Lagardeová: Dopad vysokých cen energií může být delší než dopad covidu-19

Dopad vysokých cen energií na evropskou ekonomiku může mít delší trvání než nynější výpadky dodavatelských řetězců kvůli covidu-19. Serveru CNBC to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

Eurozóna a celá Evropa se potýká s nedostatkem zemního plynu, který spotřebitelům zdražuje účty za energii. Zároveň jsou ale vinou nákazy covidu-19 a následných hospodářských omezení stále narušené dodavatelské řetězce. Potíže má například německý automobilový průmysl, který trpí nedostatkem polovodičů.

Lagardeová nicméně popsala současnou situaci jako "období adaptace". "Věci do sebe zapadnou, protože se najdou nové zdroje dodávek," řekla.

Naopak nárůst cen energií - a jejich dopad na inflaci - může pro region představovat mnohem dlouhodobější problém, domnívá se šéfka ECB.

"Energie bude záležitost, která s námi pravděpodobně zůstane déle. Protože také přecházíme ze zdrojů energie poháněných fosilním průmyslem ... Usilujeme o to, abychom byli mnohem méně závislí na fosilních zdrojích,“ řekla Lagardeová v rozhovoru se CNBC.

S vysokými cenami energií se už rozhodly bojovat některé členské státy eurozóny. Španělsko, Řecko a Francie přijaly opatření, která mají ulevit občanům.

Podle některých odborníků umocnila nedávné cenové otřesy, a to zejména u zemního plynu, nová politika EU v oblasti klimatu. Souvisejí tak s širším tlakem na obnovitelné zdroje.

Místopředseda Evropské komise, který se v unii zabývá klimatem, Frans Timmermans ale trvá na tom, že růst cen v unii není vinou jejího vedení.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je oproti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu.

Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně.

Na dotaz, zda klimatické cíle a přechod na obnovitelné energie budou mít inflační nebo deflační efekt, Lagardeová odpověděla, že to ještě není jisté. Po přečtení několika studií se ona sama domnívá, že dopad bude zprvu inflační a posléze do jisté míry deflační.

ECB začátkem tohoto měsíce odhadovala míru inflace na konci roku na úrovni 2,2 procenta. Očekává, že v roce 2022 se toto číslo sníží na 1,7 a v roce 2023 na 1,5 procenta. Další odhad banka zveřejní v prosinci.

Zdroj: ČTK, CNBC

Čtěte více

• Kypr zrušil zákaz otevírání nových účtů
  Kypr zrušil zákaz otevírání nových bankovních účtů. Ministerstvo financí tak oficiálně ukončilo veškeré restrikce...
• Kypr zřejmě splní podmínky finanční pomoci
  Kypru se daří plnit podmínky mezinárodního záchranného programu, i když vyhlídky jeho ekonomiky jsou...
• Kypr zůstane v recesi i příští rok
  Recese kyperské ekonomiky se prodlouží i do příštího roku. Důvodem jsou úsporná...
• Labouristé: Po odchodu Raaba už nemá vláda žádnou autoritu
  Podle britských opozičních labouristů nezůstala konzervativní vládě Theresy Mayové po dnešní rezignaci ministra pro brexit Dominica Raaba žádná autorita. Uvádí to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení jednoho z hlavních poradců labouristického lídra Jeremyho Corbyna. Britští novináři na twitteru spekulují o dalších odchodech z kabinetu.
• Labouristé požadují, aby vláda zajistila přístup na jednotný trh
  Britští opoziční labouristé včera předložili dodatek ke klíčovému vládnímu zákonu o odchodu z Evropské unie, který bude dolní komora parlamentu projednávat už příští týden. Požadují v něm, aby vláda vyjednala s Bruselem plný přístup k jednotnému trhu. Podle agentury Reuters tím hodili rukavici kabinetu konzervativní premiérky Theresy Mayové a nabídli rebelům z její strany, aby se hlasováním pro novou dohodu o jednotném trhu postavili vládě.
• Lagarde: Evropa by měla zvýšit dovoz z USA
  Evropa by měla s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem spolupracovat v oblasti cel a nakupovat více zboží vyrobeného ve Spojených státech, aby se tak vyhnula obchodní válce. V rozhovoru s listem Financial Times to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová a Draghi varují před dopady obchodní války
  Dva z nejvlivnějších ekonomických lídrů světa dnes varovali před znepokojujícím vývojem ohledně růstu obchodních bariér a cel. Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová se shodli, že obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, ale i hrozící obchodní spor USA s Evropou a dalšími průmyslovými zeměmi, mohou zpomalit ekonomický růst. V této souvislosti zmiňují i Českou republiku, pro kterou mohou být vážným nebezpečím americká cla na evropská auta.
• Lagardeová: Banky by se mohly dočkat zrušení limitu pro výplatu dividend v září
  Evropské banky by se mohly dočkat rozhodnutí o zrušení limitu pro výplatu dividend a odkup vlastních akcií na konci září. V Evropském parlamentu to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Boj s inflací pro ECB ještě zdaleka nekončí
  Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst. Na blogu ECB to včera uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
• Lagardeová: Centrální banky by měly vydávat digitální měny
  Centrální banky po celém světě by měly zvážit vydávání digitálních měn v zájmu bezpečnosti transakcí těmito prostředky. Řekla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Stát by tak mohl zaplnit prostor, který zůstane po snížení objemu hotovosti, poznamenala šéfka MMF podle listu Financial Times (FT).
• Lagardeová: Druhá vlna koronaviru může zdržet oživení ekonomiky
  Druhá vlna koronaviru by mohla zdržet hospodářské oživení v eurozóně, uvedla dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. V řadě evropských zemí teď úřady kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem obnovují restriktivní opatření.
• Lagardeová: ECB brzy sníží sazby, pokud inflace nepřekvapí
  Evropská centrální banka (ECB) brzy sníží úrokové sazby, pokud se neobjeví žádné velké překvapení. Řekla to v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNBC šéfka ECB Christine Lagardeová.
• Lagardeová: ECB bude dále stimulovat růst
  Evropská ekonomika potřebuje další opatření podporující hospodářský růst, bude však nutné k nim přistupovat s rozvahou a předejít jejich možným negativním dopadům. Europoslancům to dnes v Bruselu řekla Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB). Mezi její hlavní cíle bude ovšem patřit i snaha o udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranice a boj proti klimatickým změnám, oznámila Francouzka během slyšení v hospodářském a měnovém výboru EP.
• Lagardeová: ECB by na vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním politiky
  Evropská centrální banka (ECB) by na nynější vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním měnové politiky. Inflace by totiž měla polevit a zpřísnění měnové politiky by mohlo narušit zotavování ekonomiky. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Naznačila také, že ECB bude v příštím roce pokračovat v nákupech dluhopisů.
• Lagardeová: ECB je připravena přijmout opatření kvůli koronaviru
  Pokud to bude potřeba, je Evropská centrální banka (ECB) připravena přijmout "přiměřená a cílená opatření", aby podpořila hospodářství postižené šířením nového typu koronaviru. V prohlášení to včera uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová, informovala agentura AP.
• Lagardeová: ECB musí dál zvyšovat úroky, i když stoupá riziko recese
  Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to dnes uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zvyšováním úrokových sazeb se banka snaží zastavit růst spotřebitelských cen.
• Lagardeová: ECB nebude schopná v dohledné době oznámit konec zvyšování úroků
  Evropská centrální banka (ECB) pravděpodobně nebude schopná v dohledné době vyhlásit konec svého rekordního cyklu zvyšování úrokových sazeb. Uvedla to dnes šéfka ECB Christine Lagardeová a zopakovala, že v červenci zvýší banka úroky podeváté za sebou kvůli snaze zpomalit inflaci.
• Lagardeová: ECB patrně ukončí program nákupu dluhopisů na začátku 3. čtvrtletí
  Evropská centrální banka (ECB) pravděpodobně ukončí program nákupu dluhopisů na začátku třetího čtvrtletí a zvýší sazby ještě před koncem letošního roku. V rozhovoru s televizí CNBC to dnes řekla šéfka ECB Christine Lagardeová.
• Lagardeová: ECB půjde v boji s inflací tak daleko, jak bude třeba
  Evropská centrální banka (ECB) půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na akci nazvané Fórum ECB o centrálním bankovnictví to dnes řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší.
• Lagardeová: ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům
  Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to dnes řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.