Labouristé požadují, aby vláda zajistila přístup na jednotný trh

Britští opoziční labouristé včera předložili dodatek ke klíčovému vládnímu zákonu o odchodu z Evropské unie, který bude dolní komora parlamentu projednávat už příští týden. Požadují v něm, aby vláda vyjednala s Bruselem plný přístup k jednotnému trhu. Podle agentury Reuters tím hodili rukavici kabinetu konzervativní premiérky Theresy Mayové a nabídli rebelům z její strany, aby se hlasováním pro novou dohodu o jednotném trhu postavili vládě.

Zákon má zajistit právní kontinuitu po brexitu. Obě komory parlamentu ho musejí schválit před samotným odchodem země z EU 29. března příštího roku. Norma ale poslance rozděluje. Někteří chtějí úplné odtržení od unijních struktur, zatímco jiní by uvítali zachování blízkých vztahů s EU po brexitu.

"Labouristé přijmou jedině takovou dohodu o brexitu, která bude obsahovat výhody jednotného trhu, ochrání pracovní místa a životní standardy," řekl Keir Starmer, který má v hlavní opoziční straně na starost odchod z unie. Konzervativce obvinil, že se svou brexitovou politikou snaží o "bezohlednou a krajní" interpretaci výsledků referenda z roku 2016, v němž se Britové vyslovili pro opuštění EU.

Někteří konzervativní poslanci již podle Reuters dali najevo, že 12. června patrně podpoří některé dodatky k zákonu o brexitu, které prosadila horní komora parlamentu, Sněmovna lordů. Smyslem dodatků bylo zachování užšího vztahu se sedmadvacítkou. Požadují například setrvání Spojeného království v celní unii s EU a Evropském hospodářském prostoru (EHP). Ten kromě zemí EU zahrnuje i nečlenské státy Norsko, Island a Lichtenštejnsko a poskytuje přístup na jednotný trh s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu.

Labouristé i konzervativci ale vyloučili, že by země zůstala v EHP. Labouristé chtějí novou celní unii s EU, a nyní i novou dohodu o jednotném trhu. Mayová chce odejít z celní unie i jednotného trhu.

Nová dohoda o jednotném trhu má podle představ labouristů nahradit dodatek Sněmovny lordů o setrvání v EHP. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda tento pokus bude úspěšný a zda parlament bude mít možnost o textu debatovat či hlasovat.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Kypr ve 4. čtvrtletí zmírnil ekonomický pokles
  Kyperská ekonomika klesla v závěru loňského roku proti předchozímu čtvrtletí o jedno procento, a zaznamenala...
• Kypr: Vláda chce zdanit pouze vklady nad 20.000 eur
  Kyperská vláda dnes předložila parlamentu upravený návrh zdanění bankovních vkladů. Vklady do 20.000 eur...
• Kypr vyjádřil zájem o investice EBRD
  O pomoc od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) vyjádřil zájem Kypr, zatímco Portugalsko s Řeckem...
• Kypr vyměnil dluhopisy za jednu miliardu eur
  Kypr dokončil výměnu splatných domácích státních dluhopisů v hodnotě jedné miliardy eur za nové...
• Kypr zmírnil omezení pro pohyb peněz
  Kypr přistoupil k dalšímu zmírnění omezení pohybu kapitálu, které před nedávnem zavedl, aby zamezil...
• Kypr zrušil omezení plateb do zahraničí
  Kypr dnes zrušil veškerá omezení týkající se převodu peněz místními firmami do zahraničí. Omezení bylo...
• Kypr zrušil zákaz otevírání nových účtů
  Kypr zrušil zákaz otevírání nových bankovních účtů. Ministerstvo financí tak oficiálně ukončilo veškeré restrikce...
• Kypr zřejmě splní podmínky finanční pomoci
  Kypru se daří plnit podmínky mezinárodního záchranného programu, i když vyhlídky jeho ekonomiky jsou...
• Kypr zůstane v recesi i příští rok
  Recese kyperské ekonomiky se prodlouží i do příštího roku. Důvodem jsou úsporná...
• Labouristé: Po odchodu Raaba už nemá vláda žádnou autoritu
  Podle britských opozičních labouristů nezůstala konzervativní vládě Theresy Mayové po dnešní rezignaci ministra pro brexit Dominica Raaba žádná autorita. Uvádí to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení jednoho z hlavních poradců labouristického lídra Jeremyho Corbyna. Britští novináři na twitteru spekulují o dalších odchodech z kabinetu.
• Lagarde: Evropa by měla zvýšit dovoz z USA
  Evropa by měla s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem spolupracovat v oblasti cel a nakupovat více zboží vyrobeného ve Spojených státech, aby se tak vyhnula obchodní válce. V rozhovoru s listem Financial Times to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová a Draghi varují před dopady obchodní války
  Dva z nejvlivnějších ekonomických lídrů světa dnes varovali před znepokojujícím vývojem ohledně růstu obchodních bariér a cel. Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová se shodli, že obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, ale i hrozící obchodní spor USA s Evropou a dalšími průmyslovými zeměmi, mohou zpomalit ekonomický růst. V této souvislosti zmiňují i Českou republiku, pro kterou mohou být vážným nebezpečím americká cla na evropská auta.
• Lagardeová: Banky by se mohly dočkat zrušení limitu pro výplatu dividend v září
  Evropské banky by se mohly dočkat rozhodnutí o zrušení limitu pro výplatu dividend a odkup vlastních akcií na konci září. V Evropském parlamentu to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Boj s inflací pro ECB ještě zdaleka nekončí
  Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst. Na blogu ECB to včera uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
• Lagardeová: Centrální banky by měly vydávat digitální měny
  Centrální banky po celém světě by měly zvážit vydávání digitálních měn v zájmu bezpečnosti transakcí těmito prostředky. Řekla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Stát by tak mohl zaplnit prostor, který zůstane po snížení objemu hotovosti, poznamenala šéfka MMF podle listu Financial Times (FT).
• Lagardeová: Dopad vysokých cen energií může být delší než dopad covidu-19
  Dopad vysokých cen energií na evropskou ekonomiku může mít delší trvání než nynější výpadky dodavatelských řetězců kvůli covidu-19. Serveru CNBC to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Druhá vlna koronaviru může zdržet oživení ekonomiky
  Druhá vlna koronaviru by mohla zdržet hospodářské oživení v eurozóně, uvedla dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. V řadě evropských zemí teď úřady kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem obnovují restriktivní opatření.
• Lagardeová: ECB brzy sníží sazby, pokud inflace nepřekvapí
  Evropská centrální banka (ECB) brzy sníží úrokové sazby, pokud se neobjeví žádné velké překvapení. Řekla to v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNBC šéfka ECB Christine Lagardeová.
• Lagardeová: ECB bude dále stimulovat růst
  Evropská ekonomika potřebuje další opatření podporující hospodářský růst, bude však nutné k nim přistupovat s rozvahou a předejít jejich možným negativním dopadům. Europoslancům to dnes v Bruselu řekla Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB). Mezi její hlavní cíle bude ovšem patřit i snaha o udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranice a boj proti klimatickým změnám, oznámila Francouzka během slyšení v hospodářském a měnovém výboru EP.
• Lagardeová: ECB by na vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním politiky
  Evropská centrální banka (ECB) by na nynější vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním měnové politiky. Inflace by totiž měla polevit a zpřísnění měnové politiky by mohlo narušit zotavování ekonomiky. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Naznačila také, že ECB bude v příštím roce pokračovat v nákupech dluhopisů.