Jak velký bude deficit?
Na začátku roku Francouze čekalo nepříjemné překvapení. Schodek státních financí nebyl 4,9 %, ale 5,5 % k HDP. Tento schodek byl považován za katastrofický. Vláda měla okamžitě představit opatření, aby se v roce 2024 deficit opět snížil. Původní plán totiž počítal se schodkem 5,1 % pro letošní rok. Macron nechtěl před evropskými volbami přijímat žádná výrazná opatření, aby si zajistil co nejlepší výsledky. Negativní kroky by snížily preference jeho strany. Přestože se žádná opatření neuskutečnila, Macronova strana těžce prohrála. Macron vypsal předčasné volby. Následně se konala olympiáda v Paříži, takže nové vlády se Francouzi dočkali až v polovině září. Bylo však jasné, že schodek nebude 5,1 %, ale 5,6 %.
Co udělá nová vláda?
Nová vláda přiznala, že schodek nebude nižší než 5,6 %. Vláda musí schválit soubor opatření, která zastaví nárůst deficitu. Čas na to má do konce roku. Problém však je, že i kdyby francouzská vláda věděla, kde vzít peníze, vzhledem k legislativním procesům a faktu, že nemá většinu ve francouzském parlamentu, hrozí, že se to nestihne. V kuloárech se již mluví o tom, že 6% deficit je téměř jistý. Skeptici dokonce odhadují, že deficit může dosáhnout až 7 %.
Jelikož Maastrichtská kritéria dovolují zemím používajícím euro mít deficit státních financí maximálně 3 %, bude vedení Evropské unie nuceno řešit situaci ve Francii. Vzhledem k tomu, že Francie je druhou největší ekonomikou EU, nebude mít zbytek Evropy silnou páku na Francii.
Velmi těžký rok 2025
Již nyní je jasné, že plán bývalého ministra financí Bruna Le Maira přivést francouzský státní rozpočet zpět ke 3 % v roce 2027 není realistický. Je otázkou, zda se v roce 2025 vůbec podaří zkrotit francouzský deficit tak, aby už nerostl.
Rok 2025 bude pro Francii naprosto klíčový. V tomto roce si totiž Francie bude muset půjčit 300 miliard eur na refinancování dluhu. Tato částka odpovídá zhruba třetině francouzského HDP. Je otázkou, kdo má dnes tolik peněz, aby je mohl Francii půjčit. Vzhledem k tomu, že aktuální výnosy na desetiletých státních dluhopisech se pohybují kolem 2,9 %, musí ti, kteří tento dluhopis kupují, jednat z donucení. Nedává smysl půjčovat za tak nízký úrok státu, který je de facto na pokraji bankrotu.
Matěj Široký
