Německý ústavní soud projednává stížnost na ECB

Německý ústavní soud dnes začal projednávat stížnost na protikrizová opatření, k nimž v rámci programu nákupu dluhopisů OMT loni přikročila Evropská centrální banka (ECB). Podle kritiků tak ECB překročila své pravomoci, protože skrytě pomáhá financovat vlády, což má výslovně zakázáno. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ale dnes před soudem v Karlsruhe vyjádřil přesvědčení, že tomu tak není a že se to u soudu ukáže.

Klíčový program ECB spočívá v odkupu státních dluhopisů těch zemí, které mají vysoké náklady na obsluhu dluhu. Program měl pomoci ukončit dluhovou krizi v eurozóně a podle některých odborníků skutečně pomohl situaci velmi zklidnit. Předseda německého ústavního soudu dnes ale ujistil, že na rozhodování soudu to nebude mít vliv.

Program ECB napadla různorodá skupina stěžovatelů, v Německu jich je více než 35.000. Je mezi nimi i poslanec Peter Gauweiler z bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) nebo krajně levicové strany Levice. Tvrdí, že opatření ECB je porušením jak evropské legislativy, tak německé ústavy, protože jen zvolené parlamenty mohou rozhodovat, na co se budou vynakládat peníze daňových poplatníků. Jde přitom o stovky miliard eur.

Schäuble řekl, že argumentům žalujících nevěří. "Německá vláda nevidí známky toho, že by opatření dosud přijatá ECB měla překračovat její mandát," řekl. Ministr se také domnívá, že nejde o záležitost spadající do národní soudní pravomoci. Někteří právní experti tvrdí, že ústavní soud, jenž by se měl věcí zabývat do středy, by případ mohl předat Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové bude spolková vláda u ústavního soudu argumentovat důležitostí Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a tím, že ECB dělá právě to, co je ke stabilizaci eura zapotřebí.

ECB představila program OMT loni v září. V rámci programu má kupovat na sekundárním trhu dluhopisy zadlužených zemí s kratší splatností. Podmínkou nákupu je, že každá taková země požádá o pomoc z evropských záchranných fondů a bude souhlasit s podmínkami pomoci. Podle kritiků je tento krok nelegálním financováním vlád, podkopává nezávislost a důvěryhodnost ECB a povede k růstu inflace.

Zdroj: Reuters, ČTK, ECB

Čtěte více

• Německý soud povolil ratifikaci ESM
  Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie. Rozhodl tak dnes Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Stanovil ale k těmto nástrojům pro boj s dluhovou krizí podmínky. Pro záchranný fond to nicméně znamená, že bude moct začít fungovat.
• Německý soud rozhodne o záchranném fondu eurozóny
  Spolkový ústavní soud v Karlsruhe dnes dopoledne oznámí, zda Německo může přijmout fiskální pakt Evropské unie a stálý záchranný fond eurozóny (ESM). Bez německého přistoupení fond vybavený 700 miliardami eur na pomoc krizí postiženým zemím nemůže začít fungovat. Německá vláda a právní experti očekávají, že soud dá oběma protidluhovým nástrojům zelenou.
• Německý Spolkový sněm schválil rekordní zadlužení kvůli konaviru
  Německý Spolkový sněm dnes schválil druhou úpravu letošního státního rozpočtu kvůli opatřením souvisejícím s koronavirovou krizí. Zadlužení Německa by se tak v letošním roce mělo zvýšit o rekordních 218 miliard eur (zhruba 5,8 bilionu Kč), napsala agentura DPA.
• Německý svaz BGA zhoršil výhled růstu letošního vývozu
  Německý obchodní svaz BGA zhoršil výhled růstu vývozu na letošní rok na 3,5 procenta, zatímco dosud počítal s pěti procenty. Rozhodnutí zdůvodnil slabší poptávkou ze zahraničí ve světle rostoucího obchodního napětí a připravovaným odchodem Británie z Evropské unie.
• Německý svaz čeká s plynem bezproblémovou zimu, pokud nebudou velké mrazy
  Zásobování Německa plynem bude bezproblémové, pokud nenastanou extrémně nízké teploty, což je ale podle dlouhodobých předpovědí nepravděpodobné. Dnes to ve svém výhledu pro začínající zimu uvedl německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Aktuální scénáře podle INES rovněž ukazují, že Německo dokáže znovu rozsáhle naplnit své plynové zásobníky i před další zimou na přelomu let 2023 a 2024. Německo tento týden oznámilo, že zásobníky naplnilo na 100 procent.
• Německý tisk píše o jednáních s Řeckem
  V eurozóně se sice podařilo dospět ke kompromisu na záchranném programu pro Řecko, vyjednávání...
• Německý tisk: Řecko směřuje k bankrotu
  Řecko směřuje ke státnímu bankrotu a hlavním viníkem současné situace je řecký premiér Alexis Tsipras...
• Německý ústavní soud dal zelenou ESM
  Evropský záchranný mechanismus ESM a fiskální pakt neodporují německé ústavě. Ústavní soud v Karlsruhe dnes s konečnou platností zamítl všechny stížnosti podané proti oběma...
• Německý ústavní soud odmítl stížnosti na stimulační program ECB
  Německý ústavní soud dnes zamítl dvě stížnosti na stimulační program Evropské centrální banky (ECB) v objemu 2,4 bilionu eur (61 bilionů Kč). Soud konstatoval, že německá vláda a parlament nepřekročily své pravomoci při prosazování zásahů ECB, které soudci vyhodnotili jako přiměřené.
• Německý ústavní soud poslal EUR/USD na 1,2900
  Euro po verdiktu německého ústavního soudu zpevnilo a vůči dolaru bezprostředně po vynesení rozsudku vystoupilo až na...
• Německý ústavní soud rozhodne o ESM
  Německý ústavní soud dnes rozhodne o tom, zda jsou evropský záchranný mechanismus ESM a evropský...
• Německý ústavní soud umožnil schválit plán unijního fondu obnovy
  Německý ústavní soud dnes umožnil schválit plán fondu obnovy, s kterým počítá Evropská unie a který má pomoci jednotlivým členským zemím, aby se jejich ekonomiky mohly snáze vzpamatovat z koronavirové krize. Soud odmítl výhrady kritiků, kterým se nelíbí, že plán unijních investic počítá s vydáním společných dluhopisů, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí soudu má zásadní význam na to, aby mohl být fond obnovy v objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč) spuštěn.
• Německý ústavní soud verdikt k ESM vyhlásí zítra
  Vyhlášení verdiktu se tak uskuteční v původně plánovaném termínu.
• Německý ústavní soud zkoumá návrh na zrušení solidární daně
  Německý ústavní soud se dnes začal zabývat návrhem na zrušení takzvané solidární daně, která byla kdysi zavedena k financování rozvoje chudších východních spolkových zemí. Daň už nyní neplatí zhruba 90 procent poplatníků, podle skupiny politiků liberální Svobodné demokratické strany (FDP) by ale měla být zrušena úplně. Verdikt by mohl padnout až za několik měsíců.
• Německý veřejný dluh se loni snížil o 0,8 %
  Německý veřejný dluh se loni lehce snížil o 0,8 procenta na 2,006 bilionu eur (54,2 bilionu Kč). Uvedl to dnes německý statistický úřad na základě předběžných údajů. Vláda je tak na dobré cestě, aby se míra zadlužení země snížila pod 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2020, píše agentura Reuters.
• Německý veřejný dluh se loni snížil o 1,4 %
  Německý veřejný dluh se loni meziročně snížil o 1,4 procenta na 2043,7 miliardy eur. Nejvýrazněji se snížilo...
• Německý vicekancléř chce regulovat cenu elektřiny pro průmysl do roku 2030
  Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck navrhuje, aby měl průmysl od příštího roku do roku 2030 zajištěn dostupnou elektrickou energii, konkrétně za cenu šesti centů (1,4 Kč) za kilowatthodinu do výše 80 procent spotřeby. Dnes to prohlásil na tiskové konferenci po jednání se zástupci průmyslových podniků, svazů a odborů. Do jara roku 2024 v Německu platí regulované ceny elektřiny, které pro průmysl činí nejvýše 13 centů (3,1 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent předchozí spotřeby.
• Německý vicekancléř chce zeštíhlit EK
  Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel se včera v souvislosti s důsledky brexitu vyslovil...
• Německý výrobce obuvi Birkenstock požádal o primární nabídku akcií v USA
  Německý výrobce obuvi Birkenstock podal ve Spojených státech žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO). Stal se tak druhou velkou evropskou společností, která tento měsíc usiluje o vstup na akciový trh v USA. Finanční podrobnosti k nabídce firma v žádosti nezveřejnila. Agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje uvedla, že nabídka by mohla společnost ocenit až na osm miliard eur (téměř 197 miliard Kč).
• Německý výrobce spotřebního zboží Henkel ukončí podnikatelské aktivity v Rusku
  Německý výrobce spotřebního zboží Henkel se v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodl ukončit své podnikatelské aktivity v Rusku. Firma, která působí i v České republice, to dnes oznámila v tiskové zprávě. Henkel v Rusku zaměstnává zhruba 2500 lidí, kterým bude ještě po nějakou dobu vyplácet mzdy.