Západoevropské akcie se zotavily z třídenního poklesu
Akcie v západní Evropě se dnes podle hlavních indexů zotavily z třídenního poklesu, vzhůru je vytáhly zejména akcie producentů spotřebního zboží. Předchozí ztráty smazaly i britské akcie, jejichž hlavní index se tak přiblížil jedenáctiměsíčnímu maximu z konce minulého týdne.
Západoevropský index FTSEurofirst 300 dnes získal 0,96 procenta na 1277 bodů, od začátku týdne ale skoro tři procenta ztrácí. Od 24. června, kdy zahájil propad v reakci na výsledek britského referenda o odchodu země z Evropské unie, přichází o zhruba šest procent.
Západoevropské trhy posílily hlavně akcie potravinářských firem. Akcie francouzské skupiny Danone vzrostly o osm procent po oznámení dohody o převzetí amerického výrobce biopotravin WhiteWave Foods za deset miliard dolarů (244 miliard Kč). Akcie britské skupiny Associated British Foods získaly takřka deset procent díky vyhlídkám na budoucí růst.
Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 dnes posílil o 1,09 procenta na 6533,79 bodu a těsně se přiblížil pátečnímu maximu od loňského srpna. Navzdory počátečnímu výprodeji v reakci na referendum přitom tento ukazatel získává asi tři procenta proti 23. červnu, kdy se konalo referendum. Výrazně mu pomáhá více než desetiprocentní propad kurzu britské libry, protože jej tvoří velké a vesměs mezinárodně působící společnosti. Index menších firem FTSE 250, v němž dominují firmy zaměřené na domácí trh, naopak zhruba 8,5 procenta ztrácí.
Investoři kupovali akcie bank a realitních firem, které v posledních dnech ztrácely kvůli obavám z ekonomického vývoje po takzvaném brexitu. Britskému trhu pomohl i dočasný růst cen ropy.
Vzhůru se vedle Británie vydaly i další velké trhy v západní Evropě. Hlavní index německých akcií DAX přidal 0,49 procenta na 9418,78 bodu, zatímco index pařížské burzy CAC 40 zpevnil o 0,80 procenta na 4117,85 bodu. Nepatrný zisk vykázala i burza v Miláně, a to navzdory potížím, s nimiž se potýká italský bankovní sektor. Index FTSEMIB tak dnes vzrostl o 0,08 procenta a uzavřel na 15.436,16 bodu.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Zamrazilová: Měnová politika byla slabší, než by si centrální banky přály
Ekonomický vývoj v Česku a na Slovensku naznačuje, že měnová politika možná byla v současné inflační epizodě slabší, než by si centrální banky přály. Na Česko-Slovenském ekonomickém fóru v Praze to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Poukázala přitom na podobnou výši inflace v obou zemích, přestože měly odlišnou měnovou politiku, když Slovensko je na rozdíl od Česka členem eurozóny. -
Zamrazilová: Předpoví-li ČNB růst mezd o 10 pct, hrozí zpřísnění měnové politiky
Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta. -
Za německou kritikou ECB je podle analytiků politika
Kritika politiky levných peněz Evropské centrální banky (ECB), která v poslední době zaznívala z Německa, má co... -
Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a plyn, řekl šéf Naftogazu
Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a zemní plyn, řekl včera v rozhovoru s BBC šéf největší ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Protiruské sankce by podle něj měly být přísnější a zaměřené přímo na energetiku. Aby se válka přestala šířit, Západ by podle něj "měl udělat jasnou volbu a zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě". -
Západní firmy chtějí snížit dominanci Číny investicemi do syntetického grafitu
Firmy ve Spojených státech a v Evropě si vybraly nový způsob, jak se vypořádat s nadvládou Číny v dodávkách grafitu, který je důležitou složkou většiny baterií pro elektromobily. Investují do výroby syntetického grafitu, podle odborníků to ale bude těžký boj, uvedla agentura Reuters. -
Západní sankce mají na Rusko podle USA mimořádný dopad
Západní sankce mají na ruské hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci. Dnes to prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová, která přicestovala do Bonnu na jednání ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G7. Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají. -
Západní sankce připravily běloruskou ekonomiku o miliardy z vývozu
Západní sankce zablokovaly prakticky veškerý běloruský vývoz do Evropské unie a Severní Ameriky. Roční ztráty tím způsobené dosahují 16 až 18 miliard dolarů (asi 380-428 miliard Kč), uvedl běloruský premiér Raman Haloučanka v televizním rozhovoru podle státní agentury BelTA. -
Západní sankce ruské ekonomice v konečném důsledku prospějí, řekl Putin
Ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu Ruska. Řekl to dnes ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Zmínil rovněž "určitý pozitivní posun" při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Rusové s Ukrajinci podle něj nyní jednají téměř každý den. -
Západoafrické země se dohodly na novém plánu na zavedení jednotné měny
Představitelé Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se dohodli na novém plánu na zavedení jednotné měny v roce 2027. Oznámil to včera prezident komise společenství Jean-Claude Brou. -
Západoevropské akcie dnes převážně oslabují
Západoevropské akcie dnes navzdory počátečnímu růstu převážně oslabují, investoři totiž po předpokládaném vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách vybírají zisky. Index pařížské burzy CAC 40 odpoledne ztrácel 0,8 procenta na 5389 bodů, zatímco v pátek uzavřel na více než devítiletém maximu. -
Západ omezil dovoz ruské ropy, podle Moskvy to destabilizuje trh
V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Unie společně se skupinou hospodářsky vyspělých zemí G7 paralelně zavedla cenový strop 60 dolarů (zhruba 1390 Kč) za barel ruské ropy přepravované do dalších států. Moskva dnes uvedla, že opatření destabilizuje globální energetický trh, ale neovlivní její schopnost pokračovat v bojích na Ukrajině. -
Západ platbu v rublech za plyn z Ruska od začátku odmítá
Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (Rusko podle neoficiálních informací polského portálu onet.pl zastavilo dodávky plynu plynovodem Jamal): -
Západ usiluje o snížení závislosti na plynu z Ruska, platbu v rublech odmítá
Rusko je druhým největším producentem zemního plynu na světě. Země je také dlouhodobě největším dodavatelem plynu do Evropy, podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) stabilně zajišťuje zhruba 40 procent spotřeby plynu Evropské unie (EU). Monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů má ruský plynárenský gigant Gazprom. Převážná část ruského plynu proudí do Evropy potrubím Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa, plynovodem Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, a potrubím přes Ukrajinu. Vnitřní trhy s plynem v Evropě spojuje síť propojovacích potrubí. -
Zápis Fedu dolarem příliš nepohnul
Americká centrální banka (Fed) včera zveřejnila zápis ze svého posledního zasedání, který však neměl na americký dolar příliš velký dopad. Investoři tak vyčkávají na projevy několika členů Fedu a na další ekonomická data ze Spojených států. Pro další vývoj amerického dolaru může být klíčový pátek, kdy bude zveřejněn důležitý NFP report z tamního pracovního trhu. Dolarový index, který měří hodnotu amerického dolaru ke koši šesti předních světových měn, se dnes obchoduje zatím téměř beze změny a je nadále v blízkosti svého 9měsíčního minima, na které klesl v minulém týdnu. -
Zápis Fedu: Ekonomika je silná, úroky by se měly zvýšit
Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) vyjadřovali na posledním zasedání přesvědčení, že domácí ekonomika roste dostatečně silně na to, aby to odůvodňovalo brzké zvýšení úrokových sazeb. Plyne to ze včerejšího zápisu ze zasedání výboru na počátku listopadu. -
Zápis ze zasedání ECB ukazuje na obavy z protekcionismu
Ochranářství a hrozba globální obchodní války jsou největšími riziky pro ekonomiku eurozóny. Růst však zatím zůstává pevně na stejné úrovni jako doposud. Vyplývá to ze zápisu z posledního zasedání měnového výboru Evropské centrální banky na konci minulého měsíce. -
Zápis ze zasedání Fedu naznačil možnost dřívějšího a rychlejšího růstu úroků
Oživování ekonomiky a růst inflace by si podle představitelů americké centrální banky (Fed) mohly vyžádat dřívější a rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se předpokládalo. Vyplývá to ze zápisu z prosincového zasedání Fedu, který včera banka zveřejnila. Americké akcie na zveřejnění zápisu reagovaly poklesem. -
Zápis ze zasedání Fedu naznačil opatrnější postoj k růstu úroků
Vedoucí představitelé americké centrální banky (Fed) zaujali opatrnější postoj k budoucímu zvyšování úrokových sazeb. Signalizuje to zápis z jejich prosincového zasedání, který včera banka zveřejnila. -
Zápis ze zasedání Fedu potvrzuje odhodlání dál zvyšovat úroky
Zápis z lednového zasedání měnového výboru americké centrální banky (Fed) signalizuje jasné odhodlání jejich představitelů pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Činitelé Fedu byli podle včera zveřejněného zápisu ve srovnání s předchozím prosincovým zasedáním optimističtější ohledně vyhlídek ekonomiky a měli větší důvěru v růst inflace. -
Zápis ze zasedání Fedu potvrzuje záměr dále zvýšit úroky
Většina představitelů centrální banky USA (Fed) se domnívá, že pokud se nezmění výhled americké ekonomiky, budou úrokové sazby oprávněně zvýšeny už "brzy". Znepokojení pak vzbuzuje stávající ochranářská politika administrativy Donalda Trumpa. Vyplývá to ze zápisu z květnového zasedání svého měnového výboru, kdy ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v rozpětí 1,50 až 1,75 procenta.