jako přiměřené.
• Německý ústavní soud poslal EUR/USD na 1,2900
  Euro po verdiktu německého ústavního soudu zpevnilo a vůči dolaru bezprostředně po vynesení rozsudku vystoupilo až na...
• Německý ústavní soud projednává stížnost na ECB
  Německý ústavní soud dnes začal projednávat stížnost na protikrizová opatření, k nimž v rámci programu...
• Německý ústavní soud rozhodne o ESM
  Německý ústavní soud dnes rozhodne o tom, zda jsou evropský záchranný mechanismus ESM a evropský...
• Německý ústavní soud umožnil schválit plán unijního fondu obnovy
  Německý ústavní soud dnes umožnil schválit plán fondu obnovy, s kterým počítá Evropská unie a který má pomoci jednotlivým členským zemím, aby se jejich ekonomiky mohly snáze vzpamatovat z koronavirové krize. Soud odmítl výhrady kritiků, kterým se nelíbí, že plán unijních investic počítá s vydáním společných dluhopisů, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí soudu má zásadní význam na to, aby mohl být fond obnovy v objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč) spuštěn.
• Německý ústavní soud verdikt k ESM vyhlásí zítra
  Vyhlášení verdiktu se tak uskuteční v původně plánovaném termínu.
• Německý ústavní soud zkoumá návrh na zrušení solidární daně
  Německý ústavní soud se dnes začal zabývat návrhem na zrušení takzvané solidární daně, která byla kdysi zavedena k financování rozvoje chudších východních spolkových zemí. Daň už nyní neplatí zhruba 90 procent poplatníků, podle skupiny politiků liberální Svobodné demokratické strany (FDP) by ale měla být zrušena úplně. Verdikt by mohl padnout až za několik měsíců.