Dnešní článek bych rád věnoval úvaze nad tím, co udělat s penězi, které jsme si tradingem vydělali. K sepsání následujících řádků mě inspirovali především mladí bitcoinoví obchodníci, nicméně si myslím, že dále popsaná problematika se týká i širšího spektra burzovních obchodníků.
Překvapivě často se setkávám se situací, kdy si mladí lidé 25-30 let vydělali peníze tím, že prostě pár měsíců drželi bitcoin a díky jeho volatilitě si nakonec odnesli několika deseti i sta tisícové zisky. Na jednu stranu je jistě potřeba smeknout klobouk před tím, že se z volatilitu bitcoinu nezbláznili a po psychické stránce svůj obchod ustáli až do ziskového konce.
Na druhou stranu, a to je jádro dnešního článku, tito obchodníci své získané peníze opět vložili do bitcoinu nebo jakéhokoliv akciového titulu a o „týden“ později dávají na své sociální profily smutné smajlíky s tím, že o své peníze přišli. V souvislosti s tímto obchodním chováním jsem vypozoroval dvojí povahu, řekl bych dvě strany jedné mince, ve kterých finanční myšlení obchodníků lítá od jednoho extrému ke druhému, ale v obou případech bez jakéhokoliv skutečného obohacení, ať už finančního nebo zkušenostního.
Vydělat a hned prodělat
Jak jsem psal výše, toto je asi nejčastější způsob nakládání s vydělanými penězi. Obchodník si z trhu odnese nějaký zisk, který ale pod vlivem své vlastní chamtivosti (nebo pod nátlakem chamtivosti svého okolí tzv. hecování) opět vloží do trhu a o pár hodin, dní, týdnů o své peníze přijde.
Jaký má tedy smysl obchodovat na finančních trzích, když o veškeré své vydělané peníze opět trader přijde?
A má vůbec trader, který obchoduje pod vlivem tohoto způsobu uvažování plán, jak s vydělanými penězi vůbec naložit? A když půjdeme v úvahách ještě dále, je jeho cílem si skutečně na trzích vydělat, nebo mu jde spíše o určitou formu adrenalinu nebo trávení volného času?
Vydělat a syslit
Opakem „rychlého“ prodělání peněz je jejich neustálé schraňování. Možná se na první pohled toto chování jeví jako zcela odlišné od prvního příkladu, ale spojuje je jedna příčina, kterou je strach.
Strach ze ztráty získaných peněz vede akorát k jejich neustálé kumulaci. Tato tendence uchovávání kapitálu je mnohem zákeřnější, než rychle o peníze přijít, protože neustálá kumulace a strach ze ztráty vyvolávají v člověku závislost.
A i v tomto případě bych rád položil otázku: „Jaký má smysl obchodování na finančních trzích, když trader nevyužije potenciál vydělaných peněz?
Vydělat, užít, reinvestovat
Dle mého názoru. Obchodník, který to skutečně s obchodováním na finančních trzích myslí vážně, by měl mít plán toho, jak naloží s vydělanými penězi.
Obvykle se v podnikání doporučuje rozdělit zisk na tři části.
1/3 – si schovat pro sebe, životní náklady a potěšení
1/3 – reinvestovat
1/3 – použít na náklady spojené s podnikáním a zbytek si schovat na „horší“ časy
Plán toho, jak obchodník naloží se svým ziskem, by jistě neměl podléhat nějakým emocionálním výkyvům a měl by odrážet životní styl člověk, umožňovat mu jeho další rozvoj společně se zajištěním životních podmínek a standardů po kterých touží nebo kterých již dosáhl.
Myslím, že je více než jasné to, že nakládání s případným ziskem na finančních trzích mnohé vypovídá i o obchodním stylu daného tradera. Střízlivé zacházení se ziskem odráží i obchodní povahu a přístup k rizikům, stejně tak jako konzervativní obchodní styl odráží střízlivý přístup k ziskům.
Pokud je obchodník schopen hazardovat se svým ziskem, je také nejspíše ochoten hazardovat s obchodním kapitálem a ten trader, který bere trading spíše jako gambling, si nejspíš své zisky moc dlouho neudrží.
Děkuji za přečtení.
Martin Klass