Německý ústavní soud dal zelenou ESM

Evropský záchranný mechanismus ESM a fiskální pakt neodporují německé ústavě. Ústavní soud v Karlsruhe dnes s konečnou platností zamítl všechny stížnosti podané proti oběma nástrojům, které mají pomoci státům eurozóny postiženým hospodářskou krizí. Německo je největším přispěvatelem ESM, do záchranného fondu poskytuje garance ve výši 190 miliard eur.

Stálý záchranný mechanismus ESM, který disponuje celkem 700 miliardami eur, slouží pro poskytování pomoci státům eurozóny, které se dostaly do problémů se splácením svých závazků. Z peněz ESM se financují například půjčky ohroženým zemím nebo nákup jejich státních dluhopisů za nižší úrok, než jakého by dosáhly na mezinárodním trhu. Fiskální pakt pak představuje závazek evropských států hospodařit tak, aby nevytvářely nové dluhy.

Oba nástroje napadla u německého ústavního soudu různorodá skupina kritiků, mezi nimiž byli poslanec vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Peter Gauweiler, skupina poslanců postkomunistické Levice a někteří profesoři ekonomie. Podle stížností, kterých se sešlo přes 37.000, oba nástroje omezují ústavou zaručené právo německého Spolkového sněmu na rozhodování o využití veřejných prostředků.

Ústavní soud dnes všechny stížnosti zamítl. "Výsledek je jednoznačný," řekl předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle s tím, že podle názoru soudu nejsou práva Spolkového sněmu nijak krácena.

Podpory z fondu ESM využilo Španělsko, aktuálně ji čerpá Kypr

Základní informace o evropském záchranném mechanismu ESM, který podle dnešního rozhodnutí ústavního soudu SRN neodporuje německé ústavě:

• Evropský stabilizační mechanismus (ESM) je jedním z nástrojů pro země eurozóny, jimž má pomoci překonat ekonomickou krizi poskytováním půjček nebo jinými finančními operacemi. Jeho vznik dohodl summit EU v prosinci 2010.
• Funguje od 8. října 2012 (ustavující zasedání) na základě dodatku k lisabonské smlouvě, který vstoupil v platnost 27. září 2012, kdy ratifikaci dokončilo Německo (podmínkou byla ratifikace státy reprezentujícími 90 procent vloženého kapitálu).
• ČR dokument ratifikovala počátkem loňského dubna, kdy pod něj svůj podpis připojil nově zvolený prezident Miloš Zeman.
• ESM je mezivládní organizací zřízenou podle mezinárodního práva se sídlem v Lucemburku. Ředitelem je Němec Klaus Regling. Předsedou Rady guvernérů nizozemský ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
• Rozhodování v ESM probíhá na základě váhy jednotlivých přispěvatelů. Nejvíce (27,1 procenta) přispívá Německo, dále Francie (20,3 procenta) a Itálie (17,9 procenta).
• Disponuje základním kapitálem 700 miliard eur. Z toho 80 miliard tvoří vklady jednotlivých členských zemí eurozóny (ty je do fondu vložily ve čtyřech splátkách; pátá splátka, která bude poslední, připadá na letošní duben). Dalších 620 miliard bude k dispozici na vyžádání v případě potřeby pomoci státu v krizi. Na půjčky má ESM 500 miliard eur.
• ESM může zemi v krizi pomáhat například poskytnutím půjčky, nakupováním dluhopisů na primárním i sekundárním trhu, poskytnutím preventivní asistence ve formě úvěrové linky či financováním rekapitalizace finančních institucí půjčkami vládám. ESM získává prostředky mimo jiné vydáváním dluhopisů, a to nejen v eurech.
• ESM úzce spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Požaduje-li člen eurozóny pomoc od ESM, očekává se, že s žádostí osloví i MMF. Na analýze, jaký druh pomoci bude zemi poskytnut, se podílí Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF.
• Podmínkou udělení finanční pomoci je, aby žadatelská země ratifikovala fiskální pakt, podle něhož mají země eurozóny zakotvit do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů.
• V současnosti fond poskytuje podporu Kypru v celkovém objemu až devíti miliard eur (další zhruba jednu miliardu Kypru může poskytnout MMF). Do konce loňského roku ESM pomáhal s podporou španělského bankovního sektoru. Na rekapitalizaci španělských bank poskytl fond 41,3 miliardy eur, které by se mu měly vrátit nejpozději v prosinci 2027.
• Vedle ESM existuje od srpna 2010 ještě záchranný fond European Financial Stability Facility (EFSF), který poskytl půjčky Irsku, Portugalsku a Řecku. Od loňského července již nevstupuje do nových transakcí, přestane ale existovat až tehdy, kdy budou uhrazeny všechny půjčky a jím zřízené finanční instrumenty.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Německý růst eurozóně nepomohl
  Americký dolar (USD) se obchoduje v úzkém pásmu proti všem hlavním měnám a evropské akciové trhy si připisují 0,5 %.
• Německý SAP je nejhodnotnější technologickou firmou v Evropě
  Nejhodnotnější technologickou společností v Evropě se stal německý softwarový podnik SAP, který tak z první příčky sesadil nizozemského výrobce zařízení pro výrobu čipů ASML Holding. Uvedla to dnes agentura Bloomberg. Společnost ASML zhoršila výhled hospodaření, na což její akcie zareagovaly silným poklesem.
• Německý soud: ECB musí prokázat, že nákupy dluhopisů jsou nutné
  Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Rozhodl o tom včera německý ústavní soud. Podle něj tyto nákupy neschválila německá vláda ani parlament. Německá centrální banka proto musí nákupy dluhopisů v rámci programu ECB do tří měsíců přerušit, pokud ECB mezitím neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné a přiměřené. ECB je podle svého prohlášení nadále odhodlána dělat vše, co je v jejím mandátu, aby zvýšila inflaci ke stanovenému cíli.
• Německý soud povolil ratifikaci ESM
  Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie. Rozhodl tak dnes Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Stanovil ale k těmto nástrojům pro boj s dluhovou krizí podmínky. Pro záchranný fond to nicméně znamená, že bude moct začít fungovat.
• Německý soud rozhodne o záchranném fondu eurozóny
  Spolkový ústavní soud v Karlsruhe dnes dopoledne oznámí, zda Německo může přijmout fiskální pakt Evropské unie a stálý záchranný fond eurozóny (ESM). Bez německého přistoupení fond vybavený 700 miliardami eur na pomoc krizí postiženým zemím nemůže začít fungovat. Německá vláda a právní experti očekávají, že soud dá oběma protidluhovým nástrojům zelenou.
• Německý Spolkový sněm schválil rekordní zadlužení kvůli konaviru
  Německý Spolkový sněm dnes schválil druhou úpravu letošního státního rozpočtu kvůli opatřením souvisejícím s koronavirovou krizí. Zadlužení Německa by se tak v letošním roce mělo zvýšit o rekordních 218 miliard eur (zhruba 5,8 bilionu Kč), napsala agentura DPA.
• Německý svaz BGA zhoršil výhled růstu letošního vývozu
  Německý obchodní svaz BGA zhoršil výhled růstu vývozu na letošní rok na 3,5 procenta, zatímco dosud počítal s pěti procenty. Rozhodnutí zdůvodnil slabší poptávkou ze zahraničí ve světle rostoucího obchodního napětí a připravovaným odchodem Británie z Evropské unie.
• Německý svaz čeká s plynem bezproblémovou zimu, pokud nebudou velké mrazy
  Zásobování Německa plynem bude bezproblémové, pokud nenastanou extrémně nízké teploty, což je ale podle dlouhodobých předpovědí nepravděpodobné. Dnes to ve svém výhledu pro začínající zimu uvedl německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Aktuální scénáře podle INES rovněž ukazují, že Německo dokáže znovu rozsáhle naplnit své plynové zásobníky i před další zimou na přelomu let 2023 a 2024. Německo tento týden oznámilo, že zásobníky naplnilo na 100 procent.
• Německý tisk píše o jednáních s Řeckem
  V eurozóně se sice podařilo dospět ke kompromisu na záchranném programu pro Řecko, vyjednávání...
• Německý tisk: Řecko směřuje k bankrotu
  Řecko směřuje ke státnímu bankrotu a hlavním viníkem současné situace je řecký premiér Alexis Tsipras...
• Německý ústavní soud odmítl stížnosti na stimulační program ECB
  Německý ústavní soud dnes zamítl dvě stížnosti na stimulační program Evropské centrální banky (ECB) v objemu 2,4 bilionu eur (61 bilionů Kč). Soud konstatoval, že německá vláda a parlament nepřekročily své pravomoci při prosazování zásahů ECB, které soudci vyhodnotili jako přiměřené.
• Německý ústavní soud poslal EUR/USD na 1,2900
  Euro po verdiktu německého ústavního soudu zpevnilo a vůči dolaru bezprostředně po vynesení rozsudku vystoupilo až na...
• Německý ústavní soud projednává stížnost na ECB
  Německý ústavní soud dnes začal projednávat stížnost na protikrizová opatření, k nimž v rámci programu...
• Německý ústavní soud rozhodne o ESM
  Německý ústavní soud dnes rozhodne o tom, zda jsou evropský záchranný mechanismus ESM a evropský...
• Německý ústavní soud umožnil schválit plán unijního fondu obnovy
  Německý ústavní soud dnes umožnil schválit plán fondu obnovy, s kterým počítá Evropská unie a který má pomoci jednotlivým členským zemím, aby se jejich ekonomiky mohly snáze vzpamatovat z koronavirové krize. Soud odmítl výhrady kritiků, kterým se nelíbí, že plán unijních investic počítá s vydáním společných dluhopisů, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí soudu má zásadní význam na to, aby mohl být fond obnovy v objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč) spuštěn.
• Německý ústavní soud verdikt k ESM vyhlásí zítra
  Vyhlášení verdiktu se tak uskuteční v původně plánovaném termínu.
• Německý ústavní soud zkoumá návrh na zrušení solidární daně
  Německý ústavní soud se dnes začal zabývat návrhem na zrušení takzvané solidární daně, která byla kdysi zavedena k financování rozvoje chudších východních spolkových zemí. Daň už nyní neplatí zhruba 90 procent poplatníků, podle skupiny politiků liberální Svobodné demokratické strany (FDP) by ale měla být zrušena úplně. Verdikt by mohl padnout až za několik měsíců.
• Německý veřejný dluh se loni snížil o 0,8 %
  Německý veřejný dluh se loni lehce snížil o 0,8 procenta na 2,006 bilionu eur (54,2 bilionu Kč). Uvedl to dnes německý statistický úřad na základě předběžných údajů. Vláda je tak na dobré cestě, aby se míra zadlužení země snížila pod 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2020, píše agentura Reuters.
• Německý veřejný dluh se loni snížil o 1,4 %
  Německý veřejný dluh se loni meziročně snížil o 1,4 procenta na 2043,7 miliardy eur. Nejvýrazněji se snížilo...
• Německý vicekancléř chce regulovat cenu elektřiny pro průmysl do roku 2030
  Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck navrhuje, aby měl průmysl od příštího roku do roku 2030 zajištěn dostupnou elektrickou energii, konkrétně za cenu šesti centů (1,4 Kč) za kilowatthodinu do výše 80 procent spotřeby. Dnes to prohlásil na tiskové konferenci po jednání se zástupci průmyslových podniků, svazů a odborů. Do jara roku 2024 v Německu platí regulované ceny elektřiny, které pro průmysl činí nejvýše 13 centů (3,1 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent předchozí spotřeby.