Kypr zmírnil omezení pro pohyb peněz

Kypr přistoupil k dalšímu zmírnění omezení pohybu kapitálu, které před nedávnem zavedl, aby zamezil masovému výběru vkladů. Ministerstvo financí oznámilo, že podnikům zvýšilo limit pro zahraniční platby, které nevyžadují kontrolu a schválení kyperské centrální banky, z 20.000 na 500.000 eur.

Podnikatelé také v rámci země mohou volně převádět peníze do výše 300.000 eur. Cokoli nad tuto částku vyžaduje zvláštní dokumentaci, nikoli ale souhlas centrální banky, napsala agentura AP.

Jednotlivcům země opět umožní převádět v rámci Kypru měsíčně až 10.000 eur místo dosavadních 3000 eur. Zvýšila i celkovou měsíční částku pro zahraniční platby z 2000 na 5000 eur.

Kypr zavedl omezení pohybu kapitálu 28. března, když se dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v objemu deseti miliard eur. Pro velké vkladatele ve dvou největších bankách to znamenalo, že část nákladů na pomoc zaplatí ze svého.

Během rozhodování o podobě mezinárodní pomoci byly banky na ostrově skoro dva týdny zavřené. Nikósie od té doby pravidla pro oběh peněz postupně uvolňuje.

V rámci nejnovějších kroků zvýšil Kypr částku, kterou si lidé mohou vzít s sebou do zahraničí, z 2000 na 3000 eur. Další restrikce, jako je například výběr hotovosti maximálně 300 eur denně, však nadále zůstávají v platnosti.

Způsob pomoci Kypru vyvolal obavy, že nalomí důvěru v banky v zemích na okraji eurozóny, které jsou nejvíce zasaženy dluhovou krizí. Francouzský člen vedení Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeure ale řekl, že vklady z eurozóny od řešení kyperské krize neodtékají.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, ECB

Čtěte více

• Kypr učinil od poskytnutí úvěru pokrok
  Mezinárodní věřitelé na Kypru dokončili pátou kontrolu plnění záchranného programu pro tuto...
• Kypr učinil potřebný krok k získání další části pomoci
  Kyperský parlament v noci na dnešek na druhý pokus schválil legislativu, která je podmínkou pro získání další...
• Kypru hrozí platební neschopnost
  Kypr potřebuje 75 milionů eur, aby se v dubnu vyhnul platební neschopnosti a mohl vyplatit důchody a mzdy...
• Kypru kvůli ruské krizi hrozí delší recese
  Hospodářské problémy Ruska vyvolávají obavy, zda se Kypru podaří v letošním roce vrátit...
• Kypru před bankrotem pomůže nový záchranný fond
  Kyperské politické strany se dnes dohodly na vytvoření zvláštního fondu, který má zemi zachránit před...
• Kypr usiluje, aby se na jeho záchraně podílelo Rusko
  Kypr se snaží přemluvit Rusko, aby přispělo k záchrannému balíku, který má země dostat od eurozóny...
• Kypr ve 4. čtvrtletí zmírnil ekonomický pokles
  Kyperská ekonomika klesla v závěru loňského roku proti předchozímu čtvrtletí o jedno procento, a zaznamenala...
• Kypr: Vláda chce zdanit pouze vklady nad 20.000 eur
  Kyperská vláda dnes předložila parlamentu upravený návrh zdanění bankovních vkladů. Vklady do 20.000 eur...
• Kypr vyjádřil zájem o investice EBRD
  O pomoc od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) vyjádřil zájem Kypr, zatímco Portugalsko s Řeckem...
• Kypr vyměnil dluhopisy za jednu miliardu eur
  Kypr dokončil výměnu splatných domácích státních dluhopisů v hodnotě jedné miliardy eur za nové...
• Kypr zrušil omezení plateb do zahraničí
  Kypr dnes zrušil veškerá omezení týkající se převodu peněz místními firmami do zahraničí. Omezení bylo...
• Kypr zrušil zákaz otevírání nových účtů
  Kypr zrušil zákaz otevírání nových bankovních účtů. Ministerstvo financí tak oficiálně ukončilo veškeré restrikce...
• Kypr zřejmě splní podmínky finanční pomoci
  Kypru se daří plnit podmínky mezinárodního záchranného programu, i když vyhlídky jeho ekonomiky jsou...
• Kypr zůstane v recesi i příští rok
  Recese kyperské ekonomiky se prodlouží i do příštího roku. Důvodem jsou úsporná...
• Labouristé: Po odchodu Raaba už nemá vláda žádnou autoritu
  Podle britských opozičních labouristů nezůstala konzervativní vládě Theresy Mayové po dnešní rezignaci ministra pro brexit Dominica Raaba žádná autorita. Uvádí to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení jednoho z hlavních poradců labouristického lídra Jeremyho Corbyna. Britští novináři na twitteru spekulují o dalších odchodech z kabinetu.
• Labouristé požadují, aby vláda zajistila přístup na jednotný trh
  Britští opoziční labouristé včera předložili dodatek ke klíčovému vládnímu zákonu o odchodu z Evropské unie, který bude dolní komora parlamentu projednávat už příští týden. Požadují v něm, aby vláda vyjednala s Bruselem plný přístup k jednotnému trhu. Podle agentury Reuters tím hodili rukavici kabinetu konzervativní premiérky Theresy Mayové a nabídli rebelům z její strany, aby se hlasováním pro novou dohodu o jednotném trhu postavili vládě.
• Lagardeová a Draghi varují před dopady obchodní války
  Dva z nejvlivnějších ekonomických lídrů světa dnes varovali před znepokojujícím vývojem ohledně růstu obchodních bariér a cel. Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová se shodli, že obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, ale i hrozící obchodní spor USA s Evropou a dalšími průmyslovými zeměmi, mohou zpomalit ekonomický růst. V této souvislosti zmiňují i Českou republiku, pro kterou mohou být vážným nebezpečím americká cla na evropská auta.
• Lagardeová: Banky by se mohly dočkat zrušení limitu pro výplatu dividend v září
  Evropské banky by se mohly dočkat rozhodnutí o zrušení limitu pro výplatu dividend a odkup vlastních akcií na konci září. V Evropském parlamentu to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Boj s inflací pro ECB ještě zdaleka nekončí
  Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst. Na blogu ECB to včera uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
• Lagardeová: Centrální banky by měly vydávat digitální měny
  Centrální banky po celém světě by měly zvážit vydávání digitálních měn v zájmu bezpečnosti transakcí těmito prostředky. Řekla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Stát by tak mohl zaplnit prostor, který zůstane po snížení objemu hotovosti, poznamenala šéfka MMF podle listu Financial Times (FT).