Německý ústavní soud zkoumá návrh na zrušení solidární daně
Německý ústavní soud se dnes začal zabývat návrhem na zrušení takzvané solidární daně, která byla kdysi zavedena k financování rozvoje chudších východních spolkových zemí. Daň už nyní neplatí zhruba 90 procent poplatníků, podle skupiny politiků liberální Svobodné demokratické strany (FDP) by ale měla být zrušena úplně. Verdikt by mohl padnout až za několik měsíců.
Solidární daň, v Německu známá jako "soli", zavedla v roce 1991 vláda kancléře Helmuta Kohla. Cílem bylo financovat z ní náklady spojené se znovusjednocením Německa v roce 1990, především rozvoj spolkových zemí, které na východě vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR). Původně se měla vybírat jen rok, ale v roce 1995 byla použita znovu. Až v roce 2019 vláda kancléřky Angely Merkelové rozhodla, že ji budou od roku 2021 platit jen lidé s nejvyššími příjmy a podniky, zbytku se týkat nebude.
Skupina poslanců FDP, která se orientuje na střední třídu a nejbohatší voliče, proti dani podala stížnost k ústavnímu soudu, v níž kritizuje nerovný přístup k různým daňovým poplatníkům. Podle nich je navíc po skončení platnosti takzvaného Paktu solidarity II k financování východoněmecké infrastruktury a oživení východoněmeckého hospodářství na konci roku 2019 nyní neústavní.
Zrušením daně by podle Institutu německého hospodářství (IW), který má blízko k zaměstnavatelům, ušetřily podniky v Německu zhruba 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč). "Zrušení soli by podniky konečně zbavilo trochu zátěže a dalo jim nutně potřebný manévrovací prostor pro nové investice," uvedl ekonom Tobias Hentze. Podle IW platilo daň v posledních letech asi šest milionů lidí a 600.000 kapitálových společností, za období let 2020 až 2028 by stát teoreticky vybral 122 miliard eur (3,1 bilionu Kč).
Zrušení daně by mělo velký dopad na státní rozpočet. Jen na příští rok naplánovala německá vláda příjmy ze solidární daně na 12,75 miliardy eur (323 miliardy Kč). Vznikla by tak další díra v rozpočtu na příští rok, který zatím není schválený a už nyní má položky, u kterých není jasné, z čeho budou financovány. Agentura DPA přitom upozornila, že by ústavní soudci mohli státu dokonce nařídit, aby příjmy ze solidární daně z minulých let vrátil. Od roku 2020 by to bylo zhruba 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč). S následky takového rozhodnutí by se zřejmě musela potýkat příští vláda, která vzejde z předčasných voleb.
Není to poprvé, co se solidární daní německé soudy zabývají. Spolkový finanční dvůr, nejvyšší německá soudní instance pro otázky daní a cel, podobnou žalobu loni v lednu zamítl a prohlásil daň za ústavní. Podle něj stát přesvědčivě prokázal, že kvůli znovusjednocení Německa v roce 1990 státní rozpočet nadále potřebuje více peněz.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Německý svaz čeká s plynem bezproblémovou zimu, pokud nebudou velké mrazy
Zásobování Německa plynem bude bezproblémové, pokud nenastanou extrémně nízké teploty, což je ale podle dlouhodobých předpovědí nepravděpodobné. Dnes to ve svém výhledu pro začínající zimu uvedl německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Aktuální scénáře podle INES rovněž ukazují, že Německo dokáže znovu rozsáhle naplnit své plynové zásobníky i před další zimou na přelomu let 2023 a 2024. Německo tento týden oznámilo, že zásobníky naplnilo na 100 procent. -
Německý tisk píše o jednáních s Řeckem
V eurozóně se sice podařilo dospět ke kompromisu na záchranném programu pro Řecko, vyjednávání... -
Německý tisk: Řecko směřuje k bankrotu
Řecko směřuje ke státnímu bankrotu a hlavním viníkem současné situace je řecký premiér Alexis Tsipras... -
Německý ústavní soud dal zelenou ESM
Evropský záchranný mechanismus ESM a fiskální pakt neodporují německé ústavě. Ústavní soud v Karlsruhe dnes s konečnou platností zamítl všechny stížnosti podané proti oběma... -
Německý ústavní soud odmítl stížnosti na stimulační program ECB
Německý ústavní soud dnes zamítl dvě stížnosti na stimulační program Evropské centrální banky (ECB) v objemu 2,4 bilionu eur (61 bilionů Kč). Soud konstatoval, že německá vláda a parlament nepřekročily své pravomoci při prosazování zásahů ECB, které soudci vyhodnotili jako přiměřené. -
Německý ústavní soud poslal EUR/USD na 1,2900
Euro po verdiktu německého ústavního soudu zpevnilo a vůči dolaru bezprostředně po vynesení rozsudku vystoupilo až na... -
Německý ústavní soud projednává stížnost na ECB
Německý ústavní soud dnes začal projednávat stížnost na protikrizová opatření, k nimž v rámci programu... -
Německý ústavní soud rozhodne o ESM
Německý ústavní soud dnes rozhodne o tom, zda jsou evropský záchranný mechanismus ESM a evropský... -
Německý ústavní soud umožnil schválit plán unijního fondu obnovy
Německý ústavní soud dnes umožnil schválit plán fondu obnovy, s kterým počítá Evropská unie a který má pomoci jednotlivým členským zemím, aby se jejich ekonomiky mohly snáze vzpamatovat z koronavirové krize. Soud odmítl výhrady kritiků, kterým se nelíbí, že plán unijních investic počítá s vydáním společných dluhopisů, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí soudu má zásadní význam na to, aby mohl být fond obnovy v objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč) spuštěn. -
Německý ústavní soud verdikt k ESM vyhlásí zítra
Vyhlášení verdiktu se tak uskuteční v původně plánovaném termínu. -
Německý veřejný dluh se loni snížil o 0,8 %
Německý veřejný dluh se loni lehce snížil o 0,8 procenta na 2,006 bilionu eur (54,2 bilionu Kč). Uvedl to dnes německý statistický úřad na základě předběžných údajů. Vláda je tak na dobré cestě, aby se míra zadlužení země snížila pod 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2020, píše agentura Reuters. -
Německý veřejný dluh se loni snížil o 1,4 %
Německý veřejný dluh se loni meziročně snížil o 1,4 procenta na 2043,7 miliardy eur. Nejvýrazněji se snížilo... -
Německý vicekancléř chce regulovat cenu elektřiny pro průmysl do roku 2030
Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck navrhuje, aby měl průmysl od příštího roku do roku 2030 zajištěn dostupnou elektrickou energii, konkrétně za cenu šesti centů (1,4 Kč) za kilowatthodinu do výše 80 procent spotřeby. Dnes to prohlásil na tiskové konferenci po jednání se zástupci průmyslových podniků, svazů a odborů. Do jara roku 2024 v Německu platí regulované ceny elektřiny, které pro průmysl činí nejvýše 13 centů (3,1 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent předchozí spotřeby. -
Německý vicekancléř chce zeštíhlit EK
Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel se včera v souvislosti s důsledky brexitu vyslovil... -
Německý výrobce obuvi Birkenstock požádal o primární nabídku akcií v USA
Německý výrobce obuvi Birkenstock podal ve Spojených státech žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO). Stal se tak druhou velkou evropskou společností, která tento měsíc usiluje o vstup na akciový trh v USA. Finanční podrobnosti k nabídce firma v žádosti nezveřejnila. Agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje uvedla, že nabídka by mohla společnost ocenit až na osm miliard eur (téměř 197 miliard Kč). -
Německý výrobce spotřebního zboží Henkel ukončí podnikatelské aktivity v Rusku
Německý výrobce spotřebního zboží Henkel se v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodl ukončit své podnikatelské aktivity v Rusku. Firma, která působí i v České republice, to dnes oznámila v tiskové zprávě. Henkel v Rusku zaměstnává zhruba 2500 lidí, kterým bude ještě po nějakou dobu vyplácet mzdy. -
Německý vývoz a dovoz nečekaně klesly
Německý vývoz a dovoz v květnu klesly výrazněji, než se čekalo. Export se proti předešlému měsíci snížil o 1,1 procenta a import o 3,4 procenta - u importu je to nejrychlejší pokles za rok a půl. Ukázaly to dnešní údaje spolkového statistického úřadu. Přebytek bilance zahraničního obchodu pak stoupl na 18,8 miliardy eur z dubnové upravené hodnoty 17,2 miliardy eur. -
Německý vývoz a dovoz rychle rostou
Německý vývoz i dovoz rostly v lednu nejrychleji za dva roky. Údaje, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad... -
Německý vývoz a dovoz v červenci vzrostly
Německý vývoz a dovoz vzrostly v červenci na nová maxima a sezonně neupravený přebytek obchodní... -
Německý vývoz do Ruska a na Ukrajinu klesl
Německý vývoz do Ruska a na Ukrajinu zaznamenal v prvním čtvrtletí výrazný propad. Způsobila to ukrajinské...